Když se desetitisíce lidí scházely na Václavské náměstí, bylo pošmourno, docela chladno a pršelo. Při zahájení demonstrace pršet přestalo, pak dokonce svatého Václava a lid pod jeho pomníkem ozářilo sluníčko. V následujících téměř třech a půl hodinách sice ještě občas káplo, ale žádné drama již nebesa nedopustila. Bylo však zjevné, že se definitivně ohlásil podzim před blížící se – podle většiny prognóz krutou – zimou.
Tak je možné obrazně popsat, co se o (státním) svátku tisícileté české státnosti odehrálo v centru hlavního města po třech týdnech od první mohutné protivládní demonstrace. Obavy, že většina skočí na podvod Fialovců s takzvaným zastropováním cen energií a chvilkovou předvolební „lidskou tváří“ obludy hrkající na bruselské pětikolce, se nenaplnily.
Minulých hodně přes sto tisíc (dle vlády sedmdesát) to sice nebylo, ale ke stovce se účast opět blížila (dle vlády „nižší desítky tisíc“ – pozoruhodně exaktní údaj) – a to se ještě v několika dalších městech sešlo pár tisíc před obrazovkami s přenosem. Nálada pak vpravdě slunečná, narušená jen občas neúspěšnými pokusy provokatérů vyvolat fyzickou konfrontaci. Když na závěr zazněl (necelý) svatováclavský chorál a (celá) česko-slovenská hymna, bylo jasné, že se na naší veřejné scéně zrodil zárodek „třetí síly“.
Nabídka pádu
Jednou je jako nic, říká úsloví přejaté od našich západních sousedů. A je to vskutku tak: Pokud by se totiž jakkoli početný první masový protest rozplynul v podzimních plískanicích, žvástech režimních propagandistů (kdysi „novinářů“) a „uchvatitelů“ (politické galérky v cizích službách), jako by k němu vůbec nedošlo. Jakmile je však odhodlání nepodvolených potvrzeno opětovnou účastí, je třeba začít ho brát vážně.
To si velmi přesně uvědomili aktuální držitelé moci a jejich falangy v korporátních médiích. Jestliže v prvním případě mnozí z nich „klidnili a relativizovali“ opakované sprosté výroky zastupujícího říšského protektora Petra Fialy o demonstraci údajných „proruských“ živlů – a chtěli oddělit organizátory a vystupující řečníky na pódiu od demonstrantů – tentokrát se do toho již pustili naplno ve Fialovém duchu: Ten, kdo přišel protestovat znovu, už prý není žádný nevinný a svedený občan, vystrašený z toho, co se na něj řítí. To už jsou vědomí nepřátelé režimu.
Docela hezky to připomnělo Bilakovy a Husákovy „pomýlené“ z devětašedesátého: Nabídka na beztrestnost těm, kteří si uvědomí poinvazní realitu, nechají to odskákat pár vybraných obětních kozlů – a veřejný prostor uvolní k plnému využití kolaborantské věrchušce. Ovšem s tím docela podstatným rozdílem, že Husák za podvolení nabídl (a splnil) dohodu o prosperitě a do té doby nevídané zvýšení životní úrovně, zatímco Fiala nabízí (a necháme-li ho tak splní) strmý pád do chudoby, zimy, v lepším případě jen polotmy a možná i do stále hmatatelnější války. Do úplného zničení českého státu a jeho národů jaké v této komplexnosti zamýšleli – a pokusili se uskutečnit naposledy Němci vedení Hitlerem. V tom má se svými ukrajinskými neonacisty vskutku společnou ideu i cestu.
Výbuch
Nikoli náhodou (náhoda neexistuje), ale logickou shodou okolností téměř přesně v okamžiku, kdy nad pražské demonstranty pořadatelé symbolicky vypustili „holubici míru“, odpověděl Washington na referenda o opětovném připojení (historicky vždy ruských) území k Moskvě útokem na plynovody spojující v severním moři Německo s Ruskem. A je zcela lhostejné, zda to technicky provedli američtí vojáci, kteří nedlouho předtím právě v těch místech nacvičovali operace na mořském dně, nebo pod jejich ochranou a dohledem někdo jiný.
