Projekt nazvaný Místní sociální služby (MSS), podnikatelský počin nově jmenované ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové (ČSSD), byl do očí bijící přiboudlinou od samého počátku: Žádných "služeb" nebylo třeba, protože už existují. Nyní stojí paní Marksová v čele úřadu, který tento skandální případ vyšetřuje.
Jde o ukázkový průnik podnikatelské, státní a politické sféry, případ, který dokonce ani u nás nemá obdoby. (Propagační video společnosti Místní sociální služby ZDE)
MSS stále dluží státu (a to samotnému ministerstvu práce) takřka 20 milionu korun. Dostat je zpátky bude hodně tvrdý oříšek. „Podle mého názoru ministerstvo práce a sociálních věcí není oprávněné žádat peníze zpět,“ říká nová ministryně práce a sociálních věcí Marksová a jedním dechem dodává, že se do toho nebude vměšovat.
Její pravá ruka - podnikatel Martin Zeman - to vidí podobně: „MSS se bude bránit, protože Úřad práce nedodržel dohody a neumožnil tím MSS fungování podle plánu."
(Rozhovor Martina Zemana pro Českou televizi ZDE)
Špička miliardového ledovce
Oněch 20 milionů pro MSS v Jihomoravském kraji (Výpis z obchodního rejstříku ZDE) byla podle všeho jen špička ledovce. Martin Zeman, povzbuzený úspěchem, zakládá dne 7. 10. 2013 firmu Místní sociální služby také v Moravskoslezském kraji (Výpis z obchodního rejstříku ZDE). Marksová v nich oficiálně nefiguruje – už bylo zřejmé, že ji čeká politická kariéra.
Před Martinem Zemanem (a potažmo Marksovou) se otevřel ráj evropských fondů. Země zaslíbená, kde se dalo krásně zbohatnout. Expanzi soukromé firmy na celou republiku za státní a evropské peníze z našich daní zabránila jen náhoda: Nečekaný nástup Rusnokovy vlády, tedy změna ministra.
Skupina kolem Marksové se pod záminkou „péče o staré lidi“ pokusila vytáhnout ze státní kasy (a evropských fondů) celkem 70 milionů korun (měla je od ůřadu práce oficiálně slíbené) - a s největší pravděpodobností by nezůstalo jen u toho. „Slibně“ se rozjíždějící soukromý projekt (začal v březnu 2013) však uťala v červenci 2013 roku nečekaná změna v čele ministerstva práce a sociálních věcí.
Firma MSS díky nadstandardním kontaktům podnikatel (MSS) - úředník (ministerstvo práce) získala miliony od státu, který tak vlastně platil konkurenci sám sobě. Přitom bylo na první pohled zjevné, že jde o nesmyslnou přiboudlinu a úředníky, kteří projekt schválí, možná bude vyšetřovat policie.
Rusnokův ministr František Koníček nechal udělat hloubkový audit, který jasně ukázal nesmyslnost, ba přímo nehoráznost projektu MSS. Výsledky auditu byly zveřejněny v listopadu 2013.
Firma MSS navíc nedodala dokumenty, které by dokladovaly, jak se svěřenými penězi naložila. Webová stránka MSS byla zrušena (ZDE), odpovědná pracovnice z Úřadu práce Jihomoravského kraje si dala padáka, Martin Zeman se netají tím, že se chystá soudit.
Michaela Marksová-Tominová byla dosazena ČSSD (podrobněji níže) do fukce ministryně práce a sociálních věcí 29. ledna 2014. Již ohlásila, že její ministerstvo chystá nové audity. Není těžké odhadnout s jakým výsledkem. Ve hře jsou totiž dotace ve výši desítek možná stovek milionů plynoucí ze státního do soukromého sektoru. Pan Zeman se tak možná ani muset soudit nebude - pokud nový audit popře ten starý.
Jak tekly státní peníze do soukromé kapsy
Projekt MMS nadšeně podporovala předchůdkyně ministra Františka Koníčka paní Ludmila Müllerová (KDÚ –ČSL, pak TOP 09, ve funkci listopad 2012 – červenec 2013). Jeho vášnivou zastánkyní byla i paní Marie Cacková (dříve KDÚ – ČSL), ředitelka Úřadu práce Jihomoravského kraje. Nečekaná velkorysost ministerstva a Úřadu práce vyvolala bouřlivou reakci organizací, již v Jihomoravském kraji fungujících. Dosud totiž musely zoufale bojovat o každou korunu.
Do skandálního případu je kromě státních úředníků, nové ministryně Marksové (coby předsedkyně správní rady) a podnikatele Martina Zemana (původně aktivního v oblasti počítačového softwaru), zapleten také bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) jako „dozor“ (obchodní rejstřík ZDE) a se svou troškou do mlýna zřejmě přispěl i manžel Marksové, odborník na evropské fondy Arnošt Marks (nyní nově náměstek ministra bez portfeje Pavla Bělobrádka z KDU – ČSL). Bylo to, jak se říká, personálně „dobře vyfutrované“.
