Proběhly předčasné volby a jejich důsledky (bohužel nikoli příčiny, přestože ty jsou daleko podstatnější) přirozeně zaměstnávají stále jak média, tak veřejnost. Protiproud se pokouší připomínat, že čas se nezastavil, a proto přinášíme také řadu témat, která svou závažností dalece přesahují volební klání v naší zemi.
Mnohá z nich způsobují ještě vzrušenější reakce čtenářů než ta primárně politická. Jsme tomu velmi rádi, protože to ukazuje na široký rozsah zájmů „protiproudařů“ o méně viditelné podoby současného světa, jeho nebezpečí, naděje i rizika. Mezi ta nejsledovanější patří dosti přirozeně témata zdravotnická. Zvláště taková, o nichž mainstream buď mlčí, nebo je bagatelizuje či přímo kolaboruje s farmaceutickým a zdravotnickým velkoprůmyslem na výrobě mystifikací a manipulací.
Značné zděšení části našich čtenářů – zvláště katolíků – vyvolal článek o homeopatii a pozitivní studii, kterou o ní publikovali ve Švýcarsku.
Čtěte zde: Švýcarsko, zdravotnická supervelmoc, přiznalo pravdu: Homeopatie funguje. A kdy se také u nás dočkáme, že se ze svého pojištění budeme smět léčit, jak sami chceme?
„Vážený pane Hájku,
se zájmem pročítám Protiproud, četla jsem i Vaši knihu Smrt v sametu.
Vlastně hlavně díky ní jsem začala víc zkoumat, v jakém světě to žijeme a že vše je jinak, než se zdá a než jsem si dosud myslela.
Myslela jsem si, že svět je ještě o trošku lepší, a nyní se zdá, že je naopak mnohem horší...
V Protiproudu je spousta zajímavých článků, rozhodně jiných než v klasickém mainstreamu, proto i Protiproud čtu.
Ale s některými pohledy nesouhlasím a apeluji na Vás jako na katolíka. Jedná se o jistou propagaci homeopatie jako metody, která funguje a kterou klasická medicína odmítá na úkor lidí, kteří si tak nemohou vybrat svoji léčbu, která bude účinná a zároveň hrazená pojišťovnou.
Věřím tomu, že mnoho alternativních metod pomáhá a je dobrých a že se více neprosazují z důvodu finančních zájmů farmaceutických firem, ale u homeopatie vidím duchovní nebezpečí, když pominu to, že prý pomáhá.
Proto mně překvapuje, že Vy jako katolík homeopatii přijímáte (nebo pouze článkům o ní dáváte prostor v Protiproudu, aniž byste s tím souhlasil, to nevím). Předpokládám, že víte, že zakladatel homeopatie Hahnemann byl svobodný zednář a že jeho pohled na svět byl rozhodně ne křesťanský, nelichotivě se vyjadřuje o Ježíši, jeho filozofie je i v pozadí homeopatie. Ač se snaží tvářit jako vědecká metoda (s tvrzením, že jednou se konečně její vědeckost prokáže), pozadí je okultní, a tudíž pro křesťana nebezpečné.
Nevím, zda jste se někdy nad tímto zamýšlel, možná pro Vás bude zajímavý článek na odkazu níže, kde je svědectví slovenské katoličky, která má s homeopatií a jejím negativním (magickým) vlivem své zkušenosti.
http://mojpribeh.sk/pribeh/mudr-emilia-vlckova/
Zde anglické stránky, kde je na začátku svědectví jiného muže, který také zakusil negativní duchovní vliv u lidí, kteří se homeopatiky léčili.
http://www.jmanjackal.net/eng/enghomeo.htm
Přeju Vám všechno dobré a Boží moudrost při Vaší práci
S pozdravem
Eva Marková
Ostrava“
Vážená a milá paní Marková,
Váš inspirativní dopis je dosti častou reakcí některých odpůrců této léčebné metody. Takových je mnoho. Na tom by samo o sobě nebylo nic divného, alternativní medicína je docela složitá struktura, v níž není lehké se správně orientovat. Vy však zmiňujete cosi, co běžnou diskusi ve formátu „ano – ne“ přesahuje. A vstupujete tak do daleko širšího společenského diskursu, který lze zobecnit.
