George Soros rád hraje na mnoho nástrojů, a to včetně lidí se stejným marxistickým cítěním, kteří na správných místech diskrétně, ale o to účinněji rozbíjejí rámec tzv. „uzavřených společností“.
Při vnímání podvratných aktivit George Sorose ve světě existují dvě přehánění: na jedné straně je tvrzení, že v podstatě všude tahá za nitky levičácké "světové liberální revoluce", a na druhé straně usilovná tichá slepota, lhostejnost a zejména nečinnost vůči jeho vytrvalým aktivitám ve prospěch této revoluce.
Potřebují ho
Mnohem nebezpečnější je samozřejmě to druhé, protože na světlo světa postupně vychází stále více typů zbraní, které miliardář vytrvale používá k dosažení svých cílů. Síť jeho nevládních organizací byla už vícekrát obšírně popsána – a až na malé výjimky z toho nebyly vyvozeny žádné závěry.
Způsob a rozsah „sorosoizace“ Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku byl na důkazech přesvědčivě demonstrován, ale státy Rady Evropy, které je soud podřízen, se o něj zajímaly jen málo. Obdobné je to se Sorosovým propojením na agentury OSN. Téměř nikdo se tím nezabývá, spíš se zdá, že vliv miliardáře, který upravuje svět ke svému obrazu a podobě, je západními elitami dokonce vítán jako žádoucí.
Fakt, že se nikdy netajil svými záměry, samozřejmě neznamená, že odhalil všechny karty, jimiž rozehrává svou válku proti dosavadnímu světovému řádu. A nejde jen o jeho klíčovou myšlenku údajně „otevřené společnosti“, kterou se jeho aparát řídí do takové míry, že se stala společným názvem pro celou síť jeho nadací.
Soros se netají tím, že jeho motivace má v sobě něco z náboženského základu (nemluvě o náboženském fundamentalismu). „Jak ukázal filozof Karl Popper, konečná pravda je nedosažitelná i ve vědě. Všechny teorie podléhají testování a proces nahrazování starých teorií lepšími nemá konce kraje. Víra hraje v otevřené společnosti důležitou roli. Protože naše chápání je nedokonalé, nemůžeme se rozhodovat jen na základě znalostí. Při rozhodování se musíme spoléhat na náboženské nebo jiné přesvědčení,“ – prohlásil v deníku The Independent (2. listopadu 2014).
Čtěte ZDE: Soros: Monstrum ničící náš svět. Nadace Smrt a Společnost bolehlavu. Co chce udělat s východní Evropou? Potraty, imigrace a homosexualismus. Považuje se za Boha? Politický, morální i biologický rozklad
Tak se krédo radikálního, ale slepého, neprokázaného progresivismu jeví jako východisko revoluce otevřené společnosti, přestože v případě tohoto deklarovaného ateisty je zde ještě rys sebevědomé megalománie přesvědčené o své všemocnosti: „Je to jistý druh nemoci, když se cítíte jako nějaký bůh, tvůrce všeho ; ale já jsem se cítil pohodlně, odkdy jsem to začal žít,“ (The Independent , 3. března 1993).
Tkaní sítě začal ve Střední Evropě
Předtím, než tento sám sebou jmenovaný "bůh" zahájil proces stvoření lidského druhu „homo sorosiens“, od konce 60. let 20. století nejprve postupně budoval svůj ohromný majetek na základě finančních fondů, které spravoval a poté – které sám vytvořil, přičemž využíval daňové ráje, jako například Curaçao na Nizozemských Antilách. Navzdory možným dočasným poklesům hodnoty fondu jeho Quantum Fund pravidelně dosahoval roční výnos až 20% - rajský sen i pro investory - a nakonec byl uznán za nejúspěšnější hedgeový fond v historii.
Tento americko-maďarský finančník měl také mimořádný talent pro rozsáhlé spekulace, zejména s devizami, jako například v roce 1992 trpce zjistila Bank of England, když přišla o několik miliard liber z jeho náhlého prodeje deviz.
V době, kdy George Soros začal se svými „filantropickými“ aktivitami, měl na jejich financování skutečně vlastní zdroje. V 80. letech lobboval za opuštění reálného socialismu zemí východního bloku a po pádu železné opony financoval četná stipendia pro akademiky z bývalých komunistických zemí v zahraničí.
