Řekněme to hned na začátku zcela jasně: Petr Lessy je regulérní policejní prezident, Martin Červíček „uchvatitel“. Prokurátorsko-policejní klika Bradáčová-Šlachta-Ištván, která svrhla minulou vládu, v něm má základního spojence.
Zdá se proto napohled absurdní, že Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého „torza ODS“ chce „vysvětlení“ od současného ministra vnitra Martina Peciny, který Petra Lessyho vrátil do funkce. Stejně jako fakt, že je v tom zajedno s Bohuslavem Sobotkou. Zmatek nad zmatek? Ne tak docela. Pokud to trochu rozpleteme, spatříme víc než jen souboj o jeden veledůležitý post v represívních složkách našeho rozpadajícího se státu.
Mystifikace
Mělo by nás varovat již to, že média téměř jednohlasně opakují: Skandál, máme dva policejní prezidenty a může za to ministr vnitra Pecina. Navzdory tomu, že v Lidových novinách a Mladé frontě Dnes již úřadují noví Babišovi šéfredaktoři. Navzdory tomu, že v Babalových novinách a v České televizi zůstávají na svých postech ti dosavadní. Vidíme tak docela pěknou souhru „nového týmu“.
„O čem se po dnešních Otázkách začne hovořit“? Jinými slovy - kdo vydržel sledovat absurdní nedělní výslech ministra Peciny Václavem Moravcem, mohl již vědět, v jakém tónu se bude vše mediálně vyvíjet. Připomeňme, že Moravec je právě ten, kdo se opakovaně utajeně schází s paní Bradáčovou a spol., aby koordinovali strategii mediálních mystifikací.
Čtěte ZDE: Tajná schůzka na Zbraslavi: Bradáčová, Šlachta, Moravec
A především nezapomeňme: Policejního prezidenta Petra Lessyho se zbavil ministr vnitra Nečasovy vlády Jan Kubice. Vyhodil ho pod smyšlenou záminkou, kterou soud pravomocně smetl se stolu. Kubice potřeboval dosadit za šéfa policie Martina Červíčka. Byl totiž důležitým partnerem pro tým Bradáčová – Šlachta. Životní partner poslankyně ODS Jany Černochové, klíčové spojenkyně havlistického křídla, které obsadilo vedení ODS, skýtal záruku „poslušnosti“. A to také prokázal. A prokazuje stále. Nic není náhoda.
Vítr fouká od Američanů
Petr Nečas v jednu chvíli odvolal Jiřího Pospíšila z postu ministra spravedlnosti. Ukázalo se, že však už příliš pozdě. Instalace Lenky Bradáčové do klíčové funkce pražské vrchní státní zástupkyně již byla v chodu. Poté, co se šéfem státních zástupců stal Pavel Zeman, pučistická skupina napojená na americkou ambasádu v Praze již potřebovala jen svého člověka na čele policie. Tím se stal právě Martin Červíček. A o Nečasově osudu – a také o osudu jeho vlády – bylo rozhodnuto.
Červíček po svém vskutku skandálním jmenování řekl, že kdyby se ukázalo, že Petr Lessy byl odvolán nezákonně, vyvodí z toho osobní důsledky. Vyvodil. Poté, co byl včera původní policejní prezident Martinem Pecinou navrácen do své nezákonně odebrané funkce, vypověděl ministru vnitra válku. Do takového dobrodružství by samozřejmě nešel, kdyby necítil podporu skutečných vládců státu – prokurátorsko-policejní mafie. Ta by zase neměla svou moc, kdyby nebyla nástrojem zájmů našeho mocného zámořského „úhlavního spojence“. Kruh je ještě stále uzavřen. Bude však dostatečně pevný?
Čtěte ZDE: Šokující rozuzlení motivů protivládního puče: Temelín dostavějí buď Rusové – nebo Číňané! A prokurátor Ivo Ištván konečně přiznal: Školili mě Američané
Čtěte ZDE: Když žalobníčci žalují Američanům. Podívali jsme se na vazby státních zástupců na americkou ambasádu
Slabý článek
Doposud pevný řetěz zažívá však v posledních měsících již několikerá „překvapení“, s nimiž zjevně nepočítal. Mocenská struktura, která havlisty zbožštělou „nezávislostí“ na politické reprezentaci převzala faktické otěže dění v zemi, je stále více nervózní: Aby vše fungovalo podle plánu, musejí totiž formálně spolupracovat také soudy. Zdá se však, že právě tento důležitý článek pučisté podcenili. Byli přesvědčeni, že stačí mít několik „svých“ soudců, kteří přiklepnou jakoukoli vazbu kohokoli, na nějž „Ištvánové“ ukáží, a mediální diktát poté dokoná své také v případném soudním procesu.
Pučisté dostali v poslední době několik ran. Rozhodně se však nevzdávají. Spoléhají zjevně na jiný „přírodní zákon“: Co tě nezabije, to tě posílí.
Jenže se ukazuje, že někteří soudci „hru“ nepřijali: Nejvyšší soud zrušil vazbu obviněných poslanců v „kauze“ Nagyová a celý případ se tak postupně stává velkým malérem státního zastupitelství a policie. Pouze proto, že média mají zatím na hraní „povolební vyjednávání“ a především se nesmějí na nic ptát, je tato šílenost zatím trochu stranou. Ištván, Šlachta a spol. mohou proto ještě doufat, že se „něco“ stane. A také na tom „něčem“, pracovat. K tomu ovšem potřebují spolupracujícího šéfa policie. Lessy to viditelně nebude.
