Po delší době jsem zhlédl film 1984. Kniha je kniha, ale filmová vizualizace všudypřítomného Velkého bratra je vynikající. V Orwellově Oceánii je jen málo míst, odkud na někoho neshlíží. Svým pronikavým pohledem, působícím takřka fyzickou bolest, určuje nejen životní prostor každému, kdo v tomto dystopickém světě žije, ale vůbec celou realitu.
Zajímalo by mne, zda jsem sám, komu se jeho tvář vybaví, když se na televizní obrazovce (její „chytré“ varianty už umějí to, co monitory v Oceánii) objeví aktuální vůdce svobodného světa (samozřejmě až po Bidenovi), Volodymyr (neboli Vladimir, jak ho členům amerického Kongresu představila Nancy Pelosiová, z čehož musel mít Putin dobrej den) Zelenskyj.
Telku si moc často nepouštím, abych se nemusel nad tou propagandou rozčilovat, ale mám tu smůlu, že když už to udělám, tak zrovna ke mně promlouvá tento béčkový ukrajinský herec, toho času prezident. Z jeho projevů, adresovaných jednotlivým zemím, totiž také vyplývá, kde kdo má stát, co si přitom myslet a jak jednat.
Zelenskyj zezelenal
Bylo by to ještě pochopitelné, kdyby se jeho apely soustředily na žadonění o zbraně pro zemi, jíž je hrobařem. Z důvodu neúspěšného prosazování bezletové zóny, této Aurory třetí světové války, však rozšířil svůj tematický rejstřík o agendu, na kterou v Bruseli zaručeně slyší:
„Dávno před válkou bylo zřejmé, že lidstvo musí omezit užívání fosilních paliv. Éra uhlí a ropy způsobila životnímu prostředí, vlastně celé naší planetě, velké škody. Logickou a spravedlivou odpovědí na tuto výzvu jsou zelené technologie. Evropská politika se již snaží spotřebu environmentálně škodlivých zdrojů redukovat. Ruská agrese proti Ukrajině a vůbec proti všemu, na čem je Evropa založena, je argumentem k uspíšení procesu zelené transformace na kontinentu. Evropa se musí vzdát ruských zdrojů!“
Takto plameně ukončil myšlenku, pro kterou ho Američané na tomto postu ještě nějakou dobu potřebují (stejně jako on potřebuje ruský plyn). S Uršulou Lejnovou si totiž před pár dny plácli (byl u toho i Biden, ale protože si plete ukrajinský lid s íránským, možná si to už nepamatuje), že k nám budeme dovážet násobně drahý a značně nezelený zkapalněný břidlicový plyn z USA.
Čtěte ZDE: Digitální koncentrák na civilizovaném Západě. Uršula von der Leyenová – najatá loutka globální oligarchie. Neschopná gynekoložka a ministryně obrany, zato zdatná korupčnice. Evropským národům dochází trpělivost
Na prahu Nového světového řádu
Zelenskyj však není jedné mysli s Velkými resetáři jen pokud jde o zelený úděl. Před pár dny ohlásil, že se Ukrajina stává jednou z prvních zemí na světě, která zavádí digitální aplikaci, shromažďující veškerá data o jejích uživatelích. Jmenuje se DIJA a je z dílny ministerstva pro digitální transformaci (jeden žasne, co všechno se dá během války stíhat). To u nás se, k žalu Černochové a jí podobných, zatím neválčí, přesto jsem digitálního ministra Bartoše naposledy viděl v televizním pořadu, v kterém za nejvyšší horu České republiky označil Smrk.
Ale zpět na Ukrajinu (nejvyšší hora Hoverla, 2061 m n.m.): DIJA je podobný projekt, jako je Rockefellerovou nadací a Billem Gatesem sponzorovaná Aliance ID2020, propagující digitální peněženku, vázanou na ID, pro všechny světoobčany. Přiznaným cílem DIJA je vytvořit „stát ve smartphonu“, obsahující veškeré údaje a dokumenty dané osoby – řidičský průkaz, zdravotní dokumentaci, bankovní služby, cestovní pas, biometrická data – přístupné jak uživateli aplikace, tak vládním úřadům. Možná právě toto měl Joe Biden na mysli, když v nedávném projevu „překvapivě“ ohlásil, že prý jsme na prahu „nového světového řádu“.
Na prahu digitálního gulagu
Úplná digitalizace našich životů je také součástí vize, prosazované Klausem Schwabem a jeho Světovým ekonomickým fórem. Nejsou to jen aplikace s QR kódy přeměňující svobodnou společnost na check-pointovou. Jde především o blížící se nástup digitálních měn centrálních bank. Funkcí takových virtuálních peněz, kromě toho, že umožnují naprostou kontrolu nad tím, jak a za co člověk své „peníze“ utrácí, je i takzvaná programovatelnost.
Jejich užívání bude možné regulovat jak časově, tak účelově. Bude-li třeba ekonomiku více rozpohybovat, pak se platnost digitálních peněz časově omezí. Co nestihneme spotřebovat do dané lhůty, jako bychom nikdy neměli. A účelově? Jeden příklad za všechny: Překročíme-li povolený limit přepočtu zboží a služeb na jejich uhlíkovou stopu, máme konzumentské utrum. Planeta si oddychne a my se můžeme jít věnovat něčemu společensky prospěšnému, co nám zvýší sociální skóre.
Pro toho, koho tento vývoj znepokojuje, pořádá Akce D.O.S.T. již 33. Hovory na pravici, tentokrát nazvané NA PRAHU DIGITÁLNÍHO GULAGU. Debaty se zúčastní i dva na slovo vzatí odborníci, místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Prokeš a expert na kybernetickou bezpečnost Luďek Nezmar.
Na shledanou v pondělí 4. dubna v 18 hodin na Novotného lávce 5 (budově ČSVTS, sál č. 217).
