Politika prozápadního Pašinjana přivedla Arménii ke ztrátě celého Náhorního Karabachu. Je to pro arménský národ velmi bolestivá zkušenost, se kterou se nyní musí vypořádat. Část Arménů, kteří podporují Pašinjana, si však vůbec neuvědomuje, že právě jejich protiruská politika způsobila situaci, v níž se dnes nacházejí
Mír, nebo katastrofa?
Ázerbájdžán před pěti dny plně obnovil svou suverenitu, uvedl prezident Ilham Alijev na setkání s Erdoganem. Alijev také vyjádřil přesvědčení, že proces reintegrace arménského obyvatelstva Karabachu bude úspěšný. Turecký prezident zase vyjádřil naději, že po úspěšné operaci Baku nastolí v Karabachu mír. Erdogan poznamenal, že Ázerbájdžán byl nucen provést „protiteroristickou operaci“.
Arméni odjíždějí z Karabachu do Arménie. Jerevan uvádí, že do Arménie už vstoupilo 6 650 lidí. Na kontrolním stanovišti Lachin mezi Arménií a Ázerbájdžánem se vytvořily obrovské dopravní zácpy. Podle zdroje agentury Reuters z „úřadů“ neuznané republiky více než 99 % ze 120 000 etnických Arménů z Náhorního Karabachu odejde do Arménie, protože nechtějí žít jako součást Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek.
Čtěte ZDE: Pašinjan prohrál válku o Náhorní Karabach. Moskva odkryla karty a uznala vítězství Ázerbájdžánu. Arménský zrádce věřil Sorosovi – a narazil. Projeví Alijev morální převahu a ponechá Armény v Karabachu?
Zástupce kazašského ministerstva zahraničních věcí Aibek Smadiarov současně popřel informace o záměrech Kazachstánu vystoupit z ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje 6 zemí bývalého SSSR: Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán, který však své členství v roce 2012 suspendoval a je tak neaktivní). Uvedl, že tato tvrzení neodpovídají skutečnosti.
Za vším hledej prsty Washingtonu
Dříve několik kazašských médií s odvoláním na své zdroje informovalo, že Kazachstán a Arménie vedou prostřednictvím vlády a tajných služeb konzultace o vystoupení z ODKB, vojenské aliance vedené Ruskem. Americký prezident Joe Biden poslal arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi dopis, ve kterém ho ujistil, že Washington a Jerevan budou nadále posilovat spolupráci v oblasti bezpečnosti.
O Bidenově dopisu Informovala tisková služba arménského kabinetu ministrů. Šéfka USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj zodpovědná primárně za administraci zahraniční civilní pomoci) Samantha Powerová a náměstek ministra zahraničních věcí Jurij Kim jsou (pozoruhodnou "shodou okolností") tento týden na návštěvě arménského hlavního města, a tak mu dopis předali.
Arménští opoziční lídři vyhlásili 5. říjen za den, do kterého musí odstoupit současný premiér Nikol Pašinjan. V Jerevanu mezitím pokračují masová shromáždění. Protestující obviňují Pašinjana ze zrady karabašských Arménů poté, co jim arménský premiér odmítl pomoci v bojích proti ázerbájdžánské armádě.
Ta bleskovou operací (stojí za ní Turecko i USA) území obsadila, a dala Arménům na vybranou: Mohou prý klidně zůstat a "nic se jim nestane", nebo odejet do Arménie. Po desítkách let bojů, v nichž padlo nesčíslně Arménů, je jasné, že jde o "ukrajinský scénář". Rusům v Doněcku a Luhansku kyjevská popřevratová junta také oficiálně slibovala "normální život" - pokud se například vzdají svého mateřského jazyka.
V tomto případě je to ještě ostřejší, protože jde o absolutní neslučitelnost "tureckých" muslimů s arménskými křesťany. Proto Arménci prchají, protože jim jde o život. Má to hluboké příčiny:
Zdeněk Koudelka: Válka o Karabach
Náhorní Karabach je území na Kavkaze, donedávna asi s 145 000 obyvateli obývané Armény, jež je jablkem sváru mezi nimi a Ázerbájdžánem, kterému patřil v době Sovětského svazu.
Předehrou války v době, kdy Kavkaz byl součástí Sovětského svazu, se staly protiarménské pogromy v ázerbájdžánském Sumgaitu a Lenokoranu v únoru 1988, po nichž uprchlo z Ázerbájdžánu 220 000 Arménů. Ázerbájdžán též blokoval pomoc určenou obětem zemětřesení v Arménii z prosince 1988. V lednu 1990 vypuklo v ázerbájdžánském hlavním městě Baku povstání radikálních muslimů, vedené Obranným výborem Národní fronty, jenž uvažoval o vytvoření islámského Ázerbájdžánu v rámci Íránu. Ze strachu před povstalci 13 000 příslušníků arménské menšiny v Baku uprchlo přes Kaspické moře do Turkménie a dále do Arménie i Ruska. Povstání potlačila sovětská armáda.
