Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
V „obklíčení slony“: Proč není třeba propadat úzkostem a strachu, když útočí. Nové politické strany na obzoru: Budeme mít koho volit? O hodnotách podstatnějších a nejpodstatnějších

V „obklíčení slony“: Proč není třeba propadat úzkostem a strachu, když útočí. Nové politické strany na obzoru: Budeme mít koho volit? O hodnotách podstatnějších a nejpodstatnějších

30. 3. 2014

Tisk článku

Petr Hájek z mnoha vzkazů, reakcí a krásných dopisů vybírá několik, které svým významem přesahují obvyklý ráz redakční pošty – neboť míří do budoucna

Nejprve chci dnes poděkovat všem našim čtenářům za obrovský zájem, který projevují mnozí také aktivně záplavou povzbuzujících dopisů mně i celé redakci. Je to pro naši práci obrovská pomoc.

Včera jsem psal o udělení „ceny“ Protiproudu spolkem Sisyfos. Zvedlo to další vlnu dopisů a reakcí. Několik bylo zvlášť zajímavých:

pp

„Vážený Pane Hájku a celá redakce,

moc si vážím Vaší práce, kterou děláte pro osvětu, alespoň té části veřejnosti, která čte Váš magazín.

Sám jsem také získal bronzový balvan za rok 2010, a poté zažil velmi mnoho negativních, strašných reakcí. A to tolik, že jsem měl až strach. Do té doby jsem klub (Sisyfos) ani neznal a spíše jsem chtěl svým webem upozornit na jiné možnosti. Ale odvrátili se ode mne známí, přátelé a celkově jsem nevěděl kudy kam.

Vždyť sem pouze nabízel jinou alternativu...

To se ale nenosí, stejně jako mluvit o tom, co říkáte Vy. Stejně, jako jsem pochopil 9/11. To pro mne byl start vydat se jinou cestou. Naprosto. A ve chvíli, kdy to člověk pochopí, nemá návratu a vše vidí v naprosto jiné perspektivě, než kdykoliv "předtím."

Děkuji Vám všem, že v tom nejsem sám, dáváte mi naději, že jdu správným směrem a společně změníme ten humus kolem.

S přátelskými pozdravy

Martin Bužek

www.jednavodu.cz

P. S. mám dvě děti, naprosto zdravé a neočkované. Třetí, které zde bude každým dnem, nebude také.


Vážený a  milý pane Bužku,

kolego, chce se mi říci. Vašim pocitům naprosto rozumím. I cestě, která začala s „jedenáctým zářím“, respektive jeho „pochopením“, jak říkáte.

To datum je samozřejmě fatální a přelomové – ale jinak, než chtěli jeho strůjci – ať už to byl kdokoli. Odstartovalo závěrečné dějství této civilizace, jak jsme ji znali. Ale práce na tom začaly dávno před tím. A klub Sisyfos patří mezi – nepříliš významné, ale o to víc mediálně podporované – paže této „armády antispásy“.

Sám jsem to měl při prvním „udělení Zlatého balvanu“ v něčem ještě složitější než Vy. Pracoval jsem na Hradě, takže útok za mou kritiku darwinismu byl veden současně také na tehdejšího pana prezidenta. Mimochodem – darwinismus je v něčem podobný onomu 11/9 a ve své době měl obdobný význam. Proto jej dodnes revolucionáři tak hystericky brání, přestože vědí, že je vědecky neobhajitelný. Jak mi dnes připomenul jeden z mála našich významných vědců, kteří se nebojí jít veřejně proti tomuto bludu, který se nadále učí na školách jako zjevená pravda. Ing. Vladislav Běhal, DrSc., z Mikrobiologického ústavu ČSAV mi napsal:

Pane redaktore,

"ocenění"  dostal i prof. Jiří Mejsnar, zřejmě za knihu "Mýtus evoluce aneb geny křičí Jémine mýlíte se, Darwine".

