Na úvod dnešní Tea party chci nejprve moc poděkovat našim čtenářům. Ve čtvrtek večer jsem „prodělal“ televizní souboj o uchování zbytků zdravého rozumu manipulovaných spoluobčanů v televizním diskusním pořadu Michaely Jílkové Máte slovo. Už před ním mi mnozí psali povzbudivé dopisy, radili, co mám říct, jak reagovat na Miroslava Kalouska, či co naopak nedělat.
Po skončení přímého přenosu jsem byl postupně zaplaven dopisy s převážně krásnými a povzbudivými reakcemi a hodnocením toho, co se v televizním studiu odehrálo. Nejsem schopen každému pisateli jednotlivě odpovědět – a velmi mě to mrzí. Proto alespoň touto cestou chci absolutní většině z Vás vyslovit své veliké a srdečné DÍKY! Svými reflexemi moc pomáháte i naší nevelké redakci a mnoha externím autorům a spolupracovníkům. Mě osobně spontánnost a jednoznačnost většiny reakcí skoro ohromila.
Bylo to ale nakonec vlastně pochopitelné: Česká televize v mé maličkosti poprvé pustila do publicistického pořadu, který se věnoval ukrajinské krizi, „škodnou“. Pozornosti, kterou tomuto tématu soustavně věnujeme, a především otevřených informací z mnoha zdrojů a nezávislých komentářů a názorů, jimiž se snažíme čelit totální mediální kampani za toliko „jediný správný názor“, si už ani mainstream nemůže úplně nevšímat.
Především proto, že navzdory nepřetržitému „bušení do hlav“, začíná udiveně zjišťovat, že docela významná část veřejnosti primitivní jednostranné antiruské propagandě stále více nevěří. Ale co více – stále častěji se ozývají i významné postavy našeho veřejného života, které už „nebaví“ mít z té mediální smrště strach. Včetně některých ústavních činitelů, například poslanců.
„Dobrý den pane Hájek,
hodně jste mi pomohl v třídění názorů. A docela smekám před odvahou, s jakou píšete. Shrnul jsem problém UA a Krymu podle svého cítění a jsem rád, že nejsem s názory sám.“
Neřešme situaci v Kyjevě s Krymem nemá nic společného
Mgr. Stanislav Huml
poslanec Parlamentu ČR
Vážený pane poslanče,
děkuji za Vaše slova. Když jsem v redakční poště našel Váš dopis, byl jsem zprvu překvapen. Myslím, že my dva jsme se asi osobně nikdy nepotkali – znám Vás tedy jako všichni ostatní jenom z mediálních „interpretací“. Pak jsem si ale přečetl Váš článek na výše uvedené adrese a bylo mi mnohé jasnější.
Zvláště jsem ocenil otevřené sdělení, že jste musel ujít kus cesty, než jste si začal vytvářet na ukrajinské události vlastní názor. Dovolte, abych opětoval „smeknutí před Vaší odvahou“.
Veřejně činní lidé jsou totiž vystaveni zvlášť brutálnímu tlaku a zastrašování, aby se neodvažovali vyslovit cokoli mimo „hlavní proud“ naší bolševicky „jednotné“ propagandistické mašinérie. Ta nabrala přímo fantastické obrátky, které nemají obdoby zdaleka ani u našich západních sousedů, ale i ve Spojených státech, kde naštěstí nemají pouze „jediný Protiproud“. Nezávislé zdroje, nejen na internetu, ale dokonce občas i v mainstreamu, jsou tam podstatně častější než u nás. Zase jsme jednou „jedničky“.
