Máme u nás takový letitý axiom (tvrzení, které se a priori pokládá za pravdivé, takže je netřeba dále dokazovat): Dělat politické kampaně přes červenec a srpen je vyhazováním peněz i energie. Lidé jsou prý jednak na dovolených (na prázdninách), takže se k významným částem veřejnosti „sdělení“ nedostane, jednak hodí politiku za hlavu, a věnují se radostem léta. Pro politické strany problém, protože axiomu věří a je jim nepříjemné, že po posledním policejně-prokurátorském protivládním puči a předčasných volbách (Šlachta – Ištván – Bradáčová – americká ambasáda) se volební klání z jarního termínu vrátilo opět na podzimní.
Jenže – co je to vlastně předvolební kampaň? Ještě zhruba do konce první dekády tohoto století to bylo jasné. A platily pro ni vcelku pevné zásady. Pak ale zdánlivě již vítězný blok totalitního podmanění světa (Nový světový řád) dostal několik tvrdých direktů: Brexit, vítězství Donalda Trumpa, Putinova konzervativní kontrarevoluce v Rusku, probouzení se stále významnější části veřejnosti evropských národů ze snění o bezpracném blahobytu. Globalisté vrátili úder výrobou a rozsevem covidu a volebním podvodem v USA se pokusili vrátit páky moci do svých rukou. K tomu ovšem potřebovali, aby hlavní média jela od té chvíle kampaň nepřetržitě. Volby nevolby (ty zvládnou přece podvody). A tak zde máme vcelku novou situaci.
Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?
Slavná otázka horlivého mladého příslušníka Veřejné bezpečnosti (Vladimír Pucholt) z Krejčíkova kultovního filmu Svatba jako řemen dostává dnes opět aktuální rozměr. V západních zemích tomu nemohou rozumět, protože v dobách bipolárního rozdělení světa žili v iluzi demokracie a svobody (omylem jsme ji s nimi sdíleli – a mnozí se z toho dětského snu dodnes neprobudili). Teď tam bezmocně a nechápavě zírají na bolševickou revoluci, která u nich probíhá, a nevědí, co s tím. Černý rasismus a kastování lidí na loajální a nepřátele je její stejně přirozenou součástí jako otevřená cenzura, přípustnost toliko jediného „správného“ názoru a postoje – a profesionální likvidace (či přímo kriminalizace) „živlů“, které se nechtějí přizpůsobit. O tvrdé indoktrinaci dětí a školní mládeže ani nemluvě.
To všechno umožnil „pochod institucemi“, který na Západě probíhá od šedesátých let. Zrodily se generace infiltrované maoismem – viz pařížské barikády z osmašedesátého a ostatně i celé hnutí proti válce ve Vietnamu (nejen v USA). Postupně obsadily všechny významné posty v akademickém světě včetně univerzit – a také v médiích a ve státním aparátu. Dnes dohromady tvoří onen pověstný „hluboký stát“ (Deep State), který fakticky vládne bez ohledu na výsledky voleb. Dokonale to předvedl ve Spojených státech během prezidentství Donalda Trumpa – a na organizaci puče k jeho odstranění.
Hlavním nástrojem politických kampaní se už dávno stala mainstreamová média – a axiom praví, že to tak bude stále. U nás (a v Evropě) ta takzvaně veřejnoprávní – tedy placená z povinných daní poplatníků – postupně doplněná do jednotného bloku s médii soukromými. Ty až na výjimky vlastní (přes několik kolen) hlavní průmyslové a farmaceutické korporace, respektive několik bankéřských rodin. Síla, kterou však tato média musela nyní vyvinout proti sílícímu „hnutí odporu“, byla dosud nevídaná. Stalo se však rovněž něco dosud nevídaného: absolutní monopolizace jediného dovoleného názoru, likvidace i pouhého zdání plurality – a především faleš a zjevné mystifikace, které šíří s goebbelsovskou nadějí, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou, je fakticky zničily. Slavná BBC nechápe, proč jí odcházejí milióny diváků (a odmítají platit daň), právě tak jako její zámořská obdoba – „soukromá“ CNN – a všechna velká média na ně napojená. V té či oné podobě opakují nechápavě: Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?
