To píše vedle mnohých dalších také Derek Henry na serveru naturalnews.com. A má nepochybně pravdu. Nejjednodušší rady jsou obvykle ty nejlepší. Často se nechce ani věřit, jak moc můžeme svému zdraví pomoci prostě tím, že mírně změníme skladbu svého jídelníčku.
O tom, že nedostatek vápníku může ublížit našim kostem a zubům, většinou víme. O hořčíku se toho ví méně. A nejde jen o kosti: hořčík má například zásadní vliv na schopnost svalů relaxovat. Proto jakékoli křeče mohou být důsledkem nedostatku hořčíku v našem těle. I křeče při sportu či noční křeče končetin, které v poslední době trápí řadu lidí. Stejně tak působí na kardiovaskulární systém: vysoký tlak tedy s hořčíkem rovněž souvisí a s jeho pomocí lze často hypertenzi velmi zmírnit, či dokonce odstranit. Hořčík ovlivňuje schopnost soustředění. Jeho nedostatek způsobuje bolesti hlavy a deprese, obvyklý je i u tzv. chronického únavového syndromu.
Dnešní doba přeje potravinám, které jsou „prázdnými kaloriemi“ a tělo dostatečně nevyživí. O bílém cukru, přední z těchto „nepotravin“, jsme ostatně nedávno na Protiproudu psali.
Čtěte také: Jste pokusná myš? Rafinovaný cukr není jen nezdravý. Je mnohem nebezpečnější, než většina lidí soudí
I kvůli cukru je tedy velmi důležité obohatit svůj jídelníček o minerály. Jak totiž vysvětluje našim čtenářům známý Mike Adams, chuť na sladké je v přímém vztahu s podvýživou těla, pokud jde o minerály: Dokud tělo hladoví po minerálech, bude trucovitě „vyžadovat“ cukr, který je ve vysokých dávkách pro organismus nezdravý. A Derek Henry v následujícím článku vysvětluje, že role hořčíku v procesu hospodaření lidského těla s cukrem je nezastupitelná. Jeho nedostatek vytváří začarovaný kruh, který v konečném důsledku vede k cukrovce.
Nejen kvůli své roli v „potírání“ chuti na sladké je hořčík důležitý především pro ženy: PMS (premenstruační syndrom), menstruační křeče i spontánní potraty mohou totiž být (spolu-)způsobeny nedostatkem tohoto minerálu v našem těle. Kromě toho ovlivňuje kvalitu vlasů a nehtů a stav pokožky.
A co o hořčíku (magnesiu) říká Derek Henry?
Trpíme hořčíkovou podvýživou
Spojené státy jsou možná nejbohatší zemí světa. Přesto až osmdesát procent Američanů trpí nedostatkem magnesia. Mnoho případů srdečních onemocnění souvisí právě s nedostatkem tohoto minerálu – vždyť srdce je mohutný sval a právě magnesium pomáhá uvolňovat svaly, odvádí také vápník z kardiovaskulárních tkání. Nedostatek magnesia se může projevit také jako svalové křeče, diabetes, vysoká míra stresu a poruchy spánku nebo poruchy trávení.
Nepostradatelný pro zdravé srdce a svaly
Studie provedená na Univerzitě George Washingtona zjistila, že nedostatek magnesia vede ke zvýšenému výskytu zánětů v těle. Zaněcováním tkání jsou postiženy hlavně cévy, srdeční a střevní tkáně. Zánět kardiovaskulárních tkání pak bývá přímou příčinou chronických srdečních onemocnění, protože zvyšuje oxidační stres. Zánět střevních tkání má zase za následek poruchy trávení.
Nedostatek magnesia také zhoršuje metabolismus lipidů (tuků) a zvyšuje krevní tlak, což má negativní dopady na zdraví cév a v konečném důsledku způsobuje arteriosklerózu. Pokusy ukázaly, že podávání 365 mg magnesia dvakrát denně po dobu šesti měsíců snižuje výskyt bolestí na hrudníku při fyzické námaze.
Magnesium také příznivě ovlivňuje peristaltický pohyb střev, který umožňuje řádné vyprazdňování. Dostatečná hladina magnesia může napomoci rychlejšímu průchodu potravy zažívacím traktem, čímž snižuje riziko onemocnění střev.
Vyrovnává krevní cukr
Konzumace velkých množství rafinovaného bílého cukru, nadváha nebo obezita – pokud takový stav trvá deset až patnáct let, často vede ke vzniku diabetu typu II.
