Vláda Petra Fialy, napojená (nejviditelněji přes STAN a TOP 09) na mafii a organizovaný zločin, se rozjela na dovolenou. Vlastně bychom měli jásat. Ale vzhledem k tomu, že (kromě klanění se Bruselu, dodávkám našich zbraní zdarma na Ukrajinu a nakupování nejdražších letadel od Washingtonu) stejně nic nedělá, je to vlastně jedno.
Premiér se při té příležitosti skrze největší mediální domy národu svěřil (PR tým samozřejmě „závodní dovolenou“ nemá), jak je rád, že si může v klidu u moře přečíst pár knížek a radovat se z rodinného života. Sdělení má mířit ke statisícům spoluobčanů, kteří rovněž vyrazili do zemí bývalé Jugoslávie k moři – dokud to ještě jde a mají na to.
Účty za astronomické ceny plynu a elektřiny totiž začínají naplno přicházet teprve teď. A cestování s covid-pasem se obnoví až začátkem podzimu. Jednak aby země „jižního křídla eurozóny“ (především předvolební Itálie) nepřišly o většinu příjmů od turistů, ale aby mohly proběhnout již bohužel obvyklé nechutné buzerantské festivaly (jeden také v Praze), kde se budou výtečně šířit „opičí neštovice“, po AIDS a dalších fatálních pohlavních chorobách zatím poslední „dar“ homosexualistické diktatury bortícímu se dekadentnímu Západu.
Není cesty zpět
Kdyby Fialova vláda byla česká, bylo by ta její dovolená na pováženou. Místo aby horečně využívala každý letní den („až se zima zeptá“) k jednání a vytváření záchranných sítí pro občany postižené z celé Evropy nejšílenější (uměle vyvolanou) drahotou, vyrazí na čtrnáct dní k teplým mořím „lehnout si na záda a číst si knížku“, protože to je přece „paráda“. O smrtící zábavu těm, kteří zůstali doma, se mají mezitím postarat korporátní média, provokatéři na mítincích Babišovy „spanilé jízdy“ po protektorátu Böhmen und Mahren a stále více skomírající „zpravodajství“ z bojů na Ukrajině.
Čím více se blíží okamžik, kdy Rusko definitivně nebude ochotno jednat o nějakém kompromisním příměří korejského typu (mír už není možný), tím bezradněji si Západ počíná. Washington dal svým evropským satelitům jasně najevo, že dodávky nejmodernějších zbraňových systémů ohrožujících Rusko musí pokračovat alespoň do listopadových voleb do Kongresu. Bidena a jeho „Demokraty“ to sice nezachrání (Američany zámořské války už dávno nezajímají, hroutící se domácí ekonomika a drahota však o to více), ale něco prostě ti dementní tajtrlíci dělat musejí. Provokace gerontní čarodějnice Pelosiové na Tchajwanu je ze stejného soudku (se střelným prachem).
Čtěte ZDE: Čím víc prší, tím víc sucho: Naši věznitelé vládnou z magické trojnožky. Stane se Fiala protektorem v Luhansku? Miloš Zeman přilezl ke křížku. Mouřenín splnil roli. Kde spojenec? Všechno je jinak. Když pochopíme, zvítězíme
Přípravy v plném proudu
Pro nás je podstatné, že fialová vláda na dovolené (tentokrát výjimečně oficiálně přiznané) nás zatáhla do americko-britské války s Ruskem, takže patříme na kremelský seznam „nepřátelských zemí“. Zatím se zdá, že to pro nás nemá jiný efekt, než že jsme se pro kyjevský režim stali zásobárnou a lázněmi. Pro sociální dávky a léčení zanedbaných chorob k nám přijíždějí statisíce „výletníků“, aby s těmi, kteří tu byli již předtím vytvořili novou „menšinu“ (již zhruba desetiprocentní). Brzy to však může být jinak. Rusko definitivně rezignovalo na dohadování se Západem, takže situace je úplně jiná než v posledních třiceti letech. Jen ti Ukrajinci nám už zjevně na krku zůstanou. Musejí vyplnit "mezeru" po nepřijatých Afričanech, Syřanech a Afgháncích, kteří teď (bez mediálního zájmu) po desetitisících míří znovu z Řecka do Německa. A zbavit se jich prý už nikdy nepůjde.
Taktéž od nás nebude snadné ukrajinskou invazi odsunout zpět „do vlasti“ jako poválečné Němce, přestože dříve či později sehraje stejnou roli při (opět předválečném) pokusu rozbít náš stát a bezmocné zbytky (střípky zvané regiony) odevzdat na podnose bruselské (berlínské) protektorátní moci. Jen co ve zrychleném řízení dostanou občanství – a s ním i volební právo. Připravované „korespondenčního hlasování“, jež dříve či později pětikoalice všehoschopných prosadí (ani Okamura se mu nemůže obstrukcemi bránit donekonečna), bude krokem číslo dvě. Další „úpravy“ volebního zákona, jenž umožní ještě daleko dramatičtější volební podvody amerického typu, přijdou vzápětí. Možnost „hlasovat v předstihu“ (a tak relativizovat Volební Den coby „snímek“ rozhodnutí v jediném okamžiku – základ poctivých voleb) to již jasně signalizuje.
To jsou jediné skutečné zájmy, které „lži-koalice“, jež se dostala k moci kvůli propadnutí miliónu hlasů skutečných českých občanů, má na programu. Sice teď demonstrativně odjede na dovolenou, protože řešením zoufalé situace lidí, do níž je přivedla, se jednak neumí, jednak nechce zabývat, ale pod touto „rouškou“ její neviditelní úředníci naplno pracují na přípravách závěrečných úderů „tichého státního převratu“.