Knihu mám, prostudoval jsem ji, je to přísně vědecká práce. Budu ji citovat v druhém vydání své brožury. Ocenil jsem hlavně rozbor mutací. Pan profesor jasně prokazuje, že všechny tři typy mutací, které známe, vedou buď k ochuzení, nebo k destrukci genomu, takže nemůže vzniknout žádná nová funkční bílkovina, tedy žádná evoluce podle Darwina. To je jako kdyby někdo střílel z kanonu na dům, tím ho boural a tvrdil, že tak staví nové patro. (...)

Pan profesor získal za svoji práci devět čestných uznání, tuzemských i mezinárodních. Teď má desáté!“

Tak vidíte, pane Bužku, v jaké jsme dobré společnosti. Ne, vůbec to nechci zlehčovat, vím, co může takový „úder“  pro nic netušícího nepřipraveného člověka znamenat.

Princip je vyřadit Vás ze „slušné společnosti“, ocejchovat jako blázna či šarlatána, k čemuž jsou vždy připraveny „revoluční gardy“ mediokracie. Ale pokud člověk neztratí hlavu a vytrvá – a především pokud se spolehne na pomoc Boží – nakonec v jakémkoli smyslu „prohrát“ vlastně nemůže.


 „Krásný den pane Hájku,

už dlouho se chystám k tomu, že Vám napíšu, a až dnes jsem se k tomu dostal a to hned z několika důvodů. Ten první a asi nejdůležitější je, že bych se Vám rád touto cestou co nejsrdečněji omluvil i když v duchu jsem to již udělal několikrát.

Omluvil proto, že jsem Vám ještě jako poradci p. presidenta Václava Klause nemohl přijít na jméno a ostatně ani panu presidentovi. Byl jsem tak hloupý, a na mou obranu musím říci i masírovaný hromadou mediálních nesmyslů, že jsem si slova Vaše a p. presidenta sice zapamatoval, ale bral jsem je jako neuskutečnitelné výkřiky dvou věčně nespokojených staříků (opravdu se omlouvám, ale píšu to tak, jak to bylo. Nemohu lhát).

Ani netušíte, kolikrát už jsem Vám dal od té doby v duchu za pravdu. Bohužel se to samé nedá říci o dnešních Bakalo-Babišovských médiích či naší "veřejnoprávní" ČT hrůze.

Druhým a neméně důležitým důvodem mého dopisu jsou mé DÍKY za práci, kterou děláte. Nedovedete si ani představit, s jakou radostí čtu tyto stránky. Není tu sice moc pozitivního, ale na rozdíl od zpráv komerčních médií mi ty Vaše přijdou tak nějak do tohoto světa víc zapadající. Žel bohu není má finanční situace taková, abych Vás mohl finančně podpořit ze svého platu řadového státního zaměstnance, ale jsem poměrně aktivní na poli elektronické kryptoměny (Bitcoin, Litecoin) a tak jsem se chtěl zeptat, nedá-li se Protiproudu přispívat alespoň tímto způsobem.

Nakonec bych ještě rád reagoval na článek JUDr. E. Hájkové k jejímu textu o brethariánech.

Čtěte ZDE: Jíst bez jídla: Nebezpečný nový směr nejen v některých pražských restauracích. Podvod, nebo duchovní dar? Můžeme se poučit od středověké světice?

Vzhledem k tomu, že se tímto tématem zabývám (i prakticky) již skoro rok, rád bych pisatelku upozornil na německý dokument: Na počátku bylo světlo (dá se najít na YouTube i s překladem), který mě k mé postupné cestě od jídla inspiroval. Tento prvotní impulz mě pak dále nasměroval na český web PUST.CZ, který se celou problematikou hladovění seriózně zabývá a díky kterému jsem dosáhl zatím 15-ti dní. A doktoři, divte se,  jsem tu stále, jen o trochu zdravější.

