Itálie se v Evropě dostává do čela vakcinačních snah snažících se omezovat svobodu neočkovaných obyvatel a to přesto, že úřady evidují už 75 % očkovaných Italů. Bez vakcinačního pasu se tak nedostanete do letadla, vlaku, či na univerzitu. Takzvané "zelené pasy" jsou nyní "povinné pro každého cestujícího ve vysokorychlostních vlacích, letadlech, lodích a v regionální dopravě," uvádí agentura Reuters. To, že byli očkováni, musí dokázat i studenti a zaměstnanci univerzit.
Zelené kartičky se v zemi musejí předkládat úplně všude. Lidé jsou povinni prokazovat se jimi v kinech, divadlech a muzeích, samozřejmě ani do restaurace si nesednete ,aniž by jste nemuseli dokazovat, že jste naočkovaní neodzkoušenou vakcínou-nevakcínou proti covidu. Platnost tohoto "Green Passu" se musí obnovovat každých 12 měsíců. Proti tvrdým restrikcím se konají po zemi i protesty, ty však nejsou nijak zvlášť masové, většinou se jich účastní několik set lidí, v Římě pár tisíc.
Ministrova chlouba
Ani zde se však válec nezastavil. Portál reuters.com ze dne 16. září uvádí:
"Italská vláda schválila ve čtvrtek jedny z nejpřísnějších opatření proti onemocnění covid-19 na světě a stanovila pro všechny zaměstnance povinnost předložit důkaz o očkování, negativní test nebo nedávné uzdravení z infekce...
Každému zaměstnanci, který nepředloží platné osvědčení o zdravotním stavu, bude pozastavena pracovní smlouva bez nároku na plat, ovšem nemůže být propuštěn, uvedli ministři novinářům poté, co vláda opatření schválila. Lidem, kteří budou dekret ignorovat, a bez ohledu na něj půjdou do práce, bude hrozit pokuta od 600 do 1 500 eur."
Ministr Renato Brunetta se pochlubil: "V Evropě se nic takového zatím nedělalo ... z mezinárodního hlediska se dostáváme do popředí." Mimořádně zajímavý (a příznačný) je také fakt, jak hlasovali italští konzervativní poslanci za Salviniho "Ligu" - 69 z jeho 132 poslanců zákon podpořilo (!), zatímco 51 se hlasování zdrželo a dvanáct bylo nepřítomno. "Proti" nebyl nikdo!
Jak však uvádí Politico, ne všichni jsou z nových "opatření" nadšení. V článku s příznačným titulem Itálie přitlačila na neočkované, vynořují se však etické otázky internetový deník informuje, že v zemi vyvstávají otázky, zda jsou taková přísná nařízení v demokratické společnosti vůbec "obhájitelná". Tamním zdravotnickým představitelům údajně nemusí ke spokojenosti stačit ani 80% proočkovanost, neboť by stále bylo 12 milionů neočkovaných, což je prý "příliš mnoho". Opoziční politička ze strany "Bratři Itálie", Giorgia Meloniová označila tuto vládní politiku za "režim teroru".
Ačkoliv se zdá, že s masivní vakcinací a již zcela otevřeným omezováním a diskriminací neočkovaných souhlasí většina populace "katolické Itálie", přece jde stále ještě o značně riskantní kroky, které se mohou časem vymstít, zvláště, pokud se budou požadovat další dávky vakcíny a lidé budou o své "výhody" časem přicházet. Itálie si však sama sobě kope další jámy.
Nejen "antivaxeři", ale také "homofobové" a "transfobové"
"Zánův zákon" je dalším zákonem, jehož cílem je "potrestat" větší množství italského obyvatelstva, v tomto případě už ne ani tak "antivaxery", ale "homofoby" a "transfoby" (tedy převážně tutéž skupinu obyvatelstva). Zatím jde jen o návrh zákona, který nejprve musí projít legislativním procesem, ale zdá se, že podporu má v italském parlamentu slušnou. Tento zákon v případě schválení přidá do již existujícího antidiskriminačního zákona pět dalších kategorií: pohlaví, gender, sexuální orientaci, genderovou identitu a handicapy.
