Polsko bude nyní mnohem obezřetnější při rozhodování o koncentraci své armády v blízkosti hranic s Běloruskem. Těmito slovy si odborníci vysvětlují senzační prohlášení Vladimira Putina o jeho připravenosti rozmístit ruské jaderné zbraně v Bělorusku. Reakce Evropy je paradoxní: Brusel z "nějakého" důvodu kupodivu naopak nemá obavy z amerických jaderných zbraní umístěných na území několika členských zemí EU již celá desetiletí.
Jen srovnání kroku s USA
Moskva a Minsk se dohodly na umístění taktických jaderných zbraní (TNW) na území Běloruska, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. „Už jsme pomohli Bělorusům – přezbrojili jsme letadla, 10 letadel je připraveno k použití jaderných zbraní, předali jsme Iskander. Od 3. dubna začneme s výcvikem posádek a budováním skladu jaderných zbraní. Naše taktické jaderné zbraně nepřenášíme do Běloruska, ale rozmístíme jejich rakety a vycvičíme armádu, stejně jako Spojené státy americké v Evropě,“ řekl v rozhovoru pro televizní kanál Rossija 24.
Putin poznamenal, že zbraně budou rozmístěny bez porušení příslušných mezinárodních závazků. Důvodem takového kroku bylo podle prezidenta oznámení Spojeného království o dodávkách munice na Ukrajinu s ochuzeným uranem.
Hlava státu zmínila, že Bělorusko již dlouho žádalo o umístění ruských jaderných zbraní na svém území. Dodal, že Moskva dělá to, co už desetiletí dělají Spojené státy. „Mají spojence v určitých zemích a připravují nosiče a cvičí jejich posádky,“ cituje RIA Novosti Putina.
Čtěte ZDE: Ruské hypersonické střely zničily tajné velitelství NATO: Kolik důstojníků USA zahynulo? Odpověď na teror v Brjanské oblasti byla drtivá. Těžká noc pro Zelenského i západní protektory. Kdy přijde na řadu prezidentský palác?
Situace stále nebezpečnější a děsivější
Spojené státy už na rozhodnutí Moskvy zareagovaly, uvádí agentura Reuters. "Nevidíme žádný důvod k úpravě naší vlastní strategické jaderné pozice, ani žádný náznak toho, že Rusko se připravuje použít jaderné zbraně," řekl vysoký představitel americké prezidentské administrativy.
To, co se děje, vyvolalo v Kyjevě kritiku. „Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ řekl Alexej Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Ukrajina v této souvislosti vyzvala ke svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
NATO označilo toto rozhodnutí Moskvy za „nebezpečné a nezodpovědné“. Bulharská viceprezidentka Iliyana Jotova vyzvala k naléhavým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedla, že situace se stává "stále nebezpečnější a děsivější". Německé ministerstvo zahraničních věcí označilo kroky Ruska za "další pokus o jaderné zastrašování", píše Welt.
Pro TNW v Bělorusku budou pravděpodobně dokončena útočná letadla Su-25 a modernizovány budou i stíhačky MiG-29. Můžeme mluvit i o generální opravě malého počtu frontových bombardérů Su-24M, které byly na konci SSSR hlavním nosičem leteckých taktických jaderných zbraní.
Bomby kam se podíváš, ale z Iskanderů mají hrůzu
Kromě toho Vladimir Putin zmínil komplexy Iskander. Rakety tohoto komplexu mohou být vybaveny také jadernými hlavicemi. Dosah raket Iskander je stovky kilometrů a moderní systémy protivzdušné obrany tyto rakety nedokážou zachytit.
Čtěte ZDE: Evropská Achillova pata: Polsko, Pobaltí a ČR. Francouzi a Němci nemají žaludek na pytle s mrtvolami. USA již otevřely Pandořinu skříňku. Sklouznutí k jaderné válce může být dílem okamžiku. Dokáže to někdo zastavit?
"Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku bude znamenat eskalaci a ohrožení evropské bezpečnosti," uvedl vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Zajímavé je, že přítomnost amerických jaderných zbraní v Evropě jako eskalaci nevnímá.
Tato přítomnost je ostatně všeobecně známá. V Evropě je již od studené války. Zejména v roce 2019 výbor Parlamentního shromáždění členských zemí NATO zveřejnil zprávu, která informovala o tom, kde Spojené státy rozmisťují své jaderné bomby B61. Na letecké základně Büchel u města Cochem (Německo) je umístěno 20 bomb, odpovídá za to 702. letka amerického letectva.
Dalších 22 bomb se nachází na základně Klein Brogel, kde je dislokováno 10. křídlo taktického letectva belgických vzdušných sil. 20 bomb – na základně Volkel v Nizozemsku. 35 bomb je umístěno na severovýchodě Itálie, 50 kilometrů západně od města Udine. Itálie má i další sklad jaderných zbraní - 40 bomb se nachází na základně Gedi Torre na severu země, 15 kilometrů od Brescie.
