Volby na Tchaj-wanu vyhrál Peking.
Vážený čtenář patrně namítne: Jak je to možné? Vždyť všude v mainstreamu jsme slyšeli jásání, že prezidentské volby vyhrál proamerický kandidát Demokratické progresivní strany (DPS) Lai Qingde. Jenže, jako obvykle, ono je to všechno trochu složitější.
Zaprvé platí, že žádného skutečně protiamerického kandidáta na Tchaj-wanu do vrcholné politiky nepustí, protože Tchaj-wan je fakticky protektorát USA řízený místní samosprávou. Nebudou připuštěni k oficiální politice. Oba kandidáti pouze v různé míře akcentují rozvoj normálních vztahů s Pekingem.
Čtěte ZDE: Volby 24: K urnám půjde většina světa. Vybuchne americko - čínský konflikt? Co se stane v EU? Obrat v Británii? Ve varu i muslimové. Dají "Demokrati" zavraždit Trumpa? Volby nevolby: Jsme na prahu kontrarevoluce proti globalistům?
Teprve pokud si toto uvědomíme, následuje další fakt: Když sečteme hlasy odevzdané pro Hou Yi (to je ten "pročínský" kandidát strany Kuomintang) a Ko Wenzhe (Lidová strana), vyjde nám, že dohromady získali téměř 60 procent hlasů. Po určitou dobu se obě tyto strany snažily spojit síly, což by prakticky zaručilo jejich kandidátovi vítězství. Nakonec se ale nedohodli (pokud to někomu připomíná situaci opozice proti Pětikolce v ČR, není daleko od pravdy, pozn. PP). Nicméně ani rozkol v opozici nezabránil tomu, že Lai Qingde „bude jen menšinovým prezidentem“, jak poznamenal i americký časopis Foreign Policy.
Za druhé: Všimněte si, že nikde se skoro vůbec nezmiňuje, že na Tchaj-wanu proběhly nejen prezidentské, ale i parlamentní volby. A v nich zvítězila právě strana Kuomintang. To je ta, která pléduje za posílení vazeb s Pekingem. Nemá sice nadpoloviční většinu, ale s lidovci budou moci blokovat rozhodnutí nového ("proamerického") prezidenta.
Ten patří právě k Demokratické progresivní straně, která naopak parlamentní volby prohrála. Hlasovali pro ni titíž voliči, kteří (kvůli neshodě v opozici) dostali do prezidentského úřadu Lai Qingde a „progresivisty“ – tedy asi třetina všech voličů. Jsou to Číňané, kteří se vidí jako Američané, a svůj rodný Tchaj-wan jako 51. stát Spojených států. Jenže ti jsou ve výrazné menšině (opět velmi podobné jako u nás, pozn. PP).
Braňme se!
Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali
Sledujte ZDE: Peníze nejsou tím, čím se zdají být: Mezi černou magií a zázrakem. Státní převrat pod zn. FED. Titanic, Lincoln, Kennnedy: Vraždy? Basilej 3 - a hned tu byl covid! Další velká krize na dohled. Záchranný vor. Návštěvník z hvězd nabízí pomoc
Neúspěch “progresivistů“ v parlamentních volbách zavinila především dosavadní prezidentka Tsai Ing-wen: Tato dáma se nechala korumpovat Američany do té míry, že v srpnu 2022 souhlasila, aby poslali na ostrov letadlo s tehdejší předsedkyní amerického Kongresu Nancy Pelosiovou. Šlo o brutální provokaci Pekingu a ČLR docela dramaticky vyjádřila svou nespokojenost. Válečné lodě vypluly a stíhačky létaly kolem pobřeží ostrova.
Tchajwanci si tak opět uvědomili, že pro Američany slouží jen jako záminka k případné válce proti Pekingu jejich rukama a krví. Prostě že klidně mohou proměnit Tchaj-wan v druhou Ukrajinu. To se samozřejmě nikomu moc nechtělo. Odtud pramení porážka „progresivistů“ v parlamentních volbách. A pokud by se opozice dokázala spojit, měla by i prezidenta (viz Česká republika 2023, pozn. PP).
Rozzlobený Peking navíc tehdy uvalil na Tchaj-wan sankce a odmítl nakupovat místní okouny a mandarinky. Vypadá to možná směšně, ale pro ostrov je to zásadní. Peking je totiž hlavním obchodním partnerem Tchajwanu, a pokud chce, může ostrovany nejen ekonomicky zničit mrknutím oka - a žádná Amerika je nemůže zachránit.
Hlavním exportním produktem Tchajwanců jsou sice počítačové čipy, jenže bez vzácných kovů se jejich výroba prostě zastaví. A právě kontinentální Čína dodává Tchaj-wanu tyto kovy ze vzácných zemin. A co nějaké čipy? Ostrov získává prakticky všechny potraviny, zemědělské a průmyslové suroviny z Číny. V roce 2021, kdy Tchaj-wan trpěl suchem, byly ostrovy souostroví Kinmen (formálně pod kontrolou Taipei) rovněž zásobovány vodou z kontinentu.
Zhoršení vztahů s Pekingem by pro Tchajwance znamenalo absolutní katastrofu - a ostrované to velmi dobře vědí. A proto volili strany, které podporují rozvoj obchodních vazeb s Čínou.