Ještě jedou děkuji, že  JSTE a s přáním pevného zdraví a neutuchajícího elánu do práce se loučím.“

Váš pravidelný čtenář

Rudolf Miler


Vážený a milý pane Milere,

opravdu se nikterak nemusíte omlouvat, naprosto Vás chápu. Desetileté působení Václava Klause v jeho prezidentské funkci bylo – jak dnes vidíme stále jasněji – posledním větším pokusem udržet náš stát v „protiproudu rozumu“, navzdory obrovským tlakům havlistických elit. Našich, stejně jako zahraničních.

Dnes je situace úplně "nová" – a to uplynul jen jediný rok. Máme novou Babišovu vládu, která je nesmírně populární – nepochybně také vzhledem k „novému“ mediálnímu uspořádání. Máme nového prezidenta – a na Hradě visí "nová" vlajka (EU), abychom si každodenně uvědomovali, kdo je oddaným "zastupujícím" prezidentem „nového“ protektorátu.

Je mnoho nových věcí, nikterak povzbuzujících. Ukrajinská krize – a zvláště její interpretace „novým“ hlavním mediálním a politickým proudem – patří k nejviditelnějším. Velmi typický je v tomto ohledu také postoj vlády k osudu volyňských Čechů, o němž jsme psali.

pp

Čtěte ZDE: Vláda na krajany kašle: Brusel by to prý mohl brát jako projev nedůvěry nové ukrajinské „vládě.“ Zoufalé volání Čechů o pomoc nikoho nezajímá, je ale realitou  


„Krásný, jarní podvečer, pane Hájku!

Jmenuji se Matěj Šefrna, jsem středoškolský učitel, kdysi jsem vám děkoval za otevření očí při čtení Vaší "Smrti ve středu", podepsal jsem petici proti Majdanu, denně čtu Protiproud a snažím se šířit dál informace. Myslím, že se dostávám malinko "na hranu", když je šířím mezi studenty.

Jsem vystudovaný loutkoherec, před "Sametem" jsem hrál divadlo proti režimu a po něm jsem tak nějak postupně "raději začal učit", protože mi přišlo intenzivnější se setkávat s mladými lidmi přímo, když jim chci něco říct. Divadlo se mi zdálo příliš "jako bezzubá umělecká licence".

Když mne má bývalá žena - mediálně poměrně známá a - dle mého - velmi nespravedlivě perzekuovaná soudkyně, požádala, abych jí, k jejím padesátinám napsal ještě jednu divadelní hru, myslel jsem, že se zbláznila. Pak jsem ale své stanovisko přehodnotil, neboť jsem došel k závěru, že už je opět zle a že to smysl má. Začínáme zkoušet. Tolik mé curiculum vite.

(...) Dnes, po přečtení článku o krajanech na Ukrajině, jsem dostal strašný vztek! Jsa křesťan nemohu klít, ale vychován svým úžasným otcem zubařem, který kdykoliv se mu cokoli nepovedlo, zařval v ordinaci "zasraní komunisti, madam!" (v hluboké totalitě), musím i já dnes, po jeho vzoru a v důsledku jeho výchovy, zařvat "zasraní komunisti v naší vládě a ještě dál!!"

Myslím, že jsem byl dlouho jen "rozčílený" ale teď chci něco začít dělat. A proto Vás prosím o radu. Bydlím se svou současnou ženou na vesnici ve srubu 2x25 metrů. Pozvat sem, byť dvoučlennou rodinu z Ukrajiny by nám nedělalo problém, ale jim asi ano. Ale mám studenty. Mám kontakty. V naší vsi je prázdná fara, která kdysi hostila sociálně slabou ženu se čtyřmi dětmi. Je, stále doufám, mnoho lidí v naší zemi, kteří by byli ochotni pomáhat. Jen nevím, jak na to. Potřebuji (potřebujeme) najít systém, kličku, prostě něco, jak sem ty lidi dostat a pomoci jim.