Čtěte ZDE: Volby se blíží: O co se hraje nahlas a o co potichu? Úpadek a revoluce si cestu tak jako tak najde. Žabomyší války uprostřed katastrofy. Hujeři se předhánějí. Vše je stejně rozhodnuto. Nejsilnější voličova motivace
Patafyzická komedie na náš účet
U nás si to prožíváme v dramatickém souboji o složení Rady České televize. Tu od „televizní revoluce“ na přelomu roku 2001 ovládají nikoli její zaměstnanci (jak to „zvonku vyzerá“), ale zdejší převodové páky CIA. Sama by to, holka, nezvládla. Ostatně měla toho roku plné ruce práce, vždyť se blížilo galapředstavení, grandiózní podvod, jenž v podobě „výstřelu z Aurory“ 11. září odstartoval závěrečnou bitvu při nastolení Nového světového řádu.
Její součástí byla nutnost přenést „pochod institucemi“ do „nových zemí“ Západu. Ostatně ničím jiným nebyl ani tlak Bruselu na bezpodmínečné přijetí zákona o státní službě, jenž měl také u nás zakonzervovat nevyměnitelné úředníky (pěšáci Deep State) bez ohledu na případnou novou administrativu po volbách.
Proto nyní ten strašlivý rachot kolem několika „nekontrolovaných“ členů Rady ČT – a komické blokování dovolby případných dalších „neloutkových“ radní „demoblokem“ od PirátoStanu po ODS s lidovci a posledními žijícími topkaři. Dlí však v omylu, kdo si myslí, že si v tom odehráváme naše domácí spory. Nejsme přece ani v nejmenším suverénem na území svého státu. Nejsou to občané naší země, kdo si přejí udržet u moci kavárnu a Sorosovy neziskovky (ač si to mnozí z oné věčně prohrávající menšiny autenticky myslí).
Naší zvláštností je pouze to, že o řídící páky ve Strakovce se přetahují Němci (tzv. Brusel) s Američany. Ti (jejich Deep State) nadále žijí v představě, že si ve Střední Evropě vybudují svou vlastní základnu k nástupu proti Putinovu Rusku. Zkrachovalý pokus o „radar“ nahradili patafyzickou vrbětickou komedií s následným zákazem dostavby Temelína ruskými profíky a otevřením dveří americkým krachujícím amatérům (Westinghouse) – a patřičné vojenské základně, která jej bude „hlídat“. Že nás to definitivně srazí na kolena? No a co? Nemluvíme přece o českých, ale amerických a bruselských zájmech.
Základem je covidová totalita
Teprve pokud si toto všechno uvědomujeme, můžeme se ptát po smyslu letošní předvolební letní kampaně. Probíhá totiž navzdory okurkové sezóně stále a jejím základním znakem a tématem je „ochránění“ hlavní investice do opětovného nastolení mantinelů (Nového světového) řádu – covidová totalita. Je to místy až dojemné. Babišově vládě se vůbec nehodí, aby komplikovala veřejnosti letní „vydechnutí“ – a přesto tak činí. Nemůže jinak. Je hnána hlavními médii shromážděnými kolem ČT a ČRo, která nedají vydechnout ani tzv. politické opozici (jíž se souhlas a podpora s brutálním útokem na veřejnost rovněž předvolebně nehodí).
Jsou ale společně zajatci zpravodajských her, z nichž předvolebně nejvýznamnější byla ta vrbětická – s následným neméně patafyzickým „vyhlášením války“ Rusku. V pozadí je samozřejmě stejný motiv, kvůli kterému „americký výsadek“ (Šlachta a spol.) skolili vládu Petra Nečase: iracionální vyřazení ruských dodavatelů (a našich podniků) – a dostavba Temelína Američany.
