Každý zodpovědný člověk by si měl položit osm základních otázek, které klade ve svém článku Daisy Lutherová, jedna z bloggerských hvězd hnutí „prepperů“, kteří se snaží být připraveni na eventuální kolaps technologické civilizace. Samozřejmě platí, že naše přežití v konečném součtu není v našich rukou a závisí, jak říká Daisy, na „štěstí“ – tedy na Boží vůli.
To však neznamená, že se nemáme dobře připravit. Je třeba mít vždy na paměti známý vtip o člověku na střeše domu při povodni, který se stále modlí o záchranu a odmítá hasičský člun, loď i vrtulník s tím, že ho zachrání Bůh. Když se utopí a na Onom světě se ptá Stvořitele, proč ho nezachránil, Bůh odpoví: Udělal jsem, co jsem mohl. Poslal jsem ti člun, loď, vrtulník... Arabové zase říkají: Důvěřuj Bohu, že tě ochrání, ale velblouda si na noc přivaž.
Při totální závislosti naší civilizace na elektrické energii znamená jakýkoli větší a déletrvající výpadek „šťávy“ konec světa (alespoň toho známého). Spouštěčem přitom může být něco zdánlivě tak jistého a „bezpečného“, jako naše Slunce – o čemž ví i NASA, jak jsme nedávno naše čtenáře informovali.
Čtěte ZDE: Namyšlená civilizace před neodvratným krachem: I podle NASA technologický svět může kdykoli skončit. „Sluneční katastrofa“ je ještě blíž než světová válka
Současně může – ve Spojených státech, avšak nejen tam – přijít výpadek proudu na základě „teroristického útoku“, o němž se s blížícím výročím jedenáctého září opět spekuluje. Evropa má navíc "na menu" pád přenosové soustavy v důsledku „pokrokové zelené energie", německých větrníků zvláště. A v neposlední řadě i nejistou situaci na „východní frontě“. Proto je nanejvýše aktuální úvaha, v níž Daisy Lutherová podává jednoduché odpovědi na otázku, již pro běžného málo informovaného člověka není lehké si položit: Co byste dělali, kdyby měl být za týden konec světa, respektive zhroucení civilizace jak ji dnes známe?
Bez elektřiny
Výpadek proudu mnohonásobně zhoršuje chaos, který vypukne v případě rozličných katastrof. Vlastně vůbec nezáleží na tom, jak či proč se elektrická rozvodná síť rozloží. Dlouhotrvající výpadek proudu totiž automaticky znamená extrémně vysoké ztráty na životech. Lidé budou hladovět, mrznout, umírat žízní, nebo na choroby šířící se při nedostatečné úrovni hygieny. Někteří nepřežijí nemoci či zranění, které nepůjde léčit či operovat. Nebudou samozřejmě k dispozici ani nezbytné léky. A nepokoje vynesou na povrch démony, dřímající v lidských duších.
Přesto se na podobné situace můžeme připravit a alespoň částečně tak minimalizovat mnohá nebezpečí a problémy. Pokud budete o následujících otázkách přemýšlet dopředu, v případě civilizačního kolapsu na tom budete o mnoho lépe, než průměrný občan. Otázky, které si musíte položit, jsou následující:
- Jak si opatříte jídlo, když budou zavřené obchody?
- Pokud ho seženete, jak si ho připravíte?
- Co uděláte s potravinami v ledničce a mrazáku, pokud nepůjde elektřina?
- Jak budete vytápět či chladit svůj domov, pokud žijete v oblasti, kde panují alespoň část roku extrémní teploty?
- Čím budete svítit, až vám dojde ta parfémovaná svíčka, co máte pro parádu na stolku v obýváku?
- Jak se budete dopravovat, pokud a) vám nepojede auto, protože mu vyhoří elektronika, nebo b) auto sice pojede, ale nebude do něj benzín, protože benzínky budou kvůli výpadku proudu mimo provoz?
- Co budete pít a v čem se budete mýt, pokud nepůjde místní vodovod?
- Jak se zbavíte odpadu?
