Víc symbolické to už asi ani být nemohlo: Prahu přes víkend zaplnili desetitisíce cizinců, aby společně s místními „Bruselany“ opět připomněli, že sexuálně-psychická deviace povýšená na posvátnou ideologii (homosexualismus) je jedním z opěrných sloupů vládnoucí tyranie.
V tutéž chvíli se na venkově, ve vsi Příčovy, sešlo pár stovek odhodlaných nepodvolených vlastenců z různých koutů naší země. Diskutovali, radili se a naslouchali expertům. Téma přesně opačné: Jak zachránit náš stát a národ před zničující tsunami uměle vyvolané krize, do níž nás neomylně vede Fialova „pětikolka“.
Prostitutka a její presstituti
V Praze vyvrcholil „festival vítězné pýchy“ (angl. pride) v ulicích, řáděním tisíců nakažených různými pohlavními chorobami v širokém spektru ohraničeném AIDS a opičími neštovicemi. Je známo, že i poslední „morová rána“ s přídomkem odkazujícím příznačně do zvířecí říše se v buzerantské (kdo ještě ví, že to mezinárodně známé slovo – dnes zakázané – vzniklo v Čechách?) komunitě šíří nejrychleji právě na takových „festivalech“.
Přesto (nebo snad právě proto?) nadnárodní firmy a pražský „pirátský“ magistrát poslaly letos organizátorům na jejich radostnou oslavu sebevražedné obscénnosti rekordní milióny. Nějaká další „epidemie“ (tentokrát už ovšem nikoli falešná) by se „vládě organizované zkázy“ jistě hodila do (snědeného) krámu. Jenže jde samozřejmě o víc:
Skrze korporátní média zafixovat v hlavách především mladých generací, že západní svět je definitivně postaven na hlavu, a chtějí-li v něm uspět, musejí „políbit temný prsten“ a nadšeně deklarovat: Deviace je normou, demokracie znamená, že menšiny vládnou většinám, manželství je pro všechny (brzy včetně zvířat), děti je báječné zabíjet ještě v mateřském lůně, hlad vyřeší zdravý kanibalismus a vůbec – není nic po věky člověku odporného a proti lidské přirozenosti, co by nemělo čestné místo na oltáři rohatého božstva vedle prostitutky vyzdvižené na něj již za francouzské revoluce.
Čtěte ZDE: Příčovy 2021: Na komunikační prostor máme právo. Volme podle svědomí a nespekulujme. Omráčení pohledem do tváře šelmy. Vláda nesmí tolerovat cenzuru. Musí Koudelka z čela BIS? Záznam ze setkání vlastenců
Do koncentráku s radostí a písní na rtech?
Opravdu to tak vypadá. Stávky školáků „proti klimatické změně“, nadiktované před pár lety mentálně retardovanou Gretou (nešťastnou loutkou v rukách jejích slavomamem posedlých rodičů a sorosovských PR agentur) už moc nefrčí. Velmi se totiž přibližuje to, po čem v Evropě a Americe volali: Zlikvidovat plně funkční energetiku (moderními technologiemi vůči „životnímu prostředí“ již dlouho zcela neutrální) – a uprostřed bídy, zimy a hladu se takříkajíc „vrátit na stromy“.
Což se samozřejmě týká pouze té ohavné většiny, která svými nesnesitelnými projevy jako je třeba dýchání či přijímání potravy bere životní prostor sebou sama definované menšině, „elitě“. Pro ni drastické zchudnutí bude znamenat jen malý výkyv v účtech, epizodu, kterou poté více než násobně nahradí „prosperita“ založená na otrocké práci přeživších zbytků „spodních osmi miliard“. Ta pro jistotu už za práci ani nebude dostávat peníze (protože nebudou, zůstanou jen pro „vítězné elity), a nebude se moci ani bouřit, protože bude pod dokonalou elektronickou kontrolou.
Ještě před pár lety by takové věty vypadaly jako bláznivé sci-fi nebo za vlasy přitažená „konspirační teorie“, kterou je třeba cenzurovat, vymazat a zakázat coby „dezinformaci“. Po veřejné „deklaraci“ Velkého resetu, jemuž připravila propagandistickou půdu covidová lež a vakcinační zločin, je to realita.