To, co si dovoluje naše vláda, je už za hranicí, kterou může normální člověk snést. Už nechci dál jen číst Vaše řádky a rozčilovat se. Nejsem žádný "nerozvážný mladík". Je mi padesát let, jsem dědečkem. Nechci svým vnoučatům odpovídat na otázky typu "jak jste to mohli dopustit". Jestli existuje nějaká možnost, jak teď pomoci těmto lidem, myslím, že by stála za zveřejnění.

Věřím v sílu našich lidí. V sílu slušnosti a solidarity. Ve zdravý, selský rozum, který, bohužel, chybí našim "elitám". Moc děkuji za Váš čas a Váš Protiproud. Hodně síly a Božího požehnání.“

Matěj Šefrna


Vážený a milý pane Šefrno,

Váš krásný dopis patří k těm, které nás „dobíjejí“. Moc za něj děkuji.

Obávám se však, že Vám žádnou smysluplnou radu nedám. Tohle opravdu musí začít politické elity, vláda na místě prvním. Je třeba si uvědomit, že naši krajané jsou nominálně Ukrajinci. To znamená, že například nemají ani víza, takže jen tak se „sbalit a přijet“ nemohou. To je dovoleno jen „zvláštním letadlům“ pro hrdinné bojovníky z Majdanu – pokud je vybírá pan Pánek z Člověka v tísni.

Mimochodem – je pozoruhodné, jaké je dnes kolem toho ticho. Kdo to vlastně byli tito lidé? Opravdu šlo jen o „zraněné“? Nebylo potřeba některé „střelce“ prostě uklidit? Je spousta nezodpovězených otázek, které nás zajímají. Ale osud našich krajanů by měl být určitě na místě prvním.

Obávám se, že prakticky dělat nemůžeme zatím nic. Jen tlačit na „zodpovědné“, aby činili. Jenže to oni nechtějí. Co by tomu řekly „protektorátní úřady“? Blíží se ale volby do „evropského parlamentu“. To bude jedna z prvních příležitostí, jak dát najevo, co si o tom myslíme.

Je to málo? Dost možná. Ale aspoň něco.

Chci Vás ujistit, že spolu s ostatními budeme hledat různé cesty, jak volyňským krajanům pomoci. A budeme o tom informovat nejen Vás, ale všechny naše čtenáře. Moc Vám za Váš krásný křesťanský postoj děkuji. A navzdory všemu – prosím, neklejte. Už proto, že jsou před námi svátky z největších.


Vážený pane Hájku,
 
opět důkaz, že propaganda se opravdu nerozpadá. Takto mluví "objektivní" reportér ČT v rozhovoru Aktualne.cz. Jako naprostou perlu bych vypíchnul tvrzení, že RUSKO KRYM K NIČEMU NEPOTŘEBUJE a vzalo si ho pouze z rozpínavosti a imperiálních choutek.

Černomořská základna, brána do teplých moří, je podle Pazderky nic?
 
Zpravodaj ČT z Krymu: Zažíval jsem šok z fanatismu
 
Lid by mohl být zmaten, neb určité události utajit nelze. Svazáci nám proto zasvěceně vysvětlí, co si máme myslet, jak tyto události číst. Nejděsivější je ta jednota zprava i zleva, viz včerejší hlasování ve Sněmovně, bohužel na popud ODS. Kam jsme to dopracovali.....
 
Přeji hodně úspěchů ve Vašem snažení a zdravím celou redakci!“
 
H.


 Vážený a milý pane H.,

připomínáte jednu z podstatných věcí a „poučení“ z ukrajinské krize – „jednotný postoj“ většiny parlamentních stran „zleva i zprava“. Spolu s Vámi mě nejvíce deprimuje chování ODS – a současně je pro mě nejpochopitelnější.