Pozoruhodné totiž je, že pochybnosti o homeopatii představují jeden z mála případů, kde spolu v jedné řadě stojí mainstreamová medicína a její mediální armády s katolickou menšinou – k níž se v obecné rovině také počítám. Stejně tak je hodno pozornosti, že ačkoli argumentace těchto obvykle protikladných světonázorových skupin má stejně protikladnou logiku – ve výsledku se shodují.
První odmítají homeopatii proto, že prý nefunguje. Není to tak dávno, co Klub skeptiků Sysifos provedl v ulicích výsměšnou demonstrativní akci, při níž dobrovolníci do sebe ládovali stovky homeopatických pilulek, aby tak dokázali, že homeopatie je zcela neúčinná. Že jde o podvod, který stojí na „placebo efektu“, neboli, jak povýšeně dodávají „víra tvá tě uzdravila“. Ponechme teď stranou, že zneužívají citát z evangelia, kterému nerozumějí, přesněji řečeno nechtějí rozumět ve snaze desinterpretovat slova našeho Pána, zakladatele současné civilizace.
Druzí se zase naopak „obávají že funguje“, ale zcela jinak. Stručně řečeno, že jde o jistou formu okultismu. Každému, koho to opravdu zajímá, doporučuji Vámi zmíněný článek doktorky Vlčkové, který uvádíte v prokliku – právě proto, že s ním nesouhlasím. Není zde prostor na obsáhlou argumentaci. Shrnuje ale v zásadě velmi fundovaně – a dokonce s vlastní zkušeností – většinu pochybností, které nejen hluboce založený katolík nemůže odbýt mávnutím ruky. K problematice homeopatie se na stránkách Protiproudu budeme dále vracet, takže se k mnohým z nich dostaneme, ale já teď mířím pouze k jedné z výhrad, protože mi připadá velmi zásadní i pro řadu jiných podobných sporů.
Jde o argument, že homeopatie nemůže už z principu být dobrá, protože její objevitel, Samuel Hahnemann (1755 – 1843), byl Svobodný zednář. O tom, jaký je můj postoj k tomuto tajnému společenství, asi nemusím pravidelné čtenáře Protiproudu dlouze přesvědčovat. Avšak představa, že každý Svobodný zednář činí pouze zlé, je v principu primitivně zjednodušující – a tím vlastně mimořádně nebezpečná. Uzavírá myšlení do „škatulek“, jejichž přesah se nepřipouští. Tím kromě jiného zasahuje do absolutní svobody Boží vůle – a z ní odvozené svobody člověka. Vše je totiž mnohem složitější a pro naše chápání často „nelogické“.
Malý příklad: Musíme analogicky odmítnout celé geniální Mozartovo dílo – protože byl Svobodný zednář? Máme si snad zacpat uši a neposlouchat tu vpravdě božskou inspiraci převyprávěnou v tónech? Není náhodou právě v tom paradoxu to hlavní sdělení Stvořitelovo?
Otázka homeopatie je nepochybně kontroverzní. Zvláště pokud jde o její „moderní“ aplikace pomocí různých přístrojů včetně počítačů atd. Jako vždy jde na prvním místě o to, kdo a jak ji provádí a tak dále a tak dále. Určitě však stojí za diskusi. Když kvůli ničemu jinému, tak právě pro ten paradoxní jev: Proč ji vedle části katolického společenství (především toho ostře konzervativního) tak zuřivě odmítá a bojuje proti ní právě mediální, průmyslový, politický i zdravotnický „hlavní proud“, o jehož „iluminátském pozadí“ mnozí z nás nepochybují? Že by šlo o společenskou aplikaci homeopatického principu similia similibus curentur – podobné se léčí podobným?
Jistě uznáte, že taková diskuse přesahuje obzor léčitelství či alternativní medicíny vůbec. A právě taková diskuse je skutečnou „plavbou v protiproudu“. A jsem velmi rád, že jste do ní vstoupila tak kultivovaným způsobem. Někteří jiní to učinili daleko drsněji. Nemám jim to za zlé, ale Vás si za Váš mírný tón o to více vážím.