Čtěte dále: „Rodinné“ ministerstvo v rukou revolucionářky: Zasedá v české vládě čarodějnice? Feministky se svým cílem netají: „Rodina musí být zničena“
Firma MSS díky nadstandardním kontaktům podnikatel (MSS) - úředník (ministerstvo práce) získala miliony od státu, který tak vlastně platil konkurenci sám sobě. Přitom bylo na první pohled zjevné, že jde o nesmyslnou přiboudlinu a úředníky, kteří projekt schválí, možná bude vyšetřovat policie. Toto riziko si všichni zúčastnění jistě uvědomovali. Ve hře ovšem byly desítky snadných milionů z evropských fondů a projekt byl dovedně zamotán a schován za péči od staré lidi a vyškolování nezaměstnaných.
Kdyby takovou věc zaštítil jakýkoliv úřadující ministr, musel by v každé civilizované zemi okamžitě odstoupit a čelil by důkladnému policejnímu vyšetřování. U nás je tomu přesně naopak: Michaela Tominová-Marksová, která byla v čele tohoto přinejmenším podivného projektu, se ministryní právě stala.
Pokud se někomu zdá Sobotkova vláda jako z hororové politické grotesky, pak jmenování Marksové-Tominové do čela ministerstva práce a sociálních věcí je jejím zlatým hřebem.
Jiří Dientsbier - agresivní zákulisní hráč
Po náhlém ukončení toku peněz do MSS ze státní kasy v listopadu 2013 bylo jasné, že se skupina zorganizovaná kolem Marksové (a Zemana) ocitá ve velkých problémech, které mohou skončit i vězením. Pokud by se do vyšetřování tohoto skandálního případu vložila příslušná komise Evropské unie, mohlo by to vážně ohrozit přísun evropských miliard do ČR - ať si už o nich myslíme cokoli.
Zde do kriminálního příběhu vstupuje politika - tedy volby a feministický spolubojovník paní Marksové pan Jiří Dienstbier (ČSSD). Na jeho přímluvu dochází letos v lednu k rošádě, ze které mrazí v zádech - Michaela Marksová-Tominová, vyšetřovaná kvůli možnému mnohamilionovému podvodu MSS, se stává ministryní práce, tedy šéfkou úřadu, který případ vyšetřuje.
Je to podobné, jako kdyby David Rath (ČSSD), poté co ho policie dostihla s krabicí od vína plnou peněz, byl jmenován ministrem vnitra nebo policejním prezidentem.
Stejně jako feministky typu Marksové (advokátky, poradkyně, psycholožky atd,) parazitují na údajném výlučném právu žen - matek při svěřování dětí do péče (ČR je v této oblasti, tedy porušování práv dětí na oba rodiče, dlouhodobě nejhorší zemí na světě – a stojí nás to miliardy), v případě MSS jde o parazitování soukromého sektoru na rostoucí nezaměstnanosti, na starých lidech a evropských fondech.
Stát je živý organismus, který se chce rozpínat, bujet a šustit - a využívá k tomu každé záminky.
Střet zájmů jako výmluva
„Společnost MMS opustím, aby nedošlo ke střetu zájmů,“ mává dne 29. 1. 2014 z potápějící se lodi MMS nová ministryně práce Marksová po té, co vystřídala ve funkci Františka Koníčka - ministra, který její skandální projekt zařízl.
Střet zájmů je jen chabým pojmenováním děsivé situace, k níž v kauze MSS dochází. Prohlášení Marksové, že se do vyšetřování své firmy „nebude vměšovat“ zní jako nepovedená anekdota.
Svou roli mohl sehrát i manžel Michaely Tominové-Marksové pan Arnošt Marks, který je expertem na evropské fondy a vedl na Ministerstvu pro místní rozvoj příslušný odbor. Část peněz, které firma jeho ženy získala na MSS, pocházela právě z evropských fondů.
Média ale na tento pouťový trik (kde je kulička?) kupodivu skočila. Místo toho, aby se řešila podstata – kdo a jak bude potrestán, spokojí se s ujištěním Marksové, že nedojde ke střetu zájmů (ke kterému došlo v okamžiku její jmenováním ministryní).
Mladá fronta Dnes, která na případ původně upozornila, dnes chlácholí veřejnost s nevinnými titulky tipu: „Ministryně Marksová má v jihomoravském kraji stín“ (ZDE).
