Jednadvacáté století přineslo vlnu nových finančních pojmů: „kryptoměny“, „těžba“, „digitální měny“, „rychlé platby“, „crowdfunding“, „fintech“, „bezkontaktní platby“, „neobanky“, „finanční inkluze“, „programovatelné peníze“ atd.
Zaměřím se na poslední ze jmenovaných: programovatelné peníze (programmable money). V loňském roce byl na internetových stránkách FEDu (centrální banka po americku) zveřejněn obsáhlý článek „Co jsou programovatelné peníze?“ Článek začíná slovy: „V poslední době se v diskusích o finančních technologiích začíná objevovat myšlenka 'programovatelných peněz', i když přesný význam tohoto pojmu je často nejasný.“
Od té doby se však mnohé na téma programovatelných peněz vyjasnilo. V 90 % se tento termín používá pro označení CBDC (Central Bank Digital Currency) – digitální měna centrální banky.
Vytlačí CBDC staré peníze?
Vývojem CBDC se zabývá nejméně padesát centrálních bank. Zvláště pokročilá je čínská centrální banka, která testuje digitální jüan. Také americký FED výrazně zintenzivnil práce na digitálním dolaru. Mezi lídry ve vývoji CBDC patří centrální banky ve Švédsku, Malajsii, Jihoafrické republice, Singapuru, Kazachstánu a Saúdské Arábii. Mimochodem, na seznamu je také Ruská federace.
CBDC označuje „programovatelnou měnu“. Zdůrazňuje se, že to je jedna z hlavních výhod nové měny oproti tradičním hotovostním a bezhotovostním penězům a že nová měna nevyhnutelně vytlačí staré peníze.
Programovatelná digitální měna znamená, že se novým penězům prostřednictvím digitální technologie propůjčí určité vlastnosti. A penězům každého klienta individuální charakteristiky. Jde o cílené, adresně zaměřené programování. Nejdůkladněji je tato problematika rozpracována pro čínský jüan; v ČLR je takovéto programování spojeno se systémem sociálního hodnocení. Na základě získaného ratingu občana se programují digitální jüany uložené v jeho elektronické peněžence. Občanovi jsou přiznána práva, nebo naopak zákazy, pro něž může či nesmí digitální jüany používat.
Čtěte ZDE: Člověk budoucnosti: Vše hezky podle Švábových not. Podvýživa, jízda na trakaři a suchý zip přes hubu. Kolikrát ročně povinné očkování? Fiala nám to vysvětlí. BRICS nám bude závidět. Vzkaz pro cenzory a lolíky
O hrozbách, jaké představuje měna CBDC, pojednává známá britská odbornice, bloggerka a televizní hlasatelka LayahHeilpernová ve své knize Undressing Bitcoin: Rozkrytí bitcoinu: odhalení tajů provozovatelů nejrevolučnějšího aktiva na světě. V létě loňského roku poskytla rozhovor médiím, v němž uvedla: „Programovatelné peníze kontrolované státem by vás měly děsit. Pokud cenzurou mohou být lidé umlčeni vyjadřovat se, v případě peněz je pro vládu snazší rovnou je přiklopit víkem. Jde o podobná omezení, jaká nedávno vlády uvalily na neočkované lidi.“
Možnosti programovatelné měny
Počítá se s následujícími hlavními směry programování CBDC:
1. Soubor dostupného zboží a služeb. Pro osobu s „dobrým chováním“ je možné pomocí CBDC nakoupit veškeré zboží a služby. Pro osobu se „špatným chováním“ slouží CBDC jako prostředek k nákupu pouze nezbytného zboží a služeb. Layah Heilpernová říká: „U CBDC stačí, aby vláda tyto peníze naprogramovala tak, abyste je nemohli utrácet za určité věci.“ Například na Západě jsou občané přesvědčováni, že krávy jsou nebezpečné pro klima, protože po sobě zanechávají hnůj, který je zdrojem skleníkových plynů ohřívajících atmosféru. Za CBDC si tedy nebudete moci koupit maso. Ale zato si za ně budete moci koupit červy a hmyz.
