O různých tajných společenstvích píšeme poměrně často. Především proto, že mainstream o nich buď mlčí, nebo je bagatelizuje – protože je jimi pokud ne přímo řízen, pak alespoň zásadně ovlivněn. Píšete nám o nich také. V nejrůznějších souvislostech. Nemohu se proto tomuto tématu vyhnout ani v našem nedělním setkávání. Často mě totiž neskutečně překvapíte.
Vážený pane Hájku,
jsem pravidelnou čtenářkou Protiproudu od jeho počátku a vždycky se zvlášť těším na Vaši nedělní Tea Party. (...)
Jak jsme nyní sledovali Obamův souboj s republikány o rozpočet a zdravotnickou reformu, taky jste o tom psali, nerozuměla jsem tomu, proč jsou někteří republikáni pro Obamu, zatímco ti, kteří se počítají k Tea Party byli proti. Znamená to, že je pravice v Americe zrovna tak rozpolcená jako u nás? (...)
Vím, že to možná vypadá hloupě, ale mohl byste mi říci, co je vlastně ta Tea Party, a proč tak říkáte nedělnímu povídání se čtenáři?
Nedejte se zastrašit a ty věci, které jsem psala, že prý na Vás chystají, si nechte pro sebe. Třeba jsou to jenom hloupé řeči.
Vaše věrná a nadšená čtenářka úplně už na Protiproudu závislá
Věra M.
Milá a vážená paní M.,
změnil jsem pro jistotu celé Vaše jméno i když jste to nežádala. Informace, které jste mi poskytla si samozřejmě v rámci našich možností prověřím, a stejně samozřejmě je nezveřejním. Ujišťuji Vás však, že máme pro strach uděláno. Spíše se ovšem setkáváme s blokádou některých inzertních možností než s přímým atakem tajných služeb – abych tak řekl zcela obecně.
Mám dokonce za to, že jim zatím příliš nevadíme. Registrují nás, poslouchají – jako všechny – nepochybně jim neujde úžasně se zvyšující čtenost našeho webu, ale to je zatím tak myslím všechno. Nemám přehnané iluze o naší „důležitosti“ – v jejich smyslu slova. I když nepochybuji, že se to může v budoucnu kdykoli rychle změnit. Ono to souvisí s Vaším dotazem na Tea Party. Uvědomil jsem si ostatně při té příležitosti, že k tomuto nikoli ojedinělému dotazu jsem chtěl už několikrát dříve cosi poznamenat.
Máte v zásadě pravdu. Také americká pravice je rozpolcena – a vlastně stále více. A v mnohém se to opravdu podobá naší situaci – či spíše naopak, ta naše se podobá jejich, nebo je přímo z toho odvozena. Když to maximálně zjednoduším, jsou tam „hodní a zlí“ republikáni. Ti „hodní“ se tak trochu podobají naší současné ODS. Tu „infiltrovali“ havlisté, republikánům se stalo něco obdobného s takzvanými neokonzervativci, „neokony“, jak se jim říká. Psal jsem o tom trochu už ve Smrti ve středu a Smrti v sametu.
Neokoni jsou v zásadě předělaní marxisté, mnozí z nich dříve obdivovali Sovětský svaz a světovou revoluci – a dnes jenom změnili ideová znaménka a chtějí tutéž světovou revoluci organizovat v barvách republikánů. Když to řada konzervativně smýšlejících politiků a jejich voličů prohlédla a pochopila, spontánně vzniklo proti tomu hnutí Tea Party. Že ji nenávidí, zesměšňuje, skandalizuje a útočí na ni celý politický a mediální mainstream je samozřejmě pochopitelné. Už proto, že jde o hnutí úspěšné.
V roce 2010 někteří kandidáti podporovaní Tea Party zvítězili v rámci kongresových primárek Republikánské strany, čímž zvýšili podíl konzervativních uchazečů o místa v zákonodárném sboru. Ve volbách do kongresu uprostřed funkčního období prezidenta Obamy tak bylo s významnou podporou hnutí zvoleno 129 kandidátů do Sněmovny reprezentantů a 9 do Senátu. Podle Wall Street Journal-NBC News z října 2010 bylo 35% voličů právě stoupenci hnutí Tea Party. A kdo jsou její typičtí příznivci? Rekrutují se především ze střední třídy, jsou to převážně ženatí muži a vdané ženy středního věku, většinou běloši. Hnutí je dnes rozšířené po celých Spojených státech, nejsilnější pozice má ale na západě a na jihu.
Je to hnutí protestní a stále sílící. Odmítá, že se za republikány vydávají buď neokoni (ODS) či libertariáni (obdoba našich Svobodných). Chce návrat ke křesťanským civilizačním hodnotám, na nichž americká pravice od počátku stála. Ta současná, kterou často od socialistů (Demokratická strana) ani nelze odlišit, je pro ně nepřijatelná. Pokud Vám to také něco z naší reality připomíná, nebudu se tomu nikterak divit.