Agresivní role Jiřího Dientsbiera mladšího (nyní ministr pro rovné příležitosti) je pro Sobotkovo křídlo ČSSD symptomatická. Syn slavného otce - disidenta a ministra zahraničí - je v současné ČSSD klíčovou postavou, jež má na bezkrevného Bohuslava Sobotku zásadní vliv. Ostatně naprostá rozbředlost pana předsedy si o to sama říká - a někdo to dělat musí.
Čtěte dále: Trestní oznámení na biskupy: Stojí Slovensko před válkou? A kdo se u nás postaví do čela? Bitva za „normální svět“ proti Dienstbierům a Marksovým začíná
Dienstbier mladší tak díky svému vlivu na slaboučkého předsedu snadno instaloval do role ministryně práce svou genderovou spolubojovnici Marksovou a současně podpořil na post ministra vnitra dalšího dravce - Milana Chovance (ČSSD), čímž celou kauzu MSS doslova ucpal.
Ano, toho Chovance, nejznámější plzeňskou právní rychlovašku, který byl přímo odpovědný za zpackanou volební kampaň ČSSD a který si kariéru zachránil tím, že napráskal kolegu Haška ohledně údajně tajné schůzky s prezidentem, čímž Sobotkovi udržel jeho post.
Počítačový program jako zbraň
Marksová se krátce po svém jmenování ministryní práce snaží z odpovědnosti za MSS vyvléci způsobem, který připomíná výmluvu školáků, přistiženým pod rozbitým oknem: „Někteří říkají, že bylo moje jméno v projektu zneužito. Dodnes nerozumím tomu, proč musel jít tento projekt do likvidace. Z Místních sociálních služeb odcházím, ať si to vyřeší pan Martin Zeman.“
Není důležité, jak dlouho se znali, zda je Marksová opravdu tak naivní a kdo z těch dvou přišel první s nápadem jak snadno přijít k velkým penězům z eurofondů. Každopádně: Marksová bez ostychu hovoří jedním dechem o „zneužití jména“ a tom, že byl projekt vlastně v pořádku.
Martin Zeman byl pro Michaelu Marksovou vhodným parťákem (a ona pro něj). Již existujícím firmám, zabývajícím se pomocí starým lidem, totiž dodával software (údajně za spolupráce úřadu práce), díky kterému měl k dispozici detailní údaje o klientech - tedy o starých lidech, kteří se neobejdou bez (placené) pomoci – kde bydlí, kolik jich je, kolik utrácejí, atd.
Na základě tohoto seznamu a podrobné znalosti cen za poskytované služby, mohl pan Zeman konkurenci velmi snadno zlikvidovat, a pokud mu jeho soukromou ošetřovatelskou armádu ještě zaplatí stát a fondy Evropské unie, je to jako vyhrát jackpot.
Není divu, že rozhodnutí Úřadu práce nadstandardně dotovat MMS v Jihomoravském kraji vyvolalo paniku mezi dosavadními dodavateli opatrovnických služeb, kteří do té doby se státem zápasili o každou korunu.
Audit ukazuje absurditu projektu
Kdyby se Marksové a Zemanovi jejich plán zdařil, ovládli by snadno celý pečovatelský trh na jižní Moravě a stali by se bezednými příjemci evropských a státních dotací směřujících do tohoto regionu. Následovala by zjevně expanze i do dalších krajů - v Moravskoslezském kraji už začala. Nezůstalo by tedy jen u desítek milionů, ale nakonec by šlo o stovky, možná řádově i miliardy korun.
Vazby mezi dámami Marksovou a Cackovou, které pojí stejný profesní zájem – tedy politika a sociální oblast – nelze prokázat. Je však velmi pravděpodobné, že se obě dámy dobře znají. A pokud se znaly, byly celá ta bouda s fondy takzvaně „ložená“.
Vše bylo prošpikováno Zemanovým softwarem - v podstatě databází, tedy tím nejcennějším, co na celém projektu bylo. Tento software byl totiž zároveň i kontrolou, výkazem a vyúčtováním činnosti jeho zaměstnanců - sociálních pracovníků. Na otázku kdo hlídá hlídače je tu odpověď: Oni sami.
Odbornice ministerstva práce Daniela Lusková ve své analýze projektu MSS píše:. „Muselo by dojít k ukončení pracovních poměrů všech stávajících pracovníků v sociálních službách a jejich odchodu do evidence Úřadu práce. Přesto by zhruba 40 procent vyškolených nových pečovatelů stále zůstalo bez pracovního uplatnění. Druhou možností by bylo navýšení počtu klientů pečovatelské služby o 165 procent." Není pochyb, že by duo Marksová - Zeman se svými kontakty a softwarem tuto disproporci mezi nabídkou a poptávkou snadno zvládli.