„Vážený pane Hájku,
beru si k srdci Vaše pokárání ohledně používání výrazu pravdoláskaři". Je to zvyk ještě z doby, kdy jsme mezi sebou v ODS říkali těmto elitářům posměšně "Bratrstvo pravdy a lásky" podle Bratrstva kočičí pracky z Foglarových Rychlých šípů. Ale souhlasím s Vámi, že tím přistupuji na hru havlistů úmyslně dehonestovat nejcennější pojmy tohoto světa. Od této chvíle budu používat výhradně pojem havlisté a havlismus.
Volby dopadly, jak dopadly. Teď se ukazuje, jak bylo důležité, že v prezidentské volbě zvítězil Miloš Zeman a ne Karel Schwarzenberg. Být na Hradě on, havlistická vláda "evropské jednoty" by se už v tuto dobu
začínala ustavovat, pravděpodobně ČSSD + TOP09 s podporou A. Babiše. Jen doufám, že prezident Zeman splní, co před časem říkal, nechá Sobotku klidně ukolébat vyjednáváním o vládě - a pak jmenuje premiérem někoho úplně jiného. Hašek to možná už nebude, když teď všechno zpackal, ale
kdoví. Zeman je šachista a má promyšleno několik tahů dopředu. Jeho soupeři ho zatím vždy podcenili.
(...)
Vracím se ještě k Vaší soutěži o citát. Asi mám bídnou fantazii, ale Vašeho levicově zaměřeného otce bych nikdy netipovala. Předpokládala jsem, že spíš použijete citát konzervativního pravičáka, nejspíš katolíka. Líbí se mi, že na PP je třeba počítat se vším.
Mimochodem, to Filipovo představení čerta jako přívětivé figury je velmi typické. Ďábel nikdy nevypadá zpočátku hrozivě, naopak, představuje nebezpečné vábení sirén, protože nabízí jednoduchá řešení na složité problémy. I ten líbivý pozér Obama se svým "Ano, my můžeme" není nikdo jiný než další vyslanec Pekla na Zemi. Článek L. Zemánka o Antikristu to ostatně popisuje jasně. Takových vyslanců Pekla bylo ve 20.století několik, i když ani jeden z nich naštěstí nedosáhl konečného cíle, přestože jim mnoho lidí slepě věřilo.
Při sledování chování jednoho z oněch vyslanců Pekla vyvodil jistý autor tento závěr: "Kdo někde spatří bodrého muže v uniformě, obklopeného roztomilými nadšenými holčičkami, neměl by váhat ani okamžik a toho muže co nejrychleji odstranit ze světa, dříve než ten muž odstraní ze světa nás."
Už zná redakce PP autora tohoto výroku? Od mého prvního dotazu 6.8. už uplynulo dost času. Doufám, že toto "zkoušení" redakce PP neberete jako
drzost, ale jako typickou protiproudovou komunikaci.
V úctě a s pozdravem
xy“
Milá a vážená xy,
ač o to nežádáte, Vaše jméno nezveřejňuji, jak je v těchto případech naším dobrým zvykem. Vynechávám z Vašeho dopisu také analýzu situace v ODS – obojí by Vás mohlo poškodit. Nicméně myslím, že v dnešní Tea Party nemůžeme úplně vynechat reflexi voleb, přestože kvapík událostí, které následovaly, nám na ně dává trochu pozapomenout. A to je chyba. Proto jsem si dovolil citovat i z Vašeho dopisu.
Velmi souhlasím s Vaším hodnocením role TOP 09 na naší politické scéně, stejně jako s připomenutím důležitosti výsledků prezidentské volby. Nikoli náhodou právě M. Kalousek s tak nehranou vášnivostí nenávidí prezidenta Zemana. Nejen kvůli tomu, že je pravděpodobně nepřemožitelnou bariérou pro jeho návrat do vlády, s nímž ve své zhoubné pýše nepochybně počítal.
Ještě bude čas na skutečné analýzy toho, co se stalo, ale předběžně lze už dnes říci, že se pan Kalousek v řadě věcí přepočítal: Od rychlého rozpuštění sněmovny, po marnost hlubokých námluv s Bohuslavem Sobotkou. Nechal se příliš unést tím, jak jej všechna média stále označovala za „supermozek“. Stal se tak karikaturou své vlastní omezenosti.