Zatímco v ČSSD – ačkoli je stranou vládní – panují značné rozpory a mnozí její významní členové veřejně odmítají pokrytectví svých „vůdců“ – pánů Zaorálka a Sobotky na místě prvním – v ODS nic takového neslyšet. Přitom šlo o ideální příležitost jak dát najevo, že se z ODS opět stává pravicová strana hodná toho slova. A důvěry. Ve smyslu článků třeba takového pana Buchanana, kterého opravdu nelze podezřívat z „levičáckého obdivu“ k současnému Rusku a jeho představitelům, Vladimíru Putinovi na místě prvním. Mnohé z jeho analýz a komentářů tiskneme – a mají mimořádný ohlas.

pp

Čtěte ZDE: Tvrdá slova slavného Američana: „Zosnovali jsme převrat na ruských hranicích. Podvedli jsme Rusko s NATO. A nyní se divíme Putinovi. Kdo je tady iracionální?“

Čtěte ZDE: Hillary, Hitler a Putin: Krym vždycky patřil Rusku. Posunuli jsme hranice NATO přímo před ruské dveře. Pokud vypukne americko-ruská válka, historie Američany odsoudí

Vysvětluje v nich také nepřímo, co se stalo s republikánskou pravicí v USA: Jaké jsou důsledky toho, že ji „obsadili“ neokoni (neokonzervativci) typu senátora Johna McCaina a spol., kteří neomarxistismus přebarvili tenkou vrstvou verbálního "pravičáctví".

Totéž v bleděmodrém vidíme v naší ODS, která se od dob Mirka Topolánka a Alexandra Vondry přeměnila na havlistickou baštu – což je jen jiné pojmenování pro „neokony“ v naší realitě. První větší příležitost dát najevo, že se v „nové“ ODS po jejím posledním kongresu něco mění, byla právě nyní – a je opět propásnuta. Snažím se věřit, že pan předseda Petr Fiala zatím zatím jen neměl čas, aby se „projevil“. Ale nevím, nevím. Když má vedle sebe jako místopředsedu „neokonského“ bruselského občana pana Zahradila, moc tomu nevěřím.

Ale zase – budou volby do „europarlamentu“, kam pan Zahradil pochopitelně kandiduje za ODS na prvním místě. Pro mě – a soudím, že pro každého skutečného pravičáka – je kvůli tomu vyloučeno, abych ODS „vrátil“ svůj hlas, dokonce i kdybych „kroužkoval“ (čehož jsem jinak principiální odpůrce). Budu hledat jinou stranu – a zdá se, že už jsem jednu objevil. Ale chci ještě počkat, než to dám veřejně najevo.


 „Dobrý den, pane Hájek,

poslední dobou sleduji pravidelně internetové stránky Vašeho magazínu Protiproud a vážím si velmi toho, že se nebojíte veřejně prezentovat Vaše názory a informace, které nejsou v souladu s mediální propagandou.

Např. také Vaše vystoupení v pořadu Máte slovo.

V příloze jsem Vám poslal dopis, který jsem poslal také do časopisu Respekt a do rádia Beat.

Myslím si totiž, že v současné době je třeba apelovat na svědomí většiny novinářů, aby se snažili pravdivě informovat zatím většinou neprobuzenou veřejnost, aby si uvědomili k jaké zločinné agendě svými účelovými informacemi přispívají a co to v konečném důsledku pro lidstvo jako takové může znamenat.

Nehledě k tomu, že ani oni, zvláště pokud to dělají cíleně a vědomě, té Boží  spravedlnosti stejně neuniknou, což je pro mě alespoň útěchou, že každý za své jednání jednou zaplatí.

Pokud by se Vám můj dopis a nápad s apelem na novináře zamlouval, nemám problém, pokud tento můj dopis, který je  v příloze, použijete dál, popř. upravíte dle svého.

Jinak mám samozřejmě více nápadů, jak postupně zavádět mezi lidi osvětu, jak rozšířit publicitu nezávislých médií atd.