Soudci se v několika případech prostě nečekaně nadechli: Jeden z nich pustil konečně z vazby doktora Ratha, což může mít „zničující vliv“ na výsledek procesu – a tedy také na prokurátorku Bradáčovou. Jiný zase osvobodil Víta Bártu, takže bylo nutno rychle zkonstruovat další kauzu, aby se náhodou nemohl vrátit do politiky. Připomeňme, že to byl Bártův kolega z mediálně „popravených“ Věcí veřejných Radek John, kdo jako ministr vnitra instaloval Petra Lessyho do pozice policejního prezidenta. A nyní další soudce opětovně zamítne Kubiceho trestní stíhání Lessyho jako nezákonné – a ministr Pecina musí z bývalého šéfa policie udělat opět prezidenta současného.
Nomen omen
Opravdu to vypadá, že část soudců se v dosud pevném řetězu stala vědomě „slabým článkem“. A pokud se Petr Lessy vrátí do čela policie, bude to pro pučisty další špatná zpráva. Mohlo by totiž dojít i na personální výměny dalších spiklenců, které podle Červíčka požadoval ministr Pecina – a policejní šéf mu je podle svých slov odepřel. Ale věřme Červíčkům! Nomen omen, tedy rčení, které se používá v případě, kdy jméno osoby vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele, je zde mimořádně na místě.
Nezapomínejme také, že šéf žalobců Pavel Zeman se stále ještě snaží prosadit „na míru ušitý“ zákon o státním zastupitelství, který by moc pučistů posvětil také legislativně. Umožnil by kromě jiného vznik takzvaného „protikorupčního speciálu“, tedy zvláštní jednotky mezi státními zastupitelstvími. K tomu bude ovšem potřebovat „zasvěceného partnera“ v policii - což ovšem musí opět vyjednat s policejním prezidentem. Jaký tedy div, že tolik stojí o to, aby jím zůstal „červíček“.
A jaký proto div, že Pecinův regulérní a vlastně podle zákona jediný možný postup zkritizoval Bohuslav Sobotka. S vážnou tváří tvrdí že ministr k takovémuto rozhodnutí neměl politický mandát a měl ho přenechat až svému nástupci. Velmi příznačné: Najednou je možné ignorovat soudní rozhodnutí, aniž se proti tomu zvedne hysterická vlna mediální havlistické falangy na obranu soudcovské nezávislosti a povinnosti provést výsledek soudního projednání bez otálení.
Žádný plán nikdy nevyjde
Sledovat další vývoj v této kauze bude daleko podstatnější a zajímavější než předstíraná „složitá a napínavá jednání“ o sestavení nové vládní koalice, o níž je tak jako tak rozhodnuto. Žádná taková jednání by se však nekonala, kdyby nebyly předčasné volby. Předčasné volby by nebyly, kdyby pučisté nepoložili nemilovanou, ale regulérní Nečasovu vládu. Pučisté by nebyli, kdyby je neporodil Jiří Pospíšil za vydatného přispění Petra Nečase – kterého nakonec dostali. A tak dále.
To vše jsou nikoli náhodou „zapomenuté“ příčiny současného zdánlivého chaosu. O žádný chaos však nejde. Sledujeme zato ale opět působení sil „přírodního zákona“, který způsobuje, že konspirace – a důkladně promyšlené plány obecně – obvykle nevyjdou tak, jak byly svými autory zamýšleny. Máme tedy nad odvážným činem ministra Peciny jásat? Bylo by to předčasné.
Andrej Babiš totiž k naplnění svých ekonomických a mocenských zájmů potřebuje zaměstnávat ve své firmě jen poslušné červíčky. V tom mu bude jeho zaměstnanec premiér Sobotka loajálně sekundovat. Je přece také červíček.
Pučisté dostali v poslední době několik ran. Rozhodně se však nevzdávají. Spoléhají zjevně na jiný „přírodní zákon“: Co tě nezabije, to tě posílí. Vědí totiž, že budou mít také v Babišově vládě stejnou oporu jako v „Pospíšilově“, alias Nečasově. Pevné napojení na zahraniční mocenské zájmy je přímo klíčem k jejímu ustavení.
Američané se sice mohou „škádlit“ s paní Merkelovou třeba ilegálními odposlechy jejího mobilního telefonu, ale velmoci se nakonec vždycky dohodnou. Zvláště jde-li o „umravnění“ jedné země střední velikosti v klíčovém strategickém bodě na kontinentě.
Petr Lessy nejspíš ani netuší, jak moc je jeho pozice nyní důležitá. Brzy poznáme, zda mu noví vládci „domluví“ a on odejde po dobrém, nebo bude trvat na svém – i s vědomím, že se pak může nadít mnohého nepříjemného. Andrej Babiš totiž k naplnění svých ekonomických a mocenských zájmů potřebuje zaměstnávat ve své firmě jen poslušné červíčky. V tom mu bude jeho zaměstnanec premiér Sobotka loajálně sekundovat. Je přece také červíček.
