Evropský parlament chce přijmout nový „Plán proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity“. Ve Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci byl návrh dotyčného plánu schválen již 17. prosince 2013 a projednávat na plénu EP by se měl letos 4. února.
Jde současně o další omezení pravomocí národních států i další krok k rozbití tradičních forem lidského soužití prostřednictvím agendy „nediskriminace“. Ta je ve skutečnosti pravou diskriminací a omezením občanských svobod – například těch, kteří chtějí svobodně vyjadřovat své přesvědčení, že homosexualita odporuje přirozenému řádu. Ale netýká se jen jich. Jak praví klasik – neptejme se, komu zvoní hrana.
Poslankyně EP Ulrike Lunacek
Revoluční "plán" Ulrike Lunacek
Návrh je zaštítěn jménem Ulrike Lunacek, rakouské lesby a zelené aktivistky, jež proslula mimo jiné zuřivou podporou návrhu tzv. Zprávy europoslankyně Estrelové“ o „sexuálním a reprodukčním zdraví a právech“. Tato norma sice Evropským parlamentem neprošla ani na dvakrát – jenže, jak jsme již na Protiproudu psali, zastánci potratů, sexuální indoktrinace dítek již od mateřských škol, a dalších „revolučních vymožeností“, se chystali zprávu pomocí procedurální „obezličky“ „prohnat“ plenární schůzí EP potřetí minulý čtvrtek, 16. ledna.
Čtěte zde: „Legální“ vraždění neviňátek: Má desetileté dítě „lidské právo“ rozhodnout, zda se nechá zabít? Nabízíme k podpisu velmi důležitou petici!
Rozprava naštěstí přijetím rezoluce neskončila, Evropský parlament ale v poslední době i bez toho čím dál lépe naplňuje poslání ideologického kladiva „pokrokových elit“ Evropské unie. Na posledním plenárním zasedání ve Štrasburku přijal například rezoluci, jež odsuzuje kriminalizaci homosexuality všude na světě, především však v rozvojových zemích.
Rezoluce také volá po tom, aby razantní postoj k těmto kontroverzním otázkám zahrnovala i příští revize tzv. Dohody z Cotonou, která tvoří rámec vztahů EU s většinou rozvojových zemí světa. Jinými slovy: Nechcete legalizovat homosexuály, umožnit jim sňatky a předat jim do „výchovy“ své děti? Nedostanete najíst!
Čtěte ZDE: Boj o civilizační hodnoty se zostřuje: „Zaškrtí“ odpor proti sexuální „výchově“ malých dětí ve školách nová vláda? Belgický poslanec vyšetřován ochránci pedofilů
„Pokroková“ ideologie
Ještě razantnější přístup však míní vládnoucí „pokroková“ ideologie uplatnit ve vztahu k občanům členských států EU, mezi něž bohužel také patříme. Podaří se jim to, pokud Výbor EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní otázky (LIBE) prosadí svou.
Pokus rozbít tradiční rodinu, namísto rovnosti před zákonem prosadit speciální privilegia pro některé, nafouknout pravomoci EU na úkor pravomocí členských států je tu opět s námi, tentokrát v podobě „Plánu Lunacekové“. Přichází – jako již mnohokrát – jako tzv. parlamentní zpráva z vlastní iniciativy. Prostřednictvím tohoto formátu se Evropský parlament snaží mluvit do otázek, spadajících zatím ještě mimo jeho pravomoci.
Pokud se zastánci „přirozené rodiny“ ozvou, jsou „revoluční gardou“ označováni za „xenofoby“, či „homofoby“ a vytlačováni na okraj společnosti.
Nedosti na tom, že máme „strategie“, které ve jménu „nediskriminace“ zavádějí „revoluční dobro“ v otázkách jako jsou takzvaná rovnost pohlaví, invalidita či cikánská otázka a obalují tak společnost jednotlivých evropských států do absurdního kokonu politické korektnosti a jejich občany činí stále bezmocnějšími.
Nyní prostřednictvím Ulrike Lunacekové a její „zprávy“ volá „pokrok“ po tom, aby „Evropská komise, členské státy a příslušné organizace spolupracovaly na vytvořeni´ komplexni´ politiky zaměřené na ochranu základních práv LGBTI osob v období následujicích pěti až deseti let, tj. plánu, strategie nebo akčního plánu.“ To znamená, že se brzy po „plánu“ – pokud projde – dočkáme dalších dokumentů – tentokrát již právně závazných. Lunaceková navíc ke své vlastní zprávě představila další pozměňovací návrhy, které ji činí ještě problematičtější.
Co to znamená? Pojďme se podívat na několik bodů, jak je zdůraznil i server European Dignity Watch.