Ideální by např.  bylo, dostat do vysílání ČT , PRIMY popř. NOVY v reklamě odkaz na nějaký nezávislý internetový server atd. ( ať už na Váš, na AC24 a jejich časopis Vědomí atd. )

Bohužel na to je potřeba dost peněz .

Je třeba možnost zorganizovat na to na internetu sbírku. I když mám obavy, že hodně sympatizantů na internetu o tom ve svých debatách sice horlivě mluví, ale když přijde na to zúčastnit se nějaké akce, nebo dobrý server finančně podpořit, jako akt charity, aby nezaniknul a měl tudíž možnost své aktivity rozšiřovat, tak většinou skutek utek.

Je zde asi potřeba vzniku nějaké nové strany, která by sjednocovala občany v zájmu pravdy, proti zájmům iluminátů a agresorů z USA a EU.

Přeji Vám hezký den.“

S pozdravem

ing. Petr Seidel


Vážený pane inženýre,

obávám se, že „apely“ na novináře nepomohou. Ve své většině totiž velmi dobře vědí, co činí – a proč a v čím zájmu tak činí. Stejně jako Vy bych nespoléhal ani na „sbírky“. Proti miliardám současných mediálních vlastníků stejně nemáme šanci.

To ale neznamená, že se máme vzdát. Že podpora nezávislých médií není možná – Protiproud je ostatně příkladem opaku. Mnozí se nám snaží pomáhat – jak jim jejich finanční poměry umožňují. Samozřejmě nejproduktivnější je objednat si u nás inzerci své firmy či produktu. Také to se již začíná „prolamovat“, takže ekonomická blokáda vůči nám již není tak pevná.

Podstatný je však závěr Vašeho dopisu. Myslím, že kolem nás vzniká řada nových politických uskupení, z nichž některá jsou docela srozumitelná a blízká našim společným zájmům – opakuji v aktuální situaci především těm „evropským“. Tím spíše, že deklarují také věrnost „hodnotám“, kterým mnozí pevně věříme.


„Dobrý den p. Hájku,

chtěl bych vám moc poděkovat za to, že se najde v dnešní době někdo, kdo je schopen mluvit otevřeně a bez cenzury ve všudypřítomné korektnosti. Píšu vám z důvodů, dle mého názoru brutální indoktrinace, která probíhá u nás ve škole (PDF - společenské vědy Ostrava). Je mi 22 let a už nějakou dobu se zajímám o školství, jelikož bych někdy chtěl učit. Jsem velice nespokojen s vymýváním mozku, které se snad praktikuje už všude na školách. Mluvím konkrétně o genderu, enviromentální výchově, o panu Kellerovi, ve kterém jsem hned první den školy spatřil skrytého marxistického blázna, který vnucuje svou ideologii studentům svou nenávistí vůči bohatší třídě obyvatelstva, svou agresivní "rýpaninou" do p. Klause a politické elity porevoluční doby.

Jsem absolutně šokován jak tyto vědy působí na mladé lidi, každý se mi snaží vnutit, že jsou mladí nenáchylní na tyto dle mého názoru Marxistické ideologie, ale opak jepravdou, je až k neuvěření, že na předmětu Gender ve výchově jsem paní Feministce argumentoval studiemi M. Friedmana o genderu, že je to mýtus, tak si mě dovolila vyhodit z přednášky ještě mě zesměšnila před zbytkem.

Na to že jsem jí řekl že povinná mateřská pro muže je za a) vysoce diskriminační pro muže, kteří vydělávají 2x více než jejich ženy, opáčila že je to sociálně nespravedlivé že muži vydělávají víc atd.. myslím že víte oč mi jde. O to horší je, že nad tím nikdo nepřemýšlí, jen tupě bere to co mu někdo vnucuje.

