Americká reforma zdravotnictví zavedená Barackem Obamou selhala, takže miliony Američanů hledají alternativní možnosti léčby v zahraničí. Ceny za zdravotnické služby v USA je děsí více než možné chyby lékařů z Thajska, Jižní Koreje nebo Mexika.
V 90. letech 20. století bylo v USA cestování do zahraničí za lékařskými účely vzácností a považovalo se za luxus. Špičkové modelky a filmové hvězdy si v Evropě nechávaly dělat plastické operace tak, aby o tom doma nevěděli, milionáři cestovali do Švýcarska a Německa na „vodní“ a lázeňské procedury.
Miliony Američanů holdují zdravotní turistice
Dnes se situace dramaticky změnila: medicínská turistika se stala masovou záležitostí mezi občany USA. Od roku 2006 do roku 2017 se počet Američanů, kteří cestovali do zahraničí za léčbou, zvýšil desetinásobně na 1,4 milionu lidí ročně. Jen do Mexika se každoročně jezdí léčit kolem milionu Američanů. Odborníci se domnívají, že do roku 2023 se objem tohoto trhu zvýší téměř 2,5 krát – z 56 na 136 miliard dolarů.
Důvody jsou prosté: Američané jezdí za zdravotními službami, které nejsou hrazeny z jejich zdravotního pojištění. Jedná se například o některé typy FIV (umělé oplodnění) a služby, jejichž ceny v zahraničí jsou zlomkové oproti cenám ve Spojených státech. Rozdíl je tak velký, že ani náklady na letenky a hotely pacienty neodradí.
Některé kategorie amerických občanů praktikovali zahraniční léčbu již dávno. Američtí studenti z rodin s nízkými příjmy často využívali stáž na britské univerzitě k tomu, aby mohli bezplatně porodit v Anglii dítě. V USA by stálo jeho narození desítky tisíc dolarů. Mnoho imigrantů, včetně těch z Ruska, se vracelo do své vlasti na preventivní návštěvy zubaře – v jejich zemi byly služby stomatologů zpravidla mnohem levnější než v USA.
Ani střední třída nemá na zdravotní péči
V posledních letech se do zahraničí vydávají nejen imigranti nebo studenti, ale obyčejní řadoví Američané, zástupci střední třídy. I pro ně se staly náklady na zdravotnické služby nesnesitelnou zátěží. „Mnoho medicínských turistů jsou pracující lidé. Patří ke střední třídě, ale nemohou si dovolit léčbu v USA,“ řekl prezident Americké akademie rodinných lékařů v rozhovoru pro Daily Mail. „V dřívějších dobách přijížděli do USA na léčení bohatí lidé z celého světa. Dnes občané USA cestují opačným směrem.“
Naděje na to, že tzv. Obamacare – reforma zdravotnictví zahájená prezidentem Obamou a schválená americkým kongresem v roce 2010 – sníží astronomické náklady na zdravotnické služby v USA, se ukázaly jako neopodstatněné. Ceny stále rostly. „Reforma nesplnila to, o čem snil Obama. Byla znásilněna a vyrabována pojišťovnami,“ sděluje Joseph Woodman, vedoucí organizace „Lékaři bez hranic“, internetovému portálu Salon. Současně se stále více a více Američanů přidalo k řadám „prekariátu“, což znamená, že nemají plné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. To je jeden z důvodů rostoucí poptávky po levné léčbě v zahraničí.
Nejoblíbenějšími destinacemi pro americké pacienty jsou Mexiko, Indie, Izrael, Turecko, Thajsko, Malajsie, Jižní Korea. Nejžádanější jsou operace páteře, srdce a očí. V horní části poptávky jsou také všechny procedury umělého oplodnění.
