Samozvané davoské „elity“ se bojí. Moc se bojí. Na zasedání Světového ekonomického fóra, které se konalo tento týden, se jeho hlavní strůjce Klaus Schwab – předvádějící svůj typický výkon bondovského padoucha – stále dokola oháněl kategorickým imperativem: potřebujeme „spolupráci v roztříštěném světě“.
Ačkoli je jeho diagnóza „nejkritičtější fragmentace“, v níž se svět nyní nachází, předvídatelně pochmurná, Herr Schwab tvrdí, že „duch Davosu je pozitivní“ a nakonec můžeme všichni šťastně žít v „zelené udržitelné ekonomice“.
Tento týden se v Davosu dařilo především zasypávat veřejné mínění novými mantrami. Je tu „Nový systém“, který vzhledem k neúspěchu tolik vzývaného „Velkého resetu“ nyní vypadá jako spěšná aktualizace současného – rozvrzaného – operačního systému.
Davos potřebuje nový hardware, nové programátorské dovednosti, dokonce i nový virus. Zatím je však k dispozici pouze „polykrize“: neboli, řečeno davoskou mluvou, „shluk souvisejících globálních rizik s narůstajícími účinky.“
Čtěte ZDE: Davoská slezina: Co na nás globalisté nachystali? Léta 2023 až 2025 budou ve znamení souběhu mnoha krizí. Nový háv Velkého resetu – Velké vynulování: Likvidace střední třídy, ožebračování bezmocných, hlad a bída s nouzí
Dokonalá bouře
Nesnesitelní otravové z ostrova Rozděl a panuj na severu Evropy právě zjistili, že „geopolitika“ bohužel nikdy nevstoupila do laciného tunelu „konce dějin“: k jejich údivu se nyní soustřeďuje – opět – v Heartlandu, jako tomu bylo po většinu zaznamenaných dějin.
Stěžují si na „ohrožující“ geopolitiku, což je kódové označení pro Rusko-Čínu a Írán.
Ale třešničkou na alpském dortu je arogance/hloupost, která vlastně prozrazuje hru: londýnská City a její vazalové zuří, protože „svět, který Davos stvořil“, se rychle hroutí.
Davos „nevytvořil“ žádný jiný svět než své vlastní simulakrum.
V Davosu nikdy nic nebylo správně, protože tyto „elity“ byly vždy zaměstnány vychvalováním Říše chaosu a jejích smrtících „dobrodružství“ na globálním Jihu.
Davos nejenže nedokázal předvídat všechny nedávné velké hospodářské krize, ale především současnou „dokonalou bouři“ spojenou s neoliberalismem vyvolanou deindustrializací kolektivního Západu. A Davos samozřejmě nemá ponětí o skutečném obnovení multipolarity.
Realistický zase pouze Maďar
Samozvaní názoroví vůdci mají plné ruce práce s tím, aby „znovu objevili“, že děj románu Kouzelný vrch Thomase Manna se odehrává v Davosu – „na pozadí smrtelné nemoci a hrozící světové války“ – téměř před sto lety.
Čtěte ZDE: Balancování na hraně zániku civilizace: Z Moskvy zaznělo dosud nejvážnější varování Západu. Pokud rakety USA zasáhnou ruské území, přijde drtivá odpověď na "řídící centra". Neumí, nebo záměrně nechce Washington rozumět?
No, v dnešní době není „nemoc“ – plně biologicky vyzbrojená – sama o sobě smrtelná. A „hrozící světovou válku“ ve skutečnosti aktivně podporuje kabala amerických strausovských neokonzervativců a neoliberálkonzervativců: nikým nevolený, nikomu neodpovědný, dvoustranický Deep State nepodléhající ani ideologii. Stoletý válečný zločinec Henry Kissinger to stále nechápe.
Panel o deglobalizaci v Davosu byl plný nesmyslů, ale maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto poskytl alespoň dávku reality.
Pokud jde o čínského vicepremiéra Liou Che, ten se svými rozsáhlými znalostmi v oblasti financí, vědy a techniky byl alespoň velmi užitečný, když stanovil pět hlavních směrů Pekingu pro nejbližší budoucnost – nad rámec obvyklé císařské sinofobie.
Čína se zaměří na rozšiřování domácí poptávky, udržení „hladkého chodu“ průmyslových a dodavatelských řetězců, „zdravý rozvoj soukromého sektoru“, prohloubení reformy státních podniků a snahu o „atraktivní zahraniční investice“.
Emmanuel Todd: Třetí světová válka už začala
Emmanuel Todd v Davosu nebyl. Ale byl to právě francouzský antropolog, historik, demograf a geopolitický analytik, kdo v uplynulých dnech rozčeřil všechna patřičná peříčka napříč Západem fascinujícím antropologickým objektem: rozhovorem založeným na realitě.
Čtěte ZDE: Američtí jestřábi tlačí svět do 3. světové války: Dalších 100 miliard Kyjevu? Hlavní média už připravují Američany: Jaderný útok na USA? Netřeba se bát! Stačí sejít do sklepa a schovat hlavu! Z blázince rovnou do vlády či do médií...
Todd hovořil s deníkem Le Figaro, který je oblíbeným listem francouzského establishmentu a vysoké buržoazie. Rozhovor vyšel minulý pátek na straně 22, vložený mezi příslovečné rusofobní výlevy a s mimořádně stručnou zmínkou na konci titulní strany. Lidé se tedy museli opravdu hodně snažit, aby ho našli.