Čtěte ZDE: Válečná propaganda v České televizi: Co se stane, když někdo opustí „scénář“? Kdo nevěří mainstreamu, je ruský agent. Až Putin opravdu „kousne“, bude to bolet
Když jsem viděl vskutku „příkladný“ estébácký výslech pana poslance Šarapatky Martinem Veselovským v Událostech a komentářích ČT, neměl jsem pocit, že jsem se vrátil o pár desetiletí zpátky: Tohle se totiž nedělo už ani v pozdním komunismu. Televizní svazák poslance parlamentu v přímém přenosu „vyšetřoval“ tak zupáckým způsobem, jaký snad ani v naší podivné epoše prokurátorů Ištvánů a Bradáčových zatím neměl obdoby. Pan poslanec si totiž odvážil přijmout pozvání nikoli od EU, aby na místě sledoval krymské referendum. Jaká to drzost! Měli jsme mít přece „objektivní informace“ pouze od zpravodajů (lépe řečeno zpravodajců) z České televize. Tak se panu poslanci soudruh moderátor po gottwaldovsku pokusil „zakroutit krkem“.
Proto tolik oceňuji Vaši odvahu dát veřejně na svém blogu najevo, co si opravdu myslíte. I to, že jste to dal vědět Protiproudu. Čtou nás samozřejmě téměř všichni Vaši kolegové, jen si to netroufají říci na veřejnosti. Ostatně – oni také potřebují alespoň tušit realitu za novou „železnou oponou“ lží a mystifikací. Jen už zase mají strach dát to najevo. Úchvatný stav „svobody“ za časů cholery „politické korektnosti“!
Pochopitelně i pan poslanec Kalousek, když jsem jej potkal v zákulisí na Kavčích horách, se mě dotázal: „Jste tady za Protiproud, nebo za Institut Václava Klause?“ Odpověděl jsem, že mě sice těší, že je naším čtenářem, leč zdá se, že mu to k rozumným názorům zatím nepomohlo. Přeháněl jsem, je to samozřejmě jinak: Miroslav Kalousek si nemyslí nic, co nemůže politicky či jinak „zpeněžit“. Pán Bůh s ním.
„Dobrý večer pane Hájku,
dopředu chci říci, že pořad „Máte slovo“ není můj oblíbený už pro jeho způsob agresivního vedení. Tentokrát jsem se díval jen proto, že šlo o šanci, že lidé čerpající jednostranné informace z novin, rádií a televize, uslyší i názory podložené fakty, které my čerpáme na Protiproudu.
Děkuji, že jste do toho šel, vaše jistě „náhodně přiřazená“ levá strana obstála se ctí. O druhé straně se vyjadřovat nehodlám. Musím s politováním prozradit, že lidé kolem mě v práci věří 100x opakované verzi z novin.
Doufám, že se alespoň někdo z nich na pořad díval. Kdyby ne, mám alespoň možnost je na něj z archivu ČT odkázat.
Na mé doporučení, aby se podívali na Protiproud, reagují asi tak, že je to další z mých „úletů“, jako třeba to, že jsem vždycky obhajoval myšlenky a činy pana prezidenta (i amnestii). Myslím, že teď po tomto pořadu to budete mít ještě těžší. Je smutné, že v dnešní „demokratické“ zemi hájit veřejně pravdu vyžaduje osobní statečnost a silné morální zakotvení.
Přeju Vám sílu k mravenčí práci vyhledávání pro nás důležitých informací a stránkám Protiproudu hodně čtenářů a zároveň dlouhé trvání.“
S úctou
J. Šťastný
Vážený a milý pane Šťastný,
jdeme společně cestou, která opravdu není nejpohodlnější. Nechat se nést proudem, jakkoli kalným a ohlupujícím, je bezpochyby snazší. Jenže je to proud současně velmi nebezpečný: V jednu chvíli své „pasažéry“ nemilosrdně vyhodí na mělčinu, kde je ponechá – vyděšené, nechápavé a bez obrany – osudu, který jim připravil. Chce je totiž pouze zotročit, využít, a pak odhodit. Má jiné zájmy. Veřejnost udržuje ve lži a klamu, protože pro mocenské plány svých majitelů – těch oficiálních i těch skrytých v pozadí – potřebuje její formální „souhlas“. Předstírá přece civilizaci demokracie a svobody.
