Podle názoru analytika Gavina Mortimera zveřejněného v britském The Spectator povede rozsah úpadku EU k jejímu rozpadu. Masová imigrace, drahá energie, zelená agenda, rostoucí vojenské výdaje a prudký pokles konkurenceschopnosti Evropy podkopávají sociální soudržnost a strany zklamaných voličů považují EU za neúspěšný projekt, který své občany pouze zruinoval a ohrozil.
Evropa se nyní mění z prvního světa na třetí svět. Uvědomila si to Scholzova vláda a snaží se na poslední chvíli změnit politiku, nebo je to jen politický kalkul zoufalé vlády semaforů? A není už příliš pozdě?
Podle mnoha analytiků je změna postojů německé vlády ke konfliktu na Ukrajině, energetice, obchodním vztahům a migraci Scholzovou reakcí na vítězství Alternativy pro Německo v durynských volbách minulý týden. Tento úspěch byl posledním evropským triumfem stran, které někteří označují za populistické, jiní za krajně pravicové a další za nacionalistické. Vyberte si sami. Můžeme je však směle označit za strany zklamaných voličů, kteří považují EU za neúspěšný projekt, který své občany pouze zruinoval a ohrozil.
Je to jako chtít vyřešit kvadraturu kruhu
Toto rozčarování již sdílejí i elity. V pondělí Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky a oblíbenec evropských technokratů, zveřejnil 400stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti, kterou si Evropská komise nechala vypracovat ještě v roce 2023. Krátce před jejím zveřejněním šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociálních sítích uvedla, že „netrpělivě očekává“, co bývalý italský premiér řekne. To, co slyšela, se jí však zřejmě nelíbilo.
JEŠTĚ JSTE NEVIDĚLI? NENECHTE SI UJÍT!
V pořadu Rub a líc speciál Protiproudu o tom, co ukrývá rub 11. září 2001!
O této fatálně určující události jedenadvacáté století - dodnes zamlžené, nevysvětlené a mnoha mystifikacemi skutečných "tvůrců" prošpikované - s Petrem Hájkem diskutují: odborník na demolice budov, stavební inženýr doc. Ivan Němec, publicista a šéfredaktor časopisu Šifra Mlan Vidlák, občanská aktivistka a publicistka Jana Karásková a znalec USA a publicista Michal Semín.
Draghi ve své zprávě vehementně odsoudil pomalost a nekonkurenceschopnost EU v novém století. Situace je tak špatná, že Draghi přiznal, že má „noční můry“ o budoucnosti Evropy, pokud se nepodaří zastavit hospodářský úpadek neboli „pomalou agónii“. Zpráva sice tvrdí, že Evropa má vytvořeny základy pro to, aby se stala vysoce konkurenceschopnou ekonomikou, zároveň však přiznává, že navzdory tomu růst v EU zpomaluje v důsledku slábnoucího růstu produktivity, což zpochybňuje schopnost Evropy tyto ambice naplnit.
Na tiskové konferenci, která toto oznámení doprovázela, Draghi uvedl, že pokles ekonomiky zastaví pouze „bezprecedentní“ reformy. „Poprvé od dob studené války bychom se měli skutečně obávat o sebezáchovu a důvody pro jednotnou reakci nebyly nikdy silnější,“ vysvětlil Draghi.
Uvedl, že Evropa potřebuje minimálně 750 miliard eur dodatečných ročních investic, což představuje přibližně 5 % celkového HDP EU, má-li dohnat Ameriku a necouvnout před Čínou. Diagnóza je skutečně fatální: z 50 největších technologických společností na světě jsou pouze čtyři evropské. Pokud 27 členů EU nepřikládá jeho zprávě žádnou váhu, Draghi předpověděl chmurnou budoucnost: „Budeme si muset vybrat,“ řekl.
„Nebudeme moci být lídrem v oblasti nových technologií, majákem odpovědnosti za klima a nezávislým hráčem na světové scéně. Nebudeme schopni financovat náš sociální model. Budeme muset zmírnit své cíle - alespoň některé, ne-li všechny.“ Jinými slovy, Evropa se bude i nadále měnit ze součásti vyspělého světa na součást třetího světa.
Proto se tolik voličů odvrací od tradičních mainstreamových stran, ať už ve Francii, Nizozemsku, Itálii nebo Německu. Vidí, že životní úroveň klesá, zatímco chudoba, násilí a protiimigrační nálady jsou na vzestupu. Nejzávažnějším důvodem tohoto znepokojivého vývoje je však hospodářská situace v EU. Minulý měsíc německý ministr hospodářství Habeck prohlásil, že „německé ekonomice se daří dramaticky špatně“.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?
Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti
Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!