Čtěte ZDE: Nic není, jak to vypadá: Svět vzhůru nohama. Na domácí frontě klid? Jen zdánlivá záhada. Co vypráví loutka Dona Pabla není podstatné. Signál soudce Výborného. Zmáknou to silou? Bojí se. Chcípající kobyla… mlaská!
BLM po česku
Dovolenou proto nemá především policie a armáda. Provokace stíhá provokaci a okurková sezóna dává režimním médiím šanci pořádně je rozehrávat. Lze se jen ptát, nakolik jsou například „zásahy“ policie na Babišových mítincích dopředu připravené či spontánní. Spíše se kloním k druhé možnosti, jakkoli mě mnozí upozorňují na podivné „úkazy“ a připravenou „dokumentaci“ údajně skandálních zásahů proti těm, kteří se pokoušejí Babišovu v podstatě úctyhodnou kampaň pod širým nebem rozbíjet a sabotovat.
Nejenže policie jedná podle zákona (narušování politického shromáždění není dovoleno), ale snímky „zakleknutí“ (běžného chvatu užívaného policií na celém „civilizovaném Západě“) až příliš připomínají slavný start „na černých životech záleží“ (BLM) před blížícími se volbami v USA. Bylo by proto jistě zajímavé, kdyby se bojovnější Babišovi příznivci vydali na předvolební shromáždění stran „pětikoalice“ (ODS, lidovců, TOPu, STANu či Pirátů) – a prováděli tam totéž (pokud se Fiala a spol. vůbec mezi lidi odváží). Nikoli proto, abychom si po tisící prvé odzkoušeli, že pro ně a pro nás platí „dvojí metr“. Ten už je přímo normou. Ale byla by to vlastně jediná cesta, jak tuto ubohou podlou metodu buď zlikvidovat, nebo naopak vyhrotit.
Kriminalizace jako metoda
Lze totiž očekávat, že kriminalizace politických protivníků „vlády na dovolené“ dostane na podzim tvrdou „forsáž“. Zdaleka ne jen Babišovým „procesem“ naplánovaným (samozřejmě jen shodou okolností, jak nás ujistil pražský „soudce kat“) na poslední dny před volbami. Ten proces je totiž kompletně kafkovský, kauza Čapí hnízdo je dutá jak hlavy těch, kdož ji zorganizovali, a šlo jen o to, držet ji co nejdéle v povědomí veřejnosti. To se sice roky dařilo, ale efekt nula.
Kriminalizace však bude nástrojem, jenž vládní mafiáni použijí proti všem aktivním „konkurentům“. Skoro bych se vsadil že se v nějaké podobě nevyhne ani Tomiu Okamurovi či některému z jeho politické formace. Ale také svobodným médiím (zákony – jakkoli protiústavní – se na nás už připravují stejně jako ty volební) a obecně proti každému, kdo projeví nahlas nesouhlas či přímo odpor. Ne nadarmo již v médiích zahlédnout úvahy, že Babiš svou spanilou jízdou prý vlastně připravuje podmínky pro převrat (myšleno výbuch lidového hněvu). Sorosovým „milionářům“ na Letné nic podobného pochopitelně nikdo nepředhazoval. Teď však má být ve veřejném prostoru vytvořen zcela „mlčenlivý koridor“, v němž se nikdo neodváží ani pípnout.
Čtěte ZDE: Spolek neviditelných odhodlaných: Tajné služby ani Fialova vláda o nich nemají potuchy. Mimo systém, mimo dohled. Autentické zájmy. Vzájemná podpora. Gravitační jadérka naší budoucnosti? Příprava na zvrat?
Tady bude Ruhe!
Příprava na to je někdy až komická. Když třeba komentátor Novinek znechuceně vrtí hlavou nad tím, že i Sorosova Amnesty Internacional si dovolila přiznat, že ukrajinští náckové používají civilisty jako živé štíty:
„Vzhledem k záplavě zpráv o Ukrajině, kterou Amnesty produkuje a v nichž se většinou věnuje ruským válečným zločinům, by se mohlo zdát, že jde o pokus o vyváženost, o snahu upozorňovat na válečné zločiny v duchu známého hesla padni komu padni, které už samo je dost pochybné v době, kdy zuří válka a Rusko se dál pokouší pronikat do hloubi ukrajinského území. Podezření však vzbuzuje, že klíčovou větu „zdokumentovali jsme vzorec, jak ukrajinské síly vystavují civilisty riziku a porušují zákony války, když operují v obydlených oblastech“, pronáší sama generální tajemnice organizace Agnes Callamardová, což ukazuje, že asi nemá jít jen o další v řadě zpráv o Ukrajině.“
Padni, komu padni je samozřejmě zlotřilá metoda, která ve Velké resetu už neexistuje. Lži musejí být jedinou přípustnou normou v předválečném Česku.
Prostě, jak říkali (a říkají) němečtí soudruzi, když (opět) dobývají nejprve Evropu, a pak Rusko: Tady bude ruhe (ticho)! Jenže nebude. Až se vláda vrátí z (desetiměsíční) dovolené, aby před volbami dala najevo svou policejní sílu, půjde hlavně o to, jaká síla jí odpoví. Jasně, není třeba si dělat kdovíjaké iluze. Mnozí se dají zastrašit, mnozí (jak vláda předpokládá) se budou věnovat tomu, jak vůbec přežít.
Ale mnozí naopak. Půjde o to, kterých mnohých bude víc. A jak o sobě dají vědět. V optimálním případě by pak mohla Fialova vláda odejít na dovolenou „na věčné časy“. A pokud ne?
Teprve pak na nás skutečně „zakleknou“.
