V období před Velikonocemi se obvykle dočkáme alespoň jednoho článku na téma, “jak byli ti naši předci chytří, že si zařídili půst”. Nejspíš se tam dočteme, že jim prastará moudrost velela tělu odlehčit před přicházejícícm jarem - nebo (a to spíš) , že to byla šikovná výmluva, protože jim zkrátka - ve spíži - stejně už nic moc nezbývalo.
Obojí může být sice pravda, ale se skutečnou silou předvelikonočního postního období - která může pomoci modernímu člověku stejně jako našim prapředkům - to přesto nemá nic společného. Mystifikace je totiž hlavní měna mediálního věku - ve chvílích, kdy se láme chleba, jako tohoto jara - prudce devalvující.
Zbavení jedů tělu prospěje
Ne, že by “odlehčení” tělu před jarem a na jaře nebylo prospěšné. Samozřejmě, že náš metabolismus podléhá rytmům přírody a přirozený cyklus prostě diktuje: v zimě hromadit a spát, v létě rozdávat a žít. A na jaře postupně probouzet tělo a zbavovat ho tuků a dalších látek, které mu pomohly propracovat se “zimním spánkem” v listopadu až únoru, prostě všech věcí, které nepotřebuje. To, že se řada z nás pod bubny “moderní civilizace” od podobných jednoduchých pravd odtrhla, je skutečně nepříjemné - a je to mimochodem i zdrojem řady zdravotních problémů.
Podivné jaro, které k nám přichází napohled stejně jako kdykoli předtím, je tentokrát mimořádně toxické. Jeho hrozby i naděje jsou cítit ve vzduchu mnohem intenzivněji
Určitě nám dospělým tedy pomůže například vynechat z jídelníčku rafinovaný cukr, kupovaná hotová jídla, mléko a mléčné výrobky, většinově kupodivu také syrové ovoce a syrovou zeleninu (je lepší jíst vše kysané nebo krátce povařené, praví v Čechách důkladně otestovaná stará čínská moudrost), a pokud možno také pšenici a všechna jídla ji obsahující.
Naopak skvělé je zařadit potraviny, které jsou zelené - hrášek, různé bylinky, později chřest. Jde o velmi zdravé potraviny, které navíc povzbuzují játra - tedy orgán, který se na jaře, spolu s mízou ve stromech, “probouzí k životu”. “Pročistit trubky” organismu pomůže i rýže. A pokud se vydáme bezmasou variantou očisty, je nutností konzumovat dostatek luštěnin, které dodávají bílkoviny. A když se na to opravdu cítíme (a jsme relativně zdraví), můžeme zařadit i některou z metod očisty organismu, jimž se samozřejmě budeme s přibližujícím se jarem na těchto stránkách také věnovat.
Čtěte ZDE: Máte chuť někoho zabít? Detoxikujte játra! Jarní očistnou kůru oceníme ještě na podzim. Proč v „době chemikálií“ nefungují diety? Kdo léčí a kdo uzdravuje
Sauna pro duši, aneb schody se metou odshora
To všechno jsou rady dobré a osvědčené - ale přesto nestačí. Jako všechno, i “jarní detox” by podle všech tradičních učení vlastně měl začínat odshora - tedy od psychiky - a duše. No jo, jenže - co to vlastně je, takový spirituálně-psychologický detox? A jak na něj? V tom dnešní člověk často tápe.
Různých “učení” a “směrů” je v době postmoderní všude tolik, že často jeden bloudí, a nevěda, co si zvolit, neudělá nakonec nic. Což je (nejen pro něj) škoda. Doporučuji proto i zapřisáhlým ateistům, aby zkusili ještě chvíli bloudit zrakem po následujících řádcích - a teprve u posledního si případně řekli, že to byl ztracený čas.
Celá věc totiž není tak složitá, jak se zdá, když si člověk tuto otázku položí poprvé. Velmi jednoduchý a platný návod je nejen v našich krajích přítomen již stovky let. Přichází k nám právě v podobě předvelikonočního křesťanského půstu. Řečeno zcela laicky, půst slouží (v rovině duchovní, kila dolů za odpírání si čokolády se teď nepočítají) ke dvěma účelům:
Za prvé k vlastní vnitřní očistě a obrodě, probíhající v usebrání se a ztišení, což vše některým z nás umožní skutečně se znovuzrodit s Ukřižovaným, až na Neděli Vzkříšení vstane (spolu s celým světem) z mrtvých. Za druhé ovšem také k posílení vůle: Odpírání si některých příjemností ve prospěch něčeho tak “nepraktického”, jako je vlastní duchovní obroda, opravdu znatelně “cosi” s člověkem udělá. Vůle potřebuje, podobně jako svaly, pravidelné “posilování” - a mimo jiné i toto “sebezapření” slouží k jejímu posílení. A tím i k posílení psychiky. Individuální “sauna pro duši”.
Jen na okraj: půst nutně neznamená jen vzdání se červeného masa, jak se mylně řada lidí domnívá. Jde především o vnitřní “detox”. Pokud si na něj najdeme alespoň pár minut denně, dokáže bezmála zázraky třeba i s naším fyzickým a psychickým zdravím - pokud víme, jak na to. A tady začíná problém: Přestože prakticky neexistuje člověk, který by se někdy nemodlil, mnozí by to současně nikdy nepřiznali. Připadalo by jim to společensky "toxické".
