Režimní média – jako jediná povolená, nezakázaná, nevypnutá – od počátku ukrajinské krize vnutila veřejnosti pojem „válka“. Tuto mystifikaci přijala o svého slovníku naprostá většina veřejnosti právě proto, že od prvního dne ruské „speciální operace“ v části pohraničních oblastí Ukrajiny, česká vláda protiprávně a protiústavně zlikvidovala větší část svobodných médií.
Na slovech a přesných pojmech totiž záleží víc, než si běžně uvědomujeme. Slovo válka, přesto (či právě proto) že jsme ji už sedmdesát roků na vlastní kůži nezažili, vyvolává v hloubi lidské psychiky až panický strach. A právě na tomto strachu založila totalitní Fialova vláda svou existenci. A zjevně doufá, že na posilování této strategie se také udrží.
Válka začala v pátek
Na Ukrajině žádná skutečná válka není. Ostřelování vojenských zařízení, skladišť zbraní a pohonných hmot je vskutku „speciální operace“. Opravdové boje probíhají především v oblastech, kde žije převážná část ruskojazyčného obyvatelstva určeného kyjevským popřevratovým režimem k likvidaci: na jihu a jihovýchodě, v Doněcku a Luhansku.
Tam domobrana již osm roků brání genocidě několika miliónů místních Slovanů proti „Ukrajincům skandinávského nebo protogermánského původu“, jak o svém rasovém původu (převzatém z Hitlerovy doktríny germánského nadčlověčenství) tvrdí ti, kdo v americké režii provedli protiústavní puč (Majdan). Moskva je proto právem označuje za neonacisty (ostatně učinil tak před nedávnem i americký parlament, jen si na to právě nějak neumí vzpomenout).
Všechny ostatní operace byly buď "stínové" (aby u velkých měst vázaly kyjevskou armádu), nebo měly za cíl likvidovat zbrojní dodávky Západu. Teď už se jdnotky stahují na východ a jih, aby dokončily skutečný cíl: zabezpečení Doněcké a Luhanské lidové republiky a "vyčištění" těchto území od neonacistických jednotek (posílených podle kyjevských o 60 až 100 tisíc neonacistů z celého světa - to je, panečku "Interbrigáda"!).
Skutečná válka začala až minulý pátek. A byla vyhlášena podle všech pravidel. Vladimír Putin totiž podepsal zásadní dekret. V odpovědi na kobercové bombardování ruské ekonomiky takzvanými sankcemi (jednostranným porušením všech pravidel mezinárodního obchodu a hospodářských dohod) – stanoví, že platby za nákup ruského nerostného bohatství, za plyn a ropu na místě prvním, budou odběratelé z „nepřátelských zemí“ platit v rublech, nikoli v dolarech či eurech.
Konec snění
Teprve v té chvíli nastal šok. Do té doby si vlastně západní „majitelé klíčů“ s celou situací jen tak pohrávali. Věděli, že žádná skutečná válka se nekoná – kromě virtuální v médiích pro nabuzení veřejnosti – a vyvolání důvodů k vůli smířit se s mnohamiliónovou vlnou ukrajinské ekonomické imigrace převážně střední třídy.
Organizovali proto pučistickému prezidentovi Zelenskému „televizní turné“ po především evropských parlamentech, kde zákonodárcům tento profesionální komik nadával á la Greta (že zbaběle nechtějí rozpoutat jadernou válku) a oni mu za to přesně ve stejném duchu aplaudovali – aby se pak „rozešli na ubikace“ ke svým běžným kšeftům. A veselému ožebračování vlastního obyvatelstva pod mystifikační zástěrkou „války na Ukrajině“.
Všechno je jinak
To, co se stalo, totiž neznamená jen drtivou ránu plánům na dostatečně dramatické poškození ruské ekonomiky (a měny) tak, aby to (podle snění západních zpravodajských centrál, jež vůbec nerozumějí ruskému naturelu) vyvolalo pokles životní úrovně a výbuch lidové nespokojenosti, která „smete Putina“.
To samo o sobě je samozřejmě směšné. I kdyby sankce skutečně ruské hospodářství a (v posledních letech neuvěřitelně pozvednutou) životní úroveň postihlo, nic by to z hlediska Putinovy pozice a popularity nezpůsobilo. Spíše naopak. Tento národ za strašlivých ztrát zocelený bojem proti hitlerovskému nacismu, má – na rozdíl od Západu – dobrou paměť. A ví, že jsou chvíle, kdy je třeba se uskromnit či přímo se obětovat za vlast. Jenže – tentokrát je všechno jinak.