Čtěte ZDE: Provokace dementů: Američtí geronti chtějí uvrhnout svět do války stůj co stůj. Pelosiová na Vystrčilově letišti s rouškou na své (nevymáchané) hubě. Afghánistán a Ukrajina jim nestačí? Pletichy a prachy, jediné, o co jim jde
Mnoho lidí nerozumí politice Pekingu vůči ostrovu, zejména na kontinentu. Existuje nespočet čínských gaučových válečníků, kteří volají po „úderu“ na tchajwanské separatisty a „konfliktu“ s Američany. V srpnu 2022 čínské sociální sítě nadšeně diskutovaly o možnosti sestřelit Pelosiové letadlo (naši gaučoví válečníci jsou totéž, pozn. PP)
Vedení ČLR se omezuje na „varování“, „vážná varování“ a „ostrá prohlášení“. Občas se uchýlí k selektivním sankcím – především proti Americe. Taková opatrnost je na místě. Válka o Tchajwan by automaticky přerostla v konflikt nedozírných rozměrů - právě tak, jako v něj hrozí přerůst válka Západu a NATO proti Rusku na Ukrajině.
Peking si je dobře vědom toho, že neexistují žádní „Tchajwanci“, ale pouze Číňané – oněch téměř 24 milionů lidí žijících na několika ostrovech. Ano, pevninští Číňané jsou na ně docela naštvaní – to jsou potomci „přemístěných osob", které uprchly ze země po prohrané občanské válce. „Bílé akátové květy emigrace,“ tak jim říkají čínským symbolismem. Ostrov běženců.
Pro Peking to však vůbec není důvod k útoku na Tchaj-wan nebo jeho zničení skutečnými sankcemi. Naopak dělají vše pro to, aby k sobě tchajwanské Číňany připoutali. Funguje obrovský obchodní obrat, kulturní vazby a mezilidské vztahy.
Poměrně pikantní skandál se rozhořel s jedním z kandidátů do parlamentu z Demokratické progresivní strany. Ukázalo, že proamerický politik měl dlouholetý románek s občankou pevninské Číny – no dokážete si takovou citovou kolaboraci představit? Milenecký vztah ostatně stál "progresivistického" politika kariéru.
Pro Peking je výhodné budovat vztahy s Taipei právě na způsob milostného vzplanutí – lákat, svádět a objímat ostrov v náručí. Odtud stálé projekty ČLR – propojit ostrov s kontinentem infrastrukturou, postavit podmořský tunel, postavit most a zajistit stálé zásobování pitnou vodou a tak dále. Tyto záměry jsou nyní sice blokovány proamerickým režimem, ale ve skutečnosti jsou budoucností ostrova.
Nedejme se jim jen tak!
Jak se úspěšně léčit či udržet si zdraví BigPharmě, covidovým vakcinátorům a selhávajícímu zdravotnímu systému navzdory?
V rozhovoru Petra Hájka s mužem, který stojí za pozoruhodným přípravkem, jenž má překvapivě dobré výsledky v léčení jak některých fatálních onemocnění, tak následků vakcinace, najdete další informace
Sledujte ZDE: Zázrak uložený do medu: Cesta tam (do Číny) a zase zpátky. Tisíce let a tisíce zkušeností v extraktu. Jsou to záhadné organismy: Ani rostlina, ani živočich. Dřevo kazí, životy zachraňují. Energie a imunita. Zdraví patří do našich rukou!
Američané samozřejmě sní o tom, že promění Tchaj-wan v druhou Ukrajinu. Ale Peking chce z ostrova udělat druhý Krym - a ještě lépe druhý Hongkong. To vyžaduje, aby proameričtí Tchajwanci zůstali v naprosté menšině - a přesně to se nyní děje.
Pokud by se prezidentem Tchaj-wanu stal opoziční kandidát, Američané by okamžitě uspořádali na ostrově „majdan“. Existují pro to precedenty. V roce 2014 Spojené státy již na ostrově uspořádaly „slunečnicovou revoluci“ s cílem odstranit tehdy vládnoucí stranu Kuomintang, která byla při navazování normálních vztahů s Pekingem příliš aktivní. Docházelo k nepokojům, shromážděním a teroristickým útokům – například (jinak to neumějí) - výbuch plynovodu.
Nový „Majdan“ by přinutil Peking reagovat a americká média by začala výt ještě víc o čínské hrozbě. K čemu by tohle všechno Nebeská říše potřebovala? Ve výsledku voleb na Tchaj-wanu vyhrál totiž Peking to nejdůležitější – čas. Alespoň měsíce klidného vývoje.
Jsou to Američané, kteří dnes žijí jen dnešním jedním dnem a podpalují všechno co jim stojí v hegemonistických plánech. Pro všechny ostatní země je výhodné vyhýbat se konfliktům, které jsou jim vnucovány. Čím déle vydrží, tím větší mají šanci, že zadlužené a vnitřními problémy stále víc rozervané Spojené státy zkolabují.
Úspěch Pekingu v tomto případě uznaly i samotné Spojené státy. Bezprostředně po tchajwanských volbách prezident Biden prohlásil, že „nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu“. Tedy přesně to, co Si Ťin-pching od starého dementního muže v Bílém domě chtěl, když se s ním v listopadu setkal.
Prostě řečeno: Volby na Tchaj-wanu jsou jednoznačné vítězství Pekingu.
Zdroj.