Výzkumná zpráva otištěná v časopise Biological Trace Element Research (Výzkum stopových prvků) informuje, jak významnou roli hraje magnesium v metabolismu uhlovodanů (kabohydrátů) i o tom, že současně ovlivňuje aktivitu hormonů, které kontrolují hladinu krevního cukru.
Nízká hladina magnesia může způsobit resistenci těla na inzulin – což znamená, že si tělo není schopno regulovat hladinu krevního cukru. To má na oplátku za následek stav, kdy ledviny nedokáží zadržet magnesium v obdobích hyperglykemie (příliš vysoké koncentrace cukru v krvi), a tak magnesium v těle posléze chybí. Celý tento začarovaný kruh časem vede ke vzniku cukrovky.
Ukazuje se, že magnesium dokáže udržet krevní cukr v rovnováze, podporuje produkci inzulinu, otevírá buňky, aby dokázaly inzulin přijmout, a vpouští do nich glukózu.
Snižuje stres a zlepšuje spánek
Jiná nedávná studie prováděná s lidmi se zhoršenou kvalitou spánku institucí Pittsburg Sleep Quality Index shledala, že užívání doplňků s magnesiem snižuje hladinu chronického zánětlivého stresu a zlepšuje kvalitu spánku. Výzkumníci konstatují, že přidání magnesia ke stravě snížilo aktivitu sympatického nervového systému účastníků studie – jinými slovy snížilo to úroveň stresu a umožnilo jim relaxovat.
Udržuje zdraví kostí
Často se hovoří o tom, že kalcium (vápník) je nezbytné pro silné a zdravé kosti. Ale kalcium samo o sobě nestačí – musíte mít také dostatečnou hladinu magnesia a vitaminu D.
Tento zázračný minerál totiž aktivuje buněčnou enzymatickou aktivitu, jejímž prostřednictvím naše tělo proměňuje vitamin D v jeho aktivní formu, která pak napomáhá vstřebávání vápníku a budování kostí. Pomáhá také uvolňovat hormon kalcitonin, nutný k uchování struktury kostí a odvádí vápník z krve a měkkých tkání a vede jej zpátky do kostí.
O vitaminu D na PP čtěte také: V euroamerické populaci řádí vážná epidemie. Nemocných je až 70% z nás! Farmaceutický průmysl epidemii mohutně podporuje. Proč?
Neměli bychom také zapomínat, že kromě této důležité role v metabolismu vápníku se magnesium účastní ještě mnoha dalších vitálně důležitých procesů včetně funkcí mozku, tvorby svalů, různých dalších metabolických procesů a trávení.
Hořčík je malý zázrak - dokonce i OSN ví, že ho potřebujeme hodně!
Hořčíku potřebujeme podle konzervativních odhadů minimálně 300 mg denně. Vyšší spotřebu (o 15 až 25 %) mají těhotné a kojící ženy, ale také ti, kteří konzumují více obilných a sladkých pokrmů, kávy, alkoholu nebo jsou vystaveni velké fyzické zátěži (sportovci) či dlouhodobé psychické zátěži. Denní potřeba hořčíku, stanovená Organizací pro zemědělství a výživu při OSN a Světovou zdravotnickou organizací, je do 500 mg/den.
Obsahují ho banány a další ovoce, ořechy, tmavá listová zelenina (tj. například špenát, kapusta, salát), mořské řasy, luštěniny (zelené fazole, hrách, sója). Celozrnné pečivo je obecně lepším zdrojem hořčíku, než pečivo bílé. Navíc na českém trhu existuje řada kvalitních potravinových doplňků obsahujících hořčík, v neposlední řadě například tzv. Schindeleho minerály. Ale pozor, pokud trpíte nedostatkem hořčíku, nevyrovnáte svůj stav tím, že si dáte dva banány! Bude vám trvat obvykle zhruba tři měsíce užívání potravinových doplňků a změněného jídelníčku, než se účinky naplno projeví.
A konzumace hořčíku se opravdu bohatě vyplatí. Je skutečně jedním z Božích zázraků. Mimochodem, hořčík je vlastně nutnou podmínkou existence rostlinného života na Zemi, neboť je důležitou součástí chlorofylu, který je nezbytný pro růst a přežití rostlin. A jak vidíme, my lidé jsme na tom málem stejně.
Dejme slovo opět Dereku Henrymu: „Pouhé přidání dostatečné dávky hořčíku ke stravě může napomoci vyléčení některých nemocí či patologických stavů. Takže – vyberte si kvalitní potravinové doplňky a doplňte stravu dostatkem potravin, obsahujících hořčík – pak jistě zaznamenáte blahodárné účinky tohoto „zázračného minerálu“.“
