Špehování předsedů vlád a prezidentů některých evropských států americkými tajnými službami, jak je o víkendu zveřejnila některá západní média, nejsou žádným překvapením. Už nejméně deset let se hovoří o tom, že političtí lídři v Evropě jsou pod stálým dohledem všemocného Velkého Bratra ve Washingtonu. Je proto spíše otázkou, proč se právě v minulém týdnu toto veřejné tajemství dostalo na první stránky velkých německých deníků jako je Süddeutsche Zeitung a do hlavních zpráv televizí či rádií.
Když se o víkendu v dánském rádiu a následně v německé televizi objevily zprávy o tom, že dánské tajné služby pomáhaly odposlouchávat celá léta Angelu Merkelovou a další vysoké politické představitele Německa, bylo jasné, že celá aféra (stará 7 let, tedy „kupodivu“ stejně jako Vrbětice) se dnes neobjevila náhodou a že jde pouze o příslovečný vrcholek ledovce.
Garant svobody a demokracie
Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) podle těchto zpráv, které mezitím zveřejnily po určitém váhání i všechna ostatní evropská média včetně těch v Praze, v letech 2012 až 2014 využila spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou ke špehování vysoce postavených evropských politiků. NSA podle zprávy dánského rozhlasu, odvolávající se na 9 vysoce postavených zpravodajců, shromažďovala informace o politicích v Německu ve Francii a dalších evropských státech.
NSA získala podle těchto informací přístup k textovým zprávám a telefonním hovorům mnoha významných evropských činitelů tím, že se ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila na dánské internetové kabely, a tím měla dění v Evropě pod neustálým dohledem. Pomocí důležité dánské „internetové křižovatky“, kterou měla NSA plně pod kontrolou, se každý důležitý hovor či mail okamžitě předával k dalšímu zpracování. Ty nejdůležitější informace se skrze tento „boční vstup“ dostávaly přímo do Bílého domu, kde byl tehdy Obamovým viceprezidentem dnešní lžiprezident Joe Biden.
O tomto systému neustálého dohledu „příkladně demokratického“ černého nájemníka Bílého domu (s Nobelovou cenou míru) informoval už v roce 2013 Edward Snowden, který k celé problematice zveřejnil množství informací, jež odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Nezákonné monitorování se týkalo nejen desítek milionů Američanů, ale i politiků z jiných zemí – včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, ale byl odhaleními dost zaskočen.
Snowdenovi hrozila fyzická likvidace, proto se uchýlil do Moskvy, kde přijal politický azyl. O tomto víkendu se bývalý americký zpravodajec nechal slyšet, že současný prezident USA Joe Biden byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen”, a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. To se samozřejmě nikdy nestane, spíše se bude hledat zdroj úniků a přijmou se opatření, aby k těmto provalům pravdy do budoucna už nedocházelo.
Čtěte ZDE: Nová paranoia v USA: Východ válcuje západní demokracii? Západ prý musí utáhnout šrouby. Ochrání Washington svůj primitivní lid? Jak vyhnat čínskou Hydru z trhu? Za vším hledej výrobce zbraní
Pod kontrolou
Aféra s odposlechy ale ukazuje několik zajímavých průniků do světa nastupující vlády globalistů nad Západem, které tak nyní dostávají ještě jasnější obrysy. Mimořádně zajímavý je už fakt, že dánské tajné služby spolupracovaly se špióny USA, proti vlastnímu státu. Umožňovaly, aby bez vědomí dánské vlády měli Američané pod dohledem důležitá strategická místa, kde se rozhoduje a politickém provozu Evropy. Úřady vlád a ministerstva v jednotlivých zemích, centrálu EU, velké korporace a média – a to včetně těch dánských.
To ve skutečnosti znamená, že velká část tajných služeb v evropských zemích, byla postupně naverbována k práci pro americké tajné služby, které používají strůjci Nového světového řádu (NWO) jako nástroj pro prosazování svých zájmů v USA i v Evropě. Nezapomínejme, že stejně jako evropští politici, byli odposlouchávaní i ti američtí včetně prezidentů a jejich administrativy. Nejde tedy o činnost USA proti Evropě, ale o globalistické struktury, kterým se postupně podařilo ovládnout rozhodující pozice v politice a tajných službách proti zájmům amerického lidu a národům evropských zemí.
Pomocí nadnárodních projektů jako je Evropská unie, která je plně pod kontrolou režisérů NWO a Bidenovy administrativy, kterou tyto struktury volebním podvodem dosadily do Bílého domu, vytváří z kdysi svobodného internetu koncentrák. Díky víkendovým odhalením máme nyní i oficiálně potvrzené, že veškerá digitální komunikace v Evropě i v USA je monitorována. Pak také lépe chápeme „pirátský“ tlak na rychlý přechod ke kompletní digitalizaci života.
Musíme to chápat
Charakteristická je také reakce evropských politiků, kteří tváří v tvář tomuto obřímu skandálu strkají hlavu do písku a nejčastěji mluví o „nedorozumění“, které by se prý již nemělo opakovat. To ukazuje, že drtivá většina politiků v Evropě a v USA je právě těmito strukturami do svých funkcí nainstalována, tak jako Joe Biden, Angela Merkelová či Emmanuel Macron. Jsou sice oddanými služebníky, kteří mají na prvním místě loajalitu ke svému globálnímu protektorovi (a až na třetím či čtvrtém místě formálně i ke svému státu), ale ten si je vědom známého bolševického „důvěřuj, ale prověřuj“.
Každý z těchto politiků, musí být proto neustále kontrolován, a udržován ve strachu. Jsou na ně nasazeny tajné služby vlastních zemí – pobočky americké CIA – o jejichž úkolech nemají tito politici (o veřejnosti ani nemluvě) často ani potuchy. Lépe tak nyní můžeme také porozumět kauze Vrbětice a dalším hrám (Skripalovi, Novičok atd.). Ovlivňování politického života v jednotlivých evropských zemích i v USA nekontrolovatelnými institucemi NWO dobře ukazuje, kam až jsou ochotny tajné služby zajít. V centrále CIA vyznamenaný ředitel BIS, agent Koudelka, to u nás předvádí dostatečně ilustrativně – a vlastně už docela otevřeně.
Asi nejzajímavější je reakce některých německých politických představitelů, kteří místo aby se proti svému špiclování důrazně ohradili, snaží se celou věc zamést pod koberec. Jako například předseda vyšetřovacího výboru Bundestagu Patrick Sensburg (CDU), který se podle svých slov necítí být celou aférou překvapený a považuje tyto odposlechy za běžnou praxi. „Je třeba rozumět systému tajných služeb. Zde nejde o přátelství. Ani o nějaké nároky na morálku či etiku. Jde pouze o prosazení svých zájmů.“
Lépe to ani významný německý poslanec říci nemohl. V jeho očích globalisté přes veřejností nekontrolovatelné tajné služby jen prosazují své pochopitelné zájmy. Tady prostě musí jít „morálka či etika“ stranou. A evropské národy, které jsou v jejich plánech stejně odsouzeny k postupné likvidaci „asimilací“ s miliony muslimských imigrantů z Afriky a Asie, by měly sklonit hlavy, a nechat se dobrovolně uvěznit v digitálním covidovém koncentráku.
Necháme se?