Miroslav Kalousek je jistě mimořádná postava naší politické scény, bohužel však převážně negativní a ničivá. Je silný, má-li za sebou státní kasu – na jakémkoli ministerstvu. Na tom, jež spravuje naše daně pochopitelně nejsilnější. Opakuji, na skutečné analýzy bude ještě čas – sám na jedné takové pracuji ve své připravované knize – ale zhodnotit jako tragický tah, jímž mu ODS opakovaně předala klíč k českým financím, a tím také klíč k existenci a pádu své vlastní vlády, lze již nyní.
Nemohu ale také nepoznamenat alespoň něco krátkého k Vaší poznámce o tajence naší soutěže, která se vázala na výrok mého otce. Pokud by onen citát patřil nějakému „pravičákovi“, byla by to banalita, o niž by nemělo smysl soutěžit. Ale to není podstatné. Můj táta byl skutečně levičák, o tom není pochyb. Současně z dnešního pohledu neuvěřitelně vzdělaný člověk s kritickým rozumem a velkou pochybností, která ho provázela celý život. Ale o tom jsem již několikrát psal. Také o tom, že jsem ho měl – a mám – velmi rád.
Podstatné – a tím mířím k naší současnosti – je něco jiného. Pokud bychom proti sobě dnes měli „levičáky“ jeho střihu, kvetla by také ideová pravice. Platí to pochopitelně i v opačném vektoru: Václav Klaus představuje právě onoho vzdělaného a ideově nevídaně vybaveného pravičáka, díky němuž se narodil levičák Miloš Zeman. Zda se Václav Klaus do politiky ještě vrátí, je nejisté. Pokud však ne, velmi brzy „vybledne“ také Miloš Zeman. Pak už nebude ani standardní pravice či levice, ale vše ovládne havlistický socialismu „třetího druhu“.
Toho, k němuž kráčí také hlavní proud současné EU. Toho, v němž není opozice, ale všichni soudruzi si „tak nějak rozumějí“, jsou dokonale politicky korektní, multikulturní, všeobjímající, protinárodní – prostě pokrokoví tvůrci totalitní Čtvrté říše: Evropští občané. S levičáky jako byl svého času můj otec či dnes Miloš Zeman, se lze za svobodu prát, soutěžit, přít se, prohrávat a vítězit. S „tamtěmi“ to možné není a nebude.
Jsem opravdu rád, že přecházíte na pojem „havlismus“, ten totiž tuto „ideologii bez filosofie“, politiku „bez politiky“, dokonale vyjadřuje. Včetně onoho málem úspěšného pokusu o znehodnocení klíčových pojmů „pravda a láska“.
Přiznám se, že autora Vašeho citátu neznám. Mám s jeho ideou však problém. Metoda „toho muže co nejrychleji odstranit ze světa, dříve než ten muž odstraní ze světa nás“, je mi trochu podezřelá. Nemyslím si, že je dobrou cestou k obraně „našich“ hodnot kohokoli odstraňovat z tohoto světa. Byť měl uniformu. Jsem spíše proto nalézat způsoby, jak z něj tu uniformu svléci. Nejlepší pak nenechat ho, aby si ji vůbec mohl nasadit. Na „odstraňování ze světa“ je tu podle mě Někdo jiný.
Velmi Vám za Váš inspirativní dopis děkuji. Je vážný a opravdový. A je také důkazem, že právě takoví jsou i mnozí původní členové Občanské demokratické strany. Budu s napětím sledovat, jak zvládnou zápas s havlisty, kteří v současnosti ovládli její vedení. Půjde v tom o víc než jen o další existenci nebo konečnou destrukci jediné skutečně pravicové politické strany, která u nás po převratu 89 vznikla. Dobře na to z jiného úhlu upozorňuje jiná naše čtenářka:
„Vážený pane Hájku,
moc děkuji za objektivní, necenzurované zprávy, kterých není mnoho. Četla jsem Váš nový článek, ze kterého vyplývá, že my, kteří nechceme žít zvráceně, budeme utlačováni zvrhlíky a také nebudeme mít přístup k informacím. Více viz.
Čtěte zde: Jdou nám po krku a smějí se nám do očí: Říkají tomu „Směrnice pro toleranci“. V překladu z newspeaku: Otevřená cenzura a převýchovné kriminály.