Draghi ve své zprávě uvedl, že tři vnější podmínky - obchod, energetika a obrana, které byly základem růstu v Evropě po skončení studené války, se vytrácejí. A právě těmito třemi oblastmi se zabývá americký podnikatel a ekonomický analytik Cyrus Janssen ve svém příspěvku na YouTube „Jak Amerika zničila německou ekonomiku“, podrobně rozebírá důvody, které vedly k úpadku německé ekonomiky, a roli, kterou ve všech třech oblastech sehrála politika USA.
Jen pro srovnání: v roce 2008 byly HDP eurozóny a USA srovnatelné: 14,2 bilionu USD a 14,8 bilionu USD v dnešních cenách. V roce 2023 se HDP eurozóny zvýšil na něco málo přes 15 bilionů USD, zatímco HDP USA činil 26,9 bilionu USD.
EU a Německo padá, Rusko stoupá
V loňském roce zaznamenalo Německo nejhorší růst HDP ze všech velkých ekonomik, a to o 0,2 %, přičemž nejvyšší růst vykázalo Rusko, a tento trend se nemění. Prognóza pro rok 2024 počítá s růstem německé ekonomiky o pouhých 0,2 %. Podle analytika Petera Caddleho z týmu Brussels Signal se dvě ze tří německých společností částečně nebo zcela přesouvají do zahraničí kvůli vysokým cenám energií, inflaci a nadměrné regulaci. To potvrzuje i společnost Delloitte, která uvádí, že až 67 % německých společností přesunulo alespoň část svých aktivit do zahraničí.
Cyrus Janssen uvádí, že důvody tohoto německého hospodářského úpadku mají jednoho společného jmenovatele - politiku USA. V oblasti obchodu a snížení německého vývozu do Číny zmiňuje tlak USA na uzavření dvou továren německých průmyslových gigantů BASF a VW v čínské provincii Sin-ťiang kvůli údajnému vykořisťování ujgurského obyvatelstva této provincie.
Tyto rozprávky šíří Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC) se sídlem v USA, Národní nadace pro demokracii (NED) financovaná CIA a Open Society financovaná Sorosem. Součástí politiky USA je tlačit na své spojence, aby se od Číny odpoutali. V roce 2016 Čína předstihla USA a stala se největším obchodním partnerem Německa. Německo je vysoce závislé na exportu a vyváží 80 % své produkce automobilů, z nichž 30 % směřuje do Číny. Pro srovnání, USA vyvážejí do zahraničí pouze 12 % automobilů vyrobených v USA.
DOPORUČUJEME:
Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!
To si všimli brzy, že nemají levný ruský plyn...
Německo zažívá katastrofální recesi průmyslu. Výhodou německé ekonomiky byla levná ruská energie. Tato energie, která roztáčela kola německého průmyslu, je již dva roky pryč. V důsledku kolapsu německého průmyslu bude propuštěno přibližně 70 000 kvalifikovaných pracovníků. VW zavírá dvě své německé továrny a další budou následovat.
V oblasti energetiky USA obviňují Německo ze závislosti na ruských palivech a tlačí na Německo, aby ukončilo projekt Nord Stream. Když sankce nezabraly, potrubí tohoto projektu byla jednoduše zničena, což bylo podle novináře S. Hershe, držitele Pulitzerovy ceny, tak jako tak dílem USA. Německá média o tom šokujícím způsobem mlčela a snažila se zničit Hershovu pověst.
Před vypuknutím ukrajinského konfliktu Německo dováželo až 55 % levného plynu z Ruska, což mu umožnilo stát se průmyslovou velmocí. Ten byl z velké části nahrazen dovozem zemního plynu z USA za astronomické ceny, jak si stěžoval německý ministr hospodářství.
Francie se připojila k německému obvinění, že USA využívají války na Ukrajině k prodeji předraženého plynu. Tento plyn se navíc těží ekologicky extrémně škodlivým frakováním, což však Zeleným v německé vládě zřejmě nevadí. Je to přece „svobodný a demokratický“ plyn, i když ďábelsky špinavý a drahý. Nedávno prezident Putin na jednom ekonomickém fóru prohlásil, že nedokáže pochopit logiku Německa, které zoufale dováží ruský plyn plynovody přes Turecko a ve zkapalněném stavu a nemá odvahu spustit zbývající plynovod Nord Stream. A tak je dnes Starý svět závislý na plynu, který stojí čtyřikrát až pětkrát více než v USA.
Z těchto důvodů bezprostředně po začátku konfliktu a zavedení sankcí iniciovaných USA došlo v Německu k dramatickému nárůstu cen plynu, což mělo pochopitelně dopad zejména na výkonnost německé ekonomiky, ale také na životní úroveň německých domácností, jejichž ceny se zdvojnásobily. Nejde však jen o Německo. Ceny energií v podnicích EU jsou dvakrát vyšší než u zahraničních konkurentů. Z tohoto důvodu klesá výroba v klíčových odvětvích, jako jsou chemický průmysl a ocelářství, v celé Evropě. Ceny elektřiny v Německu jsou ještě horší a jsou nyní nejvyšší na světě. Před dvaceti lety Německo pokrývalo třetinu své spotřeby energie jadernými elektrárnami. Nyní uzavírá své poslední tři funkční jaderné elektrárny, což energetickou krizi v zemi ještě zhoršuje. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2025 bude elektřina v Evropě dvakrát dražší než v USA.