Čtěte ZDE: Za oponou viditelného světa: Úděl, který nezmění ani špičková medicína. Almužna, nebo sponzoring? Půst, nebo diety? Jsme jenom pohon mechanického „automatu svět“?
Nevídaný prostředek uzdravení
Jenže právě modlitba je mimochodem zdravá - a to paradoxně dokonce zcela "měřitelně". Jak pro modlícího se, tak pro objekt modlitby, kterým může být i někdo jiný. Stejně paradoxně na toto téma existují dokonce vědecké studie. Jejich výsledky jsou pro nevěřící leckdy ohromující: jako třeba když se skupina modlících zaměřila na nemocné komby ušaté (!), druh malinkého afrického savce z řádu primátů, připomínající vzhledem spíše kočku nebo lemura. Za jednu “skupinu” zraněných zvířátek se čtyři týdny modlili, druhá byla ponechána “jen” v péči veterináře. Skupina, která “obdržela” modlitby, se zotavovala výrazně lépe, než ta “pouze léčená”.
Tento pokus by mohl být pro (domněle) ateistické přátele zdraví extrémně zajímavý i proto, že v případě němých tváří lze přece bezpečně vyloučit vliv takzvaného placebo efektu, kterým při léčivé síle modlitby spojené s člověkem často argumentují zastánci “vědeckého světového názoru” (aktuální to název náboženství Všemocného Člověka).
Samozřejmě, že lidé jsou trochu “jiné kafe”. U nich naopak z vědeckého hlediska placebo efekt klidně fungovat může - důležité je však, že “to funguje”. Samozřejmě, ne vždy a všude. Jenže - “vědecky” se snažit postihnout působení Páně, nebo jej “nacpat” do kategorie přírodních zákonů, to je logický protimluv. Kromě toho, úrovně dosud provedených studií se různí. Přesto může dát našemu rozumu podobný exaktní výzkum alespoň určitou stopu, po níž se hledající nemocný (a to jsme vlastně všichni) může pustit. A právě o to jde.
V každém případě i mnozí materialističtí vědci uznávají, že modlitba je výraznou zdravotní a psychickou posilou především pro osobu, která se modlí. Tak například prokazatelně podle nich snižuje zdravotní účinky stresu. Kromě toho posiluje vůli (stejně jako půst), a podle dalších studií rovněž prokazatelně činí její pravidelné “uživatele” laskavějšími, více schopnými odpouštět partnerům a dalším lidem a posiluje důvěru v život i lidi. Čím to asi je? Nebo spíše méně konfrontačně: Není už jen to báječné?
Čtěte ZDE: Popeleční středa: Ztišení uprostřed bouřícího světa. Neznáme dne ani hodiny svého odchodu. Postní tradice u nás. Jak zemřel král Ladislav? Svědectví obrácené prostitutky
Čekárna, která stojí za to
Modlitby znějící tímto prostorem dva tisíce let mají dnes pověst čehosi, co je beznadějně “uncool”, neboli “nemoderní”, a tak hledající lidé často zkoušejí přijít na chuť buddhismu či dalším ismům - včetně aktuálního islamismu. Nejen z hlediska duchovního zdraví je přitom přímo klasické, že spirituální tradici, kterou mají všichni takříkajíc “na svém zadním dvorečku”, doma, pokládají za nezajímavou. Přesto nejsme úplně "kulturně" ztraceni. Vždyť skoro každý zná pořád ještě třeba alespoň modlitbu Páně, takřečený Otčenáš či Zdrávas.
Je jasné, že pro nevěřícího může být často těžké naposlech starobyle znějící modlitbu vyslovit a prožít. Přesto však tento "odvážný experiment" za pokus stojí. Je nesčetně případů, kdy lidé, kteří předtím neměli s náboženstvím jiné než mediálně zprostředkované "zkušenosti", učinili opravdickou zkušenost právě s modlitbou Otčenáše - a stal se zázrak.
Že jde o podivné “zdravotní tipy”? Jen na první pohled. Na ten druhý každý poctivý experimentátor zjistí, že právě u nich veškeré uzdravování začíná a končí. Není totiž pochyb: Nemocného člověka léčí nemocný (chcete-li ne-mocný) člověk. Může si vzít na pomoc více či méně (ne)bezpečné byliny, více či méně komplikované (uzdravující) jedy a další látky, a může se je naučit používat rozumně, či méně rozumně. Přijít však na to, že uzdravuje Někdo docela jiný, je dokonalý jarní "detox" kosmického rozměru.
Pokud vás tentokrát tato moje zdravotní poradna nudila či zklamala, prosím o toleranci a pochopení. Podivné jaro, které k nám přichází napohled stejně jako kdykoli předtím, je tentokrát mimořádně toxické. Jeho hrozby i naděje jsou cítit ve vzduchu mnohem intenzivněji. A tak já sama právě detoxikuji. A chtěla jsem se s vámi o to podělit. Třeba neuměle a naivně.
Je to prostě kříž.