Čtěte ZDE: Trestní oznámení na biskupy: Stojí Slovensko před válkou? A kdo se u nás postaví do čela? Bitva za „normální svět“ proti Dienstbierům a Marksovým začíná
Komise pro deviace
Komise by měla pro homosexuály, transgender a intersexuály (intersexuál je označení, vztahující se k osobě, která nemá ani jedno ze dvou pohlaví, případně obě, vzhledem k vývojové vadě či jinému více či méně biologickému problému), dosáhnout stejného přístupu jako pro „rovnost“ pohlaví. Měla by je podrobit přístupu, označovanému jako „mainstreaming“. To znamená, že každá politická iniciativa či právní norma by musela být posuzována z hlediska jejího dopadu na tyto deviace.
Jinými slovy, „mainstreaming práv homosexuálů a dalších podobných skupin (souhrnně se označujících jako LGBTI) by v praxi znamenal, že budou mít svého druhu veto, týkající se čehokoli, na co si vzpomenou,“ jak poznamenává bloger zabývající se občanskými svobodami J. C. von Krempach.
V rámci politiky mainstreamingu by se i slovní projevy, označené jako „nenávistné“, staly trestnými. Jak poznamenává von Krempach: „Pročpak asi poslankyně Lunaceková nepřijde s návrhem, který by nechránil jen jednu skupinu občanů, ale nás všechny?“
Server European Dignity Watch přirovnal návrh Lunacekové k zavedení speciálního lidskoprávního a Evropskou unií tvrdě vynucovaného privilegovaného statusu pro milovníky klasické hudby, kteří přece také tvoří diskriminovanou a marginalizovanou menšinu obyvatel. Jenže celá věc bohužel není tak úsměvná.
Čtěte ZDE: Překvapení: Vražedná iniciativa „pokrokové“ bruselské poslankyně dnes nečekaně neprošla. Proč zvítězil dudlík a kondom? Že by „bruselský lid“ již nasával vítr blížících se voleb?
Privilegia pro homosexuály
Plán Lunacekové chce „LGBTI otázky“ zahrnout do zdravotnictví všech členských států. Homosexuálové jsou samozřejmě podle všech statistik zdravotně rizikovou skupinou. Pokud tedy EU donutí národní vlády zakotvit pro ně zvláštní přístup ke zdravotní péči, co milovníci adrenalinových sportů? Nebo kuřáci? Nebo lidé obézní? Jak je možné současně schvalovat privilegovaný přístup ke zdravotní péči pro homosexuály a současně schvalovat odebírání děti rodičům, pokud jsou podle názoru úředníků tlusté?
Odpověď je nanejvýš znepokojující. Nejde zde o boj o „práva“ a už vůbec ne o diskriminaci. Nejde dokonce ani o druhotný záměr, kterým je vytrhnout z kompetence členských států další dosud nedotknutelnou oblast, jíž je regulace rodiny a soukromých vztahů jejich občanů. Jde o dva zcela protikladné názory na svět.
Ten tradiční, s kořeny v západní křesťanské civilizaci, měl po jistou dobu svůj moderní výraz v „přirozených právech“ člověka, jež revoluční ideologie dávno převrátila v „lidskoprávní“ mantru. Ta v současné agresívní podobě už zcela bez zábran útočí proti hluboce zakořeněnému smyslu normálních lidí pro to, co je správné, a především zcela ignoruje duchovní základ pojmu rodina, respektive jej rozbíjí.
Pokud se zastánci „přirozené rodiny“ ozvou, jsou „revoluční gardou“ označováni za „xenofoby“, či „homofoby“ a vytlačováni na okraj společnosti. Přitom jim jde pouze o to, aby nejen homosexuálové, ale i heterosexuálové mohli svobodně vyjádřit vlastní přesvědčení o tom, co je správné a přijatelné a žít podle toho.
Svoboda projevu jen pro někoho
To Plán poslankyně Lunacekové prakticky znemožní. Mimo jiné totiž obsahuje klauzuli, podle níž by členské státy měly být trestány Evropskou komisí a Radou, pokud se pokusí přijmout zákony, omezující „svobodu projevu“ vzhledem k sexuální orientaci a genderu. Ovšem současně kriminalizuje jakékoli tzv. „nenávistné“ výroky. Jinými slovy by se měla zavést absolutní svoboda projevu – ale jen pro některé.
Jednoduše řečeno – jde o další mezník stále se vyostřujícího politického sporu mezi těmi, kteří jsou odhodláni třeba i „revolučním násilím vychovat“ společnost k „pokroku“ a stále ještě téměř mlčící většinou, která sama cítí co je pro ni přirozené či dobré. Jak je v poslední době již pravidlem, ti první ve válce vítězí.
Nemusí však zatím zvítězit v této konkrétní bitvě: Podpisové archy Petice proti „Plánu Lunacekové“, obdoba té, která pomohla už dvakrát smést ze stolu „zprávu“ poslankyně Estrellové o potratech, naleznete zde.