A pak: V houfu je teplo, nefouká tam tolik. Neboť široká a pohodlná je cesta do pekel. To ale ti, kdo po ní jdou, pochopitelně neslyší rádi. Protože tomu nevěří.
„Otevřel jsem si Vaši stránku.
Pana Hájka znám z pořadů paní Jílkové a myslím si, že je kopií svého bývalého šéfa. Doporučoval bych mu, aby už na obrazovku nikdy už nelezl, vrátil se na základní školu a prostudoval si dějepis a vypovídal se pouze na vašich stránkách.
Co se týká jeho názoru na homosexuály, ze srdce bych mu přál, aby jeho vnuk či pravnuk se potkal s tímto jevem, který je podle mne jen hříčkou přírody.
Kdybych na Vaší neomalenou žádost o finanční příspěvek vyčlenil jen jeden haléř, musel bych se sám stydět koho podporuji. Vaše stránky jsou jen bláboly, překrucování historických faktů.
Až budeme hledat pisatele "zvacího dopisu", nedá nám to moc práce.“
Hlavatý
Pane Hlavatý,
jsem rád, že jste „otevřel naši stránku“, aniž předpokládám, že změní Vaše „pevné názory“. V každém případě Vás však v Protiproudu něco zaujalo, dokonce tak, že jste měl potřebu reagovat – a už to samo o sobě je dobré, aniž to tušíte.
Nebudu s Vámi polemizovat ani o historických „znalostech“, ani o homosexuálech. K prvnímu jen poznamenám, že jsem naopak musel upozornit pana Kalouska na základní dějepisné neznalosti – ačkoli v jeho případě jde o neznalost v uvozovkách, záměrnou, protože se mu hodila. A pokud byste se stal soustavným čtenářem „kontrarevolučního magazínu“, pochopil byste, že nebojujeme proti homosexuálům, ale homosexualismu. Revolučnímu politickému hnutí, které je namířeno i proti Vaší svobodě a tyto naše nešťastné bližní pouze používá ke svým dalekosáhlým záměrům – k rozbití tradiční rodiny na místě čelném.
Možná Vás překvapím, ale finanční podporu Protiproudu od Vás neočekávám.
Očekávatelné je naopak skryto ve Vaší „temné výhrůžce“: „Až budeme hledat pisatele "zvacího dopisu", nedá nám to moc práce.“Jednak to Vaše příznačné MY, tak známé z dob uličních a jiných výborů, některými z nás ještě ne zcela zapomenutých. Musím Vás však ujistit, že žádnou hrůzu jste ve mně nevyvolal. 
Premér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk se zdviženou pravicí spolu s kandidátem na prezidenta Viktorem Kličkem
Obavy však ano. Jste dokladem a znepokojivou ilustrací toho, co hysterická kampaň se zmanipulovanými lidmi umí udělat. Když jsem četl včerejší článek Karla Steigerwalda v Babišově MF Dnes, vzpomněl jsem si na Vás. Šílené věty zbolševizovaného soudruha komentátora o „domácích putinovských zrádcích“ bývají obvykle na počátku těchto zběsilostí. Pražská intelektuálská kavárna už ztrácí poslední zábrany a vedena Karlem Schwarzenbergem a spol., bude možná brzy požadovat, aby se zacházelo se „zrádci“, jak je v kraji nejpozději od padesátých let minulého století zvykem.
Nezlobím se na Vás, Vy za to nejspíš nemůžete. Oni však určitě. Modlím se sice „odpusť jim, Pane, protože nevědí, co činí“, ale jde mi to ztuha.
„Vážený pane Hájku,
chtěl bych Vám poděkovat za Vaše vystoupení v pořadu ČT1 „Máte slovo“, věnovanému situaci na Ukrajině. Oceňuji Vaši pohotovost, Váš přehled, jakož i Vaši věcnou a klidnou argumentaci (v rámci pokusu o dehonestaci Vaší osoby ze strany bývalého ministra financí poněkud nejapně označovanou za „agresivní“).
