„Bubák“ zvaný Ebola straší již několik týdnů světovou i českou veřejnost. Naposledy jsme se mohli dočíst a doslechnout, že „ebola zamířila do Evropy“ – navzdory skandálním titulkům zatím „jen“ v podobě nakaženého španělského misionáře, který se za (údajně) přísných bezpečnostních opatření jede domů „léčit“ (ačkoli je ebola považována za neléčitelnou). Krvácivá horečka, která v lecčems připomíná devastující „španělskou chřipku“, jež drtivě zasáhla svět v první světové válce před bezmála sto lety, je tedy také evropskou realitou. Máme se jí děsit? A čím doopravdy je „horečka“, která kolem viru eboly vypukla?
Ebolu lze léčit
Může být mnohým: další mediální „bublinou“, „výchovou obyvatelstva“, které se má stát ještě vystrašenějším a poslušnějším „stádem“, komerční „hrátkou“ velkého farmaceuticko-zbrojařského průmyslu, nebo dalším pokusem o „redukci světové populace“, prosazovanou „humanisty“, jako je Bill Gates. Tento zarytý dobrodinec lidstva se mimochodem zřejmě již léta výrazně angažuje ve finanční podpoře „výzkumu“ eboly v nemocnici v centru epidemie.
Každopádně je však k efektivní obraně před „horečkou“ – tou skutečnou i tou mediální – dobré znát pravděpodobný původ a „účel“ eboly. Vědět, jak se proti nemoci dá bojovat, či jak ji lze léčit. „Klasická“ západní medicína to (nejspíš) neumí, alespoň zatím – byť, jak nás bombardují mediální výkřiky, existuje experimentální lék, momentálně přiznaně testovaný na dvou pacientech. Jsou však i jiné systémy, které následky nákazy virem eboly léčit umí, či to alespoň přesvědčivě tvrdí.
Oč jde?
O krvácivé průjmové onemocnění, jehož původcem je virus, šířící se periodicky především v západní Africe. Jeho symptomy jsou zpočátku podobné chřipce (bolest svalů a kloubů, únava, bolest břicha, ztráta chuti k jídlu). Následují průjmy, zvracení, postižení ledvin a jater.
Nejšířeji přijímaná teorie o původu eboly pokládá za zdroj choroby africké netopýry. Existují však i domněnky, že jde o „uměle vyrobenou“ nemoc. Spekulace vzešlé ze svědectví místních obyvatel, tvrdí, že ebola sama je především biologickou zbraní a cílem jejího vývoje je patrně zisk, či kontrola populace. Či její snížení.
V případě těžšího průběhu následuje krvácení: nemoc postihuje srážlivost krve, což znamená, že u pacienta se může objevit krvácení, jak v místě jakýchkoli ran (i injekčních vpichů), tak ze všech sliznic, ze spojivek, atd., nebo vnitřní krvácení, především v oblasti trávicího traktu. Nemoc se zhoršuje rychle, protože se její původce umí efektivně vyhnout reakci imunitního systému, a má relativně velmi krátkou inkubační dobu (2-21 dní).
Experiment, který selhal
Což ebolu – paradoxně – činí sice nebezpečnější pro nakaženého, ale méně nebezpečnou z hlediska epidemického. Ebola se – až na jeden kmen, zvaný Mayinga, jenž se vyskytl v Africe v roce 1978 – většinou nešíří vzduchem a nakažený onemocní rychle. Při rychlém a vážném průběhu symptomů pak není schopen infikovat velké množství lidí.
Je právě proto ebola „experimentem, který selhal“? Nemá v současnosti sama o sobě potenciál stát se biologickou zbraní či novou světovou pandemií, protože je sice hrozivá a ve velkém procentu i smrtelná, ale „málo“ nakažlivá. Navíc se virus třeba oproti chřipkovému poměrně pomalu „učí“ a rekombinuje.