Odtud i název, jímž se hnutí vrací do hloubky tradic, k takzvanému Bostonskému pití čaje neboli Bostonskému čajovému dýchánku (Boston Tea Party). Tento něžný název za sebou „konspiračně“ skrýval protest amerických kolonistů proti britskému impériu, při kterém bylo 16. prosince 1773 v bostonském přístavu zničeno mnoho beden lisovaného čaje. Šlo o jeden z praménků politického „protiproudu“, jenž vyvrcholil americkou samostatností.
Nic ale není tak jednoduché a jednoznačné, jak se někdy jeví. Připomeňme, že i tohoto slavného „pití čaje“ se účastnili významným způsobem také Svobodní zednáři. Jinými slovy, nedělejme si iluze, že se lze infiltraci Zla jen tak snadno vyhnout.
Čtěte ZDE: Ilumináti stáli u zrodu Velké francouzské revoluce i u vzniku samostatných Spojených států amerických. Jejich významným členem byl i jeden z Otců zakladatelů Thomas Jefferson.
Nebylo to možné tehdy, sotva je to možné v neporovnatelně horší situaci dnes. Proto když se mnozí naši čtenáři od začátku ptají, zda je naše Tea Party jakýmsi předchůdcem či dokonce „signálem“ k založení skutečného konzervativního pravicového hnutí nebo dokonce politické strany, odpovídám stále stejně:
Nechme vše pozvolnému přirozenému vývoji. Pokud se ukáže, že taková potřeba reálně existuje, bezpochyby se něco takového narodí. V tom případě Protiproud bude nepochybně u toho. Nebo o tom alespoň bude nezkresleně informovat a dávat prostor názorům, které by jinak socialisticko-havlistický mainstream umlčel.
Zmínka o Svobodných zednářích v Tea Party nebyla náhodná. Mnoho Vašich dopisů totiž stále ještě hodnotí volební a povolební situaci – právě z tohoto úhlu pohledu. Tedy co znamenají volební výsledky a povolební hrátky z hlediska zdejšího „výsadku“ elit Nového světového řádu. Za mimořádně povedený pokládám dopis, jehož autor se přímo pustil do „pátrání“ – a podal nám o tom hezký a příznačný report:
„Dobrý den,
zajímal by mne názor Vaší redakce nebo pana Hájka na politické hnutí ANO a hlavně spojení pánů Teličky a Babiše. Já se o hnutí ANO zpočátku zajímal jako potencionální volič. V té době již pan Babiš hlásal, že mají velký počet zájemců o vstup do ANO, ale nemohou všem ihned vyhovět, protože musí každého člověka důkladně prověřit, aby se jim do strany nedostali zloději a parazité, co chtějí zneužít politiku k vlastnímu prospěchu (toto souvětí bude podstatné pro porovnání reality s odpověďmi na mé dotazy k panu Babišovi).
Nedlouho poté jsem "prozřel" a dozvěděl se mimo jiné i o skupině Bilderberg. No a chvilku na to se u pana Babiše objevil jako jeden z lídrů celého hnutí p. Telička, kterého jsem znal již jako člena Bilderbergu z dokumentů o této perverzní skupině. Na základě tohoto jsem se tedy rozhodl zeptat pana Babiše, jestli mu členství pana Teličky v Bilderbergu nevadí, a napsal jsem mu mail. Zde se můžete podívat na naši komunikaci:
Můj dotaz:
Dobrý den pane Babiši. Již několikrát jsem se snažil dostat z Vašeho sdružení ANO odpověď na otázku, zda je pan Telička (kandidát za ANO) členem skupiny Bilderberg a nebo jestli se někdy účastnil zasedání této skupiny? Odpovědi se mi ani po 3 pokusech nedostalo. Pokud by odpovědi zněly ANO, tak by mě ještě zajímalo, jestli Vám to náhodou nevadí?
Předpokládám, že člověk jako Vy o skupině Bilderberg ví a má na ni nějaký názor. Zkoušel jsem se na to zeptat dnes v chatu na Novinkách, ale odpovězeno mi nebylo. Tam jsem také našel Váš mail, tak se nezlobte, že Vám takto plním poštu. Předem děkuji za odpověď a ve volbách přeji mnoho úspěchu.
S pozdravem Váš skorovolič Lojza Vydra
Odpověď p. Babiše:
Zdravim nestiham odpovidat nevim jak je na tom pan telicka zeptam se ho o skupine jsem cetl v mediich pekny den ab
Tímto jsem to považoval za uzavřené, ale po nějakém času mi od pana Babiše přišel ještě jeden mail:
Dobrý den, pane Vydro,
děkuji za Váš email a omlouvám se, že reaguji až teď, chodí mi 500 mailů denně. Pan Telička není členem skupiny Bilderberg.
