Současný pověřený ředitel BIS Michal Koudelka by měl odejít z čela tajné služby. Shodlo se na tom při aklamačním hlasování několik set účastníků v pořadí již třetího Vlasteneckého setkání na zámku v Příčovech u Sedlčan v sobotu 21. srpna 2021. BIS se pod vedením Koudelky stala podle bývalého policejního prezidenta Stanislava Novotného novou StB, která se snaží diktovat dokonce i to, co se budou o naší historii učit děti ve školách.
Setkání přineslo kromě zajímavých panelových diskusí a příjemného hudebního doprovodu, také řadu důležitých osobních setkání. Lidé, kteří by se normálně zřejmě nepotkali, neboť se sjeli ze všech koutů republiky a jsou z různých politických stran a spolků často z opačného konce politického spektra, společně naslouchali zajímavým příspěvkům a trávili mnoho času při osobních setkáních v příjemném prostředí zámecké zahrady.
Po mši svaté přivítali účastníky setkání zpěvačka Zuzana Stirská a herec Ivan Vyskočil, kteří zdůraznili potřebu vzájemně si naslouchat a snažit se o spolupráci při obhajobě národních zájmů i hodnot západní civilizace, které jsou dnes v ohrožení. Už první panel, který moderoval publicista Michal Semín, ukázal, že současná situace, kdy jsou omezovány lidské svobody a občanská práva, vede k velmi vážné situaci a hrozí přerůst v plíživou diktaturu, jak u nás tak v celém západním světě.
Účastníky prvního panelu byli šéfredaktor Protiproudu a vlasteneckého měsíčníku MY Petr Hájek, právník Zdeněk Koudelka, pedagožka Milena Míčová, lékařka Andrea Málková a spisovatel Benjamin Kuras. Petr Hájek ve svém vystoupení upozornil na to, že v budoucnosti můžeme očekávat další omezování občanských práv a svobod. „Problém je pořád stejný, jen prostředky k jeho naplnění se mění. Covidismus je jen jedním z nich,“ uvedl. Vyzval, aby v říjnových parlamentních volbách lidé volili podle svého svědomí a neohlíželi se na to, zda jejich hlas propadne, či ne. „Máme jednu obrovskou výhodu být autentičtí. A tak dávám ke zvážení: nespojujme nespojitelné. Věřme tomu, komu každý z nás věří. Volme ty které chceme volit a vůbec se neptejme, jestli tím vstoupí či nevstoupí do parlamentu. To totiž vlastně není vůbec podstatné. Podstatné je, aby ta hnutí existovala a aby skrze ně uměli mnozí z nás artikulovat své postoje,“ prohlásil Hájek.
Podle Michala Semína je nebezpečné příliš se pitvat v negativních skutečnostech, jež nás ohrožují, ale je třeba se na věci dívat pozitivně a s odhodláním je změnit. „Vědomi si všech těch nebezpečí, kterým čelíme je někdy velmi svůdné a je to součást toho nebezpečí, že při pohledu do tváře té šelmy zůstaneme omráčeni a necháme se natolik spoutat, že nás to ochromí, a pak nejsme schopni vykonat nic pozitivního pro naše rodiny a naši vlast.“
Paní doktorka Andrea Málková informovala přítomné o svých zkušenostech z lékařského prostředí, kde je používána zcela nevhodná laboratorní diagnostika, která nabízí spoustu možností ke zkreslení. Právník Zdeněk Koudelka promluvil o ideji zemského zřízení, které je dlouhodobým požadavkem mnoha Moravanů. „Jsem přesvědčen, že nejlepší dělení státu je takové, které lidé přirozeně cítí,“ uvedl na obhajobu obnovení historického zemského zřízení zrušeného po únoru 1948 Zdeněk Koudelka.
O svých zkušenostech ze současného vlivu covidismu na školství promluvila v panelu Milana Míčová - učitelka, která se odmítla podřídit nesmyslným vládním nařízením, a byla za to propuštěna ze zaměstnání. „V letošním roce má dojít k obrovské centralizaci moci směrem k ministerstvu školství. Financovány budu pouze školy, které budou poslušné, a které se podřídí státní moci. Poslední z diskutujících na prvním panelu spisovatel Benjamin Kuras se se pokusil vážná témata velkého resetu a likvidace západní civilizace pojmout s humorem sobě vlastním.
Druhý panel, který moderoval publicista Petr Žantovský se zabýval zkreslováním historie ve prospěch vládnoucích elit. Vystoupili v něm filosof Jiří Hejlek, historik a předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník, poslanec SPD Jiří Kobza a bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný. Petr Žantovský upozornil na masivní falšování historie, zejména legendy o listopadovém převratu v roce 1989 a dnešní snahu bagatelizovat rozhodující úlohu Rudé armády při osvobozování naší vlasti v květnu roce 1945.