O jakém experimentu je řeč? Nejšířeji přijímaná teorie o původu eboly pokládá za zdroj choroby africké netopýry. Existují však i domněnky, že jde o „uměle vyrobenou“ nemoc. Spekulace vzešlé ze svědectví místních obyvatel, tvrdí, že ebola sama je především biologickou zbraní a cílem jejího vývoje je patrně zisk, či kontrola populace. Či její snížení. Ať už ve válečné, nebo „mírové“ době.
Nemoc z laboratoře?
Ebola se totiž šíří převážně nakaženým materiálem v nemocnicích. Nikoli jako „běžné“ krvácivé horečky – vzduchem, vodou. V „epicentru“ současné epidemie (a v oblasti, kde se ebola šíří) existuje nemocnice, kde je virus již roky „zkoumán“ – za laskavého finančního přispění takových velikánů Nového světového řádu, jako je George Soros a Bill Gates: jak píše terapeut a novinář Ishtar Dingir na serveru The Therapy Book: „Státní nemocnice Kenema v Sierra Leone, která leží v epicentru šíření momentálního ebolového ‚zemětřesení‘, má zajímavé nájemníky: americkou laboratoř pro výzkum biologických zbraní se stupněm biologické ochrany číslo dvě. Laboratoř je napojena na Nadaci Billa a Melindy Gatesových a Sorosovu nadaci. A předmětem zkoumání amerických vědců v laboratoři daleko od Spojených států jsou již po desítky let právě virové horečky typu eboly.
Místní občané si jsou prostě jisti, že právě laboratoř v Kenemě je skutečným původcem současné epidemie. Na Bloombergu se dočteme, jak lidé na nemocnici a policejní stanici po vypuknutí eboly házeli kameny. Tvrdí, že lékaři ebolu používají jako záminku k odběru orgánů a vraždění lidí.
Šílené sestry a biologické zbraně
„Celou věc začala údajná ‚fáma‘, rozšířená sestrou z nemocnice. Laboratoř okamžitě prohlásila, že sestra je duševně nemocná. Klasický způsob diskreditace ‚whistleblowerů‘. Jak to, že v přísně střežené laboratoři s nebezpečným materiálem nechali pracovat šílenou ženu? Nejspíš byla dokonale zdravá a prostě jen příliš odvážná: řekla všem, co se děje.“
Kolem nejnovější epidemie eboly se to pozoruhodnými událostmi jen hemží. Další zajímavou „náhodičkou“ je, že do eboly investovala firma Monsanto. Přesněji řečeno, právě zaplatila zhruba 1,5 milionu dolarů společnosti Tekmira „po splnění určitých milníků“. Tekmira má s americkým Ministerstvem obrany (!) podle vlastních webových stránek kontrakt na zkoumání eboly a vývoj léku (pomocí nano-lipidů) za sto čtyřicet milionů dolarů.
Jak dále píše Dingir, ebola jako biologická zbraň by mohla být použita nejen v kontextu válečném – kde by její použití samozřejmě vymazalo poslední vzpomínku na Ženevské konvence – ale i ke slavnému „snižování světové populace“, k němuž se jako k „humanistickému bombardování“ přihlásil Bill Gates.
Jak si podmanit Ameriku
Jiné, poměrně hodnověrné teorie – například na serveru infowars.com – tvrdí, že současná „horečka jménem ebola“ je především pokusem regulovat naše myšlení respektive obavy a strach. Ebola sama prý tak závažnou hrozbou není – byla z ní však uměle vytvořena, podobně jako jsme to viděli například u prasečí chřipky. Cílem je buď podporovat zájmy farmaceutického průmyslu, nebo ovládat společnost, pravděpodobně obojí.