Najděte co nejvíc řešení na výše položené otázky. Pokud budete muset přežít týdny – či déle – bez proudu, budete je potřebovat. Musíte se zahřát, jíst a pít. Všechno ostatní je „třešinka na dortu“. Kupodivu totiž zjistíte, že přežijete bez televize, herní konzole, mikrovlnky i laptopu.
Vím, že někteří z mých čtenářů musí být po přečtení těchto řádků poněkud skleslí. Nejspíš si už v hlavě sumírujete seznam důvodů, kvůli nimž tyhle otázky prostě nemají řešení. Možná žijete v nájemním bytě, který si nemůžete upravit, jak byste rádi, máte omezený rozpočet, nebo co já vím, žijete u rodičů ve sklepní garsonce.
Pokud přemýšlíte takhle, nezbývá, než vám dát za pravdu – nejspíš to nezvládnete. Přežití v extrémních situacích totiž vyžaduje mentalitu vítěze: musíte přemýšlet, jak to zvládnout, ne proč to nejde. Někdy je potřeba prostého štěstí. Pokud chápete, že musíte mít připravený záložní plán a stejně odmítáte najít řešení, vystavujete sebe i své blízké možnému utrpení a smrti, které by šlo odvrátit. Když mě poprvé napadlo, že bych se měla připravit na konec civilizace, žila jsem v hustě osídlené městské oblasti. V nájemním bytě. A přesto jsem se připravila podle svých nejlepších možností a schopností – prostě proto, že bych se svým dětem nedokázala podívat do očí, kdybych nevěděla, že jsem udělala vše, co bylo v mých silách, dokud byl čas.
Výchozí teze je následující: co kdybyste naprosto jistě věděli, že během týdne, řekněme 11. září 2014, skončí svět, jak ho známe? (Samozřejmě si upravte následující doporučení podle toho, kde, s kým a v jakém klimatu zrovna žijete.)
Čtěte ZDE: Světová ekonomika jako obří hra „letadlo“. Osmnáct známek blížícího se krachu. Rozházeli jsme peníze za bonbóny? Největší dluhová bublina historie praskne
Voda
Každý ví, že pitná voda je něco, bez čeho nepřežijeme. V případě jakékoli katastrofy mohou vodovodní kohoutky vyschnout a pokud z nich něco poteče, nemusí to být pitné. Můžete si vodu převařit – ale mějte na paměti, že pokud vypadne proud, převaření vody nemusí znamenat to, že ji dáte do hrnce na sporák. To se týká i sporáků plynových.
Tělesné teplo vás zahřeje. Jenže po zhruba čtyřiceti osmi hodinách vám taková strategie už stačit nebude. Za prvé vydýcháte v dotyčné místnosti vzduch. Za druhé se prostě – zvlášť ve velmi chladném počasí – zima proplíží dovnitř. Takže za nějakou dobu se udržíte v teple, jen pokud budete mít kamna a zásobu paliva.
Každá rodina by proto měla mít zásobu vody na dva týdny. Hrubý odhad je čtyři litry na osobu a den. Nezapomeňte ani na vodu pro domácí zvířátka. A pokud jde o vodu na mytí – tak tu připočtěte navrch.
Vlastní zásobárnu vody si můžete vytvořit naprosto levně. Mnoho lidí k tomu účelu používá PET lahve, které prostě plní z kohoutku. Někteří si koupí malé kanystry s vodou či kanystry s kohoutkem. Zvažte i nějaký typ filtru, který k provozu potřebuje jen gravitaci a zásobu tablet na čištění vody.
Jídlo
Jsou dva názory na to, jak si připravit jídlo, pokud nepůjde proud. Jeden říká, že si najdete alternativní metodu vaření, která nepotřebuje ke svému fungování proud. Druhá, že se zásobíte jídlem, které není potřeba vařit.
Pokud se rozhodnete pro záložní způsob vaření, musíte mít zásobu paliva, která vám chvíli vydrží. A zásobte se jídlem, které nespotřebuje moc paliva. Například obyčejné fazole trvá uvařit dlouho, zatímco ty konzervované jen ohřejete, nebo je můžete sníst za studena. Nejlepším záložním zdrojem jsou „raketová kamna“, do kterých nemusíte dávat jen dřevo – spalují i další palivo. Pokud máte málo peněz, pořiďte si obyčejné vybavení na kempování, jako třeba vařič typu „volcano“.
