Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Jak nám dali medaili „Za vytrvalé odhalování všemožných spiknutí“: Na koho je napojen „spolek Sisyfos“? Bajka O praseti, které se samo načerno porazilo

Jak nám dali medaili „Za vytrvalé odhalování všemožných spiknutí“: Na koho je napojen „spolek Sisyfos“? Bajka O praseti, které se samo načerno porazilo

29. 3. 2014

Tisk článku

Petr Hájek za redakci Protiproud děkuje sisyfovským mudrcům za udělení ceny, která je vědeckým důkazem, že jdeme ve správném směru po správné cestě

Náš časopis se po roce existence dočkal prvního většího oficiálního uznání. Andrej Babiš nám sice ještě nevyhrožuje, že se jeho ministerská finanční policie podívá na daňové přiznání investora, který za námi stojí (možná i proto, že za námi žádný investor nestojí), ale zato se o nás hlasitě zajímá věhlasná vědecká obec. Takto to stojí na oficiálních stránkách jejího „věstníku“:

pp

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků SISYFOS oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2013 získává bronzový Bludný balvan
Protiproud – Kontrarevoluční magazín Petra Hájka - za vytrvalé odhalování všemožných spiknutí.

A připojuje zdravici, která je docela neobvyklá a zajímavá. Jakože legrace:

„Drazí redaktoři a spolupracovníci Protiproudu. Doufáme, že vám Bludný balvan dodá spoustu energie do další práce a napíšete pěkný článek o napojení Českého klubu skeptiků Sisyfos na ilumináty, Bilderberg nebo alespoň izraelskou ambasádu.“

V dávných dobách své slávy rozvíjel Boleslav Polívka úvahu, která je bajkou: O praseti, které se samo načerno porazilo, nadělalo ze sebe jitrnice a všechny je sežralo. Ale to mu nestačilo, takže se nakonec samo udalo – a teď bručí. Zaslouženě.

Nomen omen

Doslovně jméno znamení. „Latinské rčení, které se používá v případě, kdy jméno osoby nebo název místa vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele“. Říká wikipedie. Není tedy od věci připomenout si, jakou historickou postavu si naši vědečtí obdivovatelé, jistě po bedlivé úvaze a letitém výzkumu, zvolili za svůj název, za jméno. Za znamení. Kdo to byl Sisyfos? Ještě jednou dejme slovo wikipedii:

„O Sisyfovi se říkalo, že je nejchytřejší z lidí, nebo také, že je ze všech nejprohnanější. (...) Zasloužil se o rozvoj loďstva a obchodu, avšak jeho současníci ho znali spíš jako největšího darebáka pod sluncem.

Soudci mrtvých mu (jako trest za jeho ohavné skutky a neustálé lži a klamání, pozn. aut.) přikázali, aby tlačil obrovský kámen na kopec a na druhé straně ho skutálel dolů. Jenže to se mu nikdy nepodaří, kámen pokaždé těsně pod vrcholem vyklouzne a valí se zpátky dolů. Sisyfos musí začínat stále znovu a znovu. A tak je navěky k smrti unaven a navíc zmarněn bezvýchodností situace, na niž je i jeho příslovečná chytrost krátká. (...)

Pojem „sisyfovská práce“ přetrval do dnešních dob jako symbol nesmyslné, otupující, bezvýchodné práce, ze které nikdy nemůže být užitek.“

Krása nechtěného

Hned je to o něco srozumitelnější. Poučeni si tedy přečtěme, za co byl Protiproud oceněn. Sisyfovští píší:

„Média lžou. Všechna? Tedy skoro všechna. Jenom ta malá, alternativní, nespojená s iluminátskými, zednářskými, pravdoláskařskými, židovskými a bilderbergovskými ložemi mluví pravdu a nic než pravdu. Samozřejmě pravdu, která sice nebývá ověřena, ale za to je alternativní a spadá do výkladu lidstva coby loutek manipulovaných tajnými společnostmi, ďábelskými korporacemi a zrůdnými boháči stojícími za zlovolným farmaceutickým byznysem.

