Může být palivové dřevo, které se v dávných dobách používalo jako topivo do kamen, dnes tím „nejpokrokovějším“ a „nejekologičtějším“ palivem? Ukazuje se, že může. Teprve nyní se „palivové dřevo“ v Evropské unii označuje jako „pevná biomasa“, která má spolu s větrnou a solární energií podle prognóz evropských ekonomů nahradit všechny neobnovitelné zdroje energie a zachránit klima planety.
Jak známo, EU již přijala „zelenou“ směrnici, podle níž by tyto druhy topiv měly do roku 2050 zcela nahradit tradiční uhlí, ropu, a dokonce i plyn, což se v Evropě již děje.
Ke konci roku 2020 alternativní energetika v Evropě poprvé překonala konvenční výrobu energie z uhlovodíkových paliv. Uvádí to zpráva britského analytického centra Ember a německé Agory Energiewende.
Vodní, větrné a solární elektrárny a elektrárny využívající biomasu se na výrobě podílely 38,2 %, zatímco uhelné a plynové elektrárny 37 %. Uhelné elektrárny ztratily za rok 20 % a jejich podíl na energetickém mixu činil 13 %. Výroba elektřiny z větrné a solární energie se od roku 2015 zdvojnásobila. Lídry v této oblasti jsou zatím Dánsko (61 % v realizaci), Irsko, Německo a Španělsko.
Ekologické spalování lesů?
Ale jak se říká, na papíře šlo vše hladce, ale zapomnělo se na rokle. Jak informoval italský deník Giornale, před Evropským parlamentem se nedávno objevil projektor s videem zobrazujícím scény odlesňování a s textem: „EU spaluje lesy jako palivo“. Jednalo se o akci ekologů, kteří chtěli tímto způsobem upozornit na skutečnost, že v Evropské unii se za biomasu považují i dřevěné pelety.
Tyto pelety – slisované piliny a další dřevní odpad nebo speciálně tvarované pelety, které se vedle energie z větrníků, kapalné rostlinné biomasy a vodíku jednoduše spalují v kotlích – se dnes v Evropě stávají hlavním palivem. Kvůli jejich výrobě se kácejí lesy. Téměř čtvrtina stromů pokácených v EU v roce 2019 byla použita na výrobu energie, přičemž v roce 2000 to bylo 17 %. V Estonsku v letech 2001-2019 ubylo v národním parku Natura 2000 více než 15 000 hektarů lesních porostů, což je více než dvojnásobek rozlohy Manhattanu, a posledních pět let se na tomto úbytku podílelo osmdesáti procenty.
Podle renomovaného britského časopisu Nature se odlesňování v Evropě v letech 2016-2018 zvýšilo v průměru o 43 % ve srovnání s obdobím 2004-2015. Podle autorů článku může tento skok souviset se zvýšeným zájmem severoevropských zemí přejít od petrochemické výroby k výrobě materiálů ze dřeva.
Nature upozorňuje, že tento trend může vést k nerovnováze mezi rychlostí přirozeného přírůstku dřevin se zalesňováním a rychlostí jejich kácení, což může snížit účinnost zmírňování globální změny klimatu v regionu. Biomasa, jejímž hlavním zdrojem je dřevo z lesů, nyní tvoří téměř 60 % obnovitelné energie v EU – více než solární a větrná energie dohromady. Ukazuje se totiž, že plyn a uhlí jsou pod heslem „pokroku“ ve skutečnosti nahrazovány palivovým dřevem! (Přitom pod stejnou stříškou pokroku se bruselští vědci dosud neprobudili z mýtu o fosilním původu plynu a ropy. Jedná se totiž o ryze obnovitelné zdroje, jejichž zásoby se přirozeně tvoří a doplňují geochemickými procesy a jejichž spalování je ekologičtější než spalování dřeva – pozn. PP)
Čtěte ZDE: Zelená lež: Jde jen a jen o peníze. Zvěrstvo v podobě pálení biomasy. Emisí víc než z uhlí, dovoz přes půl světa. Dotovaní zločinci se smějí povolenkám. Na to si my připlácíme. Demagogie pod taktovkou EU
Zlaté „eurodřevo“
Ale je tu ještě jeden problém, který není pro Evropu bezvýznamný. Cena biomasy coby europaliva je podstatně vyšší, a proto je celý tento „zelený“ nesmysl podporován dotacemi, které jsou štědře přidělovány z rozpočtu EU na podporu „zelené energie“ a „péče o životní prostředí“. Mezi lety 2008 a 2018 se dotace na biomasu, jejímž hlavním zdrojem je dřevo, zvýšily ve 27 evropských zemích o 143 %. Podle klimatického analytického centra Ember se například ve Velké Británii očekává, že vládní podpora projektů na biomasu bude do roku 2027, kdy vyprší platnost současných dotačních dohod, činit více než 13 miliard liber.