Todd žertoval, že ve Francii má – absurdní – pověst „rebela, který ničí“, zatímco v Japonsku je respektován, píše se o něm v mainstreamových médiích a jeho knihy jsou vydávány s velkým úspěchem, včetně té poslední (prodalo se jich přes 100 000 výtisků): „Třetí světová válka už začala“.
Je příznačné, že tento japonský bestseller neexistuje ve francouzštině, vzhledem k tomu, že celý pařížský nakladatelský průmysl se v otázce Ukrajiny drží linie EU/NATO.
Skutečnost, že Todd má v několika věcech pravdu, je v současném, propastně krátkozrakém evropském intelektuálním prostředí malým zázrakem (existují i jiní analytici, zejména v Itálii a Německu, ale ti mají mnohem menší váhu než Todd).
Toddovy geopolitické teze
Začala nová světová válka: Tím, že se „z omezené územní války stal globální ekonomický střet mezi kolektivním Západem na jedné straně a Ruskem spojeným s Čínou na straně druhé, se z toho stala světová válka“.
Podle Todda udělal Kreml chybu, když počítal s tím, že se rozložená ukrajinská společnost okamžitě zhroutí. Samozřejmě se nezabývá podrobnostmi o tom, jak byla Ukrajina vojenskou aliancí NATO vyzbrojena do posledního dechu.
Čtěte ZDE: Temný Advent 2022: Jak daleko jsme od jaderné války? Co jsou ruské zbraně založené na "nových principech"? Kyjev pere peníze západním vládám. I Fialovi? Proč jsme druhá nejhorší země světa hned po Nikaragui? Začal to Havel...
Todd má pravdu, když zdůrazňuje, že Německo a Francie se staly menšími partnery v NATO a nevěděly o tom, co se na Ukrajině vojensky chystá: „Nevěděly, že by Američané, Britové a Poláci mohli Ukrajině dovolit vést rozsáhlou válku. Základní osu NATO nyní tvoří Washington-Londýn-Varšava-Kyjev.“
Hlavní Toddovo prozrazení je vražedné: „Odpor ruské ekonomiky vede imperiální americký systém do propasti. Nikdo nepředpokládal, že ruská ekonomika vydrží čelit 'ekonomické síle' NATO“.
V důsledku toho se „může zhroutit americká měnová a finanční kontrola nad světem a s ní i možnost USA financovat zdarma svůj obrovský obchodní deficit“.
A proto „jsme v nekonečné válce, ve střetu, jehož závěrem je zhroucení jednoho nebo druhého“.
Pokud jde o Čínu, Todd by mohl znít jako bojovnější verze Liu He v Davosu: „To je základní dilema americké ekonomiky: nemůže čelit čínské konkurenci, aniž by dovážela kvalifikovanou čínskou pracovní sílu.“
Pokud jde o ruskou ekonomiku, „akceptuje tržní pravidla, ale s důležitou rolí státu, a zachovává si flexibilitu formování inženýrů, kteří umožňují adaptace, průmyslové a vojenské.“
A tím se opět dostáváme ke globalizaci, a to způsobem, který kulaté stoly v Davosu nebyly schopny pochopit: „Delokalizovali jsme tak velkou část naší průmyslové činnosti, že nevíme, zda se naše válečná výroba udrží“.
Rusko a uklidňující morální konzervatismus
Při erudovanějším výkladu tohoto omylu o „střetu civilizací“ se Todd zabývá měkkou mocí a dochází k překvapivému závěru: „Na 75 procentech planety byla organizace rodičovství patrilineární, a proto můžeme identifikovat silné pochopení pro ruskou pozici. Pro kolektivní nezápadní obyvatelstvo Rusko potvrzuje uklidňující morální konzervatismus.“
Čtěte ZDE: Svět se dává do pohybu: Co bude znamenat výsledek bitvy o Donbas? Zástupná válka Západu proti Rusku vše změní. Sankce USA a EU neutralizuje zbytek světa. Washington jen nevěřícně zírá. Brusel totéž. Kdo novými lídry?
Moskvě se tedy podařilo „znovu se představit jako archetyp velké mocnosti, která je nejen „antikoloniální“, ale také patrilineární a konzervativní, pokud jde o tradiční mravy“.
Na základě všech výše uvedených skutečností Todd rozbíjí mýtus prodávaný „elitami“ EU/NATO – včetně Davosu – že Rusko je „izolované“, a zdůrazňuje, jak hlasování v OSN a celkové nálady v zemích globálního Jihu charakterizují válku, „kterou mainstreamová média popisují jako konflikt politických hodnot, ve skutečnosti však na hlubší úrovni jako konflikt antropologických hodnot“.
Mezi světlem a tmou
Je možné, že Rusko – vedle skutečné čtyřky, jak jsem ji definoval (s Čínou, Indií a Íránem) – převažuje v antropologických sázkách?
Tento čtyřlístek má vše, co je třeba k tomu, aby rozkvetl v nové mezikulturní ohnisko naděje v „roztříštěném světě“.
Smíchejte konfuciánskou Čínu (nedualistická, bez transcendentního božstva, ale s tao, které prochází vším) s Ruskem (pravoslavné křesťanství, uctívání božské Sofie); polyteistickou Indií (kolo znovuzrození, zákon karmy); a šíitským Íránem (islám předcházející zoroastrismu, věčný kosmický boj mezi Světlem a Tmou).
Tato jednota v rozmanitosti je rozhodně přitažlivější a povzbudivější než osa věčné války.
Poučí se z toho svět? Nebo, abychom citovali Hegela – „z historie se učíme, že se z ní nikdo nepoučí“ – jsme beznadějně odsouzeni k zániku?
Zdroj.
