V souvislosti s nedávným zadržením (a následným propuštěním) lobbisty Ivo Rittiga, které vyvolalo nebývalý mediální ohlas, začaly sdělovací prostředky opět skloňovat slovo „kmotr“. Kmotry, kmotříčky a politickými podnikateli se to v médiích jen hemžilo do té doby, než je zcela vystrnadily ukrajinské události. I prezident Miloš Zeman jim věnoval tu část svého rozhovoru pro ČTK, která byla jako jediná médii zaznamenána.
Drtivá většina lidí, které to skoro není možné mít za zlé, naprosto automaticky přiřazuje ke slovu „kmotr“ značku „ODS“. A mohli by klidně za úkol stokrát opsat na tabuli Zemanova slova, že kmotři jsou ve všech politických stranách (prezident jistě ví, co mluví. Se svou SPOZ má přece hromadu zkušeností...) Byla to ale ODS, která tento termín ústy svého prostořekého expředsedy Topolánka vymyslela, a tento termín se jí nyní drží jako klíště a veškerým jejím protivníkům na politické i mediální scéně slouží jako onen příslovečný klacek, jímž nebohou polomrtvou partaj bijí po hlavě jako žito.
Mýtičtí kmotři a ČSSD
Je přitom nadmíru zvláštní, že média se stejnou vehemencí, s jakou bájí o mýtických „kmotrech“ ODS, a to i o těch, kteří zrovna nejsou z ničeho obviněni (překvapivě neuplyne týden, abych někde nečetl o Tomáši Hrdličkovi, i přes to, že jeho samotnou existencí se zabývají záhadologové i vědci), neinformují o politických podnikatelích přisátých na jiné strany. Že se nikde nedozvíme o lidech, kteří zpovzdálí řídí takovou TOP 09, je pochopitelné: tahle strana byla, je a bude v havlistických médiích hájena.
Proč ale média naprosto ignorují takového Radka Pokorného, který byl vodičem současného loutkového premiéra Sobotky, dokud od něj nepřevzal nitky faktický premiér Andrej Babiš? A to je jen příklad. Co se týče ČSSD, média jakoby přiznávala „kmotrovský“ titul maximálně tak Petru Hulínskému, a to ještě jen proto, že jej automaticky mohou dávat do souvislostí s „kmotry“ pražské ODS. O Romanu Houskovi se začalo mluvit až v momentě, kdy byl zavražděn - mimochodem všimněme si, že za vyšetřováním tohoto zločinu se podivně zavřela voda. Náhoda?
Čtěte zde: Boj o moc v ČSSD vrcholí. Byla vražda Romana Housky jeho součástí? Stane se tak další ze seriálu neobjasněných „poprav“?
Babiš jako heslo
A propos, Andrej Babiš. Nikdo nesplňuje definici termínu „politický podnikatel“ lépe, než on. Jeho fotogenický obličej by mohl být otištěn hned vedle takového slovníkového hesla. Přitom dokázal voliče přesvědčit, že právě on je oním zachráncem, který vyžene zlé kmotry a kmotříčky z české kotliny. Dnes už přesvědčovat nikoho nepotřebuje: na to má svoji armádu mluvčích v MF Dnes a Lidových novinách.
Jak vážně to s bojem s kmotry myslí, ostatně předvedl nedávno, když angažoval do pražského vedení své politické divize Agrofertu paní Radku Kleslovou, dámu pupeční šňůrou spojenou právě s těmi obávanými pražskými kmotry, proti kterým chtěl údajně srdnatě bojovat.
Infiltrace – jenže čí?
Nechtělo se mi věřit svým očím a uším, když jsem slyšel a četl novináře ze zmíněného stranického tisku, kteří Babiše obhajovali slovy, že „potřeboval také někoho od NICH (rozuměj od kmotrů)“ a proto Kleslovou oslovil, aby její pomocí lépe infiltroval a zevnitř zničil kmotrovské struktury. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Stejně jako „hlas lidu“, na sociálních sítích nejčastěji vyjádřen větou „vždy jsem volil ODS, ale kvůli jejich kmotrům jsem volil Babiše“. To je skutečná trefa slepých do černého.
Karty na stůl!
Samotného mě kmotr Babiš mimochodem překvapil, když poměrně brzy vyložil karty na stůl a ukázal, kvůli čemu do politiky doopravdy šel: jeho zaměstnanec Jaroslav Faltýnek, toho času předseda poslanců Agrofertu ve sněmovně, chtěl znovu prosadit státní podporu stanic, vyrábějící elektřinu z bioplynu. Je zřejmě čirou náhodou, že tyto stanice staví zrovna Agrofert. Střet zájmů? Na to se pana ministra financí neptejte, pokrčí rameny a řekne, že tu kmotři rozkradli miliardy, tak jakýpak střet zájmů.
Příznačné také je, že tuto informaci popsal pouze server iHned, posléze Aktuálně a poté Právo. Kdo najde zmínku o bioplynu v Babišových novinách, má u mě koblihu.