Jaký je to ale zájem o životní prostředí, když se kvůli tomu kácejí lesy – plíce planety? Má z toho někdo prospěch? Dřevěné pelety jsou v současnosti jednou z největších komodit na mezinárodním trhu s pevnou biomasou. Evropská unie se při utváření své politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřila na dřevo jako na zdroj obnovitelné energie, což bylo hlavní hnací silou rychlého rozvoje světového trhu s dřevěnými peletami. Předpokládá se, že podíl elektřiny z OZE, tj. větrné, solární a vodní energie a biomasy, bude v EU do roku 2030 činit více než 50 %.
Vědci však stále častěji upozorňují na to, že spalování dřeva zvyšuje emise uhlíku a že zalesňování nekompenzuje rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře.
Mnozí vědci se již domnívají, že politika EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měla být přehodnocena, aby se zabránilo zhoršení klimatu v EU v důsledku kácení lesů a spalování dřeva.
Téměř 800 vědců z celého světa podepsalo petici adresovanou parlamentu EU, aby přestal podporovat využívání biomasy, protože dotace na skutečně obnovitelnou a nízkouhlíkovou větrnou a solární energii byly výrazně sníženy.
Potřebujeme vůbec biopaliva?
Vzhledem k rostoucí celosvětové poptávce je nyní jedním z lídrů světového trhu s výrobou biopalivových pelet Rusko. Za posledních deset let se produkce v Rusku ztrojnásobila, což je způsobeno neustále rostoucí poptávkou z evropských a asijských zemích. Podle Konstantina Simonova, šéfa ruského Národního fondu energetické bezpečnosti, je přechod na „zelenou“ energetiku aktivně prosazován a lobbován Evropskou unií a USA. Podle něj je však svět bez tradičních uhlovodíků v současnosti nemožný.
„V současné době,“ vysvětluje, „pokrývají uhlovodíky 85 % světové energetické bilance. V Evropě je to 75 %. Zároveň téměř miliarda lidí na světě nemá vůbec přístup k elektřině a 2,5 miliardy lidí vaří na otevřeném ohni. V této situaci se nám se vší vážností říká, že celé lidstvo přejde na energii, která je stále velmi drahá, téměř za dvacet let. Už deset let slýcháme, že ropa bude brzy k ničemu, ale když si vezmete spotřebu ropy za těchto deset let, tak se do roku 2020 zvýšila o 13 % a spotřeba plynu o 25 %. Ano, trend se jednou změní, ale spoléhat na to, že se převalí „zelená vlna“ a rozdrtí všechny producenty ropy a plynu, je dost přehnané,“ říká Simonov.
A najednou na pozadí západních zaklínadel o totálním přechodu na obnovitelné zdroje energie jako blesk z čistého nebe nedávno zaznělo z agentury Bloomberg, že spotřeba uhlí v Evropě letos oproti loňsku vzrostla o pět procent. Výrazně vzrostly také ceny plynu, přestože v létě jsou obvykle nižší.
A v loňském roce v Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, navzdory slibům o brzkém uzavření všech tepelných elektráren, dokonce spustili blok nejnovější generace uhelné elektrárny Datteln 4 o výkonu více než gigawatt. Důvody jsou různé, například to, že se ekonomika potřebuje vzpamatovat z pandemické krize.
Nicméně totální závazek Evropy k „zelené energetice“ je již nezvratný. Varování vědců a ekologů, kteří pochybují o jeho správnosti, nejsou brána v potaz.
Evropský zelený úděl, která má dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů a nulového znečištění prostřednictvím přechodu od tzv. fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a surovinám, má být realizován do roku 2050. Ačkoli se to vůbe neodrazí na klimatu.
Ve starověkém Řecku se pokácení jediného olivovníku trestalo smrtí. V Evropě je dnes produkce zelené biomasy, pro niž se kácejí celé lesy, dotována.
Zdroj.
