Termín „konzervanty“ zní většině lidí vlastně docela bezpečně: Jde přece o to potraviny zakonzervovat, uchovat, aby se nezkazily – aby je nenapadly plísně, hniloba, viry, bakterie nebo houby, které rozkládají strukturu jídla a mohou nejen změnit jeho chuť, barvu, vůni a výživové vlastnosti, ale být i potenciálně smrtící. Jenže podíváme-li se hlouběji do „zákrutů“ vědy o konzervantech, najdeme skutečně temná tajemství.
Temné zákruty potravinářského průmyslu
Kdokoli je jednou pozná, nemůže už na průmyslově vyráběné konzervační přísady nikdy pohlížet jinak, než jako na cosi, co může (k horšímu) podstatně ovlivnit kvalitu i délku jeho života. Kromě jiného tím, že se u něj vyskytne ona hrozivá nemoc na r, kterou momentálně trpí už jeden ze tří Američanů (v Čechách přitom podle statistik v desetiletí mezi lety 1998-2008 umíral na rakovinu už průměrně jeden člověk za 20 minut a výskyt nádorů narůstal o procenta ročně, pozn. red.).
...pokračovat bychom mohli třeba sukralózou a sorbitolem, dvěma umělými sladidly, která se používají nejen ke slazení, ale i konzervaci potravin, protože přispívají k udržení měkkosti výrobků a emulzifikují. Vedlejšími účinky těchto údajně „neškodných“ aditiv jsou rakovina a syndrom dráždivého tračníku.
Takže tytéž látky, které přimějí potraviny „déle vydržet“, mohou za to, že příliš dlouho „nevydržíme“ my sami. Naše buňky totiž k životu potřebují kyslík. A některé konzervanty úplně dusí mitochondrie v lidských buňkách, takže se do buněk kyslík nedostane. Konzervanty jsou často opravdu „zlo“.
Glutamát není sám
Nejde přitom zdaleka jen o MSG (glutamát), ačkoli ten má roli „hlavního padoucha“. Kromě toho má ale více než dvacet „bratránků“, včetně hydrolyzovaného sójového proteinu, autolyzovaného extraktu z kvasnic, maltodextrinu a různých derivátů sójového proteinu. Všechny blokují metabolismus glutamátu. Na trhu se mimochodem vyskytuje mnoho drog, které mají údajně léčit dlouhodobou depresi, a které rovněž metabolismus MSG blokují. Ironické je, že to, co má být léčeno, je spouštěno právě přítomností glutamátu v jídle, pomineme-li tedy aspartam, respektive v něm obsaženou kyselinu aspartamovou, o níž jsme již obsáhle psali.
Čtěte ZDE: Chceme štědré Vánoce s Glutamátem a dobarvenými, křehčenými potravinami? Koření: „drobnost“, která je zásadní pro naše zdraví.
Když už jsme u aspartamu: zdá se vám, že nápad nejdřív otrávit lidi syntetickým sladidlem, a pak vyvinout „spásný“ lék na otravu (samozřejmě chemický, takže stav v konečném důsledku jen prohloubí), je motiv z některého sci-fi filmu? Není. Najděte si něco o společnosti Searle. Mnoho by vám o ní mohl povědět bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Jestli tohoto politika zrovna nikde nemůžete potkat, je tu vyhledavač Google. I tam lze nalézt fakta, z nichž se ježí vlasy na zátylku.
Čtěte ZDE: Chutná sladce, ale je nebezpečný. Chcete vědět, co vše může oblíbené sladidlo ve vašem těle způsobit?
Ale zpět ke konzervantům. MSG, jak již jsme naznačili, zvyšuje koncentraci volné kyseliny glutamové v krvi. To zase na oplátku snižuje hladinu dopaminu v organismu, což může mnoha způsoby ovlivňovat (a také zapříčiňovat) deprese. Donedávna byl MSG v přídělech jídla pro americké vojáky – jedli ho v podstatě s čímkoli, co pozřeli. Možná by nebylo od věci se podívat na vlnu sebevražd v americké armádě i z tohoto hlediska.
Smrtící okurky?