Trička Protiproudu ve velikostech M, L, XL, 2XL a 3XL si můžete objednat na adrese: redakce@protiproud.info. Možnost po dohodě vyzvednutí osobně v redakci, nebo zasíláme poštou na dobírku. Cena 300 Kč + poštovné. Pro osobní odběr volejte na redakční telefon 737 461 817. Po dohodě vám trička připravíme k vyzvednutí v Praze v Opletalově ulici.
Arméni jsou prvním křesťanským národem na světě, zatímco Azerové, jak se nazývá vládnoucí národ v Ázerbájdžánu, jsou muslimové blízcí Turkům, kteří užívají i podobný jazyk. Josef Stalin, jenž byl z Kavkazu, při vytyčení hranic sovětských republik postupoval vstřícněji k Ázerbájdžánu. Daroval mu Karabach, přestože ten byl součástí již antického Arménského království, a jen mu přiznal postavení autonomní oblasti v rámci Ázerbájdžánu. Zatímco v obdobném případu Nachičevanu, který je při tureckých hranicích obýván Azery a oddělen od vlastního Ázerbájdžánu územím Arménie, nepostupoval stejně a nepředal ho Arménii, ale připojil jej jako autonomní republiku k Ázerbájdžánu ve formě exklávy.
V Náhorním Karabachu vznikl klasický etnický spor mezi místní většinou a většinou celostátní. Zatímco ázerbájdžánská vláda zrušila autonomii Karabachu, místní Arméni vyhlásili roku 1991 nezávislost, a chtěli se připojit k Arménii. Po rozpadu Sovětského svazu byla ázerbájdžánská armáda z Karabachu vytlačena. Arménie poskytovala karabašským krajanům materiální pomoc, vlastní vojska však do bojů nezapojila a nepřistoupila k oficiálnímu připojení Karabachu. Hraje v tom roli hrozba Turecka ochotnému pomoci islámským bratřím. Ale propojenost obou celků dokazuje, že karabašský prezident v letech 1994-97 Robert Kočarjan se následně stal premiérem i prezidentem Arménie v letech 1998-2008.
Jak individuálně uchránit před fialovými loupežníky a jejich záměrnou inflací peníze, které nám mizí před očima? Jak například i šetřit po stokorunách skrze zlato?
Na četné žádosti našich diváků přineseme dnes v úterý 26. 9. od 18 hodin pokračování tohoto ostře sledovaného pořadu. Zatím se podívejte na dva rozhovory odvysílané Protiproud TV ZDE:
Sebeobrana nepodvolených II: Jak se účinně a legálně ubránit zlodějskému státu? Velký bratr zaútočil! Zlatá svoboda. Stát nám do spoření neuvidí. Jako privátní protiatomový kryt? Není všechno zlato, co se třpytí
V květnu 1994 bylo uzavřeno příměří. Arméni ovládli Karabach i přilehlá území a propojili Karabach s Arménií. Ázerbájdžán však zbrojil, což mu umožnily zisky z ropy a plynu v Kaspickém moři. Příměří narušené roku 2016 trvalo do konce září 2020, kdy Ázerbájdžán zaútočil s cílem získat ztracená území zpět. Spoléhá se na podporu Turecka. Pravoslavní Arméni jsou sice podporováni Ruskem, ale to má zájem i na spolupráci s Ázerbájdžánem při obchodu s ropou a plynem. Ázerbájdžán byl v roce 2020 úspěšný a dobyl významnou část Karabachu, zbytek ovládl nyní.
Mezinárodní společenství při rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie přijalo zásadu, že uzná samostatnost jen přímých členských států těchto federací, ale ne jejich dalších autonomních celků. Ovšem USA, Německo a další státy tuto zásadu nedodržely, když uznaly samostatnost srbského Kosova.
Příznačným paradoxem naší doby je, že západní demokracie v případě potřeby náhle považují Stalinovy hranice za neměnné. Spravedlivé však v případě Karabachu nebyly. Stalin neměřil stejným metrem. Dokazuje to jiné řešení azerského Nachičevanu, který nebyl připojen k Arménii, ale jako exkláva k Ázerbájdžánu, na rozdíl od arménského Karabachu, který nebyl připojen k Arménii, ale k Ázerbájdžánu.
Zdroj.
