Jako by Američanům nestačilo, že v rámci své urputné snahy o zachování svého postavení světového hegemona přijdou definitivně o Ukrajinu a spolu s ní i o klacek na Rusa (ale také o nemalou část Evropy, která již netrpělivě vyhlíží přechod na úroveň Třetího světa), rozhodli se přiblížit svět globálnímu válečnému konfliktu na jiném bitevním poli.
Včerejší dosednutí aeroplánu na Vystrčilově letišti v Tchaj-Pej, z něhož v růžovém kostýmku vycupitala zarouškovaná 82letá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, přesunulo pozornost světa od válečného fotografování manželského prezidentského páru z Ukrajiny pro módní časopisy k provokaci dalšího senilního politika z říše hvězd a pruhů, tentokrát za účelem vyvolání válečného konfliktu s Čínou. Jiný smysl tato utajená, ale všemi sledovaná cesta na Tchaj-wan, totiž nedává.
Tajemný projev
Vysvětlení v podobě jednání o dalších investicích manžela americké političky Paula (je oficiálně podezřelý z insider trading) do zdejšího polovodičového průmyslu se jeví být poněkud přízemní. Jakkoli zkušenost z ukrajinského bojiště, kde si ještě nedávno rozmnožovali své rodové bohatství přes pletichy s plynem, prostitutkami a drogami jacísi Bidenovi, hovoří jinak.
Moralistní pózování exportérky lidských práv a liberální demokracie z čím dál tím nesvobodnějšího a morálně zdegenerovanějšího Západu je o to směšnější, že je založeno na pokrytecké přetvářce a klamu. Oficiální americká politika, přinejmenším od časů prezidenta Cartera, je totiž jednoznačná – je jí politika jediné Číny, spravované vládou v Pekingu. Dokonce i současný mluvčí Pentagonu John Kirby těsně před příletem Pelosiové na čínský sporný ostrov tvítnul, že USA neusilují o jeho nezávislosti na pevninské Číně. Skutky však hovoří silněji než slova.
Nancy Pelosiová se na Tchaj-wanu chovala způsobem, jako by tato čínská enkláva byla zcela suverénním subjektem mezinárodního práva. Vrcholem mělo být její vystoupení v místním zastupitelském sboru, s nímž hned, jako šéfka dolní komory Kongresu, navázala oficiální spolupráci. Nikde na internetu sice její projev k mání není, nezbývá si tedy než přát, že dával alespoň o něco větší smysl, než ten z tiskové konference v listopadu loňského roku.
Čtěte ZDE: Uvědomělý fyzikář na výletě: Ich bin ein Tchajwanec! Vývoz havarované demokracie? Havel (co vynalezl svobodu) by tolik absurdit nevymyslel. Pražská kavárna zcela mimo realitu. Milion diagnóz pro senátorskou partu
Střet s realitou
Je jen otázkou času, kdy USA nezávislost Tchaj-wanu uznají (přitom půjde o absurdní akt, neboť nezávislí na Číně nechtějí být ani Tchajwanci, považující se za ty pravé reprezentanty Číny), stejně jako je jisté, že se pevninská Čína prosadí na ostrově tak, jako to nedávno učinila v Hong Kongu. Pouze s tím rozdílem, že k tomu použije nejmodernější vojenskou techniku.
Američané tomu nebudou moci zabránit, a pokud by se o to pokusili, tvrdě narazí. Mají sice převahu v počtu transgenderových bojovníků či bojovnic, a pokud by se k nim přidaly i chatrné zbytky německé armády – zelená ministryně zahraničí Baerbocková totiž prohlásila, že v případě invaze Čínské lidové osvobozenecké armády na ostrov Německo Tchaj-wanu pomůže – pak jejich příslušníci by si směli měnit pohlaví jednou ročně. Ale i to jim asi bude houby platné. Ostatně co čekat od armády, která se potupně stáhla ze země, kterou chtěla obdařit svobodou a demokracií, aby po dvaceti letech okupace předala klíče od Kábulu těm, které přijela rozdrtit.
Čtěte ZDE: Vlastizrada na pokračování: Proč usilovně škodíme sami sobě? Okopávání kotníků Golema. Naši pokrytečtí hrdinové. Kdo to tady toleruje? Kronika protiruských a protičínských provokací. Komu to slouží? Českým občanům ne
Konec je blízko
Když nyní Západ zjišťuje, jak si kope energetický či potravinový hrob sankcemi proti Rusku, měl by se zamyslet i nad tím, k čemu by mohla vést jím vyprovokovaná invaze Čínské lidové armády na rebelující ostrov. Uvědomují si předáci „svobodného světa“, že bez tchajwanských, tedy „den poté“ lidově čínských, čipů a polovodičů (90 % jejich světové výroby je právě zde), se celý technologicky vyspělý, leč na Číně nově závislý Západ, ocitne na lopatkách?
Ať už byl úmysl nezodpovědného geopolitického představení Nancy Pelosiové jakýkoliv, výsledek může mít jen jediný: zabití dalšího hřebíčku, či spíše pořádné skoby, do rakve Pax Americana – a tedy zániku poválečného geopolitického uspořádání.
Jednou to nejspíš přijít muselo, ale proč to musí být za cenu tak dramatických a zničujících obětí, které nás v nejbližších měsících či letech čekají?