„Pravidelně každých pár let se Středisko pro kontrolu a prevenci nakažlivých chorob (CDC, Center for Disease Control and Prevention, pozn. aut.) a Světová zdravotnická organizace domluví na nové ‚globální hrozbě‘, která nás má pokud možno vyděsit k smrti. Obě organizace jsou schopny šířit bezostyšné lži, aby šířily strach a zajistily poslušnost populace. Učinily to již minimálně jednou s (prasečí) chřipkou a dělají to nyní znovu s ebolou,“ píše na infowars.com Dave Mihalovic.
Faktem je, že „ebolové šílenství“ doprovází v Americe několik „zvláštních okolností“: Prezident Obama před několika dny novelizoval nařízení, kterým je možno „zadržet“ americké občany, pokud trpí „respiračními potížemi“ nebo dalšími symptomy, jež se nejeví jako „běžná chřipka“. Učinil tak ovšem až poté, co nechal „dovézt“ do Ameriky ebolou nakažené pacienty. Shoda okolností, nebo další zadní vrátka pro zadržování „nepohodlných“?
Pokud ne, proč dotyčné nařízení vůbec novelizuje? Ebola byla již v „původním“ seznamu George Bushe II. z roku 2003 a personál nemocnic, kde se pacienti nacházejí, se dušuje, že virus nemá jak uniknout. Současná Obamova aktivita přitom přichází současně s obviněním, že ebolu do USA již dávno „dovezli“ uprchlíci, k nimž je ovšem administrativa současného prezidenta USA až absurdně vstřícná.
Čtěte ZDE: Proti „superviru“ z laboratoře není obrany. Vyrobil konečně „šílený profesor“ monstrum, které nás zničí? Kdo stojí za japonským vědcem?
Hrátky na burze a s geny
Jenže kolem nejnovější epidemie eboly se to pozoruhodnými událostmi jen hemží. Další zajímavou „náhodičkou“ je, že do eboly investovala firma Monsanto. Přesněji řečeno, právě zaplatila zhruba 1,5 milionu dolarů společnosti Tekmira „po splnění určitých milníků“. Tekmira má s americkým Ministerstvem obrany (!) podle vlastních webových stránek kontrakt na zkoumání eboly a vývoj léku (pomocí nano-lipidů) za sto čtyřicet milionů dolarů. Akcie Tekmiry s ebolovou epidemií okamžitě stouply.
Podobně, či více, nepochybně stouply akcie kalifornské společnosti Mapp Biopharmaceutical, vyrábějící drogu ZMapp, která (údajně) zachránila oba nakažené americké lékaře. ZMapp je drogou, vyvíjenou z geneticky modifikovaných tabákových rostlin již minimálně od roku 2007. Na projektu opět spolupracuje americké ministerstvo obrany (ale i zdravotnictví) a několik dalších amerických a kanadských vládních agentur.
O co tedy jde? O urychlení vývoje jedné drogy? Libérie nyní o ZMapp, který měl jít do klinických zkoušek na lidech „koncem roku 2014“, přímo škemrá. Má snad být účelem celé „hry na epidemii“ – mimo jiné – odzkoušet experimentální drogu na lidech – kteří jsou za to ještě vděčni? Obdobná tvrzení se vždy vynořují i kolem „epidemií“ nesezónní chřipky, jako byla ta prasečí z roku 2009, a kolem očkování obecně. Je faktem, že „převoz“ nakažených přes hranice je velmi jednoduchou cestou, jak z nemoci náhle udělat (podle měřítek WHO) „pandemii“. A s tou už lze „finančně pracovat“ mnohem lépe, než s „pouhou“ epidemií kdesi v Africe.
Jak vyléčit "nevyléčitelné"
Pravdu se patrně nedozvíme ještě dlouho, pokud vůbec. Samozřejmě může být ebola do jisté míry vším z výše zmíněného. Různá další vysvětlení budeme nadále na Protiproudu přinášet. Nebezpečí, které plyne ze současné „epidemie“, ať je zcela, či jen částečně umělého původu, může mít nakonec skutečně celosvětové důsledky.
V každém případě je však třeba demaskovat centrální lež lékařsko-mediálního mainstreamu, týkající se eboly: a tou je, že se nemoc údajně nedá léčit.
