K dětství velké části současných dospělých ještě neodmyslitelně patří „popelení se“ na písku či zahradě, ať už o samotě či s ostatními dětmi. „Panelákové generace“ s klíčem na krku by mohly vyprávět. Bylo docela běžné „mýt“ si ovoce na svačinu v kdejaké louži, plácat z bláta nebo písku hrady a přátelit se s kočkami a psy, pobíhajícími po sousedství (o nějakém tom občasném ježkovi, holubovi nebo kryse nemluvě). A to už vůbec nemluvíme o generaci našich babiček na vsi, kde děti ještě občas běhaly bosky po polích v létě, v zimě.
Čistota, (jen) půl zdraví?
Vědci nyní po usilovném zkoumání odhalili „překvapivý“ fakt: že takové dětství je zdravé – ba co víc, že bez pořádného kusu špíny nevychováte zdravého potomka!
S bakteriemi a viry se naše děti mají setkávat přirozeně. A pokud se tak nestane, jejich tělo je tím náchylnější k nemoci. Nepřirozeným očkováním je této náchylnosti k chorobám nezbavíme!
Dnešní děti v západní kultuře se ovšem od podobného přirozeného standardu značně vzdalují. Vyrůstají ve skleníkovém světě ultračistých domácností, napumpovaných chemií – ať už tou z čistících prostředků, nebo tou, kterou jim povinně či polopovinně ládujeme do tělíček prostřednictvím klasických „léků“ a očkovacích látek, jež jim ovšem nepomohou vyrovnat se s něčím, na co si jejich tělo přirozeně nezvykne. Ven už si moc chodit hrát nemohou, alespoň pokud jde o ty městské – až na ojedinělé komunity je ve velkých městech nebezpečno a toxické chemikálie se vyskytují jak v loužích, tak na ovoci, těžko tedy jedno ve druhém umýt...
Čtěte ZDE: Očkování nepotřebujeme. Horečku ano! Často je rozdílem mezi životem a smrtí. Jak si vybrat to první? A o důležitosti sebedůvěry
Chemické děti
Výsledkem jsou děti alergické, děti s různými poruchami vývoje, chování a učení, děti, které ofoukne a hned stonají... Zkrátka zchoulostivělé „překultivované“ děti dneška.
Následující článek jsme se rozhodli otisknout, přestože, nebo právě proto, že jde o typický případ „objevování již jednou objeveného“ moderní medicínou – tedy těmi jejími menšinovými součástmi, které nemohou jinak, než se pozvolna navracet k přirozenému světu. Teď věda objevila, že děti potřebují špínu a bacily k tomu, aby byly zdravé.
Špinavá Amerika a EU dotace
Ponechme teď stranou, že studie, která je v článku zmiňovaná, je typickým příkladem medicínské statistiky, která izoluje jeden element od ostatních: pro komplexní závěry chybí totiž informace o tom, zda skutečně za dobrou imunitou dětí ze „špinavých“ domácností náhodou nestojí jiná sociální situace, v níž si musí dítě hledat vlastními silami své místo v rodině i světě, popřípadě jiné – přirozenější – rodinné, sociální, či třeba náboženské a filosofické zázemí.
Závěry vědců prostě opět objevily Ameriku. Potvrzují tisíce let praxe matek po celém světě: ty dobře vědí, že rozmazlení „mamánci“ to mají v životě i se sebou a svým zdravím obvykle těžší.
Zajímavé ovšem bude sledovat – když je to nyní vědecky potvrzeno – zda třeba Evropská komise nevyrobí nějaké nařízení o povinném vystavování dětí špíně. Ta by ovšem nemohla být ledajaká. Přinejmenším ekologická a zdravotně nezávadná. Firmy, které by ji vyráběly, by měly nárok na dotace. A rodičům, kteří by děti udržovali ve „sterilní čistotě“ by hrozilo jejich odebrání a adopce. Nejlépe spoluobčanům cikánského původu, pokud možno homosexuálního zaměření. Podívejme se však nejprve na to, co vědci za jistě nemalé prostředky právě vyzkoumali:
Uklízení škodí zdraví!
Radši moc neuklízejte – příliš čistá domácnost může škodit zdraví vašich dětí.
