Na dnešek o půlnoci skončila poslední možnost publikovat nové předvolební průzkumy. Vzhledem k tomu, že podle všeho je stále třetina až polovina lidí ještě nerozhodnuta, zda vůbec půjdou k volbám, či koho budou volit, ocitáme se ve zvláštním mezičase: Několik posledních desítek hodin před volbami nebude mít mediokracie v rukou svou nejúčinnější zbraň k manipulaci rozhodování váhajících. I když propagandisté vědí, jak to obejít. Nejlépe je poznáte podle toho, že se tváří „neutrálně, objektivně či vyváženě“. A přitom lžou, lžou a lžou.
Stoprocentní alibi
Na Protiproudu nezastíráme, komu patří naše sympatie. Nehrajeme hru na „podprahové“ informace jako mainstream. Dáváme od počátku najevo, že rozumíme důvodům, proč Václav Klaus, jediná uvěřitelná hlava české pravice, dá svůj hlas volebnímu bloku Hlavu vzhůru! Diskutujeme o tom veřejně se čtenáři – bez ohledu na to, zda náš názor sdílejí, či mu oponují. Máme totiž za to, že jasný postoj je jediný poctivý způsob, jímž mohou a mají média „přiznat barvu“.
Pravdivost a otevřenost však nese za časů mediokracie velká rizika. Od první chvíle, kdy český exprezident vyjádřil svou podporu volebnímu bloku HV, stal se tento subjekt pro většinu agentur pro výzkum předvolebních preferencí „neznámým“. Ocital se v kolonce „ostatní“ – tak aby se nemohl objevit jmenovitě v médiích.
Ticho nakonec probořila agentura SANEP. V jejích průzkumech se Hlavu vzhůru již dříve pohybovalo kolem pěti procent, v posledním včerejším průzkumu se dokonce vyšplhalo už k šesti procentům. Až na televizi Prima to sice hlavní média opět úspěšně „zasklila“, ale na světě je alibi: Pokud se Hlavu vzhůru! do sněmovny dostane, nelze už říci, že to „nikdo nevěděl“.
Jak obejít zákon
Mf Dnes, Lidové noviny a iDNES.cz patří Andreji Babišovi, Hospodářské noviny, Respekt a další zase havlistovi Zdeňku Bakalovi. „Nejčistší“ manipulaci má tak v rukou opět tradičně Česká televize a Český rozhlas – takzvaná veřejnoprávní média.
Ta budou ovšem s výsledky „svých“ průzkumů nadále pracovat. Podle jakého zadání a jakou manipulací byly jejich výsledky „cinknuté“ se samozřejmě nedozvíme. Rozhodující bude „mix“ posledních předvolebních „debat“, do nichž se dostanou jen „vyvolení“ lídři. Opět se tedy veřejnost dozví, že právě jen tito překročili v průzkumech pětiprocentní hranici. Že ji v jiných průzkumech překročili také další, televizní manipulátory pochopitelně nezajímá.
Kuchyň manipulací
Je známo, že skutečné volební výsledky se s průzkumy obvykle nepotkávají. Zvláště v posledních letech – a zvláště u nás. „Průzkumnická“ manipulace dosahuje takových rozměrů, že vlastně docela věrně ilustruje celkový stav naší země. Agenturám to ale příliš nevadí a jejich budoucnost neohrožuje. Svůj úkol – získat pro „zadavatele“ podstatnou porci voličských hlasů či některé subjekty naopak poškodit – splní. A napříště mají o „pokojené klienty“ postaráno.
Protože se však právě proto musejí alespoň trochu vylhat z toho, že volební předpovědi zmanipulovaly, většina agentur podivuhodně „relativizuje“ své předpovědi již dopředu.
Docela typické je třeba „varování“, které sociolog a analytik agentury MEDIAN Daniel Prokop rozbalil v online rozhovoru na portálu Aktuálně.cz. Vysvětluje tam, že rozdílné výsledky jsou způsobeny tím, že agentury pracují s různými vzorky lidí, s různými otázkami a rozdílnými metodami jejich zpracování. A co je pro nás tedy důležité vědět?