Tento zcela neslýchaný útok (ani za studené války se žádná z obou jaderných velmocí nepokusila narušit podmořská vedení) dostává válku USA proti Rusku do úplně nové dimenze. Mimochodem: Byli bychom s tím konfrontováni daleko dříve, kdyby se Donaldu Trumpovi nepodařilo překvapené „krvavé Hillary“ (Clintonové) vyfouknout křeslo v Bílém domě. Také Operace covid, přípravná fáze globalistického útoku na světovládu, by byla o tři čtyři roky dříve.
Obama připravil bitevní pole budoucí války krvavým státním převratem na Ukrajině a dosazením kyjevského pučistického režimu – nacistického, nikoli fašistického, jak se často nepřesně označuje, a pojmy jsou v tomto případě velmi důležité. Clintonová měla válku s Ruskem na ukrajinském bojišti spustit. Jen kvůli Trumpovi – a jeho odklonu od Evropy a NATO ve snaze vrátit mírovými prostředky Americe její někdejší prosperitu – k tomu nedošlo. Respektive se to zdrželo.
Pokus Německa, Ruska a Francie donutit Minskými dohodami kyjevské pučisty respektovat právo na život mnohamiliónové ruskojazyčné menšiny na východě tzv. Ukrajiny se však nemohl podařit, protože (bez ohledu na protiválečného nájemníka v Bílém domě) Deep State a Pentagon měly dostatek prostředků a pák, aby to nepřipustili, a alespoň stupňovaly protiruskou hysterii. Pak už jen stačilo spustit covid a brutálním volebním podvodem se vrátit naplno ke kormidlu – a už to jelo.
Výbuch obou Nord Streamů je proto nejen dosud nevídaná eskalace války s Ruskem, ale současně i tvrdá facka evropským „spojencům“ – Německu na místě prvním.
Čtěte ZDE: Útok na Nord Streamy: USA se prý svěřily Německu již před třemi týdny. Berlín ale mlčí. Takhle hluboko jsme v americkém zadku? Ti Rusové jsou ale rafinovaní! Válka začala pod hladinou moře. Co přijde teď? K zemi hleď!
Fiala – pasáček a mouřenín
Bylo proto více než symbolické, že jeden ze zahraničních hostů pražské demonstrace – „Čech v německém parlamentu“ Petr Bystroň (AfD) – tak pozitivně Trumpa připomněl. I vystoupení všech ostatních hostů – od Slovenska po Británii – se nesla v protiválečném duchu. Povědomí o blízkosti další – tentokrát totálně zničující – války na evropském kontinentě je zvláště na Západě mnohem vyšší než u nás. Zvláště Němci se do ní nechtějí nechat Spojenými státy vmanévrovat. Jenže právě je Washington nejvíce potřebuje. Pořád totiž ještě věří v nemožné – že je možné ji „izolovat“ v Evropě.
Jenže zpitomělý bruselsko-washingtonský mouřenín Fiala, který žije somnambulním pocitem, že spolu s Pekarovou a Rakušanem právě vytvářejí historii, mezitím dokázal reálné nebezpečí války v povědomí mnohých zdiskreditovat. Pokřikováním, že již ve válce jsme (aniž se co děje) vytvořil ve značné části veřejnosti pocit, že to hrůzostrašné slovo válka je jen virtuální. Něco jako žvásty, že energetickou krizi a chudobu způsobil Putin – a ne plán na zničení historických evropských států (a jejich následné spoutání do německé, takzvaně bruselské federace) zvaný Green Deal a Velký reset. Dosáhl tak onoho efektu pasáčka, který křičí tak dlouho vlk!, že mu už nikdo nevěří, a když se predátor objeví, nikdo ho nečeká.
