Globalistický systém světového řádu selhává. Před několika lety vsadil „světový hegemon“ na zelenou agendu a snažil se do ní zapojit nejen své spojence, ale i celý svět. Z velké části „díky“ tomu lidstvo zažívá strašlivou energetickou krizi, protože „zelená hysterie“ vedla k prudkému snížení investic do surovinového sektoru. Ovšem Rusko z této situace profituje. V blízké budoucnosti dojde k mnoha dalším krizím, které v základech otřesou americkým systémem nadvlády.
Americký establishment zakázal používat slovo, které by se nikdy nemělo vyslovit, protože provokuje ke vzpouře a vrhá stín na levicové liberály u moci. To slovo je „recese“. Američtí představitelé s úžasnou vytrvalostí trvají na tom, že se nic takového neděje. Stačí si povšimnout, jak nervózně reagovala tisková mluvčí prezidenta USA Karine Jean-Pierreová na otázku týkající se tématu domácí recese. O něco dříve americká ministryně financí Janet Yellenová přiznala zpomalení ekonomiky, ale označila to za pochopitelnou změnu. Nicméně měla pravdu. Tyto změny mají snadné vysvětlení, jen vládnoucím elitám „světového hegemona“ se nebude líbit.
Čtěte ZDE: Zatím se tu po lidech nestřílí: Ale začne se? Skvostný příklad radikálního pokroku. Staletí krvavé práce nikoho nezajímá. Stalo se, co se stát muselo. Pozítří povinnost i u nás? Likvidací venkova k lepšímu podnebí. Zatím...
Kolaps zelené ekonomiky
Faktem je, že model, který globalisté vybudovali po kolapsu sovětského bloku ve studené válce, se nachází v akutní krizi. Podíl USA a jejich satelitů na světové ekonomice se neustále snižuje. V mnoha regionech světa ztrácejí půdu pod nohama, důvěryhodnost dolaru jako spolehlivé a stabilní měny se také brzy vytratí. Aby si globalisté udrželi vedoucí postavení, museli přijít s nějakým novým programem a použít kvalitativně nový soubor nástrojů k řešení svých problémů. Takzvaný „Zelený úděl“ (Green Deal) byl shledán jako dobrá páka na opětovné ovládnutí světového společenství.
Co je jeho podstatou? Především, vůbec nejde o ekologii. Ta je pouze obrázkem na obalu, prezentační svrchní vrstvou vytvářející image pro velmi dobře promyšlenou ekonomickou hru. Poptávka po „zelených“ technologiích měla Západu umožnit další technologický skok vpřed a dát potřebný impuls americkému a evropskému průmyslu, podobně jako před 40-50 lety v souvislosti s požadavkem na úspory energie.
Zároveň by to byla vážná rána pro jeho hlavního konkurenta – Čínu. Náklady Číny na energii by v důsledku opuštění tradičních zdrojů prudce vzrostly, což by nevyhnutelně vyvolalo zdražení čínských výrobků. Jejich nízké ceny jsou hlavní výhodou Podnebesí na světových trzích. Pokud by byla všeobecně přijata zelená strategie, ceny západního a čínského zboží by se vyrovnaly a díky svým marketingovým možnostem by USA a EU neměly problém porazit své asijské konkurenty méně zkušené v klamavé PR.
A dlouho se zdálo, že globalistům jejich záměr vyšel. Čína se zdráhala, ale přesto nakonec vyjádřila ochotu pro čistší elektrickou energii. Totéž na naléhání a "rady" svých systémových liberálů prohlásily Indie a Rusko. Jenomže americký a evropský establishment se přepočítal. V honbě za zelenou energií euroatlantisté omezili investice do výroby surovin vůbec. V roce 2022 se tyto investice oproti roku 2014 snížily téměř 2,5krát. Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu tento proces sice poněkud zpomalil, ale trend se mu zvrátit už nepodařilo, protože byl odstraněn. Dnes vidíme, jak je surovinové odvětví na Západě tragicky podfinancováno. Zelený úděl se začal aktivně prosazovat zejména po "pandemii" v roce 2020, v níž přitom Západ přišel o lví díl svého hrubého domácího produktu – mnohem větší než asijsko-pacifický region.
USA míní, Rusko mění
Veškeré úsilí ztroskotalo. Rusko se stalo kostí zapíchnutou v krku liberální levice. Zaútočilo na stávající světový řád a nyní je zelená dohoda prakticky pohřbena. Nejen Čína, ale i Indie od ní rozhodně ustoupily. Peking i Dillí si dobře uvědomují, že pouze levná a dostupná energie může zajistit přijatelné tempo růstu jejich HDP. A Kreml může zajistit dodávky takové energie zvýšením vývozu do těchto zemí za přijatelné ceny. Na druhé straně Evropská unie zvolila konfrontaci s Moskvou, a proto svou dosavadní výhodu změnila v nevýhodu. Na výrobu ekologické technologie nemá dostatek času ani zdrojů a suroviny, kromě těch ruských, není kde brát. EU se tak ocitla ve slepé uličce.
Mezitím se ovšem uzavřela cesta zpět. Začít znovu investovat do těžby surovin na stejné úrovni jako dřív je možné jen těžko. Očekávaný efekt by se totiž dostavil až ve střednědobém horizontu – za 7-8 let. Přitom dramatický propad investic z let 2016-2017 se projeví už v letech 2023-2025. Nabídka surovin se výrazně sníží, byť i poptávka začíná klesat. Spotřeba zemního plynu v Evropské unii klesla v první polovině roku 2022 o 27 miliard metrů krychlových. Podstatnou roli v tom sehrály geopolitické události a je příznačné, že Evropa nebyla schopna svými vlastními prostředky pokrýt ani část ztracených objemů – a to je zatím pouhá ozvěna roku 2016.
Čtěte ZDE: Člověk budoucnosti: Vše hezky podle Švábových not. Podvýživa, jízda na trakaři a suchý zip přes hubu. Kolikrát ročně povinné očkování? Fiala nám to vysvětlí. BRICS nám bude závidět. Vzkaz pro cenzory a lolíky
Co z toho vzejde?
Dopad pro Západ je v podstatě snadno předvídatelný: přinejmenším nulový růst HDP po celé desetiletí, ale s největší pravděpodobností pokles o 10-15 %. Spolu s postupující de-dolarizací mezinárodního obchodu, zejména v oblasti surovin, ztratí brettonwoodský systém, na němž Washington stavěl svou finanční hegemonii od roku 1944, své hlavní výhody. Samotný pojem petrodolaru se stane minulostí, což výrazně znehodnotí americkou národní měnu.
USA se mohou vyhnout hyperinflaci zastavením tiskařského lisu na peníze Federálním rezervním systém. To však bude znamenat zrušení veřejných podpůrných opatření, zpomalení úvěrů a vzhledem k tomu, že spotřebitelské výdaje tvoří 70 % amerického HDP, povede to k dalšímu propadu ekonomiky.
Rusko si pro zahájení "speciální operace" na Ukrajině nemohlo zvolit lepší dobu.
Zdroj.