Vaše klidné, přímé a jasné vystupování bylo v příkrém kontrastu s podrážděností Vašich oponentů, kteří se permanentně dostávali do argumentační nouze – ať to byl samolibý přednášející z Karlovy univerzity, jehož ješitnost mu nakonec zcela zabránila ve věcné polemice, ať to byl další z tábora Vašich oponentů, který musel být paní Jílkovou ze studia dokonce vykázán(!), ať to byl bývalý ministr financí, který se evidentně musel hodně přemáhat, aby nevybuchl vzteky, a dostál tak své mediální pověsti žoviálního rétora, na které si tolik zakládá…
Čtěte ZDE: Krym je součástí Ruska: Západním stratégům se podařilo dokonale sjednotit ruský národ. Naši hrdinové dál bojují se Sovětským svazem. Vypijeme to s nimi
Všichni diváci si tak mohli sami udělat úsudek o tom, jak si tito lidé onu jimi vzývanou demokracii představují: paradoxně zcela v duchu onoho komunistického hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“ V plné nahotě tak byla v přímém přenosu odhalena pravá podstata „eurounijní demokracie“ – totiž demokracie samozvaných, ješitných elit, pro které je jakákoliv vůle občanů, natožpak vyjádřená referendem, jen na obtíž (takoví Irové o tom dozajista vědí své).
Jako výraz poděkování a ocenění Vašeho vystoupení, ale i všeho toho, čím je, jaké postoje zaujímá a jaké informace přináší Váš web „Protiproud.cz“, jsem se rozhodl zdvojnásobit měsíční částku, kterou přispívám na provoz Vašeho webu a prodloužit dobu přispívání o další rok.
Ještě jednou Vám děkuji!“
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Ak. mal. Petr Mika
Vážený a milý pane Miko,
jednak Vám chci poděkovat – nejen za příspěvky na provoz Protiproudu, jichž si opravdu vážíme, neboť v rozšiřující se ekonomické blokádě nezávislých médií jsou pro nás nesmírně důležité. Moje díky však směřuje i ke klidnému analytickému pojetí Vašeho dopisu.
Čtěte ZDE: Před referendem na Krymu: Proč česká média mění strategii? Bude Vandas šéfem BIS? Lze svrhnout i americkou vládu „demokraticky“ samopaly? Výchova před Verdunem
Nemám, co bych k němu podstatného připojil, a dovolil jsem si ho zveřejněním proto využít jako odpověď těm několika (kupodivu opravdu jen několika, ale zato příslovečně vulgárním) dopisům, které jsem v souvislosti s televizním vystoupením také dostal.
Jsem rád, že naprostá většina našich čtenářů, alespoň soudě podle dopisů, jsou slušní, rozumní a nehysteričtí lidé – právě tak jako Vy. V tom spatřuji větší naději, než si mnohdy připouštíme. „Kontrarevoluce slušných“ je vlastně velmi logickou reakcí na cynický, přisprostlý, často přímo obscénní „hlavní proud“.
„Vážený pane Hájku,
Českou televizi nesleduji v zájmu zachování duševního zdraví. Včera jsem kvůli Vám udělal výjimku z výjimek. Byl jsem prostě zvědavý. A už výběr diskutujících dal směr „demokratickému klání“.
Bývalý MF a současný obdivovatel „chlapců z Majdanu“ topící se ve výparech vlastní samolibosti, arogance a zbytkového alkoholu, superdemokratka ze Svobodné Evropy a jakási zmatená obstarožní profesorka. K tomu pár tleskačů v obecenstvu mávajících jakýmsi obrázkem čehosi a odkudsi a koktající pan profesor, který neopomněl zdůraznit, že již je profesorem několik let. Škoda, že ve škole neměl rétoriku.