Čtěte ZDE: První fáze „speciální operace“ skončena: Západ nerozumí, protože rozumět nesmí a neumí. Špičkový americký zpravodajec objasňuje. Záchranná mise ztroskotala. Putinův danajský dar? Západ se hroutí. Lži ani cenzura ho nezachrání
Úder na komoru
Putinovo zdánlivě technické opatření míří totiž přímo na komoru americkému dolaru (a částečně i euru) – tedy na srdce donedávna světovládného postavení Spojených států (a na nich mopslíkovsky závislého Bruselu). Neznamená „jen“ zhodnocení rublu, který ostatně okamžitě začal posilovat, i když platby za plyn se v něm budou účtovat až zpětně, tedy koncem dubna. To zděšení, které ovládlo Západ, má zjevně jinou příčinu než zjištění, že sankce a rozbourání obchodních vztahů s největší (a nerostným bohatstvím nedostižnou) zemí světa se změní na bumerang, který dopadne na hlavy organizátorů (a bohužel i na životy jejich občanů).
Začíná jít o všechno. Když Saddám jen špitnul, že by chtěl prodávat svou ropu jinak než za dolary, byl vzápětí mrtev a jeho země rozvrácena. Totéž se ze stejných důvodů stalo plukovníku Kaddáfímu a jeho Libyi. Dolar totiž není podložen ničím jiným, než je "hodnota" několika stovek vojenských základen USA rozesetých po celém světě a zbraní jeho námořní pěchoty. O jaderných to už neplatí, protože v nich – respektive ve schopnostech jejich nosičů – hluboce za Ruskem pokulhává - nicméně jsou. To podstatné však je, že dolar je mezi velmocemi nejméně zlatem podloženou měnou (od roku 1974) jak konstatoval summit největších světových bankéřů v roce 2019 (tzv. Basilej 3).
To je také datum, od kterého začal celý ten karneval likvidace relativní demokracie na Západě: několik měsíců poté odstartoval covid – a nyní Ukrajina. Jde totiž o to, že kdyby dolar přestal být „světovou rezervní měnou“, přes kterou se obchodují rozhodující komodity, do pár týdnů nebude v sámoškách po celých USA ani mléko a základní potraviny. Proto je Putinovo rozhodnutí tak klíčové. Je dramatickou odpovědí na nevyhlášenou obchodní válku proti Rusku, která měla zakrýt hlubokou vnitřní hospodářskou a politickou krizi Západu mystifikací o „válce na Ukrajině“. Ne, teprve teď je to válka – a řádně vyhlášená.
Země, jež zavedly sankce vůči Rusku. Zbýající zanedbatelný kus světa se ne a ne přidat...
Bidenův „válečný most“
Brusel (Berlín) a jeho protektorátní satelity včetně Fialovy vlády se pochopitelně tváří, že „nátlak a vydírání Kremlu“ odmítají. Jaký nátlak? Jaké vydírání? Putin jim přece nechal otevřená „zadní vrátka“: mohou platit v eurech či dolarech dál, jenom je musí v ruské bance směnit za rubly. Co je na tom? Hodně. Vlastně všechno. Dolar tím přestává být světovou rezervní měnou v docela podstatné části světa. A pokud se ukáže, že „to jde“, bude to inspirace pro celé další oblasti – Čínou, Indií či Brazílií počínaje.
Proto se hned – jako vždy svižně a mladicky – vyšvihl na pódium prezident Biden (či kdo ho vlastně v té chvíli hrál), aby sdělil, že USA uvolní největší objem svých strategických ropných rezerv v historii. Nazval to dokonce „válečným mostem“, jímž chce překlenout ruský „úder rublem“. Jenže Bruselu jde více o plyn než ropu, jakkoli je na ni cenově navázána.
Svým způsobem to však bylo jednak doznání o hloubce a tvrdosti toho úderu, jednak zde slovo válka má relativně správný obsah. Mluvčí Kremlu. Dmitrij Peskov si rovněž pospíšil s odpovědí: „Na pozadí her západních sankcí se nyní prestiž dolaru a eura otřásla. Stále více zemí nyní přechází na účtování v národních měnách – a tento proces již nelze zastavit“.
Jsme v tom
No a my jsme v… tom s Bruselem, na nějž protektorátní Fialova vláda nyní tak otrocky přísahá, protože nemá vůbec žádné ponětí o tom, jak vládnout v zemi bořící se do nejhlubší hospodářské, energetické a politické krize od převratu 1989 (a vlastně i před ním). Pětka „všehoschopných“ by to nedokázala ani za slunečného počasí, teď je však absolutně bezradná.
Proto tak dokola (spolu s režimními) médii mele jen odrhovačku ukrajinská válka – a stará se (podle bruselských) not o obsloužení statisíců ukrajinských ekonomických migrantů, jimž říká uprchlíci před válkou (která není). Domácí občané ji absolutně nezajímají, protože doufá, že „to Brusel (Berlín) nějakými finančními injekcemi vyřeší.
