Bezprecedentní sankce proti Rusku změnily procesy globalizace, a dokonce i světový řád. V důsledku toho se Rusko do značné míry ekonomicky oddělilo od Evropy a USA znovu získaly hegemonickou kontrolu nad svými spojenci v NATO.
Ovšem svět mimo NATO se ubírá opačným směrem – protivníci USA se sjednotili, zatímco neutrální země, které se k NATO nepřipojily, snižují svou závislost na USA ve prospěch multipolarity. Jestliže Evropa udržuje postvestfálský hegemonistický řád pod vládou USA, potom zbytek světa se stále rychleji posouvá směrem k vestfálskému světovému řádu založenému na rovnováze sil mezi suverénními a rovnoprávnými státy.
Pokusy nahradit světový řád
Vestfálský mír z roku 1648, který položil základy novodobého světového řádu, znamenal odmítnutí myšlenky hegemonismu ve prospěch rovnováhy sil mezi suverénními státy. Takový systém vyžadoval pragmatismus. Stálá spojenectví bránila jednotlivým zemím usilovat o hegemonii a vyvažovala jejich vliv. Rovná suverenita byla zajištěna absencí materiálního mezinárodního práva, které by vytvářelo přesahující suverenitu a umožňovalo tak svévolné rozhodování, což by ospravedlňovalo nadvládu mocnějších států a diktát jejich vlastních hodnot. Vestfálský systém byl založen na procedurálních dohodách vycházejících z jednotných pravidel, která platila stejně pro všechny státy na bázi jejich rovné suverenity, což položilo základy současného mezinárodního práva.
Vestfálský světový řád byl však podkopán hegemonistickými ambicemi hráčů, jako byl Napoleon či Hitler – a po studené válce Amerika. V posledních třiceti letech se Washington stal revizionistickým aktérem, který odmítl vestfálský světový řád rovnováhy sil postavené na rovné suverenitě. V Evropě to znamenalo odmítnutí dohod o inkluzivní celoevropské bezpečnostní architektuře nastíněné v Pařížské chartě pro novou Evropu (1990), která hovořila o Evropě bez dělících linií založené na rovné suverenitě a nedělitelné bezpečnosti.
Čtěte ZDE: Marné naděje Západu: Staré provokace již nefungují. Rozbít spojenectví mezi Ruskem a Čínou není možné. Popravený německý viceadmirál prozradil veřejné tajemství. Dvě strategie – obě zcela nereálné. Putin jede do Pekingu
Expanzionismus NATO přispěl k prosazování hegemonistického řádu založeného na nerovné suverenitě. Předvestfálský vzorec svrchovanosti katolíků nad protestanty byl rekonstruován jako svrchovanost „liberálních demokracií“ nad „autoritářskými režimy“. Rovná suverenita podle mezinárodního práva byla nahrazena nerovnou suverenitou podmíněnou „mezinárodním řádem založeným na pravidlech“, v němž se kolektivní Západ může odvolávat na hodnoty liberální demokracie a svévolně zasahovat do vnitřních záležitostí jiných států, svrhávat vlády, nebo zasahovat a měnit hranice mezi národy.
Plné suverenitě se těší pouze USA a jejich spojenci, zatímco zbytek světa má z jejich pohledu suverenitu omezenou. „Mezinárodní řád založený na pravidlech“ jakožto forma kolektivní hegemonie USA a EU pod záštitou NATO se stal pro Evropany přitažlivý. Ovšem naprostá většina světa odmítá omezenou suverenitu svévolně interpretovanou jako „mezinárodní řád založený na pravidlech“ a nechce žít pod hegemonií USA.
Na Bílou sobotu 8. 4. 2023 vysíláme od 16:00 mimořádně otevřený rozhovor Petra Hájka s knězem-disidentem Liborem Halíkem. Sledujte kanál PPTV na Youtube.