Každý má právo vyjádřit svůj názor a žít podle svého svědomí, pokud nepáchá trestnou činnost, např. pokud není lupič. Váš článek chápu jako varování, mělo by se proti tomu něco dělat, než to přijde v platnost, a život se tu kvůli tomu stane nesnesitelným.
Ve Vašem článku mi chybí doporučení, jak z toho ven, jednotlivec těžko něco zmůže. Vzpomínám si na nedávnou petici, zveřejněnou na Vašem webu, kterou jsem podepsala, a která chtěla zabránit, abychom se dostali do naprosté závislosti na velkovýrobcích, velkopěstitelích, kteří by nám diktovali cenu i kvalitu, která by byla značně pochybná.
Moc děkuji za tuto možnost, není mi jedno, co budu jíst, strava rozhoduje o kvalitě života. Domnívám se, že by podobná možnost, tj. možnost podepsat petici proti této zvrhlosti byla možností, jak se postavit proti tyranii. Jinou možnost nevidím. Bezmocnost je strašná.
Děkuji.
Evžena Janovská
Vaše čtenářka“
Milá paní Janovská,
Vašim obavám velmi rozumím. Petice, kterou jste také podepsala, byla mimochodem skutečně zčásti úspěšná. Unionističtí vládci přece jen stále ještě musejí předstírat, že vnímají masové protesty občanů z různých států „unie“, takže připravovanou směrnici (jak mystifikačně nazývají nedemokraticky diktované zákony) museli trochu zmírnit. Nebo to alespoň tvrdí.
Obávám se však, že peticemi naši svobodu neuhájíme. Bruselští vládci bez vědomí těch, které údajně reprezentují, produkují stále další a další hory zákonů, o nichž se dozvíme, až když jsou na světě. Pro ilustraci: Jen za posledních deset měsíců vyrobili cca čtyři tisíce (!) nových omezení, příkazů a nařízení. Není v lidských silách je ani zaznamenat, natož číst – a už vůbec ne o nich polemizovat či se jim peticemi účinně bránit.
Touto cestou to nepůjde. Jedinou reálnou možností je zásadní změna celého uspořádání. A k té nedojde, pokud vládnoucí elity neuvidí reálnou hrozbu rozpadu jejich impéria na hliněných nohách. Proto je nutné – blížící se volby do Evropského „parlamentu“ pro to mohou být dobrou příležitostí – začít intenzívní diskusi o vystoupení naší země z tohoto obludného sociálně-inženýrského experimentu. Dokud taková diskuse ještě není trestná – což se může velmi brzy stát.
Jinými slovy – musíme vytvářet podmínky ke kontrarevoluci. Méně dramaticky řečeno, jde o každodenní zápas s revolucionáři současného mainstreamu. Tisíce malých bitev za uchování tradičních společenských hodnot, pojmů, duchovních a civilizačních principů, na nichž jsme téměř dva tisíce let ve svých předchozích generacích existovali a rostli. Teprve pokud toto ztratíme, budeme bezmocní – a naše bezmoc bude vskutku strašná.
Pokud máme kotvu v kříži na Golgotě, nemůže se to stát. Pokud ji ztratíme, může se stát cokoli. Je fascinující, jak mnozí, kteří se domnívají, že se hlásí k politické pravici, si tuto jednoduchou základní podmínku úspěšné kontrarevoluce neuvědomují. Čímž ovšem paradoxně plují ve stejném proudu jako pokrokáři-revolucionáři. Proč?
Napadá mě jediné vysvětlení této anomálie – čímž se v oblouku vracím k úvodnímu příspěvku dnešní Tea Party: „Že by šlo o společenskou aplikaci homeopatického principu similia similibus curentur – podobné se léčí podobným?“
Právě jsem si všiml, že začínám citovat sám sebe. To je varovné. Tak raději pro dnešek naše pravidelné nedělní setkání skončím. Ve vzpomínkách a modlitbách za ty, jimž za tolik vděčíme, neboť v naší zemi zápasili s velmi podobnými problémy, za podobné naděje. Jak to geniálně vyjádřil Viktor Dyk, když už se dnes tak točíme okolo citátů:
„Jsou mrtví silní, živých silnější / a dobří jsou jak chléb náš vezdejší/ a v zamyšleném možná ztišení/ zítřejší připravují vzkříšení...“
Požehnanou neděli a celý následující týden, přátelé!
