V Rusku se kdysi ujal takový výraz: „klobásová emigrace“. Dnes se události vyvíjejí natolik podivně, že můžeme očekávat obrat trendu. Zdá se, že u našich západních partnerů uzrál čas, aby vyrazili do Ruska – pro klobásy a další potraviny.
Největší britské supermarkety právě varovaly zákazníky, že narůstá nedostatek potravin a na Vánoce si budou patrně muset odepřít mnohé dobroty na svátečním stole.
Nedostatek mléka, červeného masa, kuřecího masa a kávy se jako tsunami valí evropskými zeměmi a USA. Z prodejen mizí jedna věc za druhou. Pak se znovu objeví – ale s fantastickou cenovkou.
Noviny ukazují fotografie prázdných regálů v supermarketech. Profesionální experti na přežití sýčkují: „My jsme vám to říkali!“ Osvětové časopisy poučují čtenáře, jak pěstovat bylinky na okenních parapetech a jak na zimu zavařit rajčata. Kalifornští hipsteři propagují houbaření v lese a dobývání jídla z popelnic.
Progresivní publikace a praporečníci „Velkého resetu“ neúnavně vysvětlují, že je to tak správně. Obecně je prý třeba jíst méně. Jídlo je ve skutečnosti velmi nezdravé. Zejména maso, mléko, sýry, tvaroh, čokoláda, káva a pečivo. A doporučují sójové maso, grilované kobylky, mleté červy či mléko z much.
Potraviny pro bohaté
To vše západního spotřebitele plynule a salámovou metodou připravuje na nevyhnutelný růstu cen potravin. Ve skutečnosti již začal. Fantastickým paradoxem však je, že pro to neexistují žádné faktické důvody. Ještě nikdy nemělo lidstvo možnost nakrmit se tak levně a úspěšně jako dnes.
Dokonce ani v loňském roce během lockdownů se ceny rýže, pšenice a kukuřice nezvýšily. Všechny potraviny spíš naopak zlevňovaly. Organizace OSN pro výživu a zemědělství očekává letos na podzim rekordní úrodu obilovin na celém světě. Přesto potraviny alarmujícím tempem zdražují.
Nedostatek potravin na Západě má všechny znaky uměle vytvořené krize. Vezměme si například narušení dodávek masa v USA loni na jaře. Byly způsobeny tím, že vláda urychleně poslala všechny zaměstnance masokombinátů domů. Údajně tam řádil koronavirus. Zemědělci byli nuceni masově vybíjet dobytek a hubit drůbež. Regály s masem v supermarketech se vyprázdnily.
Stejné mechanismy se nyní uplatňují při nedostatku potravin ve Velké Británii. Prázdné regály, fronty u pokladen, skromné příděly potravin pro hladové, a nehynoucí „po dvou kusech do jedněch rukou“ – dění na ostrově nápadně připomíná sovětský hladomor z roku 1990.
Od loňského jara je v největších obchodních řetězcích v zemi možno zakoupit maximálně tři balení vajec, mouky, makarónů, plen a toaletního papíru. Nyní se sice omezení postupně ruší, ale například mouka v Tescu se stále prodává v množství maximálně tří sáčků.
Vládní covidová opaření
Obchodní analytici nabízejí pro tuto situaci několik spletitých vysvětlení, například „rušivé účinky pandemie na dodavatelský řetězec“. Logistiku však nenarušuje ani tak pandemie, jako spíše samotná vláda.
Například v Anglii existuje mobilní aplikace Test and Trace. Po stažení do mobilního telefonu je člověk informován o kontaktech s lidmi, u nichž byl diagnostikován koronavirus (nikoli že onemocněli). Po obdržení takového oznámení je dotyčný povinen sedět doma po dobu deseti dnů. Je zřejmé, že podnikatelé nebo živnostníci takovou aplikaci nevyužívají, ani si ji nestahují. Ale když to všechno musí zaplatit zaměstnavatel, lidé se rádi odhlásí sami – kdo by odmítl placenou desetidenní dovolenou?