S pozdravem,
Andrej Babiš“
Milý pane Vydro,
Váš dopis je možná ještě dokonalejší sondou, než si sám uvědomujete. Aniž bych komentoval vlastní způsob komunikace Andreje Babiše – skrývá psychologicky mnohé zajímavosti – rozhodující je jeho závěr a sdělení:
On má totiž „svou pravdu“. Pan Telička, stejně jako naši další „bilderbergovští“ (K. Schwarzenberg, A Vondra, J. Pehe a spol.) skutečně nejsou „členy“ tohoto podivného tajného spolku, „think-tanku“ elit Nového světového řádu. Žádné členství v běžném slova smyslu totiž tyto organizace samozřejmě nemají. Oni ti naši hrdinové prostě toliko JSOU Bilderbergem. A Pátou kolonou v naší zemi.
Čtěte ZDE: Nová tvář Bilderbergu: Úsměvy, slunce a krásný nový svět ve Watfordu
I takto lze nakládat s pravdou. Myslím, že je to pro celé Babišovo ANO velmi typické. Zvláště v jeho nejviditelnějších postavách. Právě tak budou také jednat. Máme se na co těšit. Z tohoto hlediska je dobré vnímat také vlastní název „hnutí“: Říci NE jejich ANO, není proto jen slovní hříčkou.
Vážený pane Hájku,
co je pravdy na tom, že zakládáte nový časopis? Nebudu Vám říkat, jak se ke mně tato zpráva dostala, ale možná to tušíte. (...)
Jsem stálým finančním podporovatelem Protiproudu (i když je mi jasné, že Vás těch mých pár stovek asi nevytrhne), a proto chci vědět, jestli byste neměl na takový časopis udělat celonárodní sbírku. Tedy jestli půjde o něco v tom smyslu jako je Protiproud, asi Vám nic jiného nezbude. (...)
Doporučoval bych zjednodušit možnosti placení přispěvatelům PP. Ty sms jsou ještě docela dobré, ale když chcete poslat nějakou částku větší než pár desetikorun, abyste se ozbrojil trpělivostí jako při vypisování formuláře na úřadě. (...)
Stojím s celou svou rodinou pevně za Vámi. Vy to možná ani nevíte, jakou službu našemu národu děláte. Šíříme se známými znalost PP kde můžeme!
Opatruj Vás a žehnej Vám všem Bůh!
Karel Suchý,
Plzeň
Vážený a milý pane Suchý,
popravdě řečeno trochu jste mě zaskočil. Ale jen na chvíli. Než jsem si okamžitě uvědomil, že v Čechách se opravdu nic neutají. Jistě, tuším odkud tuto informaci máte, ale není úplně přesná.
Skutečně se zabývám již nějaký čas úvahami o časopise v tištěné podobě. Důvody jsou v zásadě dva: Jednak mě opravdu – nikoli z falešné skromnosti – příjemně překvapil a inspiroval nečekaný ohlas Protiproudu, stálé narůstání počtu čtenářů. A potom také zčásti pro to, co naznačujete slovy „Reflex, který jste založil, je dneska jen hrozná zpotvořenina toho původního...“
Opravdu o něčem takovém se spolupracovníky přemýšlím. V tom pustém prostoru, který dnes v našem časopiseckém světě vládne, je to vcelku úvaha logická. Mám zcela originální koncept takového periodika, ale popravdě ještě nejsem rozhodnut, zda se po této namáhavé cestě vydám. Aby to totiž mělo smysl, sotva lze něco takového vytvořit na bázi existujících „mainstreamových“ vydavatelských domů, v tom máte zcela pravdu. Jenže vyhlašovat na to „celonárodní sbírku“ také není dobrá cesta.
Pokud byste ovšem věděl o někom, kdo by se rád investičně, inzertně, donátorsky či jinak na myšlence tištěného časopisu v „protiproudu“ rád podílel, dejte mi určitě vědět. O slovenském časopise, který „financují“ čtenáři vím, jsem s ním dokonce v kontaktu, ale u nás je zcela jiná situace. Uvidíme.
A ještě malou poznámku ke „kritice“ formulářů pro donátorské příspěvky přes platební karty: Máte pravdu, uvědomuji si to a již pracujeme na daleko jednodušším způsobu. Brzy jej představíme. Stejně jako brzy uvedeme do života náš Zlatý klub, který je stále ještě ve stavu zrodu.
Moc Vám děkuji za krásný dopis i za hluboký vztah k projektu Protiproud. Nejen pokud jde o jeho mediální podobu – jak internetovou, tak případně tištěnou.
Vám i celé Vaší rodině vyprošuji mnoho Božího požehnání.
Což ostatně platí úplně stejně tak pro celou „naši rodinu“ příznivců, čtenářů a dopisovatelů Protiproudu. Ať nám všem – nejen o této neděli – žehná Pán! A již za týden, bude-li to Jeho vůle, se opět v Tea Party setkáme. Už teď se na Vaše dopisy těším!