Školení nezaměstnaných jako v USA i s letenkou, ale na dluh
Jeden vyškolený nezaměstnaný vyšel podle dostupných zdrojů MSS na přibližně na 70 tisíc korun, což je přibližně jako jeden semestr na univerzitě v USA včetně letenky. Jistě, i zalévání květin může být někdy věda, ale přece jen… Každopádně zatím není jediný dokument, který by potvrzoval, že někdo dostal zaplaceno.
Dozorčí rada MSS měla jediného člena: bývalého ministra vnitra Františka Bublana (ČSSD). Když se na podzim loňského roku začala nad MSS stahovat mračna, přišel nový ministr práce a sociálních věcí a zadal audit, pokoušel se exministr Bublan ministra Koníčka opakovaně přesvědčit, že je MSS vlastně fajn nápad.
Čtěte také: Konzervativní pravičáci jednali v Praze: Boj za svobodu a tradiční hodnoty v nové fázi. Sáhne „protektorátní vláda“ ke kriminalizaci zbytků skutečné pravice?
Velké rozpaky budí v této souvislosti patolízalský článek pana Martina Kunštěka, Bublanova asistenta, na stránkách Britské listy s titulem „Jak ministr Koníček rozkopal MSS“ (ZDE). Ke zjevně podjatému textu vydala negativní stanovisko Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (ZDE) i Úřad práce (ZDE).
Svou roli mohl sehrát i manžel Michaely Marksové-Tominové, pan Arnošt Marks, který je expertem na evropské fondy a vedl na Ministerstvu pro místní rozvoj příslušný odbor. Část peněz, které firma jeho ženy získala na MSS, pocházela právě z evropských fondů. Před několika dny se pan Marks stal náměstkem ministra bez portfeje Pavla Bělobrádka (předseda KDU - ČSL).
Temné vazby
Bývalá členka KDU – ČSL Marie Cacková, generální ředitelka jihomoravského Úřadu práce, podivný projekt, který fakticky dubloval služby poskytované jejím úřadem, nadšeně podporovala od samého počátku.
Do křesla ředitelky jihomoravského Úřadu práce usedla 1. listopadu 2012 (den předtím rezignoval tehdejší ministr práce Jaromír Drábek, který ji přijal). Vazby mezi Marksovou a Cackovou, které pojí stejný profesní zájem – tedy politika a sociální oblast – nelze prokázat. Je však velmi pravděpodobné, že se obě dámy dobře znají. A pokud se znaly, byly celá ta bouda s fondy takzvaně „ložená“. V tom případě se paní Cacková záhy vynoří v nějaké dobře placené funkci na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Nová ministryně práce Ludmila Müllerová v listopadu 2012 vyhlašuje politiku investic, chce vytvořit nová pracovní místa pro nezaměstnané a klade důraz na počítačový software. Tedy přesně to, co „umí“ tehdejší stínová ministryně ČSSD pro rovné příležitosti Marksová-Tominová a softwarový odborník Martin Zeman.
Pod vedením Marie Cackové, se svolením ministryně Müllerové, krajský Úřad práce vyplácí desítky milionů do MSS. Ministryně Müllerová měla připraveny na podobné projekty fantastických 7 miliard korun – což bylo v politice tzv. „Kalouskových úspor“ zcela nevídané.
MSS razantně inzeruje na místních webech (například ZDE). Úkony jsou vyčíslovány po minutách, takže například zalití květin babičce je za 4 Kč, bude-li trvat 2 minuty. To vše - úkon za úkonem - bude pečovatel(ka) vyplňovat do speciálního softwaru, který dodá firma pana Zemana.
Šéfka jihomoravského úřadu práce Cacková dokonce dává MSS bezprecedentní svolení, aby soukromý podnikatelský projekt oslovoval obce jménem Úřadu práce, tedy jménem státu. Napálit se nechalo cca 90 obcí jihomoravského kraje, které se domnívaly, že se na ně obrací stát.
Čekání na důsledky
O motivech záhadné vstřícnosti paní Cackové lze jen spekulovat. Každopádně když všechno prasklo, dala v prosinci 2013 z Úřadu práce výpověď. Bez práce se ocittá i 260 lidí z firmy MSS, která jim dosud dluží výplaty. Ty teď paradoxně chtějí - právě po Úřadu práce. Zda se bude za svou mimořádnou štědrost paní Cacková nějak zodpovídat, zatím není jasné.
"Generální ředitelství úřadu práce vyvodí s největší pravděpodobností z celého případu důsledky,“ uvedla tajnosnubně mluvčí úřadu. Více neupřesnila.
Že by Marksová-Tominová jako ministryně potrestala viníky (tedy sebe)? To už je spíše možné, že projekt MSS obnoví – na základně jiného auditu a třeba pod jiným názvem.
Podnikatel Martin Zeman čeká, jak dopadne soud, pokud k němu vůbec dojde, a jak ministryně Marksová-Tominová celou situaci "vypořádá". Budeme to sledovat také.