Z mého přemýšlení vyplývá že v téhle zemi je vše naopak, mladí lidé kteří se hrdě hlásí k pravici jsou především levičáci, a lidi kteří volí levici, jako např. ČSSD a Topku. Myslím tím  - starší lidi jsou pravičáci, jen nechápou kapitalismus, a tak pod záštitou rozdávání peněz je volí. Myslím že zde roste armáda mladých západních neolevičáků, aniž by si toho někdo všímal. Už teď se cítím na té škole jako štvaná zvěř, protože si otevřu někdy pusu na špacír. Mám takový pocit že se dějiny opakují a roste zde něco, co může přerůst v katastrofu. Tak, jak mi otec vykládal, že za totality byl taky člověk trestán za to, že měl jiný názor.

Své jméno nezveřejním, už tak mám docela dost problému kvůli tomu všemu. Jak říkala M. Thatcherová - socialismus je systém, ve kterém se řeší problémy, které nejsou známy v žádném jiném systému. Mám pocit, že v něm žiju.“


 Vážený a milý XY,

docela chápu, že nechcete zveřejnit své jméno. Ujišťuji Vás však, že ve svém problému nejste sám. Levičáctví mezi mladými lidmi má nakonec jistou tradici. A školy, alespoň většina, k tomu svou ideologickou indoktrinací mohutně přispívají. Ti mladí lidé, až pochopí, že jsou jen „užitečnými idioty“, křovím, které má umožnit dalekosáhlé plány těch, kdo stojí za jejich učiteli, za čas prohlédnou. V tom není Vaše „mise“ vůbec beznadějná.

Odvažuji si však poznamenat, že stejně podstatná jako „ideová“, je kotva duchovní. Možná, že právě tam byste měl zaměřit své další odvážné hledání. Ve smyslu dopisu, který mi přišel ze Slovenska – ještě před zvolením pana Kiska novým prezidentem. I v katolické zemi, jak vidět, se může stát nejvyšším ústavním činitelem příznivec velmi nebezpečné scientologické sekty – alespoň pokud lze věřit premiérovi Slovenské republiky. Nemám důvod si myslet opak. Slovenská varianta na Andreje Babiše by to dokonce skoro předpokládala.


 Milá redakcia protiproudu, Vážený a milý pán Hájek.

Skláňam sa s úctou pred človekom, ktorý v novodobej dobe temna odvážne dvíha louč, aby osvetlil, čo je temné a ukázal pravdu v celej kráse, a tiež odhalil lož a predstavil ju v celej nahote.

Dlhú dobu sledujem zanietenie, s ktorým predstavujete čitateľom svoje názory a ctím Vás za Vašu obhajobu pravdy a morálky, ktorú tak postrádam u politikov, trebárs aj tých, čo majú v názve slovo kresťanskí.

Keď si čítam slová Písma

Zjavenie 3:15 

Znám tvoje skutky, že nie si ani studený ani horúci. Bárs by si bol studený alebo horúci! 16  Takto, že si vlažný, ani studený ani horúci, vypľujem ťa zo svojich úst.

S radosťou konštatujem, že aj vďaka Vám, stále sú ešte ľudia, ktorí horia za pravdu, bez ohľadu na verejné osočovanie a znevažovanie, ktoré to so sebou prináša.

Očakávaný vývoj po zamatovej revolúcii nabral nečakaný smer k úpadku morálky a tradičných hodnôt, čo predznamenalo celkový úpadok aj na poli ekonomickom, kde sa potácame od jednej riadenej krízy ku druhej.

Smerovanie vývoja na politickej scéne smerom k tretej svetovej vojne ma znepokojuje už dlhú dobu, od kedy sledujem stavanie amerických základní okolo celého Ruska.

Stali sme sa otrokmi, bábkami týchto nebezpečných hier globalistických psychopatov, ktorí bez najmenších výčitiek obetujú milióny ľudských životov pre svetovládu, moc a zisky svojich fašistických korporácií.