Jiří Hejlek, který učí filosofii dějin na fakultě v Pardubicích, hned v úvodu svého příspěvku upozornil na to, že žijeme v době studené občanské války. Apeloval také na potřebu pracovat při studiu historie s co největším množstvím faktů a vyvarovat se používání slova lež, které potom znemožňuje další objektivní zkoumání daného historického problému. „Spíše než lež je vhodné používat slovní spojení nesprávná interpretace dějin. Používání slova lež potom může vést k tomu, že dojde ke kriminalizování lži. Dějiny je třeba studovat bez hněvu a bez snahy zkreslit je pro sebe,“ uvedl Hejlek.
Petr Bahník upozornil na fakt, že současní manipulátoři počítají s tím, že historická paměť přirozeně oslabuje. Zároveň varoval před vědomou propagandistickou lží, která se dnes při výkladu dějin proti nám používá. “Tahle lež je psychologického charakteru a ve skutečnosti se jedná o sdělení mladým lidem v naší zemi, jste malí, hloupí, chudí, z malé země nic neznamenáte a nikdy jste nic neznamenali. A ani vaši dědečkové ani vaši pradědečkové. Tohle sdělení považuji za mimořádně podlé a do českého národa je pumpováno sto let.“
Stanislav Novotný kromě výzvy k odstoupení Michala Koudelky z čela BIS upozornil ve svém vystoupení také na nebezpečí politických neziskovek včetně Aspen Institutu, který u nás pěstuje lídry pro vládní struktury. „Je tu spousta agentur, které jsou živeny z našich peněz, které se skládají z různých skupin, které slouží nadnárodnímu kapitálu úzké skupiny globalistů. Z toho pak vyplývá celá řada opatření, které se dnes na nás lavinovitě hrnou. Jsme pak překvapeni, že politici nám něco slibují, a pak hlasují úplně obráceně. Je na nás, abychom se informovali o své vlastní historii“. Základní manipulace podle něho vychází z faktu, že v rukou nadnárodních firem je celý komunikační prostor. „Na komunikační prostor máme právo a vláda je povinna ho zajistit. Není pravdou, že to je soukromý subjekt jako každý jiný a že jutub či FB si mohou dělat co chtějí. Ne. Pokud by bylo naše území suverénně spravováno vládou, pokud bychom byli suverénním státem, pak na to nemají nárok. Není možné, aby cenzurovali naše lidi. Není možné, aby říkali, kdo co smí říkat. Žádejme tedy vládu, aby tvrdě postupovala proti cenzuře,“ uvedl za potlesku přítomných Novotný.
Poslanec SPD Jiří Kobza se ve svém vystoupení mimo jiné dotkl i otázky prohrané války v Afghánistánu a interpretace tohoto debaklu našimi médii včetně vytváření tlaku na přijímání tzv. tlumočníků na naše území. „Když někdo pracuje jako tlumočník a pohybuje se na hraně těch dvou znepřátelených sil, tak zároveň často pracuje i pro tu druhou stranu, která mu vyhrožuje, že mu vystřílí rodinu, když se nenechá vytěžit. Jsem velmi skeptický těmto lidem věřit a už vůbec bych nevěřil jejich rodinným příslušníkům, protože ti mohou být pod úplně jiným tlakem,“ uvedl Kobza.
Třetí panel, byl věnován otázce životního prostředí. Stavu našich lesů, vod a přírodního bohatství, které jsme zdědili po svých předcích a měli bychom je předat i budoucím generacím. V něm vystoupli Jan Čermák, Jaroslav Novák, Karel Simon a František Čermák.
V závěrečné debatě, kterou moderoval sociolog a publicista Petr Hampl vystoupili zástupci mladé generace, kterým není budoucnost naší země lhostejná a kteří usilují a zachování státní suverenity a normálního světa, který je ohrožován vlivem progresivismu nadnárodních sil jako je Evropská unie. V debatě vystoupili předseda spolku Odchod z EU Matěj Gregor, zástupce Generace identity Michal Urban, Nikol Zbořilová a Ondřej Mann.
Paralelní program probíhal také na pódiu ve vnitřních prostorách bývalé zámecké sýpky, kde se svými hosty předsedou Trikolóry na Praze 4 akademikem a spisovatelem profesorem Ivo Budilem a politikem KSČM Josefem Skálou diskutoval Petr Hampl.