Historicky se proto jeho aktivity soustředily na střední a východní Evropu – založil dokonce Středoevropskou univerzitu v Budapešti – ačkoli model institutů pro "otevřenou společnost" se později opakoval v různých částech světa (Jižní Afrika, Gruzie, Makedonie, Turecko, Pákistán, Malajsie). V roce 1993 v USA založil zastřešující organizaci (v roce 2010 ji přejmenoval na Nadaci otevřené společnosti). Síť těchto nevládních organizací sídlí v desítkách zemí světa a dnes realizuje projekty ve více než 120 zemích. Proč je tedy tolik námitek vůči aktivitám George Sorose a proč se některé země nakonec rozhodly vyhostit jeho organizaci?
Věc "života a smrti"?
Sorosův obhájce a přednášející na London School of Economics Karl Popper byl přesvědčen, že pokud ve společnosti existují určité předpoklady jako tradice, přirozené právo, národní identita atd., zůstává taková společnost "uzavřenou". Právě v tomto smyslu Soros (v krátkém videu zobrazujícím síť jeho nadací) vysvětluje, že formování "otevřené společnosti" je nekončící proces zahrnující i "boj proti nepřátelům otevřené společnosti".
Čtěte ZDE: Soros v Davosu zavelel k útoku: Síť univerzit na výchovu globalizačních kádrů. Zničit "diktátory": Trumpa, Orbána, Salviniho… Sorosáci na Ukrajině, Sardinky v Itálii, liberasti v Rusku. Staré monstrum má též syna
V těchto výrocích vidět reminiscence na marxistickou dialektiku se záměrnou kulturní dekonstrukcí. A také v radikalizaci jednání, ve hledání dalších „bariér“, jež třeba zbourat, či v otevřeném nálepkování nepřátel, což nutně vede k sociální a politické konfrontaci.
Pokud se "pravicovým" kritikům miliardáře vytýká, že jsou údajně posedlí Sorosem, je třeba připomenout, že on sám je ten, kdo horlivě napadá jednotlivé regiony světa, označuje své nepřátele, a otevřeně prohlašuje, že udělá vše, co je v jeho silách, aby je politicky zničil. Jeho pevnému (a patřičně financovanému) odhodlání bojovat proti Donaldu Trumpovi v prezidentských volbách v USA v letech 2016 a 2020, předcházela podobná posedlost prezidentem Georgem W. Bushem (jr.). V rozhovoru pro deník The Washington Post přiznal, že odstranění Bushe z funkce je jeho „hlavním životním úkolem a otázkou života a smrti". Pozoruhodně paradoxní přístup k údajně demokratické společnosti, pokud nehlasuje tak, jak by "měla".
Nepřekvapí
George Soros se svými miliardami dolarů podílí nejen na "revolučním" přetvářením společnosti a na politických volebních bojích. Jiný aspekt jeho podnikání - lidské sítě - je méně nápadný. Finančník rád hraje na mnoho nástrojů, mezi něž patří i lidé se stejným marxistickým přesvědčením, kteří - umístěni na správných místech - nenápadně, ale účinně rozbíjejí rámce „uzavřených společností“.
Zpráva Evropského centra pro právo a spravedlnost (ECLJ) z roku 2020 o „sorosoizaci“ Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku měla značný ohlas, dokonce vzbudila určité politické povědomí. Aktivisté napojení na Sorosovy organizace, kteří se v minulosti účastnili řízení před soudem jako účastníci, byli vzápětí delegováni na práci u soudu. Ten nepožaduje profesionální soudce, a přece rozhoduje o klíčových výkladech tzv. lidských práv pro evropské státy - tedy o světonázorových otázkách.
Autor zprávy Dr. Gregor Puppinck prokázal souvislost mezi jejich rozhodováním a právě prvkem rozvratu v rozhodnutích soudu. Její závěry měly za následek zablokování některých dalších jmenování do tribunálu, ale v Radě Evropy se projevila malá ochota na její všeobecné očištění.
Čtěte ZDE: Good Club: Nejmocnější spiknutí dějin? Gates již ovládá světovou farmacii. Očkováním proti Covid-19 k planetárnímu otroctví. Soros nechybí. Depopulace na pořadu dne. Hvězdná chvíle nejnovějšího klubu elitářů
Na druhé straně v roce 2021 ESLP zveřejnil zprávu o financování expertů OSN nevládními organizacemi, které lobbují za formování agendy OSN a objednávají si zprávy a expertízy od těchto expertů. Nedostatečná transparentnost takového financování, a to i ze strany sítě filantropických nevládních organizací, ba dokonce skandální zatajování skutečnosti o přijatých výhodách, bohužel rezonovaly méně než v předchozí zprávě ESLP. Což v zásadě není až tak překvapující.