Čtěte ZDE: Po volbách 2. řádu: Převážná část „mlčící většiny“ hlasovala nohama. Babiš s Okamurou sice vítězi, ale jde spíše o mezihru. Ještě ani neznáme dilemata, která přicházejí. Nejen Itálie a Rusko. Ticho před bouří? Boj začíná
Teď už to půjde natvrdo
Pravý opak však platí pro nepodvolené, kteří se shromáždili i podruhé na Václaváku. Ti si to uvědomují velmi přesně. Ne, opravdu to nejsou – a nikdy nebyli – lidé vystrašení z astronomických čísel na složenkách za energie. Bouří se a protestují, protože vědí, že je to celé umělé – a tedy také zbytečné a nemravné. Že neplatíme nejvyšší částky za elektřinu na světě – ačkoli ji levně vyrábíme a vyvážíme – kvůli Putinovi.
Že je to tak kvůli válce globalistických elit Západu vedeného USA nejen proti Rusku, ale současně i proti svým vlastním občanům. A proto je tentokrát již režim a jeho propagandistické trouby otevřeně prohlásily za své nepřátele.
Útokem na Nord Stream však USA překročily několik červených linií současně. Zahájily tím válku i s Německem a Francií – navzdory tomu (či právě proto?), že tam má své ponížené sluhy. Ostatně i s Itálií a Švédskem, kde právě válečnické elity jdou od válu. Je to prostě celé na rozpad a rozklad. Vybrakované a zadlužené nesplatitelnými krádežemi vlastního i cizího národního bohatství. Takovéto situace se vždy „řešily“ právě válkou.
I tady u nás doma. Lze předpokládat, že příští demonstrace už nebudou váhat rozhánět i vodními děly – což bude v blížících se „posvátných“ listopadových dnech obzvlášť výživné. Že opět tvrdě vystartují proti svobodným médiím jako je Protiproud, která se teprve vzpamatovávají z vypnutí a odstřižení od všech příjmů. Nebýt obrovské vlny solidarity nepodvolených – a jejich finančních příspěvků a darů – už byste tyto řádky nečetli.
Nebojíme se, nemůžeme prohrát
Teď to přijde znovu a natvrdo. Budou nás vyčerpávat nejen finančně, ale také skandalizovat (právě tak jako organizátory demonstrací a vystupující) – a možná nezůstanou jen u toho. Nezapomínáme na to, jak, když nás 25. února zakázali, jim soudruh Roman Joch (povolený, protože loajální „pravičák a katolík“ – obojí asi jako Petr Fiala) radil, aby novináře ze svobodných médií v případě vyhlášení válečného stavu ihned „internovali“ (víme z minulosti, co to znamená).
Nebojíme se, právě tak, jako se nebojí a nebudou bát nepodvolení z Václaváku – a jejich sympatizanti, kteří z různých důvodů podruhé nedorazili. Víme, že nás v tom nenechají veškerou možnou podporou stejně jako předtím – a my v tom nenecháme je. Vždycky najdeme cesty, jak je informovat bez cenzury. A když ne my, přijdou na naše místa jiní.
Svobodu nelze navždy zničit. Ani normální život v zemi, která má všechny podmínky a předpoklady k prosperitě a životu v míru – jako celý evropský kontinent. Prostě platí, že východiskem jsou ta dvě slova z demonstrace právě zrozené Třetí síly, která má potenciál (nejen u nás) rozhodnout. Výzva adresovaná našim Uchvatitelům – ne jako pokorná prosba, ale hrdé ultimátum:
Demisi!
Svobodu!
Demonstrace 28. 9. 2022 na Václavském náměstí - celý záznam. Pokud si chcete video pustit na celou obrazovku, klikněte vlevo dole na logo YouTube, a poté na čtvercový symbol v pravém dolním rohu.