Systémy, které nemoc definují jinak, než západní medicína, nemají s léčbou eboly „problém“. To platí například jak o homeopatii, tak o tradiční čínské medicíně.
Pochopitelně, že budou podobná řešení vždy předmětem dalších útoků „skeptiků“, kteří budou tvrdit, že homeopatie neúčinkuje, nebo že dokonce používat ji je „nebezpečné“. Podivný argument: Pokud klasická medicína (mimo té experimentální) neumí pro pacienta s ebolou udělat nic, proč je „nebezpečné“ si vzít jednu „cukrovou kuličku“ s homeopatickým lékem, která mu může pomoci?
Známý a uznávaný čínský lékař jménem Sun Simiao je například "duchovním otcem" bylinného mixu, který proti ebole podle jeho slov účinkuje. Dá se namíchat v „čínské lékárně“ a referuje o něm například Mike Adams na serveru naturalnews.com zde.
Terapeutka čínské medicíny Jana Hollanová k tomu říká, že nejde o nic až tak překvapivého: „Z hlediska čínské medicíny jde v případě eboly, tak jako u ostatních těžkých „letních horeček“ o horkou škodlivinu, která se dostane do úrovně krve. Tímto způsobem stav nemocného charakterizujeme a dále s ním pracujeme. Samozřejmě v pokročilém stádiu choroby by mohlo být složité bylinný koktejl do pacienta vpravit, respektive jej v něm udržet. Proto jako vždy platí: Čím dříve se s léčbou začne, tím lépe.“
Homeopatické „očkování“?
Homeopatie je dalším systémem, pro nějž ebola, ani jiné metly lidstva, nejsou nic nového po sluncem: Homeopaté například prosluli tím, že během smrtících epidemií cholery v 19. století umíralo v jejich nemocnicích řádově o desítky procent méně pacientů, než v nemocnicích „konvenčních“. Ostatně přímo na ebolu má homeopatie několik léků, bylinného i živočišného původu.
Současně lze teoreticky uvažovat i o přípravě nosody (tj. léku z tkáně přímo postižené nemocí). To by, vzhledem k vysoké nakažlivosti eboly (při přenosu tělními tekutinami) a ke slavnému principu ředění homeopatických léků, při němž ve výsledném léku již nezůstane ani jedna molekula původní substance a důležité je pouze „pole“, či „energetický otisk“ látky, bylo výrazně bezpečnější, než jakékoli představitelné očkování. Mimochodem, homeopaticky se ve světě běžně „očkuje“ proti tak těžkým chorobám, jako je malárie či horečka dengue. Ani homeopatické očkování (zvané profylaxe) není tedy nic nového. Další možností je vytvoření koktejlu homeopatických léků, určených k překonání jednotlivých symptomů choroby.
Samozřejmě ještě neexistuje v dané věci všeobecný konsenzus. A pochopitelně, že budou podobná řešení vždy předmětem dalších útoků „skeptiků“, kteří budou tvrdit, že homeopatie neúčinkuje, nebo že dokonce používat ji je „nebezpečné“. Podivný argument: Pokud klasická medicína (mimo té experimentální) neumí pro pacienta s ebolou udělat nic, proč je „nebezpečné“ si vzít jednu „cukrovou kuličku“ s homeopatickým lékem, která mu může pomoci? Což platí i pro odpůrce homeopatie z řad křesťanů: Podle ovoce poznáte je. Špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Ale to už bychom se dostali někam jinam – i když samozřejmě k tomu nejdůležitějšímu.
K problematice eboly se budeme v různých souvislostech dále vracet. To hlavní lze říci však již v této chvíli: Nenechme se zmasírovat další kampaní. Smrtelně nebezpečná je především „horečka“, kterou ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem a „humanistickými omezovači populace“ infikuje periodicky veřejnosti hlavní mediální proud.
