Pražské intelektuálské kruhy našly nového hrdinu. Překvapivě to není Che Guevara, ale profesionální aparátčík Bohuslav Sobotka, kterému se tak dlouho dařilo se do ničeho nezaplést a dělat poskoka silnějším, až si vyseděl místo šéfa sociálních demokratů. Ideální prototyp hrdiny pro levicové intelektuály aspirující na místa ve státem financovaných neziskovkách!
Zajímavé na tom je, že největší starost o jeho setrvání ve stranické funkci mají ti, kdo sociální demokraty nevolili a ani to nemají v úmyslu. Jedná se totiž téměř výhradně o voliče TOP 09, případně zelených. Co je jim vůbec po tom? zeptal by se běžný člověk. A ty sociální demokraty, kteří používají mozek, možná napadne, zda ex-předseda Sobotka není spíš představitelem Páté kolony.
Představitel krásné nové levice
Proč je právě Bohuslav Sobotka mezi příznivci TOP 09 tak populární? Na to odpověděl on sám, když se nechal slyšet, že je jediným představitelem moderní levice ve vedení ČSSD. Není zdaleka jediný, ale skutečně se od tradičních socialistů výrazně odlišuje. Je ovšem zapotřebí doplnit, co je moderní levicí myšleno.
Je to politický směr, který usiluje o rozsáhlý a despotický stát (v tom se s tradičními socialisty shodne), ale který se snaží využít státní aparát ve prospěch nejbohatších 5 % - korporátních a bankovních manažerů, intelektuálů napojených na státní rozpočty a vysokých státních úředníků. Od tradičního socialismu se liší také tím, že zatímco tradiční socialisté se soustředili na ekonomické otázky, moderní levice se snaží řídit celý životní styl – určovat, co mají lidé jíst, jak mají trávit volný čas, jak si rozdělí práci v domácnosti, jak budou vychovávat své děti… až po to, jaké sexuální praktiky mají provozovat.
Nejvýraznějším současným představitelem takové moderní levice je americký prezident Barack Obama. V České republice je moderní levice spojována se jménem Václava Havla. Poněkud nešťastně – Havel byl rozhodně elitář pohrdající pracující třídou, ale neměl onu tvrdou nenávist vůči životnímu stylu a myšlení chudých, jaké najdete třeba u pánů Schwarzenberga nebo Dientsbiera. Typickými stranami moderní levice jsou TOP 09 a zelení. Sociální demokraté pod vedením Sobotky, Dientsbiera a Zaorálka by byli jen klonem TO P09, stejně jako ODS pod Pospíšilovým vedením. Obloukem bychom se tak vrátili (a možná vracíme) k vládě jedné strany. S tím rozdílem, že komunisté měli jen jediného generálního tajemníka a omezený počet členů politbyra, zatímco zde by bylo funkcionářů násobně více.
Mediální omyly
Boj médií hlavního proudu za politické přežití Bohuslava Sobotky je tedy logický. Nicméně skutečností zůstává, že i kdyby se za něj postavili všichni vegetariáni a multikulturalisté v zemi, a kdyby se k nim přidala všechna střediska vědeckého feminismu, nemusí to stačit. Když dnes čtete komentáře, vypadá to, že všichni jeho odpůrci už jsou politicky mrtví. Ale nenechte se mýlit.
Stačí připomenout, že ani ne před rokem psali tihle stejní lidé o tom, jak se Miloš Zeman nemůže vyrovnat nějakému cizímu knížeti, který se snažil proměnit prezidentský úřad v centrálu místní okupační správy. Víme, jak to dopadlo.
A můžeme taky připomenout, že jen o pár měsíců později – když statisíce lidí řešily nezaměstnanost nebo zaplacení nejbližších složenek - žila pražská kavárna tím, jestli jeden výstřední intelektuál bude mít na vizitce napsáno „profesor“ nebo jen „docent“. Každý den jsme mohli číst v novinách, že právě tahle vizitka je nejdůležitějším bodem vesmíru a že nesprávná písmenka na ní by mohla ohrozit naši svobodu. Taky jsme četli, že se tím prezident Zeman totálně znemožnil. No, ve skutečnosti předvedl celému národu, co jsou jeho odpůrci zač a snadno si zvýšil popularitu.
Komická postava
Bohuslav Sobotka se zkrátka stal komickou postavou, a i kdyby současné dění přežil, těžko ho kdo bude brát vážně. Jediné, co ho může udržet ve funkci, je chuť Andreje Babiše mít koaličního partnera, který mu bude pravidelně čistit boty. Pochopitelně za předpokladu, že se dokážou dohodnout pánové Babiš a Zeman. Nikdo jiný není v této chvíli důležitý.
Takže, milí intelektuálové, jestli vám na kariéře pana Sobotky tak záleželo, měli jste mu dát svůj volební hlas (a ne to hodit Kalouskovi). Vystupovat na jeho podporu po volbách je poněkud pokrytecké. A hlavně neúčinné.
Článek Petra Hampla k nalezení rovněž na jeho blogu zde.
