Okamžiky šílenství zažili v pondělí ráno, tedy 21. 6. 2021, v přijímacím středisku v Torre Maura na východním okraji Říma. HIV pozitivní imigrant z Afriky zpustošil ubytovací zařízení, poté se sám zranil a sál si krev, kterou plival na policii s úmyslem infikovat je.
Typický budoucí spoluobčan
Šíleným protagonistou, který řádil v přijímacím středisku byl jedenadvacetiletý migrant z Mali, Traore Soumalia. Tento výtržník se již v minulosti dostal na titulní stránky novin, když imigranti zapálili nábytek a matrace na protest proti lockdownu a protidrogové akci, která skončila zatčením pěti Severoafričanů.
Pracovnice centra spustila poplach tím, že zavolala policii. Zuřivost migranta se však při pohledu na policisty zvýšila. Afričan se pokusil zasáhnout policisty hasicím přístrojem a držadlem vytrženým z nouzových dveří, přičemž pokračoval v demolici centra. Když pak dorazily posily, začal se řezat do rukou a tak dále.
Žadatel o azyl se ani po zadržení nevzdal a pokusil se uniknout ze sevření policistů, takže je kopal a odstrkoval, než byl definitivně spoután. Zúčastnění policisté budou všichni podrobeni testu na AIDS a mají zranění, která se budou nějakou dobu hojit. Migrant skončil ve vězení za „násilí, odpor, vyhrožování veřejným činitelům a způsobením škody velkého rozsahu“.
Do záležitosti zasáhla také radní Ligy - Laura Corrotti, která upozornila, jak se situace uvnitř přijímacího střediska zhoršuje den za dnem. „Obyvatelé východního předměstí Říma jsou stále častěji ponecháni osamoceni městskou správou, která během celých pěti let vlády, neměla zájem vyhovět žádostem o pomoc,“ uvedla Laura Corrotti.
Čtěte ZDE: La Piovra: Pašování migrantů neustává. Nahlédnutí do aktuální italské kauzy. Novodobá mafie se činí. Překážky pro obchod s lidským masem? Aktivističtí preláti mimo kontrolu. Jde jako vždy hlavně o peníze
Báječný Ahmed
Jen o 48 hodin dříve, tentokrát v centru Říma na hlavním nádraží, rozséval paniku již známý vícenásobný delinkvent Ahmed Ibrahim, který ohrožoval kolemjdoucí nožem, než zaútočil na policisty, kteří byli nuceni použít zbraň, aby ho mohli odzbrojit. 44letý muž, zasažený kulkou do nohy, byl poté hospitalizován.
Co o tomto nelegálním imigrantovi víme?
Měl mnoho konfliktů, zdevastoval kostely v centru Říma, zaměřil se na každý náboženský symbol, pokusil se násilím vstoupit na náměstí Svatého Petra. Zaútočil dokonce na islámské centrum a zranil imáma, který se tam modlil. Zradikalizoval se a když byl ve vězení, z něhož se jako většina podobných "kupodivu" velice rychle dostal, pokusil se ve své cele "vyučovat" ostatní propagací Džihádu.
Tento velmi nebezpečný muž měl být již dávno vyhoštěn z Itálie, ale stále je tu, aby vyhrožoval Římanům, protože není jisté, jaké národnosti je (řekl, že je z Ghany, ale konzulární úřady jeho země tvrdí že ne, tak jako tomu bylo v jiných afrických zemích) - a proto ho nelze vrátit do země původu. A tak si zvolil ideální bydliště poblíž stanice Termini, kde snadno zapadne uprostřed mnoha dalších podobných imigrantů.
Stíhaný policista?
V italském tisku se to v těchto dnech hemží tituky typu: “Zranění ozbrojeného migranta z Ghany: policista je nyní vyšetřován.” Agent Polfer z železniční policie, je vyšetřován jako podezřelý ze zaviněného překročení zákonného použití zbraní.
A zde se dostáváme k zásadní věci, na kterou upozorňuje policejní syndikát: na rozdíl od migranta, policista bude muset platit také právní poplatky. Zahájení vyšetřování proti policistovi, který postřelil ghanského útočníka, který ozbrojený nožem mohl provést masakr poblíž stanice Termini v Římě, je zničující, uvedl Domenico Pianese, prezident policejního syndikátu Coisip. Pokud by epizoda skončila tragédií, veřejné mínění by dnes ukazovalo prstem na policii za zjevnou neschopnost.
„Potřebujeme právní předpisy, aby stát převzal finanční břemeno obrany muže, který vykonal pouze svou povinnost chránit stát,” požaduje Pianese. Podle něho je nepřijatelné, aby policista z měsíčního platu 1.500 eur, nesl náklady na vlastní obhajobu, a proto se policejní syndikát usnesl že zdarma poskyne v těchto případech obviněným policistům své právníky.
V Itálii se proto rozpoutala diskuse o nástrojích, které mají být policistům k dispozici pro řešení takovýchto situací, kterých rapidně přibývá. Stále více Italů se ptá proč se země není schopna se semknout alespoň na obranu svých policistů, kteří musí čelit každý den těmto zločincům nejhoršího druhu.
