Pojďme postupovat v opozici společně a hledejme co nás v odporu proti Fialově vládě spojuje a nikoli to, co nás rozděluje. Sjednocení a společný postup je proces. Bude to proces poměrně bolestivý, který si vyžádá mnoho kompromisů, ale je to proces nezbytný. Společný postup je nutný v zájmu naší země a našich spoluobčanů. Shodli se na tom účastníci 35. Hovorů na pravici, které se uskutečnily 29. března v Praze na Novotného lávce.
Je vůbec vůle ke spolupráci?
Večer, který pořádal konzervativní spolek Akce D.O.S.T., nazvaný „Proti sobě, nebo raději společně?“ přivedl za jeden stůl nejsilnější strany na naší vlastenecké scéně, a ukázal že spolupráce, na kterou lidé v naší zemi dlouho čekají, je nejen možná, ale i nezbytná. V panelu vystoupili poslanec SPD Jiří Kobza. A místopředsedové Trikolory a strany PRO Petr Štěpánek a Petr Vacek. Celým večerem provázel místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.
Ten hned v úvodu, apeloval na přítomné představitele, aby si vzájemně naslouchali, aby se pokusili v zájmu naší země najít společnou řeč, a prokázat tak vůli ke spolupráci. „Nacházíme se ve stavu, kdy všechny důležité instituce v zemi ovládají globalisté a progresivisti. Je to důsledek toho že nejsme schopni se spojit.“ Jak to změnit?
O něčem vypovídá dosti typická epizoda: K večerní debatě pozval D.O.S.T i místopředsedu ANO Radka Vondráčka. Ten sice účast přislíbil, těsně před Hovory však uposlechl rozhodnutí předsednictva hnutí, které mu vystoupení na večeru Akce D.O.S.T. zakázalo. Vondráček, který se přijetím pozvání ocitl nejen pod stranickým, ale také pod mediálním tlakem, kapituloval. Svou neúčast zdůvodnil v médiích poněkud bizarně: Prý nevěděl, že půjde o politickou diskusi. V sále to vyvolalo pobavenou reakci - ale vlastně jde o velmi příznačný moment.
V sobotu 1. dubna 2023 budeme od 17:00 vysílat další díl našeho pořadu o zdraví. V pondělí 3. dubna 2023 se pak v 18:00 opět potkáme u živého vysílání naší pravidelné Tea Party nad dopisy čtenářů a diváků Protiproudu. Sledujte kanál Protiproudu na Youtube a články věnované PPTV zde na našem portálu.
Spolupracovat neznamená nutně se milovat
Místopředseda Trikolory Petr Štěpánek ve svém vystoupení zdůraznil, že se vždy snažili spolupracovat se všemi, kteří chtějí hájit národní zájmy: „Právě Trikolora v posledních letech opakovaně předvedla, že se umí dohodnout a spojit síly s podobně směřujícími politickými subjekty. Ve sněmovních volbách 2021 jsme kandidovali společně se Svobodnými a Soukromníky a na naší kandidátce se objevili i lidé z Manifestu a Strany nezávislosti ČR.
Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín diskusní večer moderoval
V komunálních a senátních volbách 2022 jsme zase úzce spolupracovali s SPD. V prezidentských volbách jsme v prvním kole otevřeně podpořili kandidáta SPD, ve druhém kandidáta ANO. V těchto dnech jsme poslali dopis Andreji Babišovi a Tomio Okamurovi, ve kterém je vyzýváme k větší spolupráci opozičních parlamentních i neparlamentních stran," konstatoval Petr Štěpánek, a pak citoval slova předsedkyně Trikolory Zuzany Majerové:
„Nemusíme spolu souhlasit úplně ve všem, nemusíme se ani přímo milovat, ale měli bychom mít v sobě tolik politické zodpovědnosti, abychom v důležitých věcech konenčně táhli za jeden provaz."
Pak připomněl: „Víc než milion voličských hlasů spadlo pod stůl, neboť osmnáct z dvaadvaceti kandidujících subjektů nedosáhlo na pětiprocentní volební hranici. Milion voličských hlasů přišlo nazmar! Respektive ještě hůř, většinu z nich si přerozdělily strany budoucí pětikoalice. (...) Sečteno podtrženo, moci v naší zemi se ujalo pět politických stran, ačkoli součet voličů, kteří pro ně hlasovali, je zdaleka menšinový. Proč? Protože milion hlasů ve volebním propadlišti jim umožnilo vytvořit pohodlnou stoosmičkovou sněmovní většinu."
1. místopředseda Trikolory Petr Štěpánek
Použít jejich zbraň?
Tato Pětikoalice, ač zastupuje menšinu voličů, se teď chová jako by byla absolutním hegemonem. Velmi účinně jí v tom pomáhají média hlavního proudu. Vina novinářů mediálního mainstreamu na morální devastaci národa a na fatálním rozdělení společnosti je podle Štěpánka nekonečná. „Co je výsledkem jejich zcela jednostranného zpravodajství a publicistiky? Polovina národa má vymyté mozky a papouškuje novodobé totalitní mantry. Druhá polovina se od médií hlavního proudu naopak zcela odpojila a informace čerpá z alternativních zdrojů," uvedl Štěpánek.
V zásadě jsou podle něj pouze dvě možnosti:. Buď to i příště uděláme stejnou chybu jako v roce 2021, a pak nám s vysokou pravděpodobností nezbyde než opět "splakat nad vejdělkem", nebo se dokážeme poučit paradoxně právě z mocenské metody pětikoalice.
„Stokrát si můžeme říkat, že Rychetského ústavní soud Fialovi a spol. na poslední chvíli upravil pravidla hry, aby jim pomohl, takže podměrečná TOPka a podměreční lidovci se přimkli k ODS a vytvořili koalici SPOLU. Ale to nic nemění na skutečnosti, že úplně stejně s těmi pravidly můžeme naložit také my.
Co tím myslím? Pokud opravdu chceme strany pětikoalice odstavit od moci, měli bychom stávající volební systém využít stejným způsobem. Tedy vytvořit koalici, respektive dvě koalice. Jednu víc vpravo, druhou víc vlevo. Naprosto ultimativní příkaz doby totiž zní, že už nesmíme dopustit, aby milion vlasteneckých voličských hlasů opět propadl.“
Poslanec SPD Jiří Kobza
Čísla analýzy mluví (teoreticky) jasně
Situaci, která přivedla k moci pětikoaliční zkázu, analyzoval poslanec SPD Jiří Kobza: Pokud sečteme výsledky z posledních sněmovních voleb - bez Prahy - hnutí ANO a SPD by v součtu získala o jeden poslanecký mandát více než obě koalice tvořící současnou vládu. Čili tyto volby - a všechny jejich současné důsledky má "na svědomí" Praha. A samozřejmě i skutečnost, že současné vládní strany do nich šly ve dvou předvolebních koalicích, což je z hlediska přepočtu hlasů na mandáty při stejném volebním důsledku vždy výhodnější než samostatné kandidátky.
V roce 2021 při volbách do Poslanecké sněmovny byl podle něho efekt propadlých hlasů (celkem 20 procent) ještě mnohem výraznější a dramatičtější než o čtyři roky předtím. Když sečteme propadlé hlasy všech voličů, kteří dali svůj hlas některé ze stran s deklarovanou vlasteneckou, euroskeptickou a konzervativní orientací a připočteme k nim hlasy pro KSČM s polovinou hlasů, které získalo hnutí Přísaha a ČSSD, dojdeme k číslu 734 943. To představuje zhruba 14 procent hlasů.
Místopředseda strany PRO Petr Vacek
Tedy kdyby pouze polovina těchto propadlých hlasů volila SPD - nebo v případě, že by se tyto "subjekty bez šance na vstup do sněmovny voleb vůbec neúčastnily" - měla by SPD dnes ve Sněmovně 39 poslanců, ANO 64, SPOLU 67 a PIRSTAN 30 poslanců. Dohromady by pětikolka vůbec nemohla sestavit vládu. A je navíc velice pravděpodobné, že by část těchto voličů dala svůj hlas Babišovu ANO, takže celkový zisk stran současné vládní koalice by mohl být maximálně někde na úrovni 90 mandátů ve Sněmovně."
Zní to hezky, ale současně platí, že "šedá je všechna teorie, ale zelená se strom života". Ostatně právě proto, aby se příště zazelenal na "naší straně barikády" celé setkání D.O.S.T. zorganizoval.
Společně ke svobodě nebo do gulagu
Místopředseda PRO Petr Vacek ve svém vystoupení uvedl příměr: Progresivisté a neomarxisté nám připravili vlak, který nás má dovézt do „světlé budoucnosti". Pokud se budeme bez konce přít mezi sebou o tom, kdo je lepší, či kdo je horší, pak se dohadujeme jen o tom, kde budeme v tom vlaku sedět. Dobytčák nás však nakonec vyklopí všechny jen v zavšiveném gulagu.
Proto Petr Vacek vyzýval, aby se představitelé vlasteneckých stran oprostili od osobních sympatií a antipatií a soustředili se na to, kde se prolínají zájmy těch, které reprezentují - a na tom stavěli spolupráci: „Musíme zapomenout na stará příkoří. Co, kde, kdo o kom řekl, atd. - i když se těch věcí stalo spousta. Je to závaží na našich nohou, kterého se musíme zbavit, míní Vacek.
Společný postup je podle něho proces poměrně bolestivý, který nejde učinit na jedné konferenci. Vyžádá si mnoho kompromisů, ale je to proces nezbytný. „Otázka tedy není, zda postupovat společně, protože tato otázka je zcela irelevantní, neboť společný postup je naprosto nezbytný v zájmu této země a našich spoluobčanů, “ uzavřel Vacek.
Začátky jsou těžké
V závěrečném slově místopředsedy D.O.S.T. Michala Semína proto zazněla naděje, že deklarovaná vůle ke spolupráci se nakonec přece jen v budoucnu přetaví ve společný postup.
Jedno je však i po těchto Hovorech zřejmé: I na "opatrný optimismus" je zřejmě ještě brzy. Andrej Babiš o spolupráci s touto částí opozičních sil evidentně příliš nestojí. Zjevně předpokládá, že do voleb větší část jejích příznivců a potenciálních voličů "vyluxuje". Je to patrné jak z jeho vystoupení na odborářské demonstraci, tak z faktu, že svému zástupci účast na Hovorech o možné spolupráci opozičních sil zakázal. Je to jeho strategie - možná logická, možná chybná. To ukáže budoucnost.
Přítomní zástupci SPD, Trikolóry a PRO sice vůli ke společnému postupu celého "Hnutí odporu" deklarovali, ale šlo spíše o jejich osobní názory než o jednoznačný postoj celého vedení těchto stran. Patrně nejdál je v tomto směru Trikolora, ostatní vyjadřují spíše svá "lidovecky rozhodná Ano, Ale..."
A to šlo o subjekty ideově si blízké. O spolupráci s těmi formálně levicovými se vůbec nemluvilo. Tma po těchto Hovorech možná už není tak hluboká.
Ale ještě nesvítá.