Homo Soros
Realita je taková, že v politikovi se může skrývat aktivista Sorosovy organizace a naopak. Zajímavým příkladem je Patrick Gaspard, v letech 2009 až 2011 blízký spolupracovník prezidenta Baracka Obamy (ředitel politických záležitostí Bílého domu), od roku 2017 prezident zmíněné Nadace otevřené společnosti. Když Joe Biden koncem roku 2020 "obsadil" prezidentský úřad, noviny přinesly zprávu, že Gaspard chtěl získat pozici v jeho administrativě. K tomu však nedošlo, neboť následovala zajímavá rotace pracovních míst. Gaspard nakonec nahradil Neeru Tandenovou v čele Centra pro americký pokrok - liberálního think-tanku, který financoval Soros, aby zajistil, že legislativa USA bude v souladu s duchem progresivismu.
Tandenová byla naopak jmenována zvláštní poradkyni Joe Bidena. Zajímavé je, že Gasparda v OSF nahradil jiný bývalý politik a vysoký úředník, Mark Malloch-Brown z britské Labouristické strany, dříve úředník Světové banky (1994–1999), a poté Organizace spojených národů (1996–2006). Tam to dokonce dotáhl na pozici zástupce generálního tajemníka Kofiho Annana, aby o několik měsíců později převzal portfolio ve vládě Gordona Browna (v letech 2007–2009). Malloch-Brown byl uveden jako sedmý na seznamu „Leaders and Revolutionaries“ časopisu Time za rok 2005.
Jak vidno, levicový politik, ministr, vysoký funkcionář globální organizace nebo předseda sítě Sorosových organizací jsou zaměnitelné pojmy a samotný „homo soros“ se stal na levici v podstatě běžným jevem. Ve skutečnosti dochází k zásadní konvergenci programů těchto dvou kruhů a k radikalizaci jejich priorit v posledních dvou desetiletích: potraty jako základní reprodukční právo, revoluce LGBT, legalizace drog, eutanazie, svět bez hranic pro „migranty“ – to jsou hesla, která si lze přečíst na webové stránce OSF, která by stejně dobře mohla být programem dnešní levice v kterékoli západní zemi. Výměnou za štědré dary je tato "levice" ochotna zapomenout i na Sorosův divoký kapitalismus, kdysi praktikovaný v daňových rájích.
.jpeg)
Čtěte ZDE: Soros útočí na Nejvyšší soud USA: Každého ochránce života vyloučit ze společnosti! Co nejvíce ilegálů pro vítězství ve volbách? Liberálové se vztekají. Oslava demokracie na Den nezávislosti? Klasik: Je třeba tasit meč
Selhání
Sorosova síť nadací otevřené společnosti vynaložila během své více než 30leté činnosti přes 18 miliard dolarů na nejrůznější programy údajně zaměřené na demokracii, nezávislou žurnalistiku, politiku rovnosti, vzdělávání a zdravotnictví, ochranu lidských práv atp.
Na jedné straně to stačí k tomu, aby se jeho hesla dostala do veřejného diskurzu a aby se připravily kádry, které mohou pokračovat v "pochodu institucemi"; na druhé straně v porovnání s výdaji například Nadace Billa a Melindy Gatesových, některých vládních programů USA nebo v porovnání se silou nástrojů vlivu a sociální cenzury globálních IT gigantů Sorosovo dílo výrazně zaostává.
Na sklonku svého dlouhého života se však 91letý revolucionář musí vyrovnat i s velkolepými neúspěchy. V neposlední řadě s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu, který zrušil federální právo na interrupci jako odporující ústavě USA. Tato změna by nebyla možná, kdyby se ve Spojených státech nezapojily organizace za život a pokud by neměly vliv na společnost.
Bůh války proti svým protivníkům – samozvaný bůh - který se snaží stvořit nové lidstvo – prohrál s organizacemi, které mají mnohem menší finanční možnosti než jeho velkolepá válečná mašinérie. Prohrál ve vlastní zemi, když šlo o vládu nad duší.
Prohrál proto, že jeho protivníci, každý na svém místě, lidé charakterní a přesvědčení, se nenechali odradit, když měli splnit svou povinnost.
Měli bychom si to zapamatovat. Boj o záchranu našeho světa teprve začíná.
Zdroj.
