Hillary Clintonová přirovnala Vladimíra Putina ve svém hodnocení jeho motivů a chování k Adolfu Hitlerovi. I tentokrát se – jako skoro vždy – mýlí.
Patrick Joseph Buchanan
Krym a Florida
Za dvanáct let u moci Hitler povraždil miliony lidí a dobyl Evropu od Atlantského oceánu až po Ural, dvanáct let po převzetí moci byl však sám po smrti.
Pokud snad vypukne druhá studená válka nebo americko-ruská válka, budoucí historikové zcela jistě poukáží na to, že Bushové a Clintonové vecpali Rusům pod nos NATO – stejně tak, jako dnešní historikové vytýkají těm, kdo tehdy jednali v Paříži, že v roce 1919 vnutili poraženému Německu Versailleskou smlouvu.
Putin vládne už třináctý rok. Když vypukla krize na Ukrajině, vyslal své oddíly na Krym, aby ovládl malý poloostrov, kde ruská černomořská flotila kotví už od dob Napoleonových.
Podle deníku Wall Street Journal je to „blitzkrieg“.
Je to však rozhodně mnohem méně krvavá záležitost než anexe našeho poloostrova Floridy Andrew Jacksonem. Tenkrát v roce 1818 generál Jackson střílel Indiány, nakládal Španěly na lodi, odesílal je na Kubu a věšel Brity. Nám Američanům se to ohromně líbilo.
Čtěte ZDE: Čeští politici ohledně Ukrajiny otáčejí. Pat Buchanan, představitel opravdové americké pravice, říká: Ztište válečný pokřik! Putin jedná racionálně. Na Majdanu byli neonacisté
Německý generál: Všechno si vezmeme zpátky
Přesto existují jisté paralely mezi motivací ruského nacionalisty Putina a rakouského kaprála. Hitlerova válka začala zběsilým vztekem nad tím, co spojenci provedli Německu po 11. listopadu 1918.
Císařská armáda nejprve porazila Ruskou říši a Italy u Caporetta, pak ve válce proti západním spojencům (Dohodě) uvízla na mrtvém bodě, dokud dva miliony Američanů nezvrátily situaci. Když Berlín přijal příměří podmíněné čtrnácti body presidenta Wilsona, ani jediný spojenecký voják nestál na německé půdě.
V Paříži však spojenci roztrhali odzbrojené Německo doslova na kusy. Celá Německá říše byla prakticky konfiskována. Eupen a Malmedy byly z Německa vyříznuty a darovány Belgii. Alsasko-Lotrinsko si vzala Francie. Jižní Tyrolsko bylo odtrženo od Rakouska a darováno Itálii. Nově vzniklému Československu bylo svěřeno poručnictví nad tři a čtvrt miliony sudetských Němců. Německý přístav Danzig dostalo nové Polsko, které rovněž získalo stotřicetikilometrový pás odříznutý z Německa od Slezska k až moři, čímž rozdělilo Slezsko na dvě části.
Němcům bylo řečeno, že nesmějí vytvořit ekonomickou unii s Rakouskem, jejich armáda nesmí mít více než sto tisíc mužů, kteří se navíc ve své vlastní zemi nesmějí přesunout západně od Rýna.
Možná byl tento kartaginský mír pochopitelný vzhledem ke ztrátám armád Dohody. Ale pokud Dohoda chtěla trvalý mír, bylo to šílenství. Generál Hans von Seeckt předpověděl, co se stane: „Až znovu získáme moc, přirozeně si vezmeme zpátky všechno, oč jsme přišli,“ řekl doslova.
Historické poučení
Když se v roce 1933 Hitler chopil moci, odepsal území které si urvaly Belgie, Francie a Itálie – nechtěl totiž válku se Západem – ale pustil se do zpětného dobývání německých území a populace na Východě.
V roce 1935 zavedl brannou povinnost, v roce 1936 vyslal opět vojsko za Rýn, v roce 1938 anektoval Rakousko, v roce 1938 v Mnichově žádal zpět a také dostal od Československa Sudety.
Pak začal vyjednávat s polskými plukovníky, kteří se zúčastnili porcování Československa, o vydání Danzigu. Britové poskytli Varšavě záruku míru, což Polákům napřímilo záda.
Hitler, rozzuřen polskou neústupností, zaútočil. Británie a Francie mu vyhlásily válku. Zbytek už je historie.
Jak tohle všechno souvisí s Putinem?
Putin se také domnívá, že jeho země byla po skončení studené války ponížena a hanebně odbyta, a považuje se za ochránce etnických Rusů, kteří zbyli na územích bývalého Sovětského svazu po jeho rozpadu.
V letech 1989-1991 Michail Gorbačov osvobodil východoevropské národy držené v područí, nechal Sovětský svaz, aby se rozpadl na patnáct zemí a nabídl přátelskou ruku Američanům.
A co jsme udělali my? Posunuli jsme hranice NATO Rusům přímo přede dveře. Všechny osvobozené národy Východní Evropy jsme začlenili do své vojenské aliance, včetně tří bývalých sovětských republik.
Volání nepříčetných
Naši válkychtiví spoluobčané se snažili přibrat Gruzii a Ukrajinu do NATO, jehož původním účelem bylo zadržet Sovětský svaz a v případě nutnosti s ním válčit. Kdyby byli uspěli, mohli jsme v roce 2008 být ve válce s Ruskem kvůli Gruzii a Jižní Osetii a dnes kvůli Krymu.
A už zase slyšíme volání, aby byly Gruzie a Ukrajina přijaty do NATO. Jsou ti lidé příčetní?
Pět amerických presidentů, kteří museli čelit mnohem agresivnějším aktům mnohem nebezpečnějšího Sovětského svazu – Truman, Eisenhower, Kennedy, Johnson a Reagan –odmítli byť i jen vyhrožovat mu silou kvůli čemukoli, co leží za Labem.
Tito presidenti vyloučili užití síly během blokády Berlína v roce 1948, za maďarské revoluce v roce 1956, při budování berlínské zdi v roce 1961, během invaze vojsk Varšavského paktu do Československa v roce 1968 i při rozdrcení polské Solidarity roku 1981.
Zato dnes jsme zavázáni jít do války kvůli Litvě a Estonsku. Obama vysílá F-šestnáctky do Litvy, kde žije milion Rusů. A spolek válečníků se dožaduje vyslání Šesté flotily do Černého moře.
Pokud snad vypukne druhá studená válka nebo americko-ruská válka, budoucí historikové zcela jistě poukáží na to, že Bushové a Clintonové vecpali Rusům pod nos NATO – stejně tak, jako dnešní historikové vytýkají těm, kdo tehdy jednali v Paříži, že v roce 1919 vnutili poraženému Německu Versailleskou smlouvu.