Sankce už nezachrání hegemonii USA
Sankce dnes posilují hegemonii USA pouze v Evropě, ale ve světovém měřítku nastolují novou rovnováhu sil. Globální převaha USA závisí na zachování systému aliancí z dob studené války, protože zajišťují loajalitu spojenců a zastrašují protivníky. Trefně to zformuloval Zbigniew Brzezinski, podle něhož dlouhověkost hegemonie USA závisí na schopnosti „zabránit spolčení mezi vazaly, udržet jejich závislost na kolektivní bezpečnosti, držet v pokoře ostatní podřízené, zajistit jim ochranu a zabránit sjednocení barbarů.“
Tvrdé sankce proti Rusku a podminování plynovodů „Nord Stream“ do značné míry oddělily Rusko od Evropy a odstranily historické obavy Washingtonu z integrace německé a ruské ekonomiky. V Evropě byla obnovena bloková disciplína narušená lety usilování Evropské unie o rovnocenné partnerství s USA a o takové cíle jako „strategická autonomie“ a „evropská nezávislost“.
Nicméně snaha o izolaci Ruska s cílem zničit jeho ekonomiku, finanční systém a národní měnu selhala, protože svět již není orientován na Západ. Hospodářské sankce sjednotily nepřátele USA – Rusko, Čínu a Írán, zatímco nezařazené státy a partneři jako Indie, Turecko a Saúdská Arábie diverzifikovaly své hospodářské vazby, aby tak snížily závislost na Západě.
Západní sankce šly cestou omezení přístupu ke klíčovým technologiím, průmyslovým odvětvím, bankám, platebnímu systému SWIFT, pojišťovnictví, a dokonce se uchýlily ke konfiskaci/krádeži prostředků ruské centrální banky. Vedle toho svévolné zabavování majetku ruských občanů bez řádného soudního řízení ukázalo, že nadřazenost zákonů nemá pro Západ valný smysl. Z uvedených důvodů se důvěra v západní řízení globální ekonomiky celosvětově hroutí.
Sankce a hrozby druhotných sankcí donutily zbytek světa vytvořit novou mezinárodní hospodářskou infrastrukturu. Více než 85 % světové populace se k sankcím nepřipojilo a namísto toho posiluje vlastní ekonomickou integraci. Svět se ze všech sil snaží diverzifikovat dodavatelské řetězce, technologie, měny, platební systémy, obchodní cesty, pojišťovací systémy a další ekonomické nástroje, na nichž byla založena nepoměrná moc Západu.
Čtěte ZDE: Západ versus Východ v kritické fázi dějin: Dvě odlišné koncepce. Čest a spravedlnost, nebo drancování a osobní blaho? Zákon gangu. Polsko a Bulharsko jako pokusní králíci? Rusko může občas prohrát bitvu. Válku nikdy
Ztráty Evropy přecházejí v zisk Eurasie. V unipolárním světě mohly sankce potlačit a zničit ekonomiku nepřítele, ale v multipolárním světě znamenají postoupení tržních podílů jiným mocenským centrům. Energie je krví průmyslu a levná ruská energie po desetiletí živila evropský průmysl. Na oplátku Evropa vyvážela do Ruska své technologie a průmyslové zboží.
Nyní naopak levná ruská energie zvyšuje konkurenceschopnost asijského trhu, zatímco obrovský ruský trh je připraven se otevřít Asii. Podle slov Brzezinského se „barbaři spojují.“
Evropa se sama odřízla od důležitých trhů a stala se závislejší na USA, zatímco zbytek světa diverzifikoval ekonomické vazby a je tak schopen prosadit větší politickou suverenitu a nezávislé mocenské póly.
Život bez Západu
Sankce proti Rusku zintenzivnily rozvoj multipolárního systému a vytvořily poptávku po nové mezinárodní ekonomické architektuře. Čína nevyhnutelně hraje v multipolární mezinárodní ekonomice stále důležitější roli a nabízí vyspělé technologie, průmyslové zboží a nové finanční nástroje, které doplňují její iniciativu „Pás a stezka“.
Za poslední rok se ekonomicky výrazně sblížila Indie s Ruskem. Ještě před rokem se do Indie nedovážela žádná ruská ropa a v listopadu 2022 se Rusko stalo jejím hlavním dodavatelem. Díky Mezinárodnímu severojižnímu dopravnímu koridoru (INSTC), který propojí Rusko, Írán a Indii, bude pokračovat hospodářská integrace v oblasti technologií, průmyslu, dopravy a financí. Indie a Rusko dokonce uvažují o společné stavbě ropných tankerů a rozvoji firem pojišťujících energetické zdroje, aby se obě země trvale zabezpečily před západními ekonomickými tlaky. Hospodářský vliv, který si Západ budoval po staletí, slábne a schopnost Washingtonu tlačit na Dillí, aby vytvořilo s USA alianci, se zmenšuje.
