Evropský parlament čeká na “alternativu”. Starý svět se svými liberálními hodnotami bude praskat ve švech, pokud dojde k posílení národním státům oddané frakce v Evropském parlamentu (EP). Svědčí o tom také vývoj v Německu, kde je v před volbami do EP docela horko. Spolková volební komise po zasedání, které se konalo 18. dubna ve Wiesbadenu, dokončila složení kandidátů pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 6. – 9. června.
Dramatické změny?
Připomeňme, že takzvaný Evropský parlament (spolu s Radou EU) je formálně zákonodárným orgánem Evropské unie. Byl založen v roce 1957. Volí se každých pět let. EP zasedá střídavě ve Štrasburku a v Bruselu. Současné volby budou již desáté. Bude se volit celkem 720 poslanců, což je o 15 více než před pěti lety.
Šedesát procent respondentů z celé EU uvedlo, že se o volby zajímají. To je o 11 procent více než při podobném průzkumu před pěti lety. 40 % respondentů odpovědělo, že se o hlasování nezajímá. V roce 2019 jich bylo o 10 % více. Průzkum „eurobarometru“ ukázal, která témata voliče obzvlášť zajímají: 33 % se domnívá, že by se mělo diskutovat o boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 32 % upřednostňuje otázky veřejného zdraví.
POJĎME SE PORADIT, NEPODVOLENÍ!
PPTV v pondělí 29. 4. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených. Tentokrát opět v upraveném formátu:
Do porady buď posílejte své dopisy do redakční pošty, nebo chatujte - ale jen do 17:00, tedy hodinu před zahájením vysílání. Chat bude samozřejmě v provozu i během "porady", ale kvůli úspoře času na některé později sdělené názory, úvahy či dotazy bude Petr Hájek reagovat až v příští Tea Party.
Vraťme se však k Německu, klíčové zemi EU, jejíž situace nejvýrazněji odráží postoj ke složení německého zákonodárného sboru. V celostátních parlamentních volbách se občané dosud orientovali zejména na osvědčené tradiční strany. Menší strany musí překonat pětiprocentní hranicí, aby se dostaly do Bundestagu.
Šílené: Volit mohou již šestnáctiletí!
Německá spolková republika má 96 europoslanců. Díky nižší věkové hranici budou moci poprvé volit mladí od 16 let. Narozdíl od voleb do Bundestagu, neexistují pro volby do EP žádné omezující překážky. Jinými slovy, každému politickému sdružení připuštěnému do voleb stačí získat méně než jedno procento hlasů (0,96 %), aby mohlo vyslat svého zástupce do Štrasburku.
Podle šéfky volební komise Ruth Brandové o registraci požádalo celkem 59 stran a sdružení. Ty, které v současnosti nemají zastoupení v Evropském parlamentu, Spolkovém sněmu nebo v některém ze zemských sněmů, musely sesbírat určitý počet podpisů na svou podporu a předložit své stanovy a program.
Po důkladném ověřovacím procesu bylo 35 uskupením umožněno kandidovat ve volbách. Na poslední chvíli se rozhodovalo o odvoláních. Šest ze sedmi odvolání bylo zamítnuto. Na volebním lístku je celkem 34 stran a sdružení. Důvodem je zastoupení konzervativního bloku, který bude prezentovat jednotnou frontu: CSU v Bavorsku a CDU v ostatních spolkových zemích. Poprvé se voleb zúčastní Unie za zdravý rozum a spravedlnost Sarah Wagenknechtové, která byla zaregistrována v lednu, a ekoaktivistické hnutí Poslední generace.
DOPORUČUJEME:
Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!
SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX objednávejte zde.
AfD může získat až 20 křesel
Do voleb půjde také Demokratická aliance za rozmanitost a probuzení (Dava), která byla nedávno obviněna z úzkých vazeb na tureckou vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje. Do voleb půjdou také Strana zdravého rozumu, Strana lidského míru pro štěstí a blahobyt pro všechny a Strana na podporu výzkumu omlazení klasické medicíny. Po zvolení mohou poslanci vstoupit do celoevropských stran (např. konzervativní, sociálnědemokratické nebo zelené) a stát se členy jejich frakcí. Nebo mohou zůstat nezávislí.
Podle analytiků se očekává, že v nadcházejícím složení Evropského parlamentu bude více zástupců vlasteneckých stran. Pokud jde o Spolkovou republiku Německo, mandáty může získat více než 20 zástupců Alternativy pro Německo (AfD).
Není proto jistě náhoda, že právě teď se rozhořel skandál kolem poslance Bundestagu Petra Bystroně, který je na špičce kandidátní listiny AfD pro volby do EP. Česká a německá média ho obviňují ze spolupráce a možného přijímání peněz od údajně proruského mediálního portálu Hlas Evropy. České tajné služby tvrdí, že byl údajně vytvořen na ovlivňování evropských politiků a byl financován z Moskvy.
Čeští udavači a Petr Bystroň
Co s tím mají společného Češi? Faktem je, že Petr Bystroň se narodil a jistý čas žil v Československu. Jeho kolegové z parlamentní frakce ho odmítli vyloučit z kandidátky, ale navrhli mu, aby to udělal sám a dobrovolně. Takříkajíc až do vyjasnění situace. On sám obvinění kategoricky odmítá a nehodlá se jejich radami řídit. "Předsednictvo strany momentálně předpokládá, že pan Bystroň je nevinný," uvedli spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - o selhávajícím "fialovém" zdravotnímu systému ani nemluvě?
SLEDUJTE: Zdraví bez chemie: Elixír života jménem C 60? Šance i pro oběti vakcinace. Proč zemřel vynálezce PCR testů? Výpověď lékařky o zázračném uzdravení. Vražda je součástí systému. Dosažitelná pomoc pro každého. Nejprve musíme přežít!
Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti
Petr Bystroň není zdaleka prvním „alternativcem“, který byl obviněn z úzkých kontaktů s ruskými orgány. Představitelé této strany často dostávají pozvání z Ruska, jako pozorovatelé při volbách. Na březnových prezidentských volbách v Moskvě, byla rovněž delegace AfD. V posledních měsících se rozšířily útoky na AfD, která je proti protiruským sankcím a dodávkám německých zbraní na Ukrajinu.
Vlastenecké síly v EP významně posílí
Německá demokracie funguje tak, že všichni jsou si rovni, někteří však jsou si rovnější. Proto i oficiální úřady dělají vše, co je v jejich silách, aby čelily rostoucímu vlivu AfD, která vede v průzkumech volebních preferencí nejen v bývalém východním Německu, ale dnes už i v jiných regionech Německa. Již nyní je jasné, že v rusofobním Evropském parlamentu může příliv nových pravicových a vlasteneckých sil změnit rovnováhu a celkovou náladu.
Z dnes vládnoucích liberálů a socialistů by se mohli dostat do popředí konzervativní a vlastenecké strany a ovlivnit tak významně složení Evropského parlamentu ve prospěch vlasteneckých sil. Zdali tomu tak opravdu bude, uvidíme na začátku června.
Jedno je jisté: Současné elity se cítí ohroženy, a s blížícími se volbami proto zesílí cenzuru, špionománii a výrobu mediálních skandálů kolem kandidátů vlasteneckých stran. Nikdo sice až do voleb nic nevyřeší, ale budou spoléhat na to, že to ovlivní nálady voličů.
Může to být však mylný předpoklad. Pokud národovečtí voliči tentokrát k volbám do EP přijdou, rozhodně se nedají ovlivnit mediálním mainstreamem. Už dávno mu nedůvěřují.
Právě tak jako Bruselu.
Zdroj.
