Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Hra s ohněm: Stojíme před Karibskou jadernou krizí číslo 2? Operace s falešnou vlajkou připravena. Rusko válku nechce. I Německo si ještě pamatuje. Co zastaví Washington? Dementní Biden to nebude

Hra s ohněm: Stojíme před Karibskou jadernou krizí číslo 2? Operace s falešnou vlajkou připravena. Rusko válku nechce. I Německo si ještě pamatuje. Co zastaví Washington? Dementní Biden to nebude

20. 1. 2022

Tisk článku

Václav Danda se zamýšlí nad posledním vývojem na ukrajinské frontě, varuje před jednáním s Ruskem z pozice síly a upozorňuje, že tentokrát vše nemusí skončit happy endem

Snad nejlépe charakterizuje absurditu současné krize výrok amerického lžiprezidneta, který se přesně před rokem dostal volebním podvodem do Bílého domu.  Podle britského listu The Telegraph, Joe Biden požádal meteorology, aby mu předpověděli, kdy bude vhodné počasí, v němž pravděpodobně Rusko začne ofenzívu na Ukrajině. Moskva vzápětí Bidenovi doporučila, že by bylo lépe, kdyby se obrátil na astrology. 

Biden navázal na Obamu

Tato epizodka je přesným vyjádřením tragikomické situace, do které se Západ nechal vmanévrovat silami války spojenými s globálními korporacemi. Před osmi lety spustili globalisté (za pomoci Obamovy administrativy, pětice západních tajných služeb a sorosovských agentur pro barevné revoluce) v Kyjevě ozbrojený státní převrat, který měl připravit půdu k útoku na Rusko. Jenže nepředpokládali, že se nedostanou k Donbaskému nerostnému bohatství, a ještě k tomu ztratí Krym. Ostatně už rok před Majdanem Pentagon vypisoval tendry na vybudování amerických základen v Sevastopolu. 

Vpravdě nacistický teror, který banderovci podporovaní Západem rozpoutali na celém území Ukrajiny proti všem, kteří s Majdanem nesouhlasili (Korsuňký a Oděský masakr jsou jen špičkou ledovce), nakonec vedl k osamostatnění východních území v Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a po jednoznačných výsledcích referenda též k připojení Krymu k Rusku. Bylo jasné, že pokud se podaří dostat Bidena do Bílého domu, rozehřátí (Minskými dohodami zamrzlého) ukrajinského konfliktu, na sebe nedá dlouho čekat. 

Krach státních převratů

Obkličování Ruska nabralo po nástupu Bidenovy administrativy na obrátkách. Pokus o barevnou revoluci v Bělorusku (po debaklu bruselské kandidátky v prezidentských volbách), vyústil do zmařeného květnového puče. Protože se tím současně podařilo rozkrýt celé Američany řízené spiknutí sahající až do vysokých armádních špiček, tažení proti Rusku se na čas zdrželo. 

Když se nepodařil severní obchvat, pokusila se CIA za pomoci džihádistů stažených ze Sýrie a vycvičených na Ukrajině a v Turecku o barevnou revoluci na jihu. Pokus o novoroční státní  převrat v Kazachstánu byl však stejně jako ten běloruský rychle zlikvidován, takže ruští výsadkáři, kteří se na operaci proti islámským teroristům vydávajícím se za demonstranty podíleli, se již mohli vrátit domů. 

Čtěte ZDE: Provokace proti Moskvě: Šmíra s údajným kyjevským pučem skončila fiaskem. Zelenský ve zmatku odvolal svého člověka v čele SBU. NATO míří na Ukrajinu. Stoltenberg: „Musíme se připravit na nejhorší“. Krajní řešení?

Německo si ještě pamatuje…     

Všechna ta zoufalá snaha má za cíl vyprovokovat Rusko k vojenské aktivitě, kterou by západní propaganda využila k mohutné kampani na definitivní odříznutí Ruska od západní Evropy zejména v energetické oblasti. Plynovod Nord Stream II, který od září čeká u německého soudu na souhlas se spuštěním, je americkým energetickým korporacím trnem v oku, neboť zásadně narušuje jejich plány na prodej předraženého břidličného plynu koloniím bruselského impéria.

Což je příznačně tragikomické ve chvíli, kdy dokonce i nová rudozelená německá vláda hodlá v projektu Nord Stream II pokračovat, neboť na své šílené zelené projekty potřebuje dostatek ruského plynu, aby se po odstavení jaderných a uhelných elektráren německé hospodářství ještě alespoň nějaký čas zcela nezhroutilo. Podle washingtonských stratégů může Berlín s váhající Paříží přesvědčit už jen ozbrojený konflikt Západu s Ruskem. Jenže do takového katastrofálního dobrodružství se Němcům dvakrát nechce. Přece jen vzpomínky na vlající sovětský prapor nad Reichstagem v nich ještě žijí. Varování pro americké válečné jestřáby bylo, že letadla startující tento týden z britských letišť s nákladem nejmodernějších zbraní pro Kyjev, musela být odkloněna z německého vzdušného prostoru a volit delší trasu přes Polsko.

Psychotičtí stoupenci války ve Washingtonu i v Bruselu (o současné vládní reprezentaci v Praze ani nemluvě), kteří na konflikt s Ruskem čekají už řadu let, cítí svoji příležitost a nepřestávají přikládat pod kotlem provokací a propagandy. Technokraté z korporací, by dali spíše přednost jen omezenému škádlení, které by neneslo rizika jaderného protiúderu, ale stačilo by pro definitivní odříznutí Ruska jako zdroje surovin pro Evropu. Proto škádlení ruského medvěda a snaha vyprovokovat ho, aby se alespoň ohnal proti smečce psů, která na něj na jeho hranicích doráží, nabralo v těchto dnech nové intenzity.