Další sloučeninou zásadní pro (ne)zdravé fungování našeho těla je benzoan sodný. Ten působí proti rozvoji plísní a kvasným procesům v kyselém prostředí, a najdeme jej tedy například v limonádách jako jsou Pepsi nebo Cola a většině nakládané zeleniny – například nakládaných okurkách – a potravinách „v konzervě“, třeba různých omáčkách a hotových pomazánkách (kromě toho se vyskytuje i v kosmetice, např. v zubních pastách a deodorantech, ale třeba také v „komerčních“ ledových čajích, pozn. red.).
Benzoan sodný způsobuje nedostatek kyslíku v buňkách, čímž oslabuje imunitní systém a dodává „palivo“ rakovinným buňkám, které se tak mohou začít množit a postupně „přebírat vládu“. Nedejme se mýlit: benzoan může být údajně i v jídle, označeném jako „čistě přírodní“. To může a nemusí být pravda. Ačkoli se kyselina benzoová, jejímž je derivátem, vyskytuje v malé míře i v ovoci, důležitý pro lidské zdraví, či spíše nemoc, je ten benzoan, který se používá jako konzervant – a ten je vyrobený v laboratoři (z toluenu a hydroxidu sodného, pozn. red.) a je prokazatelně karcinogenní. Tato potravinová přísada poté, co ji požijete, putuje do jater – jenže ta si s ní neumějí poradit.
Přírodní není syntetické!
Kromě toho, jak už řečeno, benzoan značně znesnadňuje život buněčným mitochondriím. Jeho požívání může v důsledku kromě nedostatku kyslíku vyústit i v poškození DNA v buňkách – a to již za vašeho života, což vědci po téměř sto let považovali za nemožné. Nyní už víme, že to možné je. Benzoan sodný spolu s vitaminy C nebo E může v těle vytvářet benzen. A co dělá benzen v lidském organismu by bylo na celý další obsáhlý článek (nebo spíš vědeckou práci) o rakovině. Někteří vědci jsou toho názoru, že benzoan sodný může být také spouštěčem Parkinsonovy nemoci.
To stále mluvíme o benzoanu, připraveném synteticky. Přirozeně se vyskytující benzoan najdeme například v brusinkách, jablkách a hřebíčku – jenže v minimální koncentraci, zhruba 40 mg/kg. Pokud je používán jako konzervační látka, dostáváme se však okamžitě k hladině kolem 2000 mg/kg. A to už je mnoho. FDA (Food and Drug Administration, americký vládní Úřad pro potraviny a léčiva, pozn. red.) údajně benzoan sodný a jeho nebezpečnost testoval – někdy v šedesátých a osmdesátých letech. Co myslíte, platí výsledky údajných testů ještě dnes, v „době jedové“?
Čtěte ZDE: Deset bylinek, které by neměly doma chybět: Zázrak pro děti, starce a nemocné. Jak vyvážit kvanta chemie, která denně všichni „vstřebáváme“? Jednoduše!
Nenechme rakovinu vyhrát
Průmyslová výroba „hotových“ a „konzervovaných“ jídel je tichým zlem, které způsobuje značnou část „civilizačních chorob“ dnešní populace. Slova jako „konzervant“, nebo „aditivum“ jsou zástěrky krutých pánů dnešního lidstva – přeložit do normální řeči je můžeme obě jednoznačně: „rakovina“.
A nejde jen o přísady, zmíněné výše. Pokračovat bychom mohli třeba sukralózou a sorbitolem, dvěma umělými sladidly, která se používají nejen ke slazení, ale i konzervaci potravin, protože přispívají k udržení měkkosti výrobků a emulzifikují. Vedlejšími účinky těchto údajně „neškodných“ aditiv jsou rakovina a syndrom dráždivého tračníku.
Dávejte si pozor i na BHT a BHA, stejně jako na slogany potravinových koncernů na výrobcích, které jídlo označují za „trvanlivé“ nebo „ještě čerstvější“. Znamená to jediné – že až ho sníte, budou se vaše buňky dusit. Nedělejte jim to. Když se nebudete stravovat tak, abyste přivolali rakovinu, nebude stravovat za pár let ona vás. Je to vlastně jednoduché.
Zdroj.