A tak teď média falešně vyhrožují těm, kteří se nepodvolí a nepřijmou vakcínu. Píšeme o tom zde už víc než rok: pouze a jenom o to jde. A je docela kuriózní že v čele nejprve hysterického strašení a nyní nenávistného štvaní proti těm, kteří očkování vzdorují – čímž ohrožují vlastní záměr architektů a režisérů představení s tragickými následky – stojí v tiskových médiích především Lidové noviny (LN).
Nejen proto, že LN patří do MAFRY, kterou prý (podle Bruselu a jeho zdejší páté kolony v čele s Piráty a Pekarovou z topky) stále ovládá Andrej Babiš. Ale také proto, že jejich čtenáři (převážně fandové Kavárny) se mezi „vzdorující“ příliš nepočítají. Takže výzvy na adresu nepodvolených od bývalého šéfredaktora LN Ištvána Léko (zjevně dosti odrodilý Maďar) typu Seberte jim občanky, Nenechte je volit, případně Ať si platí sami případné výdaje za léčení – míří na první pohled do prázdna. Mají však jiný cíl: vytvářet nenávist očkovaných k neočkovaným. To je jádro předvolební kampaně podle LN, podle opozice. Babiš aby z toho vyletěl z kůže. Anebo ne? Ostatně – má vůbec kůži, nebo jde na trh s něčím jiným?
Čtěte ZDE: Mlha o prázdninách: Fraška jede dál. Nová definice svobody je její součástí. 27 odstínů šedi vše zařídí. Proč zase plán selhal? A co ho nahradí? Propast se rozšiřuje. Velký skok ji už nepřekoná. Takže válka?
A teď si představte, že čtete toto:
Záhady kampaně
„Očkování má přece chránit lidi před nákazou či před těžkým průběhem. Takže proč mají lidé nosit dál respirátory či roušky? Očkovaní lidé by přece měli být chráněni před nákazou či těžkým průběhem nemoci. A neočkovaní lidé na sebe dobrovolně berou riziko, že se třeba mohou nakazit od jiných neočkovaných. Trochu se bojím, že bude současná vláda do lidí cpát pořád a pořád nová očkování a abeceda pro různé mutace jim už nebude stačit...
Už měsíce víme, že drtivá většina populace není covidem ohrožena na životě. SPD proto říká, aby vláda nedělala plošná opatření, ale zacílila na ochranu rizikových skupin. To neznamená izolaci.
A pakliže někdo covid dostane, a má těžký průběh, tak se o něj musí náš zdravotní systém postarat, lidé si přece platí zdravotní pojištění. Různí lidé přece různým způsobem zvyšují rizika, že onemocní nějakou nemocí či budou zraněni. Někdo víc jezdí na kole, někdo má rád extrémní sporty, někdo jí smažák a hranolky, někdo kouří, někdo pije alkohol, někdo běhá po eskalátorech v metru. Nevím, proč bychom zrovna covid měli vyjímat. Navíc, když je pro drtivou většinu populace snesitelný. Rizikoví lidé se třeba můžou nechat dobrovolně očkovat, to ať si každý zváží sám. Stejně jako ať si každý zváží sám, zda přestane kouřit či jíst nezdravě.
Britové na základě dosavadních zkušeností a opatření deklarovali, že chtějí mít od teď přístup ke covidu podobný jako ke chřipce. Po více než roce, na základě dosavadního vývoje, je to rozumný přístup. Nelze přece, aby lidé byli věčně zavření.“
To nejsou slova žádného ze vzdorných pánů profesorů epidemiologů, kteří si uchovali zdravý rozum, profesionální čest a svědomí. Takhle mluví veřejně politik. Ano, je to Tomio Okamura. Ten skandalizovaný hlupák, který prý míří jen na hlupáky. Nepodvolené pány profesory či „první statečnou madame“ Pekovou už mezi ně také počítají. Jsou to ale paradoxy, řekl by Havlův sládek.
Axiom o nemožnosti kampaně během léta prostě letos vzal zasvé.
Ostatní už je na každém z nás.
