Belgie je zvláštní země. Pokud navštívíte oficiální zpravodajské portály, nabudete dojmu, že se veřejnost zajímá výlučně o různé aspekty "pokroku" a ... o sport. Dominantními tématy jsou feminismus, diverzita, multikulturalismus, problémy LGBT komunity, BLM, zpestřené nanejvýš informacemi o koronaviru. Kromě toho je tam rozsáhlá sportovní sekce, která má pravděpodobně sloužit jako jakýsi "ventil".
Je zajímavé, že mnohé kanadské zpravodajské portály jsou na tom podobně. Rozdíl je v tom, že v Belgii dominuje fotbal a cyklistika - a v Kanadě hokej. Obě země a jejich vlády však patří na čelo progresivismu.
Hlavní město Belgie se kvůli tomu, že v něm sídlí instituce EU, stalo mimořádně "diverzitním" ... nechci přímo říci "internacionalistickým" městem. Zároveň v něm žije množství muslimů, což spolu vytváří podivný tavící kotel politické korektnosti a politického islamismu.
V Bruselu například existuje ENAR (Evropská síť proti rasismu). Tato organizace sdružuje a koordinuje sektorové aktivity antiislamofobních, neofeministických, antirasistických a dekolonialistických sdružení v členských státech EU. Její lobbisté jsou velmi aktivní a pravidelně jsou přijímáni Evropskou komisí, zvláště Helenou Dalliovou, komisařkou pro rovnost. Síť organizuje školení pro novináře, státní úředníky, spolupracuje s vědci a poslanci. ENAR tvrdí, že její vize "společnosti zohledňuje potřebu rovnosti a rozmanitosti a přednosti Evropy bez rasismu". Takto umlčuje kritiku tvrzením, že její činnost zajišťuje "dynamický rozvoj evropské společnosti a hospodářství". Síť však zahrnuje celou řadu islamistických organizací, z nichž téměř všechny jsou napojeny na Muslimské bratrstvo.
Expanze bez odporu
Je to příznivá a živná půda pro islamismus v Evropě. Profesorka Florence Bergeaudová-Blacklerová z CNRS (Národní centrum pro vědecký výzkum) a EPHE (École Pratique des Hautes etudy - Praktická škola pro pokročilé studium) nedávno poskytla rozhovor týdeníku L'Express. Mimo jiné uvedla, že "islamismus, stejně jako islám, je v Belgii přítomen již přibližně čtyřicet let díky imigraci z Maroka a Turecka". Postupuje podle principu "mírového dobývání", přičemž využívá nevládní organizace, lobování a kulturní sdružení. Profesorka dodala, že již v 80. letech se Muslimské bratrstvo zaměřilo na Brusel a označilo ho za "měkký podbřišek Evropy". Bergeaudová-Blacklerová se domnívá, že přibližně do deseti let se město stane "centrem islamismu v Evropě".
Belgická vláda a bruselské úřady nic nepodnikají proti posilování islamismu, naopak mu pomáhají politikou, která takzvaně podporuje sociální "rozmanitost". Dokonce i samotné téma vývoje islamismu se stalo velmi komplikovaným, vysvětluje výzkumnice. Belgičané se už ani neodvažují používat výraz "muslimové" a nahrazují ho výrazy "představitelé rozmanitosti" nebo "multikulturalismu". Falešné Muhammadovo náboženství je tabuizovaným tématem a Brusel spolupracuje s kvazi islamistickými organizacemi v údajném přesvědčení, že to povede k mírové integraci muslimů a evoluční aklimatizaci této komunity. Florence Bergeaudová-Blacklerová dodává, že levicoví politici, od zelených až po socialisty, stojí za politikou spikleneckého mlčení o tomto problému.
Čtěte ZDE: Muslimové křesťanům: Vašimi zákony vás dobudeme, našimi zákony vás ovládneme. Co by řekl Godefroy na dnešní Belgii? Terorismus není nejhorší stránkou islámu. Migrační invaze vše rozhodne. Pouze Bůh ví…
Muslimské bratrstvo funguje "mírumilovně", ale do sociální struktury se dostává prostřednictvím nevládních organizací a charitativních sdružení, které pomáhají obětem, řídí vzdělávací, pečovatelské a obchodní instituce. V Bruselu se opírá o menšiny. Do sítě jsou zapojeny i gangy zaměřené na obchodování s drogami. Mají za sebou celé komunity, například v Molenbeeku.
Existuje zde "kultura mlčení", faktická omerta. Sociální služby státu jim umožňují řešení problémů jako "v rodině" v muslimské komunitě. Média mají roucho politické korektnosti, samotná policie je na mušce levice.
Nedávno vešla ve známost práce francouzského akademika o situaci v Belgii s názvem Skrytý islamismus. Jejími spoluautory jsou výzkumníci z Observatoře fundamentalismu, která byla založena před rokem. Bergeaudová-Blacklerová vysvětluje, jak a proč se některé čtvrti v hlavním městě staly "centry islamismu v Evropě". Mluví o "fundamentalistické bublině", kterou nazývá Bruxellistan - ještě rozvinutější než Londonistan.
Sponzorovaní Evropskou unií
Islamismus, který je v tomto městě zakořeněn, je dokonce schopen prostřednictvím své lobby získávat fondy EU. Jak zveřejnilo několik evropských médií, včetně německého Die Welt, extremistická sdružení dostávají nemalé finanční prostředky. Jen v roce 2019 dostala organizace Islamic Relief Germany (která má blízko k Muslimskému bratrstvu) od Evropské komise 712 tisíc eur. Za těmito granty stojí například Generální ředitelství Evropské komise pro civilní ochranu a humanitární pomoc (ECHO). Přestože "hodnoty" těchto organizací sotva lze považovat za shodné s "hodnotami EU", přesto jim byrokrati peníze bez výhrad vyplatily.
Teoreticky by se nevládní organizace měla řídit určitými kritérii. Stačí však skrýt své skutečné cíle a apelovat například na charitativní účely - a peníze se najdou. Případ Islamic Relief Worldwide (Celosvětová Islámská Pomoc) je velmi příznačný. Teoreticky jde o humanitární nevládní organizaci, ale už dvacet let jsou její národní pobočky obviňovány z propojení na teroristické sítě. Ministerstvo zahraničí USA dokonce obvinilo IRW z antisemitismu. Francie, Švýcarsko, Nizozemsko a Německo rovněž konstatovaly propojení této islámské "svépomocné" skupiny na Muslimské bratrstvo. Švédsko poskytlo organizaci Islamic Relief Worldwide 2,1 milionu dolarů na "podporu humanitární činnosti" v Gaze. Peníze proudí ze všech stran, nemluvě o samotných arabských zemích.
I Essam El-Haddad, spoluzakladatel organizace Islamic Relief Worldwide a bývalý správce této organizace ve Spojeném království, byl vysokým představitelem Muslimského bratrstva, podobně jako Ahmed Al-Rawi, bývalý ředitel IRW a bývalý předseda Evropské bratrské organizace (IBEW). Kanálem financování ideologie Bratrstva jsou granty a podpora organizací specializovaných na boj proti rasismu, diskriminaci a islamofobii. Zdá se, že symbióze ideologického progresivizmu a islamismu se daří. Někteří doufají, že pomohou svrhnout tradiční hodnoty Evropy a vytvořit nový řád a "nového člověka", jiní doufají v evoluční "dobytí" starého kontinentu s pomocí "užitečných idiotů".
Ostatních vzrušuje pouze fotbal a Tour de France...
Zdroj.