Teplo
Pokud vypadne proud během zimního období, bude vaše otázka číslo dvě znít, jak se zahřát. Pokud výpadek netrvá déle než čtyřiadvacet hodin, stačí, pokud se s celou rodinou zavřete v jedné místnosti domu, kterou odizolujete – dejte pokrývku či ručník pode dveře a k oknům. Můžete také zapálit pár svíček. a pořádně se oblékněte – včetně rukavic, čepic, a tak dále. Tělesné teplo vás zahřeje.
Jenže po zhruba čtyřiceti osmi hodinách vám taková strategie už stačit nebude. Za prvé vydýcháte v dotyčné místnosti vzduch. Za druhé se prostě – zvlášť ve velmi chladném počasí – zima proplíží dovnitř. Takže za nějakou dobu se udržíte v teple, jen pokud budete mít kamna a zásobu paliva.
Kromě dřeva můžete zvážit přenosná propanová nebo olejová kamínka (toho typu, kterým se může topit v uzavřeném prostoru). Dávejte si ale s podobným typem přitápění velký pozor na otravu oxidem uhelnatým. Pořiďte si měřiče hladiny oxidu uhelnatého, které fungují i bez elektřiny. Budete je potřebovat. Další tipy na to, jak se zahřát bez elektřiny, vydají na samostatný článek, a tak se jim budeme věnovat někdy příště.
Čtěte ZDE: Otázka není, zda u nás k „blackoutu“ dojde, ale kdy: Způsobí jej německé větrníky, sluneční erupce, kyberútok, nebo ještě něco jiného? Rozpad civilizace během několika dnů
Hygiena
Běžnou příčinou chorob i úmrtí v podmínkách jakékoli katastrofy je nedostatečná hygiena. Je jasné, že potřebujete pitnou vodu. Potřebujete ale i něco, čím spláchnete záchod nebo umyjete nádobí, a na to bych pitnou vodu nedoporučovala.
Samozřejmě je dobré mít zásobu vody na mytí. Abyste ji ale nemuseli používat, je také dobré se zásobit věcmi, které umývat nemusíte – papírovými talíři, utěrkami, kelímky, příbory. Nejsem fanynkou různých antibakteriálních sprejů pro každodenní použití, faktem ale je, že pro případ přírodní katastrofy a/nebo kolapsu civilizace se hodí zmenšit počet breberek, které pobíhají kolem nás. Desinfekční gel na ruce po použití toalety a před jídlem by měl být povinností.
Zvažte své možnosti v oblasti hygieny. Splachuje vám bez elektřiny záchod? Mnoho lidí zjistilo, co to znamená mít toaletu na elektřinu, když byty v newyorských mrakodrapech zasáhl výpadek elektřiny po hurikánu Sandy. Máte-li vlastní septik, můžete splachovat prostě vodou z kýble – pokud ji máte. Jenže s kanalizací se vám snadno může stát, že vám všechno, co jste spláchli, začne proudit vesele zpátky do koupelny. Pokud se ale podobnému scénáři chcete vyhnout – a žijete ve městě – hodí se mít zásobu hodně pevných pytlů na odpadky (nejlépe těch, co se používají na suť) a kočičího písku. Pytel umístíte buď do toalety, z níž předtím vyberete vodu, nebo do kyblíku. Pokaždé, když někdo takový „záchod“ použije, přihodí lopatku písku. Plné pytle (pozor, ať nejsou moc těžké) můžete skladovat kdekoli venku, než najdete schůdný způsob, jak je zakopat či se jich jinak bezpečně zbavit.
Jak levně a jednoduše svítit, problémy první pomoci v chaosu, nástroje, sebeobrany a jak se chovat ve zvláštních situacích typu nukleární katastrofy či epidemie, si řekneme v zítřejším pokračování.
Zdroj.