Ještě, že se najdou hrdinové jako redaktoři a spolupracovníci internetového deníku Protiproud, vedení nejstatečnějším z nejstatečnějších, tedy Petrem Hájkem, laureátem zlatého Bludného balvanu za rok 2009, o kterém je známo, že jako jediný člověk na planetě se nevyvinul z opice, ale byl seslán rovnou Bohem. Tedy tím správným Bohem, jenž nesnáší pravdoláskaře a homosexuály, ne falešnou imitací, o níž mluví ďábelský páter Halík.

Petr Hájek, bývalý mluvčí exprezidenta Václava Klause, získal anticenu Bludný jsem balvan už v roce 2009 za odhalení darwinistů-marxistů a opic, z nichž naštěstí nepochází.“ 

Především je dobrou zprávou, že nás už i spolek Sisyfos tak soustavně čte a vykládá. Nejsou to přece jen tak obyčejní lidé. Jeho členy, jak sami o sobě říkají, tvoří na dvě třetiny (!) vysokoškoláků. To je tedy panečku síla! Jenže pozor: Ta zbývající třetina vědců bez vzdělání jim tam ovšem dělá nejspíš trochu neplechu. Nejsou vysokoškoláky, tak umějí počítat. Měli by si na to vědci dohlédnout.

Například jejich tvrzení, že jsem jediný člověk na planetě, který se nevyvinul z opice, je totiž drobnou chybičkou. Myslí si to o sobě téměř půl druha miliardy katolíků – a patrně také nějaký ten stamilión ostatních křesťanů, o židech, muslimech a dalších věřících v jediného Boha ani nemluvě.

„Cena“ byla Protiproudu udělena nikoli náhodou právě v době, kdy vrcholí (zatím převážně „jen“ mediální a propagandistická) válka o Ukrajinu a Krym. Náš časopis o tom přináší nezávislé informace, za něž byl již nejednou označen v mainstreamu za „zrádce“ Západu

Také ovšem špatně citují – ti nevystudovaní. Podezírat vědce - vysokoškoláky ze zlého úmyslu bych se samozřejmě neodvážil: Že bych byl „seslán Bohem“ jsem nikdy nehovořil, ani nepsal – a především si něco takového nemyslím. Že jsem jím však byl stvořen, stejně jako všichni ostatní a celý svět, o tom nepochybuji. Narozdíl od pana Jiřího Sisyfa Grygara, profesí „popularizátora vědy“ (mediální „trafika“ pro vědce, který nic nevyvědcoval) a hlavní tváři spolku. Někde o sobě neprozřetelně prohodil, že je křesťan a katolík. I vědec se ale někdy ubreptne, to bych mu nevytýkal.

Jako věřící darwinista by si však možná měl přečíst, co jsem ve své přednášce na vědecké konferenci v roce 2009 o darwinismu skutečně řekl. Za co jsem byl poctěn jeho „zlatou medailí“. Našel by to i na Protiproudu, když už je naším kmenovým čtenářem. Nebo ho to snad nezajímá a stačí mu jako vždycky jen mediální titulky? Nechce se mi věřit. Je přece vysokoškolák. Ostatní, které opravdu zajímá, proč darwinistické evoluční evangelium pana Grygara a spol., je dávno vědecky vyvráceno, mají příležitost zde.

pp

Čtěte ZDE: Já z opice nepocházím!

Dobrá společnost

Letos jsem už tak dobrý nebyl. Bronzový „balvan“ ale také zahřeje. Navíc jde o „kolektivní“ cenu pro celou redakci. A především – jsme v dobré společnosti:

 „Zlatý Bludný balvan porota udělila praktické lékařce Ludmile Elekové, která se orientuje na homeopatii. Tvrdí, že není nutné očkovat děti, protože vakcíny oslabují imunitu. 

„Očkovat není nutné žádné děti. Byla bych ráda, kdyby lidé konečně pochopili, že je irelevantní bavit se o závažnosti nemoci jako o kritériu vhodnosti očkování. I u závažných nemocí platí, že očkování proti nim oslabí imunitu proti všem infekcím, včetně té, proti které se očkuje,“ řekla údajně Eleková. 