Půjde však spíše o injekce covidové – až před podzimem znovu spustí lži o pandemii, aby bruselská pětka mohla v obavách před explozí lidového hněvu dál vyhlašovat nouzový stav. V opozici proti němu naoko srdnatě bojovala (ve skutečnosti jen potřebovala skandalizovat Babiše) – aby si ho teď protiprávně nechala schválit rovnou na dva měsíce. A slabý (a nemocný) Babiš k tomu jen opatrně kuňká. Proti se fakticky postavil jen Okamura, který ovšem s dvaceti poslanci nemá dostatečnou sílu. Jeho chvíle však teprve přijde (a doufejme nejen jeho), až drancování domácích otroků přiblíží okamžik sociálního výbuchu.
Čtěte ZDE: Váleční zločinci ze západních center propagandy: V Praze je jedno z nich. Výrobci lží zakazují svobodné weby. Ničí jim totiž práci. Projevy i příručky pro fejky píšou v USA. Zelenského lukrativní role. Shrábne své krvavé miliony a zmizí
Neodtahnutelní
Oni si proto teď hlavně potřebují (spolu s Rakušanem z klubu ilegálních milionářů ze STANu) „ošetřit“ mocenské nástroje: Cenzuru, vypínání nepohodlných webů, kriminalizaci každého, kdo se odváží jen ceknout proti válečné mystifikaci nebo ukrajinské imigrantské invazi. Soudruh Rakušan právě informoval, že vedle stovek stíhaných za „popírání“, už jsou také stovky stíhaných za „Ukrajince“.
Nevím, jestli do toho spadnu také, ale dnes jsem opět zažil „nouzový stav“. U nás v ulici probíhalo čištění silnice jinak než obvykle. To přijedou nejprve odtahové vozy, aby odvezly ty, kdo nestačili auto přeparkovat jinam. Tentokrát nepřijely. Pak jsem pochopil proč. Docela luxusní vozy, které u nás zůstaly parkovat (samozřejmě bez povolení) měly většinou ukrajinské poznávací značky. Maličkost? Spíš příznak. Jsou (a budou) neodtahnutelní.
Fialova klička
Jsou však i důležitější „příznaky“. Jak jsem již informoval, podali jsme na Petra Fialu trestní oznámení za pomluvu, neb o nás řekl, že jsme placeni z Kremlu (kéž by!). Odpověď byla poměrně rychlá – a také příznačná. Sdělili nám, že trestní oznámení odkládají, protože… No, kdo chce, může si to pojednání zde přečíst. Náš právník žasl: Místo jasné odpovědi ano – ne přišlo mnohomluvné a nesmyslné filosofické pojednání. Odmítnutí stíhat Fialu staví na tom, že žalovat za pomluvu lze prý pouze při pomluvě fyzické nikoli právnické osoby. To že je v názvu Protiproudu moje jméno, jim jaksi uniklo (nemluvě o tom, že i tak by šlo právně o nesmysl - tedy v právním státě). Samozřejmě podáváme odvolání, ale už tušíme, jak dopadne. Copak si Rakušanova policie či státní zastupitelství Dona Pabla Blažka (ODS) dovolí stíhat "kyjevského" premiéra?
Chceme se také podáním žaloby domoci odblokování nejen Protiproudu, ale všech zakázaných webů firmou cz.NIC. Žádáme od soudu předběžné opatření, budeme požadovat náhradu škody… Že je to boj s větrnými mlýny? Že když tajná policie, Rakušanovo ministerstvo vnitra a Fialova vláda skrze soukromou firmu zvedla vysoko nad hlavu vlajku cenzury, jaká tu dosud nebyla, nemáme šanci?
Musíme ten boj vést – i když je to náročné a stojí nás to nemalé peníze (u soudu musíme složit 50 000 korun kauci – údajně vratnou). Ale úžasná pomoc řady známých i neznámých čtenářů a spolupracovníků, kteří nám stále posílají někdy i docela významné částky na udržení naší existence a provozu, nám to umožňuje. Udělali bychom to však v každém případě - i kdybychom si na to museli vypůjčit. Protože teprve tohle je začátek války – v tomto případě občanské.
A my se nevzdáme. Ani ty tisíce a tisíce, s nimiž prostřednictvím Protiproudu již opět komunikujeme. Bude to stát ještě hodně (peněz i bolesti a možná pro mnohé i politického kriminálu), ale nakonec zvítězíme.
Žádný tyran nemůže svobodu navždy zlikvidovat.
(PS: Několikahodinový výpadek Protiproudu v neděli dopoledne nebyl tentokrát způsoben útokem hackerů – proti tomu jsme za nemalých nákladů poměrně dobře obrněni, ač útoky neustále pokračují – ale technickou chybou, jak se říká „mimo území naší republiky“.)
Jedeme dál. Buďte s námi, jsme s vámi!