Svet mlčí, klamaný médiami aj vlastnými  predajnými politikmi.

Na pozadí týchto predajných pajácov sa vyníma jediný politik bývalého socialistického bloku, ktorý si zachoval tvár a charakter. Václav Klaus.

Tiež sa dočkal zaslúženej odmeny, posmechu, bučania v europarlamente, nenávisti rozpolteného českého národa, ktorý uveril veľkolepým projekciám, kde dochádza k až mýtickému stavaniu na piedestál a oceňovaniu nehodných  a až k zatracovania tých, čo si zaslúžia všetku úctu.

S veľkým záujmom som si pozrela aj reláciu Máte slovo a bola som šťastná, že napriek cenzúre, odznela v nej pravda a nik ju nevystrihol.

Všetka česť hlavne Vám, pán Hájek a pánu Barabanovi, ale aj Kováčikovi z KSČM.

Pochopila som, že v nastávajúcom boji medzi silami dobra a zla je hlúposť deliť sa na straníkov z tej či onej strany politického spektra. Málo je statočných, a preto všetci, ktorí obhajujú pravdu sa musia zjednotiť.

Nejde už o stranícku prestíž, tentokrát už ide o viac, dá sa povedať, že o všetko, o budúcnosť a prežitie ľudstva.

Posielam Vám zaujímavý rozhovor z rádia Slobodný vysielač, kde ste boli hosťom.

Nech Pán žehná spravodlivých a nech zastaví  Zlo.

Končím s prianím  - „nech Pán žehná Vaše kroky a ochraňuje Vás na všetkých cestách“.

V hlbokej úcte

Erika Mičková, Martin

Slovensko


Vážená a milá paní Mičková,

děkuji za úchvatný dopis i za krásná slova na mou adresu, která si rozhodně nezasloužím. Ale povzbudivá určitě jsou. Děkuji i za slova na adresu Václava Klause, kterého spolu s Vámi pokládám za největší postavu popřevratových časů. Že „doma není nikdo prorokem“, my, křesťané, víme dávno – je to jedna ze základních pravd tohoto světa. Jsem si však jist, že brzy i v Česku lidé docení, co pro ně tento statečný muž dělal a udělal.

Souhlasím téměř se vším, co píšete. Jediné, s čím bych polemizoval, je domnělá „nedůležitost“ politických stran ve jménu sjednocení všech, ktorí obhajujú pravdu“. Myslím, že je to složitější. Právě politické strany, pokud by fungovaly, by byly dobrým zrcadlem toho, jakou cestou kdo k „pravdě“ i Pravdě jde. Komunisté to podle mého přesvědčení určitě nebudou – už pro jejich zásadní odpor k Pánu Bohu.

To neznamená, že s nimi v některých případech společného zájmu nemůžeme souhlasit. Ale nevěřím jim, že chtějí znát Pravdu. Jde jim jen o moc – a jaká je v praxi, to jsme poznali. Současně však platí – a to je velmi podstatné – že dnes komunisté nepředstavují hlavní nebezpečí. Jsou zde jiní, čerství, „noví“ bolševici, kterých je třeba se skutečně bát a bojovat s nimi. Zastydlý antikomunismus, jaký produkují lidé (obvykle bývalí komunisté) typu pana senátora Štětiny (aktuálně po Zelených – podobně jako Karel Schwarzenberg – u TOP 09), nebo celé strany jako současná ODS, je odpuzující. Dává nám jasně najevo, že to s námi nemyslí dobře. Že jsou to jen pozéři a političtí podvodníci.

Děkuji ještě jednou za krásný dopis, který je pro dnešní čtvrtou postní neděli téměř jako „povinné kázání“, jež by měli všichni slyšet. Věřící i nevěřící.

Mnoho Božího požehnání Vám i všem čtenářům Protiproudu. Nejen pro tuto neděli, ale i pro celý následující týden, přátelé!

pp

Doporučujeme

Na začátek stránky