Zatímco samotný Alessandro Zan a jeho přívrženci protlačují zákon jako "naléhavé opatření na ochranu LGBT komunity z čím dál tím nepřátelštějšího prostředí", samotný zákon má tvrdě postihovat každého, koho si kdokoli svévolně označí za "homofoba", či "transfoba", a to vězením v trvání až 18 měsíců - a drasticky vysokou pokutou 6 000 eur. Samotní navrhovatelé se vlastně ani netají tím, že tento zákon je v první řadě namířený proti katolíkům a uráží je.
Běda vám, pokud jste neočkovaný italský katolík
Francesco Giubileo, 29letý prezident konzervativní nadace TATARELLA, poukazuje na to, že se veřejná debata o návrhu zákona změnila na "děsivý ideologický střet", který podle něj vyvolal "výbušnou atmosféru" a "polarizoval veřejnost". Pokračuje: "Jestliže kritizujete Zanův zákon, budete obviněni z toho, že jste homofobové - což zcela znemožňuje jakoukoli diskusi."
I Salvini se u tohoto tématu cítí jistější, než u vakcinace. O genderu se vyjádřil jako o "podivných teoriích", které chtějí vtrhnout do školských zařízení "pro děti ve věku šest až sedm let".
Novinářka (ultraliberálka) Simone Allivaová podává zajímavou sondu do uvažování jejích soukmenovců. říká:
"Návrh zákona považuji za nezbytné opatření. Vzhledem k zuřivému požáru homofobní a transfobní nenávisti, který pustoší krajinu, je tento návrh jen kapkou v moři. Toho, čeho jsme (v Itálii) dnes svědky, je úplná válka, přičemž hlavním cílem jsou jednotlivci LGBT, kteří jsou uráženi, napadáni a často nuceni podstoupit kontroverzní terapii. Homofobie se nestydí a nekontrolovatelná nenávist vůči LGBT se vkradla do mnoha částí společnosti. Zanův zákon v konečném smyslu odhalil, kdo je na straně LGBT komunity a kdo ne."
Jinými slovy: buď jste v Itálii za LGBT, nebo půjdete na rok a půl do vězení.
Země na jedné noze
Itálie spolu s Řeckem byly již před covidem jedinými zeměmi eurozóny, které byly chudší než v době po pádu železné opony. Dnes to může znít neuvěřitelně, ale v roce 1992 byla Itálie bohatší zemí než Velká Británie. Dnes je pátou nejzadluženější ekonomikou na světě a její dluh je dvojnásobný oproti Brazílii. Portál theglobalist uvádí:
"V roce 2019 byl skutečný příjem na obyvatele v Itálii - měřený paritou kupní síly - přesně stejný jako v roce 2000 (okolo 43 000 dolarů). V roce 2020 byl v důsledku krize o 13 % nižší než před 20 lety - pouze 37 900 dolarů. Naopak průměrný skutečný příjem na obyvatele ostatních občanů zemí EU se zvýšil nejméně o 25 % - i když v pandemické roce 2020 mnozí zaznamenali poklesy."
Itálie bývala v minulosti proto tak bohatá, protože produkovala levné výrobky nižší kvality - byla jakousi "Čínou Evropy". Když však v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace právě Čína - čímž získala přístup na světové trhy - Itálie této tsunami nedokázala čelit - tak, jak vlastně ani nikdo jiný. Země si také zvykla manipulovat svojí měnou, lirou, čímž vyrovnávala jisté své ekonomické nedostatky. To už s eurem samozřejmě není možné, což zemi ekonomicky fatálně poškozuje.
Itálie skutečně působí, jako by chtěla spáchat demonstrativní sebevraždu. Předobraz brzkého dění v celé EU.
Zdroj.