Kudy na to?

Na frontové linii u Doněcka se situace příliš nemění, a tak jako v minulých měsících jsme svědky spíše sporadických provokací ukrajinské armády, spočívající v ostřelování vesnic a obytných čtvrtí Doněcka ležících poblíž demarkační linie. Přesto je ve vzduchu cítit velké napětí. Západní propaganda přišla dokonce (světe div se!) s termínem „Operace pod falešnou vlajkou“: má údajně informace o tom, že ruští diverzanti převlečení za Ukrajince, by mohli vyvolat nějaký větší konflikt u Doněcka. 

Tím připravují západní veřejnost na svou vlastní provokaci – nejčastěji se mluví o útoku chemickými zbraněmi na Doněck. Jinými slovy skutečnou (a tolikrát již „úspěšně“ vyzkoušenou) „Operaci pod falešnou vlajkou“ připravují ve spolupráci s ukrajinskými nacisty speciální diverzní jednotky NATO, které v oblasti působí.

Smysl je v tom, že Moskva by nemohla podobný zločin nechat bez odpovědi. Na obranu ruskojazyčného obyvatelstva v Doněcku a Luhansku – mnoho z nich disponuje ruskými pasy, takže jde o ruské občany – by prostě zasáhnout musela. V takovém případě by ostré střety na demarkační linii mohly rychle přerůst v rozsáhlý konflikt, do kterého by se kromě ukrajinské armády, respektive banderovských praporů, zapojovaly ve stále větší míře jednotky NATO. 

Čtěte ZDE: Bernard-Henri Lévy: Putin vyhlásil válku Evropě. Šílený liberální filozof straší Evropany. Velký imperátor Putin chce prý obnovit ruskou říši. A chystá si podmanit starý kontinent. Jak dlouho budeme nuceni věřit této propagandě?

Hra s ohněm

Západní propaganda by to samozřejmě interpretovala jako „očekávanou“ invazi Ruska na Ukrajinu. Soustředění úderných jednotek ukrajinské armády a banderovských praporů rozmísťovaných v minulém týdnu podél doněcké demarkační line této verzi rozpoutání války nasvědčuje. Podle doněcké rozvědky jde kromě dělostřelectva i o značnou sílu obrněných jednotek včetně velkého množství tanků. 

S tím souvisí i fakt, že v posledním týdnu NATO zvýšilo dodávky zbraní na frontovou linii. Šéf britského ministerstva obrany po vzoru Washingtonu řekl, že Londýn pošle na Ukrajinu protitankové zbraně – pochopitelně „jen na obranu“, jak jinak. Nemluvě o tom, že na Ukrajině se kromě speciálních jednotek nachází také celá armáda „instruktorů“ NATO.

Tato operace by měla Rusko vyprovokovat a zajistit „omezený krátkodobý konflikt“, který by byl vydáván za invazi na Ukrajinu. Západ se ale může tak jako v minulosti zásadně přepočítat. Pokud již jednou ruská armáda vystoupí na obranu svých občanů v Doněcku, je velmi pravděpodobné, že se nezastaví na demarkační linii ale může vytvořit koridor, který by napříště pučistické vládě v Kyjevě v dalším stupňování napětí zabránil.

Déja vu Karibské krize

Moskva v žádném případě nepřipustí vybudování vojenských základen s jadernými raketami na ukrajinském území. Jde ve skutečnosti o opakování Karibské krize ze šedesátých let, tentokrát v opačném gardu. To je hlavní důvod, proč navrhla Washingtonu jednání jako poslední možnost zabránění přímé konfrontaci. Zatím to žádné hmatatelné výsledky nepřineslo, proto by měli jednat zástupci Ruska a USA znovu na konci tohoto týdne v Ženevě. Pokud k dohodě ani tentokrát nedojde, nelze vyloučit že Moskva se zařídí po svém. Třeba „homeopatickou“ léčbou podle principu „stejného stejným“:

Budeme – v lepším případě – „jen“ svědky významných dodávek ruských zbraňových systémů do Íránu a do Číny? A poté třeba na americký „zadní latinskoamerický dvorek“ do zemí, jako je Kuba, Venezuela, Nikaragua či Bolívie? Zejména Kuba by v případě dodávek nejmodernějších ruských zbraňových systémů byla pro Američany hořkou pilulkou „déja vu“. 

Představa, že by se ruská armáda v případě vyprovokování konfliktu na Donbasu ohlížela na povětrnostní podmínky, jak hodlá zjišťovat od meteorologů Biden, je až trapně naivní. Jakmile bude Rusko do konfliktu vtaženo, vývoj by se ubíral zřejmě jiným směrem než západní stratégové a média předpokládají. Rusko však válku nechce, jen „zdvořile“ požádalo o bezpečnostní záruky. 

Pokud je nedostane, můžeme si velmi rychle zopakovat Karibskou krizi s jadernými zbraněmi připravenými k odpálení. S tím, že v Bílém domě tentokrát nesedí příčetný John Kennedy, ale dementní Biden, který je jen loutkou v rukách jiných. Takže to klidně může nastat.

Bohužel tentokrát nejspíš bez tehdejšího „happy endu“.

Doporučujeme

Na začátek stránky