Právě k ní nás odhodlaně vede Fialova vláda vydávaná omylem za neschopnou. Ve skutečnosti je všehoschopná – plně řízená z Bruselu (jemuž teď prý dokonce předsedá). A „rozesmátý festival pýchy a lásky“ je pouze razítko na jejím usilovném snažení: Do bran koncentráku máme vpochodovat s radostí a dobrovolně. Zdá se to nemožné. A přece se tak stane, a mnozí přesně to udělají.
Agent CIA vyhrožuje nepodvoleným Čechům
Mnozí však ne. Těch pár stovek odhodlaných nepodvolených v Příčovech to ilustruje docela názorně. Sjeli se tam z vlastní vůle, za své peníze, zatímco Prahu lemovaly nekonečné řady pohodlných autobusů se zahraničními poznávacími značkami a v centru donedávna hlavního města České republiky byla ještě více zahuštěná parkovací místa luxusními vozy se značkami ukrajinskými (ty byste opravdu v Příčovech nenašli). Spolu s experty a politiky, které naopak většinou nenajdete na stránkách či ve vysílání režimních médií (ale zato se objeví v dalších dílech Protiproud TV), se aktivní zástupci „mlčenlivé většiny“ připravovali na aktivní odpor.
1. panel - Na prahu Velkého resetu. Moderátor - Michal Semín, panelisté - Luděk Nezmar, Eva Hrindová, Jindřich Rajchl, Zuzana Majerová
2. panel - Bída, hlad a sociální degradace jako následek dlouhodobé protinárodní energetické a zemědělské politiky. Moderátor - Stanislav Novotný, panelisté - Ivan Noveský, Vladimír Štěpán, Zdeněk Jandejsek
3. panel - Civilizační perspektivy. Moderátor - Petr Žantovský - Michal Macháček, M. Pšenička, J. Hejlek, P. Hynčica, B. Kuras
Jakou bude mít konkrétní podobu, to se teprve ukáže. Je jasné, že nemá smysl (a bylo by projevem dětinského naivismu) o tom otevřeně psát, a strkat tak žralokovi hlavu do tlamy. Britsko-americký agent Koudelka v čele BIS právě před pár dny překročil všechny myslitelné „tradice“ vztahující se k oficiální roli tajných služeb a veřejně obhajoval členy vlády a „pětikolky“. Dal najevo, že tajná policie – opět již plně politická jako v době před převratem – je připravena jít „americkou cestou“. Tedy nezastavit se ani před vysloveně ilegálními metodami (jako naposledy při razii v soukromém sídle exprezidenta Trumpa). Je dobře, že to víme, ale strach nám to nenahání.
1. část záznamu z Příčov
2. část záznamu z Příčov
Ještě není konec
Ani to, že vedení policie je rovnou v rukách „šéfa mafie“ Víta Rakušana s krycím názvem STAN (protože prostí policisté jsou naopak většinou na straně národa). Andrej Babiš sice tvrdí, že když premiér „kmotra“ neodvolá z křesla ministra vnitra, vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Určitě pěkné gesto, ale jen gesto. Kapři si sami rybník nevypustí. To hlavní zůstane na nás. A na skutečné parlamentní opozici, kterou dnes představuje vlastně už jen Okamurova „dvacítka odhodlaných“.
Co udělat, aby to s naší naplánovanou likvidací neměli tak snadné – respektive, aby opět zafungoval známý zákon Žádný plán nikdy nevyjde – a zbavili jsme se naopak my jich? To ukáží již první poprázdninové týdny. Příznačné opičí neštovice jsou ale určitě to nejmenší, čemu předčasnou pýchou opilí likvidátoři civilizace budou čelit.
U nás, i tam, kam se v přepychových autobusech a vozech za svými chlebodárci dnes z Prahy vrátili. Tam to možná vypukne ještě mnohem dříve a drsněji – a my se pak jako obvykle přidáme. Nebo to bude tentokrát naopak? Uvidíme. Jedno je však jisté:
Ani zdaleka ještě není konec. Možná, jak naznačily letošní Příčovy:
Konec začátku?