Kalkulace Američanů je jednoduchá. Operace na překlenutí koronární tepny stojí v USA asi 92 tisíc dolarů. Stejná operace v Indii vyjde na 9.800 dolarů. Laserová korekce krátkozrakosti v USA se vyšplhá na 4,5 tisíce dolarů, v Indii stojí pouze 500 dolarů. Náhrada kolenního kloubu stojí ve Spojených státech 31 tisíc dolarů a v Thajsku jen 13 tisíc dolarů. Průměrné náklady na operaci v Kostarice jsou jeden a půl krát menší než v USA. V Malajsii jsou operace 1,8 krát levnější.
Čtěte ZDE: Mediální orgie: Trump utrpěl debakl! Obamacare žije a dýchá. Proč neprošla novela zákona? Politická hra pokračuje. Oslavy na Titaniku. Demokraté hopsají jak Soros píská
Byznys zprostředkovatelů zahraniční péče
Tyto údaje uvádí v rozhovoru se Salonem Joseph Woodman. Jeho organizace Lékaři bez hranic se stala součástí rychle rostoucího trhu zprostředkovatelů. Tito obchodníci zabezpečují Američanům léčbu na zahraničních klinikách. Do konce letošního roku se konkurenti Woodmana, kteří se specializují na Mexiko, chystají dokončit šestadvacetipatrové zdravotnické středisko v mexické Tijuaně. V bezprostřední blízkosti hranic s USA budou umístěny kanceláře doktorů všech možných specialit, stejně jako elegantní hotel se 140 pokoji.
„V Mexiku dáte za léčbu zubního kazu 40 dolarů a v Kalifornii vás to přijde nejméně na dvě stě. Je prostě nezodpovědné jít k zubaři v San Diegu, když můžete jet 15 minut autem a nechat si udělat totéž v Tijuaně,“ vysvětluje vedoucí kliniky Isaac Abadi novináři britských nezávislých novin. „No samozřejmě, někteří se bojí jet do Tijuany. Ale u nás bude všechno stejné jako v San Diegu!“
Léčba, operace a plastická chirurgie v Mexiku znamenají samozřejmě extrém. Někdy američtí pacienti banálně zemřou z důvodu nesprávně vybraného anestetika nebo alergické reakce na antibiotikum. Tvůrci kliniky slibují, že jejich speciálně vybraní místní lékaři poskytnou Američanům úroveň služeb, na kterou jsou zvyklí z USA. Ale pacienti samozřejmě chápou, že riziko je nevyhnutelné.
Libují si i medicínské turistické destinace
Pro země, které si oblíbili američtí pacienty, se medicínská turistika stala vynikajícím obchodem. Koncem osmdesátých let kubánští lékaři začali popularizovat své oční a srdeční operace. V roce 1997 se po krizi zvedlo Thajsko, které se stalo světovým centrem operací pro změnu pohlaví – koncem devadesátých let tato procedura stála pouze 5 tisíc dolarů. Počátkem nového tisíciletí se lídrem v operaci koleních vazů stal Nový Zéland.
V roce 2012 přitáhl Singapur přibližně 1 milion zahraničních pacientů a vydělal na nich více než 3 miliardy dolarů. V roce 2015 se milion pacientů podařilo přilákat Filipínám.
Mezitím se v USA zhoršuje zdravotnická krize. Země zaujímá nízkou příčku v hodnocení dostupnosti a kvality zdravotní péče nepřiměřeně svému bohatství. Podle studie z roku 2016, publikované ve vědeckém časopise Health Affairs, 33% Američanů nedodržuje předpisy lékařů, nekupuje doporučené léky, a když onemocní, nechodí k lékaři jednoduše proto, že je to pro ně příliš drahé.
Spojené státy utrácejí rekordních 16,6% HDP na podporu zdravotnictví. To je více než 3 biliony dolarů. Nicméně dostupnost zdravotní péče a úroveň zdraví obyvatelstva daleko zaostává za chudou Kubou, Řeckem a Kostarikou. A téměř čtvrtina Američanů (23,8%) dnes dluží lékařům a klinikám. Tudíž jedinou možností léčby je pro ně medicínská turistika.
Zdroj.
