Situace na východě Ukrajiny se po velikonočních svátcích znovu zdramatizovala. Pučistická vláda v Kyjevě se rozhodla obnovit „protiteroristickou operaci“ proti povstaleckým městům. Tato snaha ale naráží na obrovské problémy, neboť, jak ukázal průzkum, který na východě provedly západní agentury, většina obyvatelstva nepovažuje Jaceňukovu pučistickou vládu za legitimní a velká část tamní veřejnosti již ani nechce být součástí státu ovládaného Západem dosazenou loutkovou vládou.
Národní revoluce na východě
To se samozřejmě projevilo i v radikalizaci Ukrajinců na východě. Zpočátku lokální povstání proti Kyjevu postupně přerůstá v národní revoluci, která zachvacuje prakticky celý východ země. Statisícové davy v ulicích odhodlané postavit se nelegitimní kyjevské moci, které pochodovaly v Charkově i Doněcku, byly i přes pokusy vymazat z internetu záznamy z těchto demonstrací přesvědčivým důkazem, že Kyjev ztratil nad východní částí země kontrolu. Polovojenské samosprávy, které se připravují na obranu měst, přirovnávají svou situaci k obraně Stalingradu proti nacistům.
Chuť postavit se kyjevské nelegitimní vládě se přenáší i mezi vojenské vládní jednotky, které masově přecházejí na stranu povstalců, často s celou vojenskou výbavou a těžkými zbraněmi jako jsou tanky či obrněné transportéry. Proto je na povstaleckých barikádách vidět stále častěji i těžká vojenská technika, příspěvek vojáků a policistů, kteří odmítli pálit do vlastních občanů. Za všechny to shrnul jeden z příslušníků 25. výsadkové divize z Dněpropetrovsku: „Všichni vojáci a důstojníci jsou tady. Nebudeme střílet do vlastních lidi.”
Pravý sektor v plné polní
Na to zareagoval Kyjev vytvořením Národní gardy tvořené převážně Pravým sektorem. Vůdce Pravého sektoru Dmitro Jaroš se veřejně pochlubil, že Pravý sektor vytvořil speciální prapor úderných jednotek, které byly začleněny do východoukrajinské „protiteroristické“ operace. Důvodem je právě neochota příslušníků ukrajinských ozbrojených sil vraždit své vlastní občany. Netřeba připomínat, že jde současně o hrubé porušení ženevské dohody, jejíž součástí bylo právě odzbrojení Pravého sektoru a dalších fašistických skupin z Kyjeva. Pučistická vláda provádí ovšem pravý opak. Je už zcela jasné, že dohoda ze Ženevy byla pro Kyjev pouze příležitostí, jak získat čas k přeskupení sil před útokem na východ.
Důsledkem je kromě dalšího i dramatická situace u Slavjansku, kde při útoku kyjevských jednotek zemřelo na kontrolním stanovišti pět povstalců. Boj, který má již všechny znaky otevřené války, začal včera. Tanky, obrněné vozy a další vojska speciálních sil Kyjeva zlikvidovaly kontrolní stanoviště severně od Slavjanska. Reuters hlásil, že když obrněná jednotka postupovala podél silnice ze Svjatogorska, o kterém ukrajinská vláda tvrdí, že se ho ve středu opětovně zmocnila, povstalci vytvořili kouřovou stěnu ze zapálených pneumatik.
Boj o Slavjansk
Během půl hodiny Kyjev převzal kontrolu nad postavením obránců u vesnice Chrestišče. Ukrajinské síly uzavřely rovněž okolí Slavjanska, kde je situace zřejmě nejvyhrocenější. Ukrajinská vojska se zakopávají i poblíž města na hlavní silnici jižně od Doněcka a zjevně se připravují k boji.
Kyjevská vláda oznámila, že její jednotky odrazily noční úder na základnu v Artěmivsku, jižně od Slavjanska, na silnici do Doněcka. Během přepadu byl podle ukrajinských vládních zdrojů zraněn jeden voják. Podle jiných zdrojů je situace o mnoho vážnější a boje se v okolí Slavjanska dále šíří.
Situace se vyostřila rovněž na jihu země u Oděsy, kde dnes ráno došlo k napadení kontrolního stanoviště kyjevské armády útočným granátem, při kterém bylo zraněno sedm vojáků „trestní“ armády. Nálož explodovala okolo čtvrté ráno místního času, kdy posádka kolemjedoucího auta hodila na stanoviště granát, uvedla agentura Interfax.
Rusko ochrání své občany
Rozhodný postup Ruska však donutil Kyjev k pozastavení operace. Je totiž stále jasnější, že přímý útok by si vyžádal stovky či tisíce obětí. K tomu by Rusko samozřejmě nemohlo nečinně přihlížet a do oblasti by vyslalo své mírové jednotky, jak o tom promluvil zástupce Ruska v OSN Vitalij Čurkin.
Čurkin podle agentury ITAR TASS nevyloučil vojenský zásah, pokud Kyjev bude situaci dále zhoršovat. V případě kritické situace na jihovýchodě Ukrajiny by Ruská federace využila souhlasu parlamentu, který již 1. března dal prezidentovi Vladimiru Putinovi patřičné pravomoci. „Tato možnost je stále v našich rukách, přestože bychom si ji nepřáli,“ uvedl Čurkin.
Nastínil i konkrétní scénář takového vývoje. Pokud násilí Kyjeva na jihovýchodě země neskončí, Rusko svolá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Odvolá se na článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu, jenž Rusko uplatnilo již v roce 2008 na Kavkazu. Ostatně o možnosti použití „gruzínského scénáře“ již tento týden hovořil také ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Kerry ztrácí nervy
Vojenské cvičení za účasti letadel ohlásil Interfax s odkazem na ruského ministra obrany Sergeje Šojgu. Jako odpověď na postup Kyjeva začaly ruské bataliony skupin kombinované taktické výzbroje z jižních a západních vojenských okruhů cvičit spolu s letectvem pro případ akcí u státní hranice.
Pevný postoj Ruska rozčiluje stále více nejen pučisty z Kyjeva, ale pochopitelně i jejich sponzory. Americký ministr zahraničí Kerry už ztrácí nervy a je prý blízko nervového zhroucení. Podle dobře informovaných zdrojů už není schopen se svým ruským protějškem Lavrovem absolvovat v klidu ani telefonický rozhovor. Plánované hovory se proto ani 23., ani 24 dubna z těchto důvodů neuskutečnily.
Zeman bez paměti?
Podle analytiků OSN by se situace mohla rychle vymknout kontrole, což by mělo nepředvídatelné důsledky. Kyjev dal mezitím Rusku 48 hodin ultimátum, po němž prý „zahájí boj s ruskými vojáky“. Rusko však trvá na tom, že Washington, by měl „své“ ukrajinské vedení přimět, aby okamžitě zastavilo vojenskou operaci na jihovýchodě a zajistit stažení vojenských jednotek do jejich trvalých působišť.
Prezident Miloš Zeman, který do Prahy svolal absurdní „summit bezvýznamných prezidentů“ (takzvaného Východního partnerství), vyzval moudře k jednání a přirovnal současnou situaci k počátku balkánské krize. Je příznačné, že se ani slovem nezmínil o tom, kdo krizi vyvolal.
Ukrajinské dobrodružství Západu navzdory mudrování evropských politických elit dostává stále hrozivější polohu. Pokud přeroste do otevřené občanské války s mezinárodním přesahem, Washington, který svržení legitimní ukrajinské vlády připravil, a „bossové“ EU kteří mu v tom zbaběle sekundovali, budou stát před prakticky neřešitelným problémem.
Kdo zasel vítr, balancuje nyní na hraně bouře. Občané východní Ukrajiny se už těžko budou smiřovat s něčím menším než úplným oddělením od kyjevských pučistů. Pokud se Kyjev v příštích dnech rozhodne řešit situaci silou a Rusko, jak Vladimír Putin opakovaně slíbil, půjde na pomoc svým ohroženým krajanům, nelze další vývoj vůbec předvídat.