Proto se anglické přístavy, přepravní společnosti a supermarkety potýkají s velkým nedostatkem zaměstnanců. Na konci července nechodilo do práce přibližně 1,7 milionu Britů. V zemi prostě není nikdo, kdo by zboží převážel, přepravoval, ukládal do regálů nebo prodával.
V USA je to podobné. Sedět na koronavirových dávkách je často výhodnější než tvrdě pracovat za relativně malou mzdu. V důsledku toho trpí nákladní doprava, skladové hospodářství a maloobchod.
Čtěte ZDE: Hlad na důchod: Bude nás přebytek nebo nedostatek? Výchova je klíčem. Skutečné a virtuální hodnoty. Já jsem lovec dotací, kdo je víc? Buranský sociolog nachází jádro pudla
Podle not Velkého resetu
Letos v létě se vrátily výpadky masa – nyní jsou z nich obviňováni kybernetičtí útočníci a bájní „ruští hackeři“. Vzali si patrně na paškál americké masokombináty. A jako výkupné budou požadovat steaky.
Nesmyslnost těchto výmluv znovu ukazuje, že celá krize je uměle vyvolaná. „Amerika se potýká s nedostatkem všeho – od salátu po polovodiče – a konec je v nedohlednu,“ popisují situaci místní ekonomové.
Pro lidi se sovětskou zkušeností je konec toho všeho zřejmý a dobře známý. Po roce nebo dvou strádání deficit zázračně zmizí. Zboží se vrátí na pulty. „Sto druhů klobás“ ve výlohách opět potěší oko spotřebitele. Cenovky však budou několikanásobně vyšší.
Pozoruhodné na tom ovšem je, že elektronický obchod po celém světě probíhá hladce a bez problémů. S problémy se potýkají maloobchodníci, kteří sotva přežili lockdowny. A kdo by chodil do supermarketů, kde je polovina regálů prázdná? Zisky a kapitalizace internetových gigantů prudce rostou.
Přesně podle receptu Klause Schwaba, apologeta Velkého resetu: Digitální korporace mají rušivý (destruktivní) vliv na tradiční podniky. Jednoduše řečeno je zničí. Taková je logika moderního kapitalismu: poté, co korporace pohltily země třetího světa, začaly likvidovat konkurenty ve svých vlastních zemích. A za celou tuto hostinu musí platit spotřebitelé.
Jak rozvrátit národní vlády
Cílená destrukce globální logistiky je výhodná nejen pro americké korporace, ale také pro americkou vládu. Umělý nedostatek a rostoucí ceny potravin, hladové nepokoje – to vše jsou klasické nástroje k vyvolání „řízeného chaosu“ v různých zemích.
Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které v podstatě otevřeně slouží americkému ministerstvu obrany, nám odkrývá výhledy: „Masy městské chudiny, které zůstanou během pandemie bez práce <...>, budou s největší pravděpodobností vyvolávat nepokoje a protesty kvůli rostoucím cenám potravin. <...> Právě tyto skupiny vyšly v letech 2007-2008 do ulic ve více než 40 zemích, a podařilo se jim svrhnout vlády nejméně ve dvou státech.“
To vše zcela překonává hlavní cíl velkého resetu. Chtějí-li jeho autoři rozvrátit národní vlády, jak to udělat lépe, než prostřednictvím umělého nedostatku a rostoucích cen?
Rusko je tu opět dobrým vodítkem. Důvodem únorové revoluce byl právě uměle vyvolaný nedostatek potravin v Petrohradě. Pokud naši nyní Američané dělají z umělého zvyšování cen zbraň v hybridní válce, měli bychom to brát velmi vážně. Ačkoli to zní podivně, i cena kuřecího masa by se mohla stát otázkou národní bezpečnosti.
Pokud status Ruska coby hlavní světové obilnice a nahrazování dovozu potravin tuzemskými výrobci cosi naznačují, pak to brzy bude invaze turistů z celého Západu – takříkajíc za klobásami. Za nákupem masa a mléčných výrobků. Na zmrzlinu a džem. Všechno si to už vyzkoušeli v Číně, a možná se to postupně dostane i na Západ: „Klobásová emigrace“ do Ruska – rozkošná záležitost.
Ve velmi nerozkošné realitě, do níž Západ sebevražedně míří.
Zdroj.