Existují samozřejmě i téměř reálné „necinknuté“ průzkumy, které se ovšem na veřejnost nedostanou. Zadávají si je politické subjekty, aby tušily, jaká je jejich skutečná předvolební pozice, a podle toho aby případně upravily svou kampaň. Občas z nich někdo něco „vynese“, ale to také nelze brát vážně.
"Doba, kdy byla data sbírána, s jakou účastí u voleb průzkum pracuje, jak zní hlavní volební otázky, nebo jaká je práce s váhajícími respondenty. A pak tu jsou samozřejmě věci typu, kolik tazatelů výzkum dělá a jaký je vliv jednoho tazatele na výsledky, jak jsou tazatelé kontrolováni, nakolik je vzorek reprezentativní z hledisek, která skutečně souvisí s volebním chováním a podobně.“
To je ovšem směšná knížecí rada. Nejenže se to obvykle nedozvíme, ale především je jasné, že žádné takové údaje nemá absolutní většina voličů čas zkoumat. Pro veřejnost je rozhodující titulek v novinách či grafy v televizi. Nicméně, podle Daniela Prokopa, navzdory všem pochybnostem, které mohou rozdílné výsledky průzkumů vyvolávat, bez nich by prý nastal ještě větší chaos, než jaký panuje v současnosti.
Jsou i jiné průzkumy
Dovolujeme si ostře nesouhlasit. Volební průzkumy jsou totiž zvláštní nebezpečná zábava přesně kopírující „informační zábavu“, do níž se v mainstreamu proměnilo někdejší mediální zpravodajství: Téměř nic v něm není pravdivé. Téměř vše směřuje k manipulaci.
Existují samozřejmě i téměř reálné „necinknuté“ průzkumy, které se ovšem na veřejnost nedostanou. Zadávají si je politické subjekty, aby tušily, jaká je jejich skutečná předvolební pozice, a podle toho aby případně upravily svou kampaň. Občas z nich někdo něco „vynese“, ale to také nelze brát vážně. I zde může jít o cílenou manipulaci. Přestože třeba právě „vyzmizíkovaní“ kandidáti Hlavu vzhůru! by z nich mohli mít radost, nebudeme raději žádná data uvádět.
Svobodně, podle své hlavy
Nadcházející volby s největší pravděpodobností úplně překreslí naši dosavadní politickou mapu. Ostatně i ta už byla důsledkem obrovské manipulace, na kterou se, jak jinak, mediálně „zapomnělo“. Proto připomeňme:
Termín konání předčasných voleb 2009 skandálně „zrušil“ Ústavní soud, takže se konaly až na jaře 2010. Politický puč havlistických ústavních soudců přivedl do sněmovny TOP 09 a Věci veřejné – a stál tak vlastně na počátku současných předčasných voleb. Ty zase bezprostředně vyvolal nedávný policejně-prokurátorský vládní převrat těchže havlistických elit a následná dohoda Kalousek – Sobotka o „seberozpuštění“ Sněmovny. Co tedy s tím?
Čtěte také: ODS na cestě ze sněmovny: Nikoli porážka, ale vítězství pravicových voličů nad havlisty i mediálními manipulacemi
Je to vlastně docela jednoduché: Nejít k volbám, znamená nechat vše zcela v rukou pučistů a manipulátorů. Spoléhat se na průzkumy, a podle nich „to tam hodit“ stranám či hnutím, které podle nich ve sněmovně „určitě budou“, je zase skloněním hlavy před brutálními nástroji mediokracie.
Kdo chce jednat svobodně, má za několik desítek hodin příležitost alespoň na chvíli si tento pocit užít: Zapomenout na manipulace a dát hlas těm, kterým skutečně chci. Autenticky. Podle své hlavy. Tím spíš, že „necinknuté“ průzkumy, abychom z nich alespoň něco prozradili, říkají, že tentokrát ani pár hodin před volbami není ještě vůbec nic rozhodnuto. Že vstup do Sněmovny je tak blízko řadě nových subjektů, že bude záležet na každém jednotlivém hlasu.
Vzhůru, či dolů? Je to možná na dlouhou dobu ještě jednou opět na každém z nás.
Kdo se snaží umlčet volební blok Hlavu vzhůru? Sledujte zde:
