Na nedávné tiskové konferenci uvedl slovenský ministr školství Branislav Gröhling (SaS), že od čtvrtka nastává "reformní školní skok", jehož cílem je "posunout školství do 21. století".
Ať už úmyslně nebo intuitivně, parafrázoval tím slavný plán a slova čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga, a to včetně dovětku o 21. století. Velký Mao totiž svůj "velký skok" vysvětlil jako rychlý ekonomický, hospodářský a kulturní přechod Číny z 19. do 20. století. Analogie se přímo nabízí.
Konec vzdělávání
Výsledkem Velkého skoku byl v Číně hladomor, miliony mrtvých a rozvrat hospodářství. Mrtví zřejmě při slovenském Velkém skoku bezprostředně nehrozí, ale rozvrat školství, či spíše jeho dovršení, zřejmě ano. Slovenské školství se totiž "reformuje" již 30 let a nyní ho čeká finální levicově-liberální reforma, která ho má přiblížit "standardům" západního pedagogického systému.
Neustále se měnící koncepce, učebnice a systémy, které již 30 let pijí krev rodičům i učitelům, se mají nyní završit totálním přechodem od školství založeného na existenci znalostí a faktů na školství založené na "kreativitě", "inkluzivním" a "kritickém myšlení". Podle Gröhlinga se "odstraní přílišné memorování pouček". Avšak k takovému odstraňování dochází již 30 let. Dnešní učebnice obsahují jen zlomek toho, co se museli žáci učit a "memorovat" ještě v 70. letech. Jaké exaktní znalosti pak vlastně ještě budou žáci mít?
O tom, co to znamená v liberálním pojetí "kritické myšlení", které má být dětem nalito do hlav, nemusíme dlouho přemýšlet. Půjde o boj s hoaxy, proti tzv. konspiračním teoriím a za levicově-liberální a neomarxistické hodnoty. Zkrátka, klasická ideologická propaganda jako za komunistů, jen zabalená do euro-celofánu.
Čtěte ZDE: Revoluce frčí: Vyházíme operní pěvce, protože jsou bílí! Běda, jak se to někomu nelíbí. Seznamy a čisticí prostředky. Za chvíli nám nezbyde nic. Léčba covidem z optimismu a naivity? Ještě si je za pár dní budeme volit
Po skoku revoluce?
Že jsou plány gigantické, to dosvědčují slova ministra Gröhlinga: "Čekají nás největší reformní měsíce ve školství. Budeme je zavádět do praxe přes změny v učivu, na kterých už teď dělá přes 300 pedagogů a odborníků, přes kvalitnější vzdělávání učitelů nebo přes investice a reformní plány z (bruselského) Fondu obnovy. Mnohé viditelné úpravy už i zavádíme, další postupně budeme."
Součinnost s levicově-liberální ideologickou bází jde tak daleko, že ministerstvo chce přenechat část vzdělávání učitelů nevládním organizacím: "Kvalitní vzdělávání učitelů velmi často dělaly nevládní organizace spolu s učiteli z praxe, proto v zákoně umožňujeme vzdělávání i pro nestátní poskytovatele." Gröhling nazval tento proces odebráním vzdělávání učitelů "úředníkům".
Plánuje také zavést "katalog inovací", jakousi databázi, kde budou na jednom místě shromážděny nové způsoby vzdělávání, osvědčené metody a přístupy k moderní výuce, přičemž školy (a to je podstatné) "budou moci tyto přístupy automaticky zavést do své výuky bez dalšího schvalování". Co to znamená? Školy budou moci zavádět "progresivní" opatření a výuku (stačí jedna pokroková paní ředitelka), a rodiče se nebudou moci odvolat na nějaký závazný systém, který by takové svévolné "inovace" znemožňoval. Placení daní a povinnost posílat děti do škol však zůstanou zachovány, tam reforma nesahá.
Základem změn ve školství jsou tři hlavní zákony, které schválila Národní rada SR. Jde o novely školského zákona, zákona o pedagogických a odborných zaměstnancích a zákona o odborném vzdělávání a přípravě. Po novelách zákonů bude možné změnit obsah vzdělávání, výrazně digitalizovat školství, podpořit inkluzivní vzdělávání či zkvalitnit vzdělávání učitelů. Jak? To nám už pan ministr řekl: méně memorování, více neziskovek a více inkluze.
Po krachu Velkého skoku se Mao na čas vytratil z politické scény. Vrátil se za několik let s ještě šílenějším projektem Kulturní revoluce. Pokud by měla být analogie dokonalá, mohli bychom očekávat po krachu reforem návrat pana ministra.
Děsivá představa.
Zdroj.