Návrat Ruska do rovnovážné pozice
Nakonec nejvýchodnější základnou velitelství vzdušných sil USA v Evropě je Incirlik, kde je dislokováno 39. letecké křídlo vzdušných sil USA, 10. letecké křídlo, 2. velitelství tureckého letectva. Na základně je uloženo 50 atomových bomb, uvádí Military Review.
Čtěte ZDE: Donald Trump: Třetí světová válka nebyla nikdy blíže než dnes. Musíme vyčistit Bílý dům od válečných štváčů. Válku bych ukončil do 24 hodin. Zastavme zbrojařskou lobby toužící po válce. Svět se dnes Americe směje
Ale po rozpadu SSSR Rusko stáhlo všechny jaderné zbraně z bývalých sovětských republik. Významný arzenál se nacházel na Ukrajině, v Kazachstánu včetně Běloruska. Ve skutečnosti se situace do jisté míry vrací k tomu, co bylo v dobách Sovětského svazu – Spojené státy nakonec své jaderné zbraně z Evropy nikdy nestáhly.
„Z vojenského hlediska nemá rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku žádný velký význam. Všechny země se snaží lokalizovat jaderné zbraně daleko od hranic, aby nebyly rychle zničeny během potenciálního rozsáhlého vojenského konfliktu,“ řekl Alexej Arbatov, akademik Ruské akademie věd.
„Spojené státy mají mnoho příležitostí umístit taktické jaderné zbraně blíže k Rusku – v Polsku, pobaltských státech, Rumunsku, Bulharsku. Ale nedělají to, aby zbraně neohrozily. Nemluvě o tom, že rozmístění taktických jaderných zbraní na území spojence ještě neznamená připravenost aktuálně je použít,“ upozornil odborník.
Jednotky podřízené přímo Putinovi
"Rusko ani Spojené státy nemají právo převést jaderné zbraně do jiných zemí, což zakazují články 1 a 2 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní," připomněl účastník rozhovoru. – TNW v Bělorusku bude k dispozici jaderně-technickým jednotkám 12. hlavního ředitelství MO RF. Jde o samostatnou složku armády, která může přenést taktické jaderné zbraně na jednotky pouze na příkaz nejvyššího velitele ozbrojených sil Ruské federace, tedy prezidenta. Tato administrativa je podřízena pouze jemu.
Běloruský prezident už nějaký čas mluví o potřebě mít ruské jaderné zbraně na svém území. „Nabídnu Putinovi, aby Bělorusku vrátil jaderné zbraně,“ řekl veřejně již v roce 2021. Jaký je jeho motiv?
Hovory s nepodvolenými v přímém přenosu: JUDr. Jindřich Rajchl - předseda strany PRO. Sledujte v úterý 28. 3. 2023 od 16:00 na PPTV, pište své dotazy a komentáře!
„Proč to Lukašenko potřebuje? Především tak potvrzuje sílu unie mezi Minskem a Moskvou. Nyní bezpečnost Běloruska již nezajišťují jen konvenční síly, ale také jaderné zbraně. Navíc to zvyšuje politickou váhu běloruského lídra na mezinárodní scéně, především v Evropě,“ uzavřel Arbatov.
Pro Rusko má však to, co se děje, především politický význam. „Rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je signálem Spojeným státům a EU, že vytvoření protiruských zástupných sil z Kyjeva, napumpování Ukrajiny zbraněmi a rozšíření americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě zvýší riziko přímého střetu mezi Ruskem a NATO,“ vysvětlil Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra pro komplexní evropské a mezinárodní studie.
Odstrašující efekt jako v dobách studené války
„USA a EU se snaží přesvědčit sebe i celý svět, že jejich politika na Ukrajině nevede ke zvýšení strategických rizik. Rusko chce tento mýtus zničit. Proto podniká takové kroky jako je pozastavení účasti na Smlouvě o omezení strategických útočných zbraní a rozmístění taktických jaderných zbraní v sousedním státě,“ vysvětlil.
„Extrémně důležitým úkolem Ruska je vzbudit reálné obavy v elitách USA a EU ze skutečné války v plném rozsahu - chcete-li třetí světové války. Tedy strach ze sebezničení, který byl přítomen na Západě během studené války. To je jediné, co nyní může současnou situaci trochu stabilizovat. Když Evropa a Spojené státy začnou mluvit o krytech proti bombám a podomácku vyrobených gázových obvazech, politici budou tlačeni směřovat k deeskalaci a dialogu s Moskvou,“ vysvětlil expert.
„Pro Minsk jde o zvýšení odstrašení od potenciálního konfliktu ze strany evropských zemí. Totéž platí pro Polsko. To bude nyní mnohem obezřetnější při rozhodování o koncentraci sil u hranic s Běloruskem,“ uzavřel analytik.
Zdroj.