Nová studie, publikovaná v Časopise pro alergie a klinickou imunologii (Journal of Allergy and Clinical Immunology) odhaluje, že přílišná čistotnost a hygiena může paradoxně, zvláště pokud je uplatňována v domácnostech s novorozenci a dětmi pod jeden rok věku, způsobovat u těchto dětí později v životě alergie a astma.
Vědci z Dětského centra Johna Hopkinse v Marylandu studovali 467 novorozenců z center měst Baltimore, Boston, New York a St. Louis. Miminka se stala součástí studie ještě v prenatálním stavu a průběh těhotenství i jejich vývoj po porodu byl ze zdravotního hlediska podrobně sledován.
Vědci odebírali vzorky alergenů z domácností, v nichž kojenci a jejich matky žili a třídili je jak podle množství, tak typu. Poté sledovali míru výskytu alergických potíží a astmatu během prvních několika let života dotyčných dětí a tato čísla porovnali s mírou výskytu alergenů v domácnostech.
Žádné bakterie – jisté astma
Když data analyzovali, zjistili, že astmatická dušnost se projevovala méně u tříletých dětí, které byly během prvního roku svého života vystaveny častému styku s myší a kočičí srstí a výkaly švábů. Jinými slovy, tělo dítěte, které bylo „včas“ vystaveno těmto alergenům si na ně vytvořilo toleranci, zatímco děti, které maminky „chránily před bacily“, tuto výhodu neměly.
Více než polovina dětí, které vyrůstají v domovech „bez poskvrnky“, kde téměř nenajdeme bakterie, má už v batolecím věku astmatické potíže. Z dětí ze „špinavějších“ domácností však touto poruchou trpí jen sedmnáct procent. Což dobře ilustruje, že i bakterie hrají důležitou roli v budování silné imunity.
Ze statistických dat vyplývalo, že nejdůležitější je obojí – vystavit dítě jak alergenům, tak bakteriím,“ vysvětlil dr. Robert Wood, spoluautor studie a vedoucí oddělení Divize alergie a imunologie Hopkinsova centra.
Rýpání v blátě je třeba
Závěry nejnovější studie tedy podporují závěr, k němuž již došly studie dřívější. Tedy že vystavení dítěte „venkovním patogenům“ – neboli všem těm potvůrkám v blátě na zahradě – vede k menšímu výskytu zánětů a silnější imunitě. Příkladem těchto výzkumů je studie, publikovaná před časem v časopise Přírodní léčiva (Nature Medicine), jejímž výsledkem bylo zjištění, že přílišná čistota vede u dětí ke zdravotním problémům.
Jinými slovy, vědci právě objevili, že děti potřebují trávit co možná nejvíce času venku a pořádně umazané. Pokud jim to neumožníme, dost možná tím zhoršíme jejich zdraví. „Bacily“ jsou totiž něco jako přírodní vakcína, která postupně trénuje vrozenou imunitu k tomu, aby se dokázala vyrovnat s hlavními cizorodými činiteli, s nimiž se tělo v průběhu dětství a celého dalšího života setká.
Přirozená imunita
Upřímně řečeno je to tato cesta, pomocí níž si tělo má imunitu budovat: cesta přirozeného setkávání se s různými látkami během rozvoje imunity v raném věku. Chemické vakcíny, které „plivou“ na svět farmaceutické továrny, tento přirozený proces pouze do jisté míry napodobují. Jenže současně jak víme obcházejí vrozené mechanismy imunitního systému a vyvolávají nepřirozenou, často škodlivou imunitní reakci.
„Vstupní brána, jíž se vakcína dostane do organismu, je jiná než u přirozeně se vyskytující choroby,“ vysvětluje server Organizace pro osvětu ve věci očkování (Vaccine Awareness Network). „Většina přirozeně se vyskytujících nemocí do těla vstupuje skrze ústa nebo dutinu nosní, nikoli pokožku. Při očkování jehla poškodí pokožku a vpraví do krevního řečiště cizorodou látku. To zcela obejde roli, již při běžné imunitě sehrává pokožka, mandle, sliznice, a tak dále.“
Závěr, plynoucí ze všech těchto „převratných“ výzkumů, je převratně jednoduchý: s bakteriemi a viry se naše děti mají setkávat přirozeně. A pokud se tak nestane, jejich tělo je tím náchylnější k nemoci. Nepřirozeným očkováním je této náchylnosti k chorobám nezbavíme!
Zdroj.