2. Oblast použití digitální měny. Pro člověka s „dobrým chováním“ to bude téměř jako dosud. Pro toho s horším hodnocením pouze určitý region nebo město. A pro ty s velmi nízkým hodnocením – vymezený okruh několika kilometrů od bydliště. Digitální měna je jako vodítko pro psa. Pro někoho bude delší, pro jiného kratší. V případě, že na nás sešlou nějakou další „pandemii“ (Gates ji už plánuje na letošní podzim), digitální měnu půjde přeprogramovat pro všechny, takže dosah bude pro všechny stejný. Řekněme jeden kilometr. A nikam před tím neutečete.
3. Doba platnosti digitální měny. Jeden ze základních rozdílů mezi CBDC a dosavadními penězi spočívá v tom, že ty dosavadní lze spořit, akumulovat a získávat na ně určitý úrok, zatímco CBDC mají omezenou životnost. Jde o měnu, která takříkajíc „taje“. Občanům s „dobrým chováním“ se trvanlivost prodlouží, těm se „špatným“ vydrží digitální měna (podmíněně) například 24 hodin. V každém případě jde o peníze se záporným úrokem. Nemohou se tudíž stát kapitálem.
Čtěte ZDE: Zlo pro nás chce jen dobro: Cenzuru, šmírování a povinné požírání hmyzu. Šváby z Davosu na místě prvním. Lidské oběti vzali od Aztéků. Od fašistů skvělý korporát. Od nacistů Nadlidi. Čína jim tleská. Resetovat (zlikvidovat) plebs!
Západ velmi pozorně sleduje čínské inovace CBDC. Zejména v Evropě a USA je zájem o myšlenku časového omezení digitální měny. Dne 5. dubna 2021 vyšel v americkém vydání Wall Street Journal článek o digitálním jüanu. Upozorňuje se v něm na skutečnost, že Číňané již stanovili expirační lhůtu digitálního jüanu: „Digitální jüan je programovatelný a Peking testuje možnost zavedení data expirace, aby povzbudil lidi k utrácení v rámci země.“ O potřebě stanovit lhůtu platnosti pro digitální dolar hovoří také Spojené státy. Mohlo by to povzbudit americkou ekonomiku prostřednictvím vynucené stimulace poptávky pro občany USA. (Snaha o zrychlení oběhu peněz má pochopitelně pozitivní dopad na ekonomiku, něco jiného je však selektivní programování měny tak, že bezmocným peníze na účtu mizí a mocným nikoli – pozn. PP)
Jaký je nejbližší program PPTV? V pátek v 18 hodin se potkáme v přímém přenosu při Tea Party. A v sobotu v 17 hodin budeme vysílat pořad Alfa a Omega s dr. Radomírem Malým nad otázkami okolo toho, co nás v tomto pomíjivém světě přesahuje.
Vyhlazovací koncentrák
Nejtvrdší variantou individuálního programování CBDC je zablokování účtu občana centrální bankou. Nebo dokonce jeho vynulování. To by pro takto perzekuovaného znamenalo fakticky rozsudek smrti, protože od té chvíle by si nikde nemohl koupit ani rohlík.
Záměrem programování CBDC je udělat z lidí poslušné roboty a zbavit je i těch posledních zbytků svobod, které to, co ještě kdovíproč nazývají kapitalismem, ještě nestihl zničit. Zavedení CBDC v plném rozsahu bude znamenat úplný a definitivní konec této éry. Svět se v pojetí "majitelů klíčů" má transformovat do takzvaného postkapitalismu. Jde o návrat k otrokářskému systému, který prezident Světového ekonomického fóra (WEF) Klaus Schwab pokrytecky nazývá "inkluzivním kapitalismem".
Všichni nepodvolení se prostě stanou plnohodnotnými otroky. Každý by měl právo používat digitální peníze pouze, aby nezemřel hlady. Ovšem v koncentračním táboře - v tomto případě elektronickém - jsou jakékoli peníze vlastně zbytečností.
Jde jen o jinou cestu, jak z nás učinit oběti vyhlazovacích koncentračních táborů jako za Hitlera. Jen se tomu bude říkat vznešeněji.
A kdo to nazve jinak... o tom jsme již hovořili.
Zdroj.