Proti takové raketové těžké artilerii Vy, pan Barabanov a předseda klubu KSČM (už fakt dát ho na jednu stranu s Vámi mi vyznělo jako úmysl ČT). Škoda jen, že oporou v obecenstvu byla mladičká zmatená redaktorka E15, která míchala hrušky s jablky a zašmodrchala, co se dalo.
Pokud po několika arogantních výpadech dvojky Kalousek – „Svobodná Evropa“ Čechům stále není jasné, co je čeká a nemine, je mi jich opravdu líto. Pozoruje reakce Kalouska na řeč očitého svědka pana Barabanova, žasl jsem, jak tento člověk umí být zlý a vzteklý. A „Svobodná Evropa“? Nezůstávala pozadu. U těch dvou mi nedělá problém představit si je s automatem v ruce! Opět důkaz že proti svědectví a přímé zkušenosti stačí postavit ubohé fráze a demagogii.
No, byla to síla! Omlouvám se za poněkud otevřenou a přímou řeč. Nesnáším výrazy jako seriózní, loajální a korektní. Díky nim jsme tam, kde jsme. Věci se mají nazývat přímo, jednoduše a pravými jmény tak, aby jim každý rozuměl a nemohl si je vykládat po svém. Fašista zůstane fašistou a blbec blbcem.
Už M. Servetus a S. Castellio se přesvědčili, že bojovat se zlem slušností a svědomím může být sice hezké, ale vede k otroctví a smrti. A stále platí „na hrubý pytel hrubá záplata“. Nezapomínejme, že žijeme v zemi, kde slušnost je považována za slabost.
Závěrem jen dodávám, že Vás obdivuji. Už jen odvahu jít a vstoupit do jámy „šakalí“ a potýkat se s aroganty moci na straně jedné a tupci na straně druhé. (...) A protože celý život pracuji s lidmi, nedělám si o českém ovčánkovi žádné iluze!
Ještě jednou děkuji a blahopřeji, že jste to ve zdraví přestál!
S pozdravem
Jiří Žák
Teplice
Vážený a milý pane Žáku,
také já děkuji za zajímavý dopis, přestože s některými větami bych polemizoval. Především s tvrzením, že „bojovat se zlem slušností a svědomím může být sice hezké, ale vede k otroctví a smrti“. Rozumím, kam tím míříte, ale já mám jinou zkušenost – a především odhodlání. Ale to by bylo na delší a složitější debatu, než umožňuje omezený prostor Tea party. Začal bych třeba tím, co kdo rozumíme pod pojmem „smrt“, a tak dále a tak dále.
Jsem ale rád, že jste zmínil pana Barabanova. Nikdy před tím jsem toho statečného muže neviděl, poznali jsme se až „na place“, ale byl to pro mě zážitek. A důkaz, že pokud máte co říci – a jste odhodlán to říci – jsou proti vám všichni obratní cyničtí manipulátoři typu pana exministra financí takhle maličtí. Pozoruhodný člověk. Pan Barabanov myslím. A jsou jich určitě spousty, jen o sobě vzájemně málo víme.
Právě tak jsem i prostřednictvím čtenářských dopisů poznal již úctyhodnou řadu podobně skvělých „neznámých“ lidí. A věřím, že ještě, dá-li Bůh, mnohem víc poznám. Společenství přemýšlivých je důležitá věc. Zásadní. Opak stáda.
Neumím skončit dnešní Tea party optimističtěji. Omlouvám se, že naše setkání bylo tentokrát poněkud monotématické, ale tu záplavu jsem opravdu nemohl – a nechtěl a nesměl – přehlédnout. Ještě jednou obrovský dík Vám všem, kteří jste mi napsali tolik zajímavých a inspirativních postřehů a povzbudivých slov. Pokud to čas jen trochu dovolí, pokusím se postupně individuálně odpovídat.
Požehnanou již třetí neděli postní doby, klidnou rozjímavou mysl v přípravě na největší svátky roku a hodně odvahy po celý následující týden, milí přátelé Protiproudu!