Další zátěží pro německý rozpočet jsou vojenské výdaje, které podle zprávy Greenpeace „Vyzbrojování Evropy“ vzrostly za posledních deset let o 42 % v důsledku tlaku USA na podporu Ukrajiny a splnění 2% závazku NATO v oblasti zbrojení. Německo si to však již nemůže dovolit.
Braňme se, nepodvolení!
Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí právě ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali.
Sledujte ZDE: Občanská sebeobrana nepodvolených: Že klesla inflace? Lež! Necpat peníze fialové černé díře do chřtánu! Banky zběsile nakupují. I ta česká. Proč? Zlatý standard pro každého. Co se zlatem ve válce? Národ sobě i Protiproudu!
Nelze jim věřit ani Dobrý den
I zde bychom asi měli hledat důvody, proč chce Scholz najednou urychlit mírová jednání o Ukrajině a dokonce schválil Putinovu účast na nich. V žádném případě to však není altruistické. Zdá se, že tímto způsobem chce pouze zmírnit hrozící politickou a hospodářskou katastrofu. Již 72 % Němců si myslí, že jeho vláda „selhává“, uvádí Lisa Haseldine v analýze pro The Spectator. Německý kancléř Olaf Scholz zřejmě podlehl tlaku, aby snížil podporu Ukrajině a napravil vztahy s Ruskem. V rozhovoru pro německou televizní stanici ZDF Scholz uvedl, že mírová jednání o ukončení ukrajinského konfliktu nejsou možná bez účasti Ruska.
„Jsem přesvědčen, že nyní je ten správný čas na diskusi o tom, jak můžeme dosáhnout mírového řešení této války,“ řekl Scholz. „S ukrajinským prezidentem se shodujeme na tom, že Rusko se musí účastnit jakýchkoli jednání.“
Scholz se takto vyjádřil po pátečním setkání s Volodymyrem Zelenským ve Frankfurtu, kde lídři jednali o „společném úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“. Německé a ukrajinské vládní zprávy o této události jsou neurčité, ale potvrzují, že vedoucí představitelé jednali o „možných dalších krocích“ před dalším kolem mírových rozhovorů.
CHTĚJÍ BOMBARDOVAT RUSKO? TEPRVE TO BUDE POVODEŇ!
Co se stane pak? Podívejte se rozhovor Petra Hájka, který se ptá plukovníka Marka Obrtela, lékaře a velitele Národní domobrany nejen na současnou válečnickou hysterii, která zachvátila Západ a na náš podíl na provokacích proti Rusku, ale především na to, jak se každý z nás může připravit - pokud se Západu válku podaří vyvolat - a jak v takové situaci chránit sebe a své blízké.
Scholzova zázračná proměna v otázce mírového řešení ukrajinského konfliktu tak byla zřejmě způsobena kromě katastrofálních výsledků německé ekonomiky také stejně katastrofálními (pro vládnoucí strany) výsledky voleb v Durynsku a Sasku na začátku tohoto měsíce. Ty ukázaly, že podpora kancléřovy Sociálnědemokratické strany (SPD), stejně jako jeho koaličních partnerů, Svobodné demokratické strany a Zelených, se rozpadá. Nový průzkum veřejného mínění, který v pátek zveřejnila televize ZDF, ukázal, že již 72 % Němců si myslí, že Scholzova vláda „selhává“.
V komunálních volbách si nejlépe vedla krajně pravicová Alternativa pro Německo a levicový Svaz Sáry Wagenknechtové. Obě strany jsou pro ukončení vojenské podpory Ukrajiny a zlepšení vztahů s Moskvou, což jsou myšlenky, které u voličů rezonují. Červnový průzkum časopisu Focus ukázal, že více než 80 % voličů Alternativy je pro „diplomatické řešení“ konfliktu.
Do příštích spolkových voleb v Německu zbývá něco málo přes rok. Mnozí předpovídají, že se k moci dostane Křesťanskodemokratická unie (CDU), a Scholzova SPD se již v některých průzkumech propadla pod Alternativu pro Německo. V důsledku toho se kancléř musí snažit hrozící katastrofu nějak zmírnit. Dvanáct měsíců je příliš krátká doba na to, aby se zcela odstranily faktory, které odvádějí voliče od semaforské koalice do náruče Alternativy a Unie, ale změna taktiky v otázce Ukrajiny by mohla tento exodus alespoň dočasně zastavit.
Spíše než snaha zachránit německou ekonomiku a životní úroveň voličů se tedy za Scholzovou proměnou a totálním obratem skrývá špatná politická kalkulace - s cílem opět oklamat voliče.
Zdroj.