Konečně má Slovensko nový parlament a novou vládu. Co naznačil tento den "střídání stráží"? V čem se definitivně liší od minulých změn vlády?
Američanka kapitulovala, cvok ještě ječí
Ze všech středečních dnů s velkým "D" někoho možná nejvíce zaujal pohled na Zuzanu Čaputovou, když přišla jmenovat členy nové vlády. Kdo by náhodou nevěděl, že ještě nemá svou voskovou figurínu v muzeu Madame Tussaud, mohl by si na chvíli myslet, že ta vychrtlá, bezduchá postava, která byla vstrčena do obřadní síně, není originál, ale vosková figurína.
Byla to pravděpodobně největší muka jejího života. Těm nenáviděným "přeběhlíkům", proti nimž v posledních měsících podnikla tolik obstrukcí a podrazů, s nimiž si prostřednictvím médií poslala tolik jedovatých vzkazů, se teď musela podívat do očí, potřást jim rukou a jmenovat je na čtyři roky do vlády.
Jinak v podstatě vše proběhlo tak, jak mělo, a i hysterické, vzteklé, nechutné a lidsky opravdu ubohé vystoupení Igora Matoviče (psali jsme o něm) bylo něčím, s čím se počítalo a co už nikoho nepřekvapilo. I když se snažil ze všech sil šokovat a vyvolávat nenávist, už to prostě nešlo. Ti, kteří se těšili na "výměnu stráží", si nemohli nechat bývalý premiérem Matovičem zkazit náladu jeho nenávistným žvaněním.
To je jedna z věcí, která je tentokrát jiná než v minulosti. Jestliže dříve dokázal lidi oblbnout, rozčílit a chopit se moci, tentokrát nikoho neohromil. Vystřílel své náboje, lidi už prostě nezajímá, ať dělá, co dělá.
SLEDUJTE: Protiproud TV v pátek 27. 10. 2023 od 18:00, v předvečer významného výročí, uvede rozhovor šéfredaktora Protiproudu s Milanem Macákem v rámci cyklu Rub a líc, tentokrát na téma vznik ČSR 28. října 1918.
Dovoleno: Krok zpět ke svobodě
Vlastně už vyzkoušel všechno. Tedy, skoro všechno - no, ne, ještě neudělal lidskou potřebu na prezidentský úřad, ale to je vlastně to poslední, co mu ještě zbývá v zásobě a co by mohlo způsobit nějaký rozruch.
Dokonce i celá opozice ho vnímá, jako by byl nakažený, a zdá se, že celý parlament se shoduje na tom, že Matoviče a jeho OĽaNO je třeba v tomto volebním období zcela ignorovat. Možná ukradl název "Slovensko", aby pošpinil poslední zbytky, které z něj zbyly (jak je vlastně možné nazývat stranu "Slovensko"?), ale kromě členů jeho sekty už jeho hysterické řeči, grafy s grafy, Počiatkova vila, fiat, plané sliby a všechny ostatní podpásovky na většinu občanů neplatí. Lidé ho mají za tři a půl roku dost a dost. Od nynějška - a to ho naštve nejvíc - bude izolovaný, přehlížený a všemi ignorovaný.
A pak je tu ještě jedna věc, kterou se dnešní doba liší od té minulé. Globalistická masmédia už nebudou tou hypnotickou silou, kterou byla ještě před několika lety. Něco se zlomilo. Stejně jako Matovič to přesolila a nechtěně zlomila kouzlo, které je jako neomylnou světonázorovou autoritu udržovalo mimo veřejnou diskusi - a tím definitivně ztratila svou neomezenou moc. Od nynějška je antiglobalističtí politici mohou bez obav ignorovat, kritizovat nebo zesměšňovat - to je nyní dovoleno.
SLEDUJTE: Protiproud TV v pondělí 30. 10. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelné setkání šéfredaktora Protiproudu s věrnými čtenáři a diváky - v jednom z mála necenzurovaných prostředí - nad aktuálními i obecnějšími otázkami naší doby. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.
Něco se stalo
V čele této vlny nestojí jen Robert Fico, i když na Slovensku je jejím nejviditelnějším vůdcem. Spíše se zdá, že je to něco, co je stále více cítit ve vzduchu i v sousedních zemích, protože se stále více lidem otevírají oči a mediální pohádka o západní demokracii se postupně stává stále dutějším snem.
Může za to svobodný internet? Je to proto, že se lidé mají stále hůře a jsou stále nesvobodnější? Je to tím, jak tvrdě nás všechny zasáhla lež o covidových vakcínách? Je to proto, že Impérium prostě ztrácí moc a v zoufalství stále více "tlačí na pilu"? Na první pohled je to souběh toho všeho, ale jedna věc je zřejmá: Svět se mění.
A minimálně od středy 25. října 2023 se něco změní i na Slovensku. Můžeme jen doufat, že ta změna bude skutečná a k lepšímu. Za těchto okolností je velmi naivní myslet si, že se nám všem bude v příštích čtyřech letech okamžitě dařit lépe. Ale snad není příliš odvážné doufat alespoň v to, že nadcházející časy budou normálnější, klidnější a důstojnější. A když už nic jiného, tak alespoň méně bezútěšné.
Držme si palce.
Zdroj.
