„Nyní je zapotřebí zploštit křivku“.
Pamatujete? No jasně, počátek kovidiády a vysvětlení, proč je třeba omezit společenský život na minimum, aby se nový virus, jehož jsme se měli tolik bát, tak rychle nešířil. A máme to tu znovu. Tentokrát nikoli na poli medicíny, ale energetiky.
Na konci prvního zářijového týdne se vrchní bruselská komisařka Uršula rozvzpomněla na to, jaké to bylo, když nám spolu s dalšími soudružkami (zdravíme Věrku!) a soudruhy ordinovala život v eurolágru během plándemie, a na tiskové konferenci, kterou avizovala plánované „evropské řešení“ energetické krize, za kterou může, pochopitelně, výhradně Putler, oznámila všem svým poddaným, že „nyní budeme muset zploštit křivku a v době energetických špiček povinně snižovat spotřebu elektrické energie“.
Stejná metoda – tentýž cíl
Překvapení? Jak pro koho. Psal jsem o tom již během kovidiády vícekrát, že lokdauny infekční vystřídají klimatické. A jako byl virus záminkou k rozvinutí první fáze globální perestrojky, tak budou ty současné uměle vyvolané vysoké ceny energií záminkou k jejímu pokračování. Metoda bude obdobná – zmrtvení společenského života.
Energeticko-klimatický lokdaun nebude mít stejnou podobu, jako ten zdravotní, ale i nyní se nejspíš dočkáme (polo)zavřených škol, úřadů či podniků, a tedy výuky či práce z domova, jakož i omezeného cestování a společenského vyžití.
Čtěte ZDE: Nemravnost a sprostota: Náš trh s elektřinou. Proč si miliardáři půjčují od státu? Zločinné direktivy EU. Proč stát nezasáhne? Síkela nic neřeší. V trochu normálním světě by se trestalo. Vládní politika jde dál proti vlastním občanům
Blackouty podle not vrchnosti
Jak se lze dočíst na webu greatreset.com: „Zpomalení života, způsobené pandemií, vedlo v roce 2020 ke snížení celosvětových emisí o 7 %. OSN uvádí, že abychom se vyhnuli klimatické a ekologické katastrofě, potřebujeme každoroční pokles o 7,6 % až do roku 2030. To znamená, že musíme každý rok udržet stejný pokles, jako kdybychom žili v režimu lockdownu.“
Jak to ale udělat, když zdravotní diktatura je – alespoň na čas – u konce s dechem? Prostřednictvím celého vnitřně propojeného systému grýndýlových opatření a protiruských sankcí vyženeme ceny energií do takové výše, aby i ti nejpravicovatější z pravicových začali volat po zásahu státu a úředním stanovení cen.
A to pokud možno na celoevropské úrovni, což vzhledem k rozdílných energetickým mixům jednotlivých zemí nejspíš povede k četným blekautům a přídělovému systému, kdy nám bude teplo – nemáme-li krb a dostatek dřeva – jen tehdy, když nám to vrchnost dovolí.
Nemarněme čas planými debatami
To vše na pozadí nouzového stavu, od jehož vyhlášení nás dělí, tipuji, jen pár týdnů či měsíců. Pandemický zákon může zůstat – na čas – v šuplíku, protože ho za stejným účelem nahradí krizový zákon energetický. A sociální inženýři si ten svůj makro i mikro reset budou moci posunout zas o nějaký ten krůček dál, přestože je kovídek zase zpátky mezi netopýry…
Pochopení širšího kontextu dramatu Zimní pohádka (ostatně William Shakespeare část hry situuje do země zvaná Bohemia) je důležité i proto, abychom se neutápěli v nekonečných debatách o té které plynové trubce, množství kubíků či počtu kilowattů, ani nemařili čas spory o jednotlivá vládní „opatření“.
Jistě, i to má svoje ratio, stejně jako jsme potřebovali slyšet přesvědčivé argumenty odborníků z řad virologů, lékařů či vakcinologů, oponujících dezinformační kampani oficiálních míst kovidistického režimu.
Čtěte ZDE: V Praze se něco stalo: Předzvěst bouře v celé Evropě. Prý chceme zpět k Varšavské smlouvě. Opravdu tomu Fiala věří? Vzhůru do chudoby za Zelenského? Konec trpělivosti. Praha to začala. Brzy Paříž, Berlín, Londýn, Řím, Madrid...
Vzbouříme se?
Sebelepší návrhy na řešení však nemění nic na tom, že přicházející energetická a na ni navazující hospodářská krize není – stejně jako COVID-19(84) – nečekanou černou labutí, ale plánovanou operací na cestě ke globálnímu, trvale udržitelnému gulagu.
Přitom předpokládám, že ani její architekti si nepřejí, aby vyústila v naprostý ekonomický rozvrat a násilné sociální bouře, že jim bude stačit, když pro záchranu svého pohodlí si necháme namontovat do domů, bytů, aut či dokonce vlastních těl různé digitální serepetičky, které nám budou regulovat život podle toho, kolik emisí vyprodukujeme.
A až budeme všichni podvolení, budou energie, když strana a vláda poručí, zase za hubičku.
Dobře nám tak.
Nebo se přece jenom vzbouříme dřív, než nám TO vypnou?