Odmítání Ruska přijímat dolary a eura za vývoz energií vede k eskalaci de-dolarizace, k níž se připojili jak protivníci, tak spojenci USA. De-dolarizace je na postupu v závislosti na tom, jak Čína a Indie stále častěji obchodují s Ruskem ve svých vlastních měnách. Byly rovněž zavedeny mechanismy finančního vypořádání se zbytkem světa v jüanech a rupiích. Mezitím Čína a Saúdská Arábie jednají o obchodu s ropou za jüany, což může být považováno za vážnou ránu západnímu petrodolarovému systému. Navíc v rámci skupiny BRICS probíhají jednání o vytvoření nové jednotné měny pro obchod. Džin byl vypuštěn z láhve a zavedení jednotné měny pro vzájemné vypořádání připravují dokonce i Brazílie a Argentina.
Také nová hospodářská uskupení rozšiřují svůj potenciál a prohlubují ekonomické kompetence. Existuje dlouhá řada zemí, které usilují o členství v Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS) i v BRICS. Členem ŠOS se brzy stane Írán a o členství v této organizaci požádaly Saúdská Arábie, Katar a Bahrajn. Dokonce i Turecko, které je členem NATO, uvedlo, že bude usilovat o členství v ŠOS. Argentina, Alžírsko a Írán požádaly o členství v BRICS a svůj záměr o členství požádat vyjádřily Egypt, Saúdská Arábie, Turecko a Indonésie. Rovněž Euroasijská hospodářská unie vedená Ruskem pokračuje ve smluvním rozšiřování zón volného obchodu. Přitom uvedené mezinárodní instituty zahrnují většinu světové populace, zdrojů, ekonomik a energetických zdrojů.
Čtěte ZDE: Čína: USA ženou svět na pokraj jaderné války. Hledání cesty zpět k dominanci? Kissinger stále živý. Co udělá Japonsko a Jižní Korea? Podaří se mezi Rusko a Čínu vrazit klín? Čas hraje spíše pro rusko-čínské spojenectví
Verbování mimoevropských států, aby se připojily k sankcím proti Rusku, skončilo nezdarem. Čína a Indie trvají na zachování nezávislé zahraniční politiky bez ohledu na ekonomické hrozby ze strany zemí NATO. Když USA požádaly svého dlouholetého strategického spojence Saúdskou Arábii, aby zvýšil těžbu ropy a zmírnil tak závislost Evropy na ruské ropě, Saúdská Arábie namísto toho začala dovážet ruskou ropu pro domácí spotřebu, aby mohla vyvážet veškerou vlastní ropu ve stávajícím objemu. Také Čína prodává přebytečný ruský zkapalněný zemní plyn do Evropy – s přirážkou.
V srpnu 2022 se americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi dostalo velmi ostrého odmítnutí od člena BRICS během jeho návštěvy v JAR, když se snažil Jihoafrickou republiku přesvědčit, aby se připojila k izolaci Ruska. Ministryně mezinárodních vztahů a spolupráce Nalendi Pandor, která na tiskové konferenci seděla vedle Blinkena, obvinila USA ze „zastrašování“ a vyhrožování Africe.
Globalizace ve znamení euroasijského Vestfálska
Zatímco v Evropě se upevňuje vratká hegemonie USA, zbytek světa je multipolární a usiluje o rovnováhu sil mezi suverénními a rovnoprávnými státy. Sankce proti Rusku oslabily pozici Evropy, která je nyní ve vysoce asymetrickém partnerství s USA a její vliv ve světě se zmenšuje. To má daleko ke kolektivní hegemonii, jakou slibovali expanzionisté NATO. Zneužívání administrativní role Washingtonu ve světové ekonomice nutí svět k diverzifikaci ekonomických vazeb, což podkopává hegemonistické ambice USA.
Neúspěšné ekonomické eskapády USA a kolektivního Západu naznačují, že vestfálský světový řád zažívá renesanci. Problémů s eurasijskou integrací je jistě mnoho, dochází k chybám a mnohé plány se neuskuteční. Nicméně procesy obnovy vestfálského světového řádu probíhají – s eurasijským nátiskem.
Zdroj.