Statečná paní doktorka, která se nebojí jít proti mlčenlivému lékařskému mainstreamu a – vlastními slovy klubu Sisyfos – proti „zlovolnému farmaceutickému byznysu“, je našim čtenářům ostatně dobře známá.

pp

Čtěte ZDE: Očkování nepotřebujeme. Horečku ano! Často je rozdílem mezi životem a smrtí.  Jak si vybrat to první? A o důležitosti sebedůvěry

„Její antipropagace očkování je krajně nebezpečná, protože asi každý normální člověk si dovede představit, kolik závažných nemocí se podařilo vymýtit díky očkování,“ tvrdí naprosto vážně členka spolku Sisyfos Lenka Přibylová. 

Úžasná slova. Mnohé vysvětlující. Například „antipropagace očkování“. Když oni soudruzi a soudružky ze Sisyfa znají jen propagaci či antipropagaci. Jsou to dělní propagandisté. Připomeňme si ještě jednou encyklopedický výklad: „Pojem „sisyfovská práce“ přetrval do dnešních dob jako symbol nesmyslné, otupující, bezvýchodné práce, ze které nikdy nemůže být užitek“.

Válka skončila, bylo to v televizi

Tento klíčový bonmot z filmu o mediálních manipulacích Vrtěti psem, došel uplatnění i v případě letošního udělení cen spolku Sysifos. Pana Grygara si pochopitelně pozvala Česká televize, aby v Událostech a komentářích komentoval tuto událost.

Pozoruhodná byla odpověď páně Grygara na moderátorovu otázku, zda udělení ceny webovému časopisu Protiproud znamená, že se vědci nyní pouštějí také do politiky. Už otázka je pěkná. Moderátor tak bez skrupulí připouští, že média rovná se politika. Což pro mainstream platí jednoznačně a říká se tomu mediokracie. Pan Grygar však přímou odpověď nedal. Dát nemohl. Statut jejich spolku přece jasně říká:

„Klub nechce zasahovat do sféry politické a do oblasti náboženské víry.“

Pokud nechce, pak se mu to nedaří. Spor mezi darwinismem a stvořením podle Bible je výsostně náboženská a politická otázka. Ocenění Protiproudu přesně tak. Říká-li v televizi pan Grygar, že jej dráždí naše články, v nichž se zabýváme například podstatou války o Sýrii jako politické s náboženským pozadím, nelze si to vyložit jinak.

Kdoví, čím pana Grygara očkovali. Nejvíc jej totiž udivuje, že lékařům, jako je třeba paní doktorka Eleková či „antimédiím“, jako je třeba Protiproud, věří stále více a více lidí. Dokonce i těch přímo posedle zdůrazňovaných „vysokoškoláků“.

Musí z toho být na nervy. Školy mají být přece především zařízení pro ideologickou indoktrinaci studentů. Alespoň tak je chápe soudruh Grygar. Nikoli náhodou v posledních Rozpravách na Hanspaulce (Institut VK) k otázkám našeho školství se významní odborníci většinově shodli, že právě ideologická indoktrinace je v našich dnešních školách větší, než byla za komunismu.

Děkujeme

Podstatné je však něco jiného: „Cena“ byla Protiproudu udělena nikoli náhodou právě v době, kdy vrcholí (zatím převážně „jen“ mediální a propagandistická) válka o Ukrajinu a Krym. Náš časopis o tom přináší nezávislé informace, za něž byl již nejednou označen v mainstreamu za „zrádce“ Západu. Obrovská čtenost našich článků, radikálně narůstající počet čtenářů ze všech věkových a sociálních skupin, je pro mediální manipulátory přece jen jistou nepříjemností. Netuší, že lidé nepocházejí z opic.

Tak nám dali. Medaili.

Děkujeme.

Opravdu.

Od tak významné instituce Nového světového řádu, jakou je klub Sisyfos, pramenící v roce 1976 v Římském klubu, napojeném na „ilumináty, Bilderberg nebo alespoň izraelskou ambasádu“, jak na sebe sami „žertovně“ prozrazují, je to pocta. A povzbuzení do další práce.

Pro nás určitě.

pp

Doporučujeme

Na začátek stránky