Existuje jen málo přes deset let a po parlamentních volbách v roce 2010, kdy získalo bezmála 17 procent, mu mnozí předpovídali neúspěch. Ve volbách na začátku dubna však všechny kritiky umlčelo vítězstvím ještě výraznějším. Hnutí Za lepší Maďarsko (zkráceně Jobbik) totiž dokázalo oslovit 20,5 procenta voličů, a stalo se tak nejsilnější národně orientovanou politickou silou v Evropě.
Evropou se lavinovitě konečně začíná šířit aktivní odpor proti Bruselu a nedemokratické Čtvrté říši. Dosud pasivní „mlčící většina“ se probouzí. Blížící se volby do Evropského parlamentu pro dosud pohodlně vládnoucí bruselské elity nevěstí nic dobrého. Varování přicházejí z mnoha zemí – nejnověji právě z Maďarska. Ke klidu nepřispívá ani kolabující plán dobytí Ukrajiny. Přesto, či právě pro to, že s jejím budoucím členstvím v EU nikdo vážně nepočítá a vše bylo použito jako průhledná vějička pro některé málo informované obyvatele západní části této zkoušené země.
Zdravé hodnoty, dobrý program
Jobbik se označuje za stranu vlasteneckou a konzervativní a velký důraz klade také na křesťanskou identitu. V tom pramení jeho úsilí o zachování a ochranu tradiční rodiny a tedy také snaha o postavení homosexuálních sňatků, registrovaného partnerství, potratů či eutanazie mimo zákon. Podle Jobbiku by církev měla sehrát důležitou úlohu i v řešení cikánské otázky, napomáhat integraci a asimilaci cikánského obyvatelstva. Maďarsko v epoše Jobbiku chce rovněž podporovat a pomáhat křesťanům na Blízkém východě – věc v současné „duchovně vyhořelé“ Evropě téměř nevídaná.
Ale Jobbik je populární především proto, že se zaměřil na podporu domácích podnikatelů a zemědělství, domácí výroby, obnovu venkova, ochranu maďarské půdy a národních zdrojů, jakož i na energetickou soběstačnost a sociální politiku. Školství má být založeno na národních tradicích a vychovávat k vlastenectví.
Nejsilnější nacionalistická strana v Evropě
Úspěch Jobbiku v parlamentních volbách v Maďarsku by mohl vést i k posílení národoveckých radikálních skupin ve východní Evropě. Jobbik vyzývá k vytvoření protibruselské aliance sahající od Jadranu po Balt. „Zúčastněte se voleb do Evropského parlamentu,“ vyzval podobně orientované strany předseda Jobbiku Gábor Vona. „Existují společné hodnoty, a když vyrostl a posílil Jobbik, proč by se podobná věc nemohla stát jinde?“ říká poslanec Jobbiku Márton Gyöngyösi.
Čtěte ZDE: Britská veřejnost: Máme už plné zuby euro-unijního „pokroku“. Proč Nigel Farage vítězí v televizních debatách? Strach obchází nejen tamní eurohujery
Čtěte ZDE: Paříž i Brusel obchází strach: Národní fronta Marine Le Penové jde do „evropských voleb“ s jasným plánem: Opuštění eura, omezení imigrace a obnovení suverenity Francie
Gábor Vona kandidoval ve svém rodném městě Gyöngyös a získal 35,8 procenta hlasů. Vítězný kandidát FIDESZu László Horváth obdržel jen o 1,3 procenta voličských hlasů víc. Nové příznivce získal Jobbik nejen z FIDESZu, ale také z řad nerozhodných voličů i z řad bývalých voličů levice.
Národovci úspěšně oslovují mladší ročníky a prvovoliče v nedávném průzkumu mezi maďarskými vysokoškoláky Jobbik jasně zvítězil.
Aliance od Jadranu po Balt?
Z českých stran, které také mají v programu vystoupení země z Evropské unie, blahopřáli Jobbiku k jeho volebnímu vítězství pouze Ne Bruselu – Národní demokraté. Všichni ostatní „ukázněně“ následují mediální mainstream: O drtivém vítězství Jobbiku uctivě mlčí, aby nedostali národoveckou „černou známku“. Nezvykle obdivné blahopřání Miloše Zemana maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi bylo čestnou výjimkou. Narozdíl od Národních demokratů jde však o paradoxní akt: Český prezident se prohlašuje za „eurofederalistu“, zatímco Jobbik jde zcela opačným směrem.
Samozřejmě, nic není černobílé. Patrně největším problémem mezi Jobbikem a českými nacionalisty je otázka maďarského iredentismu a Benešových dekretů. Vzhledem k tomu, že čtvrtina Maďarů žije za hranicemi Maďarska, projevují maďarští národovci snahu o jejich opětovné spojení s původní vlastí. To je však v rozporu se zájmy okolních slovanských zemí, v prvé řadě Slovenska.
Navzdory tomuto nesouladu je podle představitelů české Národní demokracie pravděpodobné, že brzy dojde vytvoření aliance národně konzervativních a nacionalistických stran „od Jadranu po Balt“. Jejím hlavním cílem má být rozbití „bruselského vězení národů“. Blížící se volby do „europarlamentu“ dají již brzy odpověď na to, zde je taková myšlenka reálná, nebo zda jde stále ještě o „sci-fi“ z daleké budoucnosti